Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Analýza programu Evropské komise 2016: Makáme

Ondřej Černý, 18.1. 2016, psáno pro Euroskop
Evropská komise

Co plánuje v novém roce Evropská komise? Odpověď přináší její pracovní program, obsahující prioritní oblasti a iniciativy, kterým se chce v následujícím roce věnovat. Komise vyzvala Parlament a Radu k tomu, aby na prosazování programu co nejvíce spolupracovali tak, aby mohlo dojít k efektivnímu řešení aktuálních výzev.


Finální podoba pracovního programu vznikala mezi 9. zářím a 27. říjnem 2015. Počátkem celého procesu bylo prohlášení o záměru (tzv. letter of intent), odeslané předsedou a místopředsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a Fransem Timmermansem Evropskému parlamentu a Evropské radě. Juncker a Timmermans zmiňují v úvodu dopisu výzvy, jímž v současnosti Evropská unie čelí, jako například uprchlická krize, nutnost posílit stabilitu v Řecku či na Ukrajině nebo  očekávání “podstatných výsledků” na klimatické konferenci v Paříži. Ve světle závažnosti těchto výzev je podle nich nutná společná práce tří klíčových institucí tak, aby mohla být přijata “náležitá opatření v reálném čase”.

Po sérii neveřejných neformálních vyjednávání mezi institucemi nakonec Komise přijala finální verzi programu s názvem „Nyní není doba pro obvyklá řešení“  27. října 2015, a následně ji představila Radě a Parlamentu.

Priority programu


Pracovní program přináší seznam 23 klíčových iniciativ, směřujících k naplnění deseti hlavních politických cílů Komise (blíže viz box). V tiskovém prohlášení z Komise zdůrazňuje zejména nové iniciativy v oblasti migrace a kontroly hranic, jednotného digitálního trhu, energetické unie, sociální politiky a daně z příjmu právnických osob (CCCTB). Kromě nových iniciativ se zmiňuje i o pokračující práci na Evropském programu pro bezpečnost, návaznosti na obchodní a investiční strategii a zprávu pěti předsedů o prohloubení hospodářské a měnové unie, nebo o globální strategii pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Komise v roce 2016 rovněž předloží hodnocení víceletého finančního rámce v polovině období (2014–2020) a strategii pro “lepší zaměření rozpočtu na výsledky”.

Důležitou součástí programu je seznam návrhů, které budou v následujícím roce staženy, jelikož se u nich nečeká žádný reálný pokrok nebo už nevyhovují aktuální situaci, a seznam opatření směřujících k aktualizaci platné legislativy v rámci programu REFIT. Staženy budou převážně návrhy z oblasti zdanění, obchodu, zahraničních vztahů a dopravy, které se kvůli zdlouhavému projednávání staly nepotřebnými a návrhy z oblasti migrační politiky, jejichž obsah se stane součástí plánované Evropské agendy pro migraci.

V rámci programu REFIT je připraveno 40 návrhů, které mají jednak přispět k naplňování klíčových iniciativ a jednak vylepšit legislativu v dalších oblastech, které nejsou prioritou Evropské komise, jako vyhodnocení efektivity námořních předpisů, snížení zátěže malých a středních podniků spojené s veřejnými zakázkami a proveditelnost předpisů k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Reakce


Parlament ve své rezoluci z 16. září 2015 nabádal Komisi, aby se prostřednictvím svého práva legislativní iniciativy stala „silným lídrem v turbulentních časech“.

Po představení finálního programu Frans Timmermans prohlásil, že dokument do značné míry zahrnuje požadavky Evropského parlamentu, a to díky zlepšené kooperaci mezi institucemi. Tomu také odpovídají vyjádření zástupců jednotlivých parlamentních frakcí - reprezentanti většiny z nich se k programu vyjadřují víceméně pochvalně.

Takováto shoda mezi Parlamentem a Komisí na politických prioritách znamená, že během příštího roku budeme ještě ve větší míře svědky neformální spolupráce mezi institucemi, než tomu bylo doposud. Spolupráce má podobu tzv. neformálního trialogu, jednání mezi zástupci Komise, Rady a Parlamentu. Místo toho, aby návrh legislativy z dílny Komise prošel několika koly čtení, bývá jeho kompromisní podoba předjednána už před čtením prvním. Proces schvalování se tak zásadně zkracuje (například Evropský fond pro strategické investice díky tomu vznikl v rekordním čase šesti měsíců), ale na druhou stranu vyvstávají otázky ohledně demokratičnosti takového postupu a jeho dopadu na rovnováhu sil mezi institucemi. Těmito nástrahami se zabývá například analýza think-tanku Centre for European Policy.

Problémy s demokratickou legitimitou


Někteří proto tvrdí, že neformálními trialogy se  snižuje demokratičnost celého rozhodovacího procesu EU. Kritizují, že se nejedná o postup zakotvený v primárním právu EU, pouze o meziinstitucionální dohodu. Rovněž jim vadí, že důležitá část vyjednávání o podobě budoucí legislativy se přesouvá z demokraticky zvoleného tělesa, Parlamentu, na jednání za zavřenými dveřmi, jehož se účastní jen Parlamentem zvolení zástupci. V neposlední řadě kritizují, že veřejnost není o průběhu jednání trialogu informována, zveřejňují se až výsledné návrhy. Veřejnost tak nemá možnost kontroly procesu, nehledě na to, že nedostatek transparentnosti rovněž nepřispívá k dobrému image EU jako celku.

Institucionální (ne)rovnováha


Druhou rovinou problému je posunutí institucionální rovnováhy mezi Komisí na jedné straně a Parlamentem a Radou na straně druhé. V případě, že Komise využije standardního postupu, tedy řádné legislativní procedury, mají Parlament s Radou nejprve dvě čtení k tomu, aby sladili svá stanoviska. Až v případě, že legislativa během nich není schválena, přichází ke slovu dohodovací řízení („formální trialog“), ve kterém hraje Komise roli mediátora. Tuto možnost však při neformálním trialogu Parlament s Radou nemají. Jejich nezkorigovaná stanoviska jsou tak daleko konfliktnější a zlepšují vyjednávací pozici Komise, jejímuž názoru by měli být protiváhou. Jednání je tak daleko komplexnější a v časové tísni (časová efektivita je jedním z primárních důvodů pro použití této procedury) se tak stává, že část problémů je ponechána k vyřešení Komisi formou prováděcích nařízení. Tímto způsobem se přesouvá další část legislativních pravomocí na Komisi. K lepší vyjednávací pozici Komise přispívá rovněž to, že na rozdíl od dohodovacího řízení může svůj návrh kdykoliv stáhnout, a má tak při jednání v podstatě právo veta.

Shrnutí


Intenzita současných výzev a rychlost, s jakou se střídají (jenom během roku 2015 se vystřídaly na špici zájmu válka na Ukrajině, krize v Řecku, Islámský stát a uprchlíci) staví Evropskou komisi do těžké pozice. Na jednu stranu se ozývá nutnost projevit akceschopnost v reálném čase tak, aby mohla být Evropská unie skutečným hráčem na globálním poli, na straně druhé přetrvává problém s demokratickým deficitem při rozhodování, který je možné vyřešit jen dodržováním transparentních a zákonných procedur, které celý proces zpomalují. Oba tyto požadavky jsou přitom klíčové pro to, aby si EU udržela důvěru svých občanů.

Rovnováha se tedy zatím posouvá spíše k požadavku na větší akceschopnost a demokraticky stanovené postupy naopak ustupují do pozadí (nezařazená poslankyně EP Krisztina Morvaiová si například stěžovala, že program Komise jí byl poslán jen 15 minut před zahájením schůze). To je ovšem odrazem současných trendů v politice obecně, kdy se stále častěji setkáváme s proklamacemi, že politici neustále diskutují namísto toho, aby něco dělali. Jestli takový postup získá legitimitu, záleží zejména na výsledcích, kterých Komise dosáhne To je celkem nejistá sázka; reforma, která by dostala neformální trialog do mezí evropského práva, by byla spolehlivější cestou. Jisté vodítka však může poskytnout Meziinstitucionální dohoda o lepším vládnutí, jejíž text je již vyjednán a čeká jenom na formální schválení.


Seznam politických priorit a nových iniciativ


1.
Nové stimuly pro zaměstnanost, růst a investice

  • Agenda pro nové dovednosti pro Evropu
  • Nový začátek pro pracující rodiče
  • Balíček pro oběhové hospodářství
  • Přezkum mezinárodního finančního rámce pro roky 2014-2020
  • Další kroky pro udržitelnou budoucnost Evropy

2. Propojený jednotný digitální trh

  • Implementace strategie pro jednotný digitální trh

3. Odolná energetická unie hladící do budoucnosti

  • Balíček k energetické unii

4. Propojenější a férovější vnitřní trh

  • Balíček k mobilitě práce
  • Další kroky naplňující strategii pro jednotný trh
  • Evropský obranný plán
  • Akční plán k DPH
  • Balíček ke korporátním daním
  • Evropská vesmírná strategie

5. Propojenější a férovější Ekonomiská a měnová unie

  • Pilíř sociálních práv
  • Plán pro pojištění bankovních vkladů / Dokončení bankovní unie

6. Rozumná a vyvážená dohoda o volném obchodu s USA

  • Naplnění strategie pro obchod a investice


7. Spravedlnost a lidská práva

  • Implementace Evropské bezpečnostní agendy

8. Směrem k nové migrační politice

  • Lepší management migrace
  • Balíček k ochraně hranic


9. Silnější globální hráč

  • Nový rámec pro vztahy se státy AKT (Afrika, Karibská oblast, Tichomořská oblast)
  • Budování bezpečnostních kapacit
  • Příspěvek ke globální strategii pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku.

10. Unie demokratické změny

  • Návrh na meziinstitucionální dohodu o povinné registraci zájmových skupin

Zdroj: Evropská komise

Autor: Ondřej Černý, psáno pro Euroskop

Další články v rubrice

Zpráva o stavu Unie: Naposledy podle Junckera

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 26. 9. 2018

Vývoj obchodního sporu EU a USA a možné dopady na ČR

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 8. 2018

Nová kohezní politika – jiná, ale ne horší

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 14. 8. 2018

Jaké změny přinese nový víceletý rozpočet EU?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 6. 2018