Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Co píší evropské think-tanky?

Ondřej Kaleta, Euroskop, 31.05.2016
brýle, papíry

Přehled analýz, které v květnu zaujaly analytika Ondřeje Kaletu z evropské sekce na Úřadu vlády. Například o Junckerově investičním plánu (EFSI) nebo ruském hybridním válčení.

Differentiated Integration: different routes to EU cooperation

(Advisory Council on International Affairs, 42 s.)

Dokument kolektivu autorů holandské Poradní rady pro mezinárodní záležitosti zevrubně rozebírá různé aspekty a formy dnes existující diferencované integrace v EU. Zpráva hodnotí možné dopady budoucího posilování „flexibilní integrace“ na institucionální architekturu a unijní vládnutí. V jednotlivých kapitolách je věnována pozornost představení právního rámce, oblastem a podmínkám prohlubování spolupráce mezi členskými státy ve vybraných politikách, či vlivu rozrůzněné integrace na meziinstitucionální rovnováhu. Závěrečná část pak přináší soubor doporučení pro Nizozemsko i EU jako celek.

 

Investment in Europe: making the best of the Juncker plan

(Eulalia Rubio, David Rinaldi, Thomas Pellerin-Carlin, Notre Europe, 182 s.)

Rozsáhlý materiál Notre Europe s předmluvou bývalého italského premiéra Enrica Letty popisuje a analyzuje silné i slabé stránky tzv. Junckerova investičního plánu (EFSI). Na základě předběžných dostupných výsledků, expertních stanovisek, zkušenosti s obdobnými nástroji a dvou případových studií autoři pojmenovávají největší předpokládaná rizika ohrožující úspěšnou realizaci EFSI v prvních třech letech po jeho schválení. Hlavním závěrem je konstatace, že tzv. Junckerův plán nebude dostačujícím nástrojem, a proto by měl být doplněn řadou dalších instrumentů na podporu investic.

 

The foreign fighters phenomenon in the EU – Profiles, threats & policies

(Bibi van Ginkel a Eva Entenmann (eds.), International Centre for Counter-Terrorism - The Hague, 149 str.)

Studie Mezinárodního centra pro boj proti terorismu se sídlem v Haagu se věnuje dosud nepříliš probádanému fenoménu zahraničních bojovníků. Autorky mapují fenomén zahraničních bojovníků jako takový v kontextu konfliktu v Sýrii a Iráku a věnují se také vyhodnocování této hrozby a politickým reakcím na úrovni EU i jednotlivých členských států. Studie pracuje s daty získanými v celkem 26 členských státech EU, pouze devět z nich však analyzuje detailně.

Studie byla zpracována u příležitosti nizozemského předsednictví Radě EU a jejím cílem není zhodnocení dosavadních strategií a politik zaměřených na zahraniční bojovníky a hrozby, které představují, ale analýza situace v EU a jejích členských státech.

 

Participatory democracy in the EU: obstinate or obsolete?

(Luis Bouza García, College of Europe, 4 str.)

Analýza univerzitního institutu College of Europe poskytuje stručné hodnocení současných mechanismů participativní demokracie v EU. Zapojení občanů do politického procesu v Unii je obecně považováno za významný faktor z hlediska posilování legitimity vládnutí. Autor rekapituluje snahy o iniciování vyšší participace veřejnosti na unijní úrovni v uplynulých 15 letech (diskuze s nevládním sektorem, zájmovými skupinami, zavedení Evropské občanské iniciativy apod.), konceptualizuje hlavní cíle v příslušných dokumentech a celkově kriticky nahlíží jejich neuspokojivé naplňování. Současně se vyslovuje pro zintenzivnění přímého dialogu s občanskými organizacemi a napojení na hodnocení úlohy tohoto dialogu v evropském veřejném prostoru.

 

Isolation and propaganda: the roots and instruments of Russia's disinformation campaign

(Stefan Meister, Transatlantic Academy, 19 str.)

Autor tohoto článku si všímá skutečnosti, že pro politiky a akademiky v západních zemích není snadné porozumět jednotlivým prvkům ruského hybridního válčení, a přijít tak na to, jak se mu bránit. Analyzuje proto způsoby, jakými Rusko v současnosti posiluje svůj vliv v postsovětském prostoru a Evropské unii (např. export mediálního obsahu, cílené rozšiřování neformálních finančních sítí, podpora pravicových i levicových populistických hnutí). EU by se podle něj měla tomuto vlivu bránit posílením své vlastní soft power, zlepšením znalostí o Rusku a postsovětských zemích a snahou o zajištění pluralismu v ruskojazyčných médiích.

 

Migration panorama. Schengen in the spotlight: a Europe with or without borders?

(Andreia Ghimis, Robert Goebbels et al., European Policy Centre, 34 str.)

Soubor krátkých příspěvků od několika autorů se zabývá dopady migrační a uprchlické krize na schengenský prostor a také na samotný koncept prostoru bez vnitřních hranic. Autoři při tom poukazují na celou řadu výzev a možných důsledků návratu ke kontrolám na vnitřních hranicích zemí, které jsou součástí schengenského prostoru.

 

A roadmap to enhanced regional energy policy: cooperation in south east Europe

(Anna Dimitrova, Christian Egenhofer, Centre for European Policy Studies, 16 s.)

Zvláštní zpráva evropského think-tanku CEPS zkoumá regionální spolupráci v oblasti energetiky v jihovýchodní Evropě, kterou považuje za nástroj napomáhající vzniku unijního vnitřního trhu s energií. Intenzivnější kooperace a koordinace ve vybraných oblastech povede podle autorů k naplňování cílů energetické unie na regionální bázi a k řešení tamních dlouhodobých výzev (zajištění bezpečnosti dodávek, posílení nezávislosti na jednom dodavateli, či vyšší dostupnost dodávek a budování důvěry).

 

The Dutch referendum on the EU-Ukraine Association Agreement: legal options for navigating a tricky and awkward situation

(Guillaume Van der Loo, Centre for European Policy Studies, 4 s.) 

Autor tohoto stručného materiálu zpracovaného think-tankem CEPS se zamýšlí nad důsledky dubnového „poradního“ referenda v Nizozemsku ve věci asociační dohody mezi EU a Ukrajinou. Značný prostor je věnován zejména právním dopadům a otázce závaznosti výsledků hlasování, stejně tak jako vysvětlení kontextu schvalování této asociační dohody.

Autor: Ondřej Kaleta, Euroskop

Další články v rubrice

Vývoj obchodního sporu EU a USA a možné dopady na ČR

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 8. 2018

Nová kohezní politika – jiná, ale ne horší

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 14. 8. 2018

Jaké změny přinese nový víceletý rozpočet EU?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 6. 2018

EU bojuje proti podvodům s DPH. Daří se jí to?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 4. 6. 2018

Podaří se EU dokončit Strategii pro jednotný trh v roce 2018?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 5. 4. 2018