EU reformuje pravidla danění společností na jednotném trhu


Barbora Červenková, Euroskop, 3. 1. 2017

V říjnu 2016 Komise představila balík legislativních návrhů, který má změnit způsob, jakým jsou na jednotném trhu zdaňovány společnosti, a zavést spravedlivější systém daně z příjmů právnických osob, který by podporoval růst. Konsolidace daňového základu firem na úrovni EU v první řadě znamená zavedení jednotného výpočtu základu daně z příjmu právnických osob u společností, které podnikají ve více členských státech EU a následnou alokaci vypočteného základu daně mezi země, ve kterých společnost podniká. Tento společný základ daně by pak v každé zemi byl zdaněn její platnou sazbou. Zdaleka se ale nejedná se o první návrh v této oblasti, který Komise předložila.

Daň z příjmu právnických osob nepatří mezi harmonizované daně na úrovni EU a členské státy její harmonizaci ani nepodporují. Nicméně v Evropské unii existuje již od roku 2004 snaha o vytvoření harmonizovaného základu daně z příjmů právnických osob, který by podpořil snazší a levnější podnikání na evropském jednotném trhu. Pracovní skupina, která byla k danému účelu vytvořena, pracovala na návrhu harmonizace řadu let.

V březnu 2011 zveřejnila Komise návrh nové směrnice o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (Common Consolidated Corporate Tax Base – CCCTB), který vzešel právě z dlouhodobé činnosti pracovní skupiny. Návrh ovšem neprošel schvalováním členských států na úrovni Rady. Podporovatelé návrhu tvrdí, že hlavním přínosem by mělo být použití jednotného výpočtu společného základu daně namísto použití výpočtu dle národní daňové legislativy všech 28 zemí EU. Kromě společného základu Komise dlouhodobě skrze své návrhy rovněž prosazuje zjednodušení administrativy podávání daňového přiznání prostřednictvím jednoho správce daně.

Nedávná daňová historie v EU

Balík legislativních návrhů odráží aktuální celosvětový přístup ke zdanění příjmů právnických osob. V říjnu 2015 se země OECD dohodly na opatřeních proti erozi základu daně a přesouvání zisku (BEPS). Také Junckerova Komise jako jeden ze svých hlavních závazků přislíbila uskutečnit komplexní program boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem obchodních společností, který zajistí spravedlivější jednotný trh a podpoří zaměstnanost, růst a investice.

Proto již předložila iniciativy s cílem posílit transparentnost daní zavedením automatické výměny daňových informací o podnicích. V červnu 2015 poté Komise zveřejnila akční plán, ve kterém představila svou ambiciózní reformu zdaňování příjmů právnických osob v EU a znovuoživila plán na společný základ daně z příjmů právnických osob (DPPO). Další opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem představila Komise začátkem roku 2016. A zatím posledním z přijatých návrhů v oblasti daní je legislativní balík z října 2016, který má ambici zavést již zmiňovaný společný základ daně DPPO.

Přehled daňových návrhů Komise

Automatická výměna informací

březen 2015

  • Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (KOM(2015)135)
  • Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o daňové transparentnosti v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti (KOM(2015)136)

Akční plán pro spravedlivé a efektivní DPPO

červen 2015

  • Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě: Spravedlivý a efektivní systém daně z příjmů právnických osob v Evropské unii: pět klíčových oblastí, kde je třeba jednat
  • § (KOM(2015) 302)

Vyhýbání se daňovým povinnostem

leden 2016

  • Návrh směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které přímo ovlivňují fungování vnitřního trhu (KOM(2016) 026)
  • Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (KOM(2016) 025)
  • Doporučení Komise ze dne 28.1.2016 o provádění opatření proti zneužívání daňových úmluv
  • §(C(2016)271)
  • Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě: Vnější strategie pro efektivní zdanění (KOM(2016) 24)

Společný konsolidovaný základ

říjen 2016

  • Návrh směrnice Rady o společném základu daně z příjmu právnických osob (COM(2016) 685)
  • Návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) (KOM(2016) 683)
  • Návrh směrnice Rady o mechanismech řešení sporů týkajících se dvojího zdanění v Evropské unii (KOM(2016) 686)

Téma daní se v poslední době také dostalo do pozornosti po rozhodnutí Komise, že Irsko řadu let poskytovalo společnosti Apple neoprávněné selektivní daňové výhody, jejichž důsledkem technologický gigant platil výrazně nižší daně než jiné firmy. Z rozhodnutí Komise Apple musí Irsku doplatit na daních až 13 mld. eur a úroky za roky 2003 – 2014, jelikož je poskytování výhod vybraným firmám na jednotném trhu hodnoceno jako neoprávněná podpora.

Daňové zvýhodnění společnosti v Irsku jí podle šetření Komise umožnilo vyhnout se zdanění téměř veškerého zisku z prodeje svých produktů v EU, protože Apple vykazuje svůj veškerý evropský prodej právě v Irsku. Obě strany se proti rozhodnutí Komise odvolaly. Podle zástupců Irské vlády jsou daňové otázky ve výlučné kompetenci zemí a Apple zaplatil plnou výši daní. Apple považuje rozhodnutí Komise za škodlivé pro investice a tvorbu pracovních míst v EU.

V roce 2015 Komise zase vyzvala elektrárenskou společnost EDF, aby doplatila Francii 1,37 mld. eur, které získala z důvodu selektivní daňové výjimky. Do podobné situace se v EU dostala společnost Starbucks v Nizozemí nebo Fiat v Lucembursku.

Výměna daňových informací mezi zeměmi bude automatická

První návrh z března 2015 si dal za cíl zajistit členským státům informace, které by jim umožnily chránit jejich daňovou základnu a účinně se zaměřit na ty společnosti, které se snaží vyhýbat poctivému placení svého dílu daní. Daňové plánování nadnárodních společností je stále sofistikovanější a přesouvá zdanitelné zisky do států s příznivými daňovými režimy. Kvůli podnikům, které se vyhýbají svým daňovým povinnostem, přicházejí rozpočty členských států EU každoročně o miliardy eur. Je také narušováno spravedlivé rozdělení zátěže mezi daňové poplatníky a spravedlivá hospodářská soutěž mezi podniky. Společnosti se totiž spoléhají na to, že daňová pravidla jsou složitá a že členské státy nespolupracují, a tak své zisky přesouvají a daně platí co možná nejmenší.

Klíčovým prvkem tohoto balíčku je návrh na zavedení automatické výměny informací mezi členskými státy, pokud jde o jejich daňová rozhodnutí. Státy totiž jen velmi málo sdílejí takovéto informace.

Je na uvážení konkrétního státu, aby rozhodl, zda by mohlo být jeho daňové rozhodnutí důležité i pro jiný stát EU. To vede k tomu, že členské státy často neznají daňová rozhodnutí s přeshraničním dopadem vydaná jinde v EU, která mohou mít dopad na jejich vlastní daňovou základnu. Nedostatečné transparentnosti u daňových rozhodnutí některé společnosti využívají a své daňové odvody uměle snižují.

Hlavním cílem směrnice je zamezit tomu, aby nadnárodní společnosti využívaly technické detaily v určitém daňovém systému nebo nesoulady mezi různými daňovými systémy, a snižovaly tak svou daňovou povinnost, nebo se placení daní dokonce vyhnuly. Proto si budou členské státy muset informace o svých daňových rozhodnutích vyměňovat automaticky.

Byly stanoveny přísné lhůty – vnitrostátní daňové orgány budou muset každé 3 měsíce zasílat všem ostatním členským státům stručnou zprávu o všech přeshraničních daňových rozhodnutích, která vydaly. Státy pak budou moci požádat o podrobnější informace ke konkrétnímu rozhodnutí. To má umožnit odhalovat určité nekalé daňové praktiky společností a podle potřeby na ně reagovat.

Směrnice se vztahuje na nadnárodní společnosti, jež na úrovni skupiny dosahují celkových konsolidovaných výnosů ve výši 750 mil. € či více. Tím se tento režim vztahuje pouze na 10-15 % skupin nadnárodních podniků, avšak na tyto skupiny připadá 90 % výnosů celkově generovaných podniky.


Vyhýbání se daňovým povinnostem

Další opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem představila Komise začátkem roku 2016. Legislativní balík vyzval členské státy, aby zaujaly důraznější a koordinovanější přístup vůči společnostem, které se snaží vyhnout placení spravedlivého dílu daní, a zavedly mezinárodní normy proti erozi základu daně a přesouvání zisků.

Návrh směrnice vychází z principu, že daň by měla být placena v místě, kde vznikly zisky. Opatření chce společně zabránit agresivnímu daňovému plánování, zvýšit transparentnost mezi členskými státy a zajistit pro všechny podniky na jednotném trhu spravedlivější hospodářskou soutěž.

Legislativa obsahuje zejména právně závazná opatření blokující nejběžnější metody, které společnosti používají, aby se vyhnuly placení daní. Poskytují rovněž doporučení členským státům, jak předcházet zneužívání daňových úmluv. V návrzích jsou rovněž některé prvky týkající se výměny daňových informací o nadnárodních společnostech působících v EU mezi členskými státy.


Rámec pro spravedlivější zdanění je postaven na třech pilířích

Daně

V zájmu zvýšení transparentnosti bude od nadnárodních společností vyžadováno, aby v členění podle jednotlivých zemí předkládaly informace o výnosech, ziscích, odvedených daních, kapitálu, kumulovaných ziscích, hmotných aktivech a počtu zaměstnanců. Informace musí být předloženy již za účetní období roku 2016 daňovým orgánům členského státu, jehož je mateřská společnost skupiny daňovým rezidentem.

Tento mechanismus podávání zpráv bude v roce 2016 ještě dobrovolný, avšak počínaje účetním obdobím roku 2017 již povinný. Zprávy by si daňové orgány měly automaticky vyměňovat, aby bylo možné posoudit případná rizika související s převodními cenami. Za tímto účelem se legislativa opírá o již zmíněnou směrnici pro automatickou výměnu informací mezi daňovými orgány.

Připravovaná směrnice dále navrhuje také společnou definici pojmů, kterými jsou například „stálé provozovny“, „daňové ráje“, „minimální ekonomická podstata“, „převodní ceny“ a další doposud nejednotné výrazy.

Evropský parlament v červnu 2016 odhlasoval přísnější znění směrnice. Pro tzv. převáděcí pravidlo, díky němuž by zisk zdaněný v zemi mimo EU byl později přenesen do členského státu EU, požadují poslanci přísnější podmínky, než původně navrhla Komise. Tento „zahraniční příjem“ je často osvobozen od daně, aby se zabránilo dvojímu zdanění.

Poslanci souhlasí se zavedením minimální daňové sazby ve výši 15 %, pokud by byl tento zahraniční příjem zdaněn nižší sazbou než v EU, musel by být rozdíl doplacen. Mezi další doporučení Evropského parlamentu patří omezení odpočtu přesahujících výpůjčních nákladů pouze do výše 20 % příjmu poplatníka nebo až do výše 2 mil. € podle toho, co je vyšší. Dále Evropský parlament navrhl zákaz společností typu poštovní schránka, nebo také zvýšení transparentnosti svěřeneckých fondů a nadací.

Pro harmonizaci systému v celé EU navrhli poslanci zavedení společného způsobu výpočtu efektivní daňové sazby v každém členském státu. Přeshraniční daňový mechanismus a řešení sporů s jasnějšími pravidly a lhůtami by měly být zavedeny od ledna 2017. Podpořili také vytvoření harmonizovaného společného evropského identifikačního čísla daňového poplatníka (TIN), které bude sloužit jako základ pro účinnou automatickou výměnu informací mezi daňovými správami členských států EU. Nicméně je Evropský parlament v tomhle legislativním postupu pouze konzultován. Na návrhu se musí jednomyslně shodnout členské státy.

Komise jako součást balíku proti vyhýbání se daňovým povinnostem zveřejnila aktualizovaný seznam třetích zemí a území, které byly členskými státy zařazeny na černou listinu, aby tak zahájila otevřenější a jednotnější přístup EU k nespolupracujícím daňovým jurisdikcím. Uvedený seznam může být použit pro účely prověření nespolupracujících daňových jurisdikcí a vypracování společné strategie EU týkající se řešení tohoto problému, jež byla doplněna seznamem sankcí.


Nové snahy o harmonizaci společného základu


Společný konsolidovaný základ
DPPO byl Komisí poprvé předložen v roce 2011. U několika klíčových prvků předchozího návrhu členské státy sice dosáhly pokroku, ale konečné dohody se jim nepodařilo dosáhnout a jednání tak byla pozastavena. Spravedlivé a efektivní zdaňování příjmů právnických osob Komise akcentovala ve svém Akčním plánu z června 2015, ve kterém se zavázala znovu předložit návrh společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob a to prostřednictvím postupného přístupu, který má členským státům umožnit rychlejší pokrok při zavádění společného základu daně.

Komise přepracovala předešlý návrh a nyní prosazuje prvky na podporu podnikání z předchozího návrhu, jež by měly přeshraničním společnostem pomoci snižovat náklady i administrativní zátěž a podporovat inovace. Od přenastavení společného konsolidovaného základu daně DPPO Komise očekává, že by měl na jednotném trhu usnadnit a zlevnit podnikání a působit jako účinný nástroj proti vyhýbání se daňovým povinnostem. Společnosti by tak měli mít pro výpočet svých zdanitelných zisků v rámci EU k dispozici jednotný soubor pravidel. V návrhu nejsou zahrnuty sazby daně z příjmu právnických osob, neboť spadají do svrchovanosti jednotlivých členských států.

Oproti předchozímu návrhu z roku 2011 by měl nový systém zdanění právnických osob

Daně

Díky společnému konsolidovanému základu by měl vymizet nesoulad mezi vnitrostátními systémy, čehož v současnosti využívají původci agresivního daňového plánování a vyhýbají se svým daňovým povinnostem. To vede ke ztrátám příjmů pro členské státy, k většímu daňovému zatížení občanů a narušení hospodářské soutěže pro podniky. Takové přesuny zisků znamenají každoroční ztráty až 70 mld. eur.

Odstranit by se též mělo stanovování převodních cen a preferenční režimy, což jsou v současnosti základní nástroje pro vyhýbání se daňovým povinnostem. Problematické jsou rovněž praktiky společností spočívající v přesouvání zisků do zemí mimo EU. Vzhledem k tomu, že společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob bude pro největší nadnárodní skupiny působící v EU povinný, nebudou se společnosti, jimž agresivní daňové plánování hrozí v největší míře, uchylovat k pokusům o dalekosáhlé obcházení daňových povinností.

Pro zlepšení podmínek na jednotném trhu pro podniky by při podání jediného daňové přiznání na všechny své činnosti v EU měly společnosti jednat pouze s jednou daňovou správou. Doba každoročně věnovaná činnostem souvisejícím s dodržováním předpisů by se tak měla zkrátit o 8 %, zatímco doba nutná pro zřízení dceřiné společnosti by se zkrátila až o 67 %, což by společnostem mělo umožnit snáze zahájit činnost v zahraničí.

Díky stabilním a předvídatelným pravidlům, rovným podmínkám a snížení nákladů i administrativy by měla být EU v očích Komise atraktivnějším trhem pro investice a podnikání. Předmětem pobídek mají být činnosti na podporu růstu, společnosti by měly moci u nákladů na výzkum a vývoj uplatnit superodpočet, nový systém by měl také poskytovat úlevu na emisi akcií. Jako daňově odpočitatelná by měla být každoročně stanovena sazba vlastního kapitálu nové společnosti, která se skládá z bezrizikové úrokové míry a rizikové prémie. Společnosti tak mají být motivovány k tomu, aby využívaly stabilní zdroje financování a byly aktivní na kapitálových trzích.

V rámci své zatím poslední reformy daňové správy v EU Komise rovněž navrhla úpravu systému pro řešení sporů týkajících se dvojího zdanění v EU, aby lépe vyhovoval potřebám podniků. Má zahrnovat širší škálu případů a členské státy mají disponovat jasnými lhůtami pro schválení závazného řešení dvojího zdanění. Dvojího zdanění se v současnosti týká zhruba 900 sporů, jejichž částka se odhaduje na 10,5 mld. eur.

Poslední přijatý návrh zahrnutý v nově předloženém legislativním balíku obsahuje opatření, jimiž by společnostem skončila možnost využívat k úniku od zdanění mezer mezi daňovými systémy členských států a zemí mimo EU (tzv. hybridní nesoulady). Nesoulady v rámci EU se již zabývá směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem, zmíněná výše.


O úspěchu rozhodnou členské státy

Kritici odmítají další pokus Komise o zavedení společného základu daně, který vnímají jako první krok k další harmonizaci daní EU. Ta i nadále zůstává oblastí spadající do pravomocí členských států (pokud se společně nerozhodnou jinak). Výše daňových sazeb pro podnikatelské subjekty výrazně ovlivňuje atraktivitu investičního prostředí v jednotlivých členských státech i v EU jako takové z hlediska její konkurenceschopnosti ve světě.

Některé členské státy EU se opakovaně staví k daňové harmonizaci EU negativně. Dosavadní pokusy o harmonizaci či vytvoření společného celoevropského základu daně z příjmu ztroskotaly zejména z důvodu nevole těch členských států, pro které nízké sazby DPPO představují výhodu oproti zbývající části EU.

Pro tento případ v zakládajících smlouvách EU existuje zesílená spolupráce (čl. 43 SFEU), který vyžaduje souhlas alespoň osmi členských států a může tak zahájit realizaci projektu v praxi. Otázkou ale pak je, nakolik by uplatnění projektu jen v části zemí EU ušetřilo náklady.

Autor: Barbora Červenková, psáno pro Euroskop

Sdílet tento příspěvek