Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Co může Evropa čekat od Emmanuela Macrona?

Kristýna Pavlíčková, Euroskop, 12. 5. 2017
Emmanuel Macron

S novým francouzským prezidentem přichází i nové politické priority. U Emmanuela Macrona jsou proevropské postoje jedním ze základních pilířů jeho programu. Lze tedy očekávat jeho angažovanost v evropských otázkách, která může mít vliv na budoucí podobu Unie i na pozici České republiky v ní. 

  • Macron chce Evropskou unii reformovat, vytvořit nové instituce a více ji integrovat.

  • Nejvíce se zaměřuje na ekonomické otázky a reformu eurozóny.

  • V oblastech ekonomiky a obrany prosazuje vizi vícerychlostní Evropy.

  • K jeho dalším prioritám patří řešení migrační krize, ekologie a tvrdý postup při vyjednávání o Brexitu.

 

Vítěz prezidentských voleb Emmanuel Macron se během své kampaně jasně profiloval jako zastánce evropské integrace a globalismu. V porovnání s předchozími prezidenty ho evropské záležitosti zajímají více, než bylo u francouzských hlav státu zvykem. Je tedy pravděpodobné, že se bude aktivně zapojovat do diskuze o budoucí podobě Evropské unie a jeho politika bude mít značný vliv na ostatní členské státy.

Jako bývalého ministra financí a investičního bankéře Macrona přirozeně nejvíce zajímají ekonomické otázky. V kampani představil své rozsáhlé plány na reformu ekonomiky na národní i evropské úrovni. Přestože se Macron k zahraniční politice obecně  během své kampaně příliš nevyjadřoval, v politice EU má jasno. Chce přesvědčit doma i v Unii, že Francie je znovu schopna být spolu s Německem vůdčím státem evropské integrace.

Priority programu E. Macrona vůči EU

  • Evropa, která prospívá ekonomice a zaměstnanosti

Zřízení společného rozpočtu, ministra financí a parlamentu eurozóny

  • Boj proti dohodám mezi státy a nadnárodními společnostmi
  • Přístup na evropské trhy společnostem vyrábějícím alespoň polovinu produkce na území EU  - Buy European Act
  • Rozšíření programu Erasmus
  • Evropa, která nás chrání

Společná obrana ochotných členských států, zřízení společného obranného rozpočtu a stálého vojenského velitelství EU

  • Evropa, která chrání strategický průmysl

Zřízení kontrolního mechanismu zahraničních investic v Evropě

  • Integrita jednotného evropského trhu jako priorita jednání o Brexitu
  • Jednotný digitální trh
  • Jednotný energetický trh

Stanovení minimální ceny oxidu uhličitého v EU

  • Naslouchání hlasu lidu

Pořádání občanských fór jednajících o budoucnosti unie

Zdroj: Programme Emmanuel Macron (https://storage.googleapis.com/en-marche-fr/COMMUNICATION/Programme-Emmanuel-Macron.pdf)


Reforma evropské ekonomiky


Prioritní oblastí Macronovy domácí i zahraniční politiky bude ekonomika. Budoucí prezident zařadil do svého programu rozsáhlé plány na reformu fiskální i sociální politiky EU, a to téměř výhradně v rámci eurozóny. Macron prosazuje její větší integraci, která by zahrnovala založení společného rozpočtu, vytvoření funkce ministra financí a vznik parlamentu eurozóny. Podle jeho slov eurozóna bez takovýchto změn nepřežije.

Proti těmto i v rámci evropské diskuze razantním návrhům se však vymezují představitelé EU i jejích členských států, konkrétně Německa a Nizozemska. Kritizují deficit francouzského rozpočtu a požadují jeho nápravu před prosazováním změn na evropské úrovni. Macron také podporuje úlevy Řecku, pokud to povede k jeho zachování v eurozóně. V této otázce by se mohl střetnout s některými severskými zeměmi.

Dalším Macronovým požadavkem je kodifikace některých sociálních práv na evropské úrovni. Jedná se o minimální požadavky pro přípravu na zaměstnání, zdravotní pojištění, příspěvky v nezaměstnanosti a minimální mzdu. Do značné míry také podporuje dohody o volném obchodu s dalšími zeměmi, například dohodu CETA s Kanadou. Není však bezmezným podporovatelem volného obchodu a ve svých vyjádřeních podpořil protekcionistická opatření na celoevropské úrovni.

Macron chce také změnit směrnici EU o vysílání pracovníků, resp. omezit vysílání na jeden rok. S nevolí ze strany Evropské komise se setkal jeho návrh na tzv. Buy European Act, který stanovuje, že by firmy musely vyrábět alespoň polovinu své produkce na území EU.


pracovníci ve službách

Pokud Emannuel Macron uspěje se svými plány, omezí EU vysílání pracovníků do jiných zemí Unie na jeden rok. Zdroj: Evropská komise

 

Cesta k vícerychlostní Evropě?


Jisté je, že Emmanuel Macron má v plánu výrazně se angažovat v otázkách budoucnosti Evropské unie. Podaří-li se mu udržet silné postavení na domácí scéně, mohl by na tuto debatu mít zásadní vliv. K tomu by mu mohla v prvních měsících nahrát i zaneprázdněnost Angely Merkelové před volbami. Macron prosazuje větší integraci ve všech směrech včetně energetiky či digitálního trhu. Uznává však, že současná podoba EU má daleko k dokonalosti, a prosazuje proto reformu Unie, obzvláště eurozóny.

Jak má tedy budoucí Unie podle Macrona vypadat? S jeho jménem je často spojována diskuze o vícerychlostní Evropě. Vzhledem k důrazu na společnou měnu navrhuje zvýšenou integraci jádra eurozóny. To by ovšem mohlo znamenat odsunutí států s vlastní měnou včetně ČR na vedlejší kolej.

Podle Macrona by hlas v debatě o budoucí podobě Evropy měli mít také občané všech členských států. Navrhuje založení celoevropských občanských fór, která by se účastnila diskuzí o EU. Přišel také s myšlenkou, aby v každém státě proběhl národní sjezd, na kterém by byla prodiskutována národní pozice k budoucnosti Unie. Tyto výsledky by poté sloužily jako podklad pro pětileté plány dalších kroků EU.

Macron je pro posílení Evropského parlamentu a podporuje myšlenku panevropských stran, které by se zúčastnily voleb v roce 2019. Tyto strany by měly zaplnit 73 uvolněných britských křesel. Mimoto bude v politickém rozložení Evropského parlamentu pravděpodobně hrát významnou roli, ke které z frakcí se přidá Macronova strana En Marche! Macron má vazby na levostředové strany a předpokládá se zapojení En Marche! do frakce liberálů ALDE. To by ovlivnilo poměr sil v Parlamentu a frakce by si mohla v roce 2019 nárokovat předsedu Evropské rady nebo Komise.

Zahraniční politika přizpůsobena EU

 

Emmanuel Macron neměl na počátku kampaně v mnoha zahraničně politických otázkách vyhraněné názory. Zatím to vypadá, že Macronova zahraniční politika bere ohled na zájmy Evropské unie a bude se týkat především evropského prostoru. Jako cíl si stanovil překonat v Evropě rozdělení tzv. “náboženskou válkou”. Jedná se rozpory mezi spořivým kalvinistickým severem a rozhazovačným katolickým jihem, do kterého dosud spadala i Francie. Macron chce mezi těmito dvěma přístupy najít  rovnováhu.

Nejzásadnější pro něj bude obnovit francouzsko-německý motor evropského projektu. Macron však nejprve potřebuje německou pomoc a důvěru při provádění domácích reforem. Jejich úspěch závisí na německé ochotě riskovat a podpořit společné projekty a investice v eurozóně. A až poté se obě země mohou soustředit na hledání společné cesty v rámci evropské integrace.

Výsledná podoba spolupráce Francie a Německa záleží také na výsledku německých voleb letos v září. Předpokládá se, že v případě vítězství socialisty Martina Schultze půjde spolupráce hladce. Ani strana Angely Merkelové není v zásadní opozici k Macronovým záměrům, čeká však nejprve na vyřešení francouzských domácích záležitostí. Do německých voleb bude tedy spolupráce obou zemí pravděpodobně probíhat jen na úrovni symbolických iniciativ.

Macron také tvrdě vystupuje vůči státům, které nechtějí respektovat pravidla EU. V otázce Brexitu prosazuje tvrdou linii vyjednávání a trvá na zachování jednotného trhu za stejných podmínek pro všechny členské státy. V této otázce se pravděpodobně setká s podporou Bruselu.

V kampani se Macron také velmi ostře vyjadřoval na adresu Polska a Maďarska, které podle něj porušují základní demokratické svobody EU. Kritizuje využívání evropských fondů a současně laxnost v oblasti svobody vzdělávání a v otázkách uprchlíků a občanských práv. V případě Polska dokonce prosazuje aktivování článku 7 Lisabonské smlouvy, který by zmrazil jeho hlasovací práva v Radě. To by mělo sloužit jako výstraha pro další státy, tedy i pro Českou republiku, pokud by se v budoucnosti ubírala podobným směrem jako Polsko a Maďarsko. Macron prohlásil, že k situaci v Polsku zaujme konečné stanovisko v následujících třech měsících.


Společná obrana, řešení migrace a boj proti terorismu


I v oblasti bezpečnosti EU prosazuje Emmanuel Macron hlubší integraci. Jednou z novinek by mělo být zřízení obranného fondu EU pro podporu společných vojenských projektů. Dále také podporuje zřízení stálého vojenského velitelství EU a dokonce i vznik Evropské rady pro bezpečnost. Prosazuje zde opět určitou podobu vícerychlostní Evropy. Státy, které se chtějí v obraně více angažovat, by mohly posílit vzájemnou spolupráci a nečekat na ostatní. Francie sdílí německý skepticismus ohledně vojenských intervencí. Proto se budoucí prezident rozhodl přezkoumat probíhající vojenské operace na území Afriky. Kromě zmíněného skepticismu jsou důvodem pro skončení těchto intervencí i “zděděné” problémy a vyčerpaný obranný rozpočet.

Základní prioritou Macronovy kampaně a bezpečnostní politiky je boj proti terorismu. Jedním z prvních aktů, které vykoná v úřadu prezidenta, bude zřízení “anti-ISIS” složky. Tato vojenská síla bude působit nepřetržitě a koordinovat operace v Iráku a Sýrii. Také plánuje najmout nových deset tisíc policistů v rámci boje proti terorismu.

 

Policie v Paříži

Jednou z priorit nastupujícího prezidenta je boj proti terorismu. Mimo jiné plánuje najmout deset tisíc nových policistů. Zdroj: čtk


Marcon bude také aktivně konat v otázkách imigrace, se kterou se Francie v posledních letech potýká. Budoucí prezident převážně podporuje přístup Angely Merkelové k uprchlické krizi a chce na jejím řešení spolupracovat s Německem. Prosazuje, aby členské státy přijaly spravedlivý podíl uprchlíků, což by mohlo znamenat nepřímou podporu imigračních kvót v rámci EU. Macron také navrhuje vytvoření společného zpravodajského systému a vytvoření nové jednotky o 5.000 mužích na ochranu vnějších hranic. Naprosto jednoznačně však zdůrazňuje zachování Schengenského prostoru.

Emmanuel Macron zdůrazňuje důležitost integrace imigrantů a navrhuje několik řešení. Všichni příchozí by měli mít právo na státem placené jazykové kurzy. V rámci deradikalizace by zavedl školení pro náboženské vůdce o sekulárních hodnotách a inicioval vznik deradikalizačních center pro vracející se bojovníky ISIS. Naopak by uzavřel místa, kde se bude hlásat džihádistická ideologie, a omezil by množství imámů vzdělávaných v zahraničí. Prosazuje svobodu nošení náboženského oblečení na veřejných místech s tím, že soukromé společnosti by o podmínkách oblékání mohly rozhodovat samy.

Jak Macronova politika ovlivní ČR?


Nový francouzský prezident má mnoho cílevědomých plánů na reformu EU a poměrně jasnou vizi evropské hospodářské politiky. Ačkoliv se většina reforem týká eurozóny, některé by se pravděpodobně dotkly i České republiky. Jde především o institucionalizaci dalších struktur v ekonomice, obraně či energetice. Klíčový je vztah Francie a Německa, jejichž spolupráce bude pravděpodobně určovat budoucí podobu Unie. Macronův postoj k EU a členským státům je jasný. Ve všech oblastech podporuje co nejhlubší integraci, avšak nehodlá čekat na nikoho, kdo jeho vizi nesdílí. Zvláště pro země mimo eurozónu, jako je Česká republika, to může znamenat výzvu k udržení stávajícího postavení v Unii.

Prosazení Macronovy vize však bude záviset na výsledcích voleb do francouzského Národního shromáždění, které mají proběhnout v 11. a 18. června. Strana En Marche! bude bránit Macronův prezidentský program a očekává se, že dosáhne dobrého výsledku. Je však otázkou, zda získá většinu pro vytvoření vlády. Pokud by došlo k vytvoření koaliční vlády, mohlo by být prosazování Macronovy politiky ztíženo. A i v případě úspěchu ve volbách bude záležet na úspěšnosti ekonomických reforem ve Francii v prvních měsících Macronovy vlády. Právě to budoucímu prezidentovi (ne)otevře dveře k evropským reformám. Až poté se tedy ukáže, jaký vliv bude mít osoba Emmanuela Macrona na budoucnost Evropské unie a jejích členských států, včetně České republiky.

Autor: Kristýna Pavlíčková, psáno pro Euroskop

Další články v rubrice

Vývoj obchodního sporu EU a USA a možné dopady na ČR

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 8. 2018

Nová kohezní politika – jiná, ale ne horší

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 14. 8. 2018

Jaké změny přinese nový víceletý rozpočet EU?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 6. 2018

EU bojuje proti podvodům s DPH. Daří se jí to?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 4. 6. 2018

Podaří se EU dokončit Strategii pro jednotný trh v roce 2018?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 5. 4. 2018