Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Energetický balíček: nové cíle a více integrace

Kristýna Pavlíčková, 1. 6. 2017, psáno pro Euroskop

V rámci Evropské unie se jedná o novém klimatickém a energetickém balíčku, ve kterém Evropská komise přichází s novinkami a změnami v oblasti energetiky. Balík obsahuje 8 legislativních návrhů a množství dalších dokumentů, které stanovují nové cíle a prodlužují některé současné závazky do roku 2030. Tento text navazuje na úvodní články a podrobně se zabývá navrhovanými změnami.

  • Nový balík z listopadu 2016 navazuje na dosavadní cíle a prodlužuje je do roku 2030. Některé cíle jsou navýšeny – např. zvýšení energetické účinnosti o 30 % či snížení emisí skleníkových plynů o 40 % oproti úrovni roku 1990.

  • Obsahuje celkově 8 legislativních dokumentů, které se týkají trhu s elektrickou energií, obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a energetické náročnosti budov.

  • Balík posiluje i pozici spotřebitelů: například změna dodavatele elektřiny by měla být po novém možná do tří týdnů a při dodržení podmínek bez poplatku. Počítá i s povinnými dobíjecími místy pro elektromobily v nových větších budovách.

 

Evropská komise vydala 30. listopadu 2016 balík dokumentů a legislativních návrhů s názvem Čistá energie pro všechny Evropany, jehož cílem je změnit současné nastavení týkající se energetických a klimatických záležitostí. Většina stávajících cílů vychází z posledního energetického balíčku z roku 2009, ve kterém jsou vztaženy k roku 2020. Nový balíček některé z těchto cílů prodlužuje a další z nich navyšuje tím, že by k jejich naplnění mělo dojít v časovém horizontu 2030. Balík však nejen pozměňuje současnou legislativu, ale také přináší zcela nové návrhy, jako například Nařízení o správě energetické unie. Kromě velkého množství vysvětlujících dokumentů a příloh obsahuje balíček osm legislativních návrhů: 4 směrnice a 4 nařízení. Dokumenty se týkají trhu s elektrickou energií, obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a energetické náročnosti budov.

Box 1: Přehled legislativních návrhů


Čeho se balíček týká?

Energetická unie

Balíček spadá do iniciativy Energetické unie, která je založena na větším souboru asi 40 legislativních dokumentů z roku 2015. Nařízení Komise o správě energetické unie sdružuje všech více než 50 současných závazků týkajících se spolupráce v energetice. Energetická unie by tak tvořila rámec pro všechny záležitosti týkající se energie a klimatu. Největší změnou, kterou nařízení o správě Energetické unie členským státům přinese, bude jejich povinnost vytvářet energetické a klimatické plány na každých deset let. Od roku 2021 budou muset státy o naplňování těchto plánů podávat každé dva roky zprávu Komisi, která v případě nedostatků při jejich naplňování může použít blíže nespecifikované prostředky k jejich naplnění.

Energetická účinnost

Směrnice o energetické účinnosti upravuje stávající směrnici z roku 2012. Základní změnou je závazné zvýšení energetické účinnosti na celounijní úrovni o 30 % do roku 2030, tím se zvyšuje současný nezávazný cíl 20% do roku 2020. Členské státy se mohou rozhodnout, pomocí jakých prostředků k naplnění tohoto cíle přispějí. Naopak nedojde ke změně v množství energie, kterou mají uspořit dodavatelé a distributoři energií v každém z členských států. Ta je v současné době nastavena na 1,5% ročně. Nová směrnice jen prodlužuje časové období tohoto závazku do roku 2030.

Opatření 1: Zvýšení energetické účinnosti


Současný stav: nezávazný cíl o 20% do 2020 → Cílový stav: závazný cíl o 30% do 2030


Vnitřní trh s elektřinou

K více různým změnám dochází v nové směrnici a nařízení o trhu s elektrickou energií, které upravují stávající směrnici z roku 2009. Cena elektřiny má být nově stanovena na tržním principu, díky čemuž by mělo dojít k odstranění regulace cen. Ceny energií mohl dosud stát ovlivňovat z důvodů obecného hospodářského zájmu.

Dále mají být zřízena regionální operační střediska, která převezmou část pravomocí a povinností národních provozovatelů přenosových soustav. Změní se i možnost uplatnění tzv. kapacitních mechanismů, které elektrárně zajišťuje stále platby za to, že drží záložní kapacitu, jež může být v případě potřeby uvedena do provozu. Jejich uplatnění dosud záviselo na národních výhledech přiměřenosti výrobních kapacit, které vypracovali jednotliví provozovatelé přenosových soustav. Nyní by mělo docházet k tomuto posouzení na evropské úrovni skrze Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) na základě evropského posouzení přiměřenosti zdrojů. Těmito kroky by došlo ke značnému omezení pravomocí států v rámci řízení trhů s elektrickou energií.

Opatření 2: Určování cen


Současný stav: regulace cen státem → Cílový stav: stanovení cen na tržním principu

Nová směrnice a nařízení také hrají více ve prospěch takzvaným aktivním spotřebitelům, kteří se mohou sdružovat v energetických komunitách. Státy budou muset zajistit, aby i spotřebitelé a komunity mohly produkovat, skladovat a prodávat vlastní energii na trhu s elektřinou.

Státy musí také nově zajistit, aby spotřebitelé, kteří dodrží smluvní podmínky, měli nárok na změnu dodavatele elektrické energie do tří týdnů bez poplatků. Ve směrnici z roku 2009 toto právo nebylo ošetřeno a spotřebitelé měli být jen informováni o výši poplatků. Směrnice také podporuje zavedení inteligentních měřících systémů, podmínky jejich zavádění však zůstávají nezměněny a závisí na ekonomickém posouzení jednotlivých států.


Opatření 3: Provozní orgány

Současný stav: národní provozovatelé přenosových soustav → Cílový stav: evropská regionální operační střediska

Energie z obnovitelných zdrojů

Směrnice o obnovitelných zdrojích energie upravuje současný unijní cíl využití energie z obnovitelných zdrojů z 20 % do roku 2020 na 27 % energie do roku 2030.


Opatření 4: Zvýšení využití energie z obnovitelných zdrojů


Současný stav: o 20% do 2020 → Cílový stav: o 27% do 2030

Další závazek se týká snížení emisí skleníkových plynů oproti jejich úrovni v roce 1990. Každý členský stát bude muset snížit tyto emise o 40 % do roku 2030, tím se zvyšuje současný cíl 20% snížení do roku 2020. V případě neplnění tohoto cíle členskými státy od nich bude Komise vyžadovat příspěvky do nově založeného unijního fondu pro obnovitelné zdroje energie.

Opatření 5: Snížení emisí oproti roku 1990


Současný stav: o 20% do 2020 → Cílový stav: o 40% do 2030

Další nové cíle byly stanoveny v oblasti chlazení a vytápění, kdy státy budou muset mezi lety 2021–2030 zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů o jeden procentní bod ročně. V současné době platí v oblasti chlazení a vytápění pouze celkový cíl podílu 20 %.

Směrnice se dotkne i dodavatelů paliv, kteří budou muset mezi lety 2021–2030 postupně zvyšovat podíl obnovitelných a nízkouhlíkových paliv od 1,5 % v roce 2021 na 6,8 % v roce 2030. Splnění těchto požadavků by měly monitorovat nově vzniklé národní databáze pro sledování paliv. Při využití biomasy jako zdroje energie bude stanoveno takzvané udržitelné kritérium, tak aby nedocházelo k nadbytečnému vytěžování zdrojů.

Energetická náročnost budov

Co se týče směrnice o energetické náročnosti budov, cílem jsou energeticky inteligentní budovy, které budou posuzovány nově zavedeným indikátorem chytrosti budov. Směrnice upravuje stávající cíl snížení energetické náročnosti o 20 % do roku 2020, který by měl do roku 2030 být navýšen na 30 %.

Mimo jiné je zde podporována i úsporná elektromobilita. Nově postavené budovy, které budou mít více než deset parkovacích míst, by podle nové směrnice měly disponovat stanicemi pro nabíjení elektromobilů.

Opatření 6: Snížení energetické náročnosti budov

Současný stav: 20 % do 2020 → Cílový stav: 30 % do 2030

Jak bude schvalování probíhat?


Balíček byl vydán 30. listopadu 2016 a odborníci se shodují, že jeho projednání a schválení může trvat i přes dva roky. Přání Komise schválit ho do konce roku 2017 se tak jeví jako poněkud optimistické.

Balíček byl konzultován ve Výboru regionů, kde se k němu mohly pomocí dotazníku vyjádřit různé zájmové skupiny. Výsledky této konzultace byly předány zpravodajům z výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) v Evropském parlamentu, kde bude balíček dále projednáván. Balíček je nyní v prvním čtení řádného legislativního postupu, přičemž v Evropském parlamentu by k jeho částem měly vzniknout návrhy zpráv v rozmezí od 29. května do 11. července. Předpokládá se, že Parlament bude požadovat navýšení závazků v současném balíčku. Důležitým bodem v procesu jednání bude zasedání Rady EU ve složení ministrů energetiky, které proběhne 26. června 2017 a na němž vyjádří své pozice členské státy.

S pomocí EU k čistější Evropě?


Evropská komise tedy představila ambiciózní plán, který by značně změnil oblast energetiky. Balík je však na začátku legislativního procesu a jeho výsledná podoba tedy není jasná.

Jeho schválení v současné podobě by znamenalo poměrně zásadní zásah do pravomocí členských států a Komise tak musí počítat s jejich výhradami. Země V4 se již na zasedání Rady EU vyjádřily, že části tohoto balíčku chápou jako narušení pravomocí členských států určených ve smlouvách, jako je právo svobodně určit energetický mix, technologicky neutrální přístup k výrobě energie a právo zabezpečit stabilní a cenově dostupné dodávky pro všechny.

Kritizována je také rychlost, s jakou Komise tlačí na projednání balíčku, protože změny takového rozsahu je nutné podložit podrobnou analýzou energetických sektorů jednotlivých členských států.

Autor: Kristýna Pavlíčková, psáno pro Euroskop

Další články v rubrice

Vývoj obchodního sporu EU a USA a možné dopady na ČR

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 8. 2018

Nová kohezní politika – jiná, ale ne horší

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 14. 8. 2018

Jaké změny přinese nový víceletý rozpočet EU?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 6. 2018

EU bojuje proti podvodům s DPH. Daří se jí to?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 4. 6. 2018

Podaří se EU dokončit Strategii pro jednotný trh v roce 2018?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 5. 4. 2018