Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

EU a NATO posilují spolupráci

Kristýna Pavlíčková, Euroskop, 4. 1. 2018
Jens Stolteberg / NATO

Evropská unie a Severoatlantická aliance působí společně v rámci vojenských operací již po mnoho let, přesto bylo NATO vždy spíše kritické k evropským obranným projektům. V poslední době však dochází ke změnám ve vztahu obou organizací a otevírají se nové oblasti spolupráce.

Evropskou unii a Severoatlantickou alianci spojuje několik zásadních okolností, které je přirozeně vedou ke vzájemné spolupráci. Klíčovým zájmem obou organizací je udržení bezpečnosti v Evropě, kde se nachází i většina jejich členů (v případě EU všichni). Z 28 členských států EU a 29 států NATO je v obou organizacích zapojeno 22 států (viz. Tabulka: Členové EU a NATO).

Není tedy překvapivé, že organizace mají společné strategické zájmy, sdílejí podobné hodnoty a také čelí stejným problémům, jako jsou kyberútoky, mezinárodní terorismus či neshody s Ruskem. Přesto obranná spolupráce mnoho let stagnovala a až dodnes je některými považována za výhradní oblast působnosti NATO. Evropská unie ale nezávisle na NATO rozvíjí své obranné projekty a v posledních dvou letech lze vidět postupné sbližování obou organizací.

 

Členové EU a NATO

EU a NATO, členové



EU a NATO (22)

Pouze NATO (7)

Pouze EU (6)

Belgie

Albánie

Finsko

Bulharsko

Černá hora

Irsko

Česká republika

Island

Kypr

Dánsko

Kanada

Malta

Estonsko

Norsko

Rakousko

Francie

USA

Švédsko

Chorvatsko

Turecko

 

Itálie

 

 

Litva

 

 

Lotyšsko

 

 

Lucembursko

 

 

Maďarsko

 

 

Německo

 

 

Nizozemsko

 

 

Polsko

 

 

Portugalsko

 

 

Rumunsko

 

 

Řecko

 

 

Slovensko

 

 

Slovinsko

 

 

Španělsko

 

 

Velká Británie

 

 

 

Od Berlína po Varšavu

Institucionalizované vztahy se datují od vydání společné deklarace EU a NATO o Evropské bezpečnostní a obranné politice (EBOP) v roce 2002. Deklarace označila vztah obou organizací jako strategické partnerství a zároveň stanovila rovnost a volnost v rozhodování, která zůstala každé z nich. Na tuto deklaraci navázalo uzavření dohod Berlín Plus v roce 2003, které se staly základem pro společné působení v rámci krizového managementu.

Podle těchto dohod může EU využívat obranné prostředky států NATO, a to včetně asistence při velení a operačním plánování. Díky tomu mohou státy NATO podporovat operace Evropské unie, ve kterých se Aliance nezapojuje jako celek.


Od dohod Berlín Plus až do roku 2016 byly vztahy standardizované a obě instituce se podílely na společných operacích. K výraznějším pokrokům ve spolupráci však nedošlo. Změnu přinesl až Varšavský summit NATO v červenci 2016. Jednou z projednávaných priorit byla posílená spolupráce s Evropskou unií, pro niž byla impulsem ukrajinská krize a vzrůstající počet teroristických útoků v Evropě. Na summitu bylo určeno sedm oblastí spolupráce:

  • Boj proti hybridním hrozbám,
  • operační spolupráce na moři a v otázkách migrace,
  • koordinace v oblasti kybernetické bezpečnosti a obrany,
  • vývoj interoperabilních obranných schopností,
  • posilování obranného průmyslu a výzkumu,
  • posílení koordinace cvičení,
  • budování obranných a bezpečnostních schopností partnerů na východě a na jihu.

K naplňování těchto priorit byl schválen i balíček 42 konkrétních opatření.

 

Ještě více spolupráce


Naplňování zmíněných opatření a spolupráce obou organizací byla pozitivně hodnocena i na nedávném setkání ministrů zahraničí států NATO, které proběhlo 5. 12. v Bruselu. Na této schůzce, na které zastupovala Unii Vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, také vzniklo rozhodnutí rozšířit spolupráci EU-NATO. Ke stávajícím sedmi oblastem spolupráce byly přidány další tři:

  • Vojenská mobilita - zajištění rychlého pohybu vojsk přes hranice v Evropě, budování dopravní infrastruktury pro jejich přesuny,
  • sdílení informací v rámci boje proti terorismu a posílení podpory partnerským zemím,
  • podpora role žen v míru a bezpečnosti.

Přijaté oblasti i závěry ohledně posílení spolupráce potvrdila Rada EU na svém zasedání o několik dnů později.

O zlepšení vzájemných vztahů mluví i podpora NATO iniciativě stálé strukturované spolupráce (PESCO). NATO poprvé v historii podpořilo evropskou iniciativu, která povede k větší obranné integraci. NATO se staví obzvlášť pozitivně k projektu označovaném jako “vojenský Schengen”, který se týká právě vojenské mobility a umožní rychlejší přesuny vojsk mezi evropskými státy.

 

Operace na souši i na moři


Až do Varšavského summitu se spolupráce EU a NATO týkala především koordinace operací přímo v poli, která pokračuje i na dále. V roce 2003 se uskutečnila první operace EBOP Concordia, která převzala povinnosti po končící misi NATO v Makedonii. Jednalo se o první operaci postavenou na dohodách Berlín Plus.

V Bosně a Herzegovině poté nahradila operace EU Althea alianční misi SFOR a její velení zůstalo v sídle NATO v Belgii. Na Balkáně také probíhají operace v Kosovu, kde spolupracuje mise EULEX a operace KFOR. Vzájemně se doplňují složky obou organizací i v Afghánistánu, kam EU vyslala policejní misi EUPOL.

Novějším prvkem je i spolupráce na moři. Boj proti pirátství v oblasti Afrického rohu spojuje námořní operaci EU NAVFOR Atalanta a misi NATO Sea Guardian. Dále obě organizace společně působí i ve Středozemním moři, kde se NATO rozhodlo posílit evropskou pohraniční stráž Frontex v boji proti pašeráctví a nelegální migraci. Organizace operují především ve vodách Řecka a Turecka.

 

Výměna informací


Zástupci NATO a EU se pravidelně setkávají a diskutují o společných tématech a možnostech spolupráce. Představitelé NATO včetně generálního tajemníka často navštěvují jednání výborů Zahraniční věci a Bezpečnost a obrana Evropského parlamentu a informují poslance o nejnovějším vývoji.

K setkání také dochází mezi ministry zahraničí, vojenskými představiteli a poradci a mezi personálem obou organizací. Ze strany EU hraje v komunikaci důležitou roli Evropská služba pro vnější činnost či Evropská obranná agentura. NATO má svůj tým ve Vojenském štábu Evropské unie a EU je zastoupena skrze svou stálou buňku ve Velitelství spojeneckých sil NATO v Evropě.

Cílem komunikace mezi organizacemi je výměna informací, která napomáhá nejen koordinaci společných operací, ale je důležitá i v boji proti terorismu nebo proti šíření zbraní hromadného ničení.

 

Doplňující se role


Z nedávného vývoje lze vidět, že spolupráce Evropské unie a Severoatlantické aliance se prohlubuje. Dřívější obavy budilo především možné oslabení Aliance v případě vzniku samostatných obranných kapacit EU či dokonce samostatné evropské armády. Z toho důvodu představitelé obou organizací stále zdůrazňují, že je klíčové, aby se organizace vzájemně doplňovaly a nedocházelo ke střetu zájmů.

Je také nutná vzájemná otevřenost a transparentnost, které by zabránily hrozící duplikaci v některých oblastech. Nicméně v poslední době panuje shoda, že budou-li dodrženy tyto podmínky, obranná spolupráce EU a NATO může přinést mnohá pozitiva.

Autor: Kristýna Pavlíčková

Další články v rubrice

Jak se Visegrád plánuje zapojit do evropské obrany

Tomáš Dvořák, psáno pro Euroskop, 17. 2. 2018

Komise představila plán, jak reformovat eurozónu

Barbora Červenková, Euroskop, 31. 1. 2018

Glyfosát: Vlk se nažral a koza zůstala celá. Alespoň zatím

Anna Michalčáková, Euroskop, 29. 1. 2017

Co můžeme čekat od Tuskovy Agendy lídrů?

Hedvika Vurbalová, psáno pro Euroskop, 2.1 2018