Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Glyfosát: Vlk se nažral a koza zůstala celá. Alespoň zatím

Anna Michalčáková, Euroskop, 29. 1. 2017
zemědělství

Komise měla v roce 2016 odborně a rutinně rozhodnout o udělení autorizace glyfosátu pro používání na vnitřním trhu EU prostřednictvím komitologie. Do odborného posuzování bezpečnosti pesticidu se však zapletla politická agenda členských států a různé zájmy lobby. Výsledkem je schválení „Roundupu“ na pouhých pět let do roku 2022, potom možná v EU skončí úplně. 

-          Herbicid glyfosát schválen za pět minut dvanáct na pouhých pět let do roku 2022.

-          Rozhodování odborníků v komitologickém výboru vzali do rukou politici členských států.

-          Roundup nakonec zachránilo Německo, Francie chce do roku 2022 s glyfosátem skoncovat nadobro.

-          Zemědělská lobby pohrozila, že bez glyfosátu je současné množství produkce potravin v EU neudržitelné, protože neexistuje dostupná alternativa této látky.

-          Na základě evropské občanské iniciativy Stop glyfosátu Komise chystá legislativu, glyfosát ale nezakáže.

 

Dohody o autorizaci glyfosátu v EU bylo po půlročním ostrém vyjednávání dosaženo 27. 11. 2017, kdy do té doby se zdržující Německo převážilo misky vah na stranu států hlasujících pro známý pesticid. Původně se mělo jednat o pouhou formalitu, kde hlavní roli budou hrát posudky odborných agentur EU a komitologie. Kartami ale zamíchala studie Světové zdravotnické organizace (WHO), která glyfosát označila za „pravděpodobně karcinogenní“ a odpor environmentálních organizací, které látku považují za toxickou k životnímu prostředí a potenciální rakovinotvornost pro ně byla pověstnou vodou na mlýn. Na straně odpůrců autorizace ale stály i některé členské státy, například Francie. Pro pokračování používání glyfosátu se poté vyslovily především východní členové EU a obecně zemědělci, protože v současnosti dle jejich názoru za glyfosát neexistuje relevantní náhrada.

 

Co je to glyfosát?

Glyfosát je širokospektrální herbicid a disekant (látka způsobující vysoušení plodin), hlavní složkou je fosfonát a používá se převážně v rostlinné výrobě. Největším výrobcem herbicidu obsahující glyfosát je firma Monsanto, která z něj vyrábí pravděpodobně nejznámější herbicid Roundup.  Prodává se od poloviny 70. let 20. století a jeho používání se rychle rozšířilo po celém světě. V roce 2016 o firmu Monsanto projevila zájem německá společnost Bayer, koupě Monsanta Bayerem je dodnes posuzována Komisí i USA a obchod tak není definitivně uzavřen.


Nová komitologie a dlouhý proces autorizace


Dle aktuální legislativy platí, že pesticidy musejí procházet procesem autorizace pro jejich využívání uvnitř EU, přičemž členské státy si mohou dále rozhodnout, zda povolí jejich používání na svém území. Skutečnost, že je daná látka autorizována k používání v rámci jednotného trhu ještě tedy neznamená, že ji všechny členské státy musí povolit na vlastním území (podobně je to např. u pěstování GM plodin). Nicméně u glyfosátu, jako nejrozšířenější aktivní látky v pesticidech, pro kterou dle zemědělců neexistuje relevantní alternativa, si nelze představit, že by jej některý z členských států na svém území zakázal používat.

Rozhodování o schválení pesticidu a jeho prodloužení po skončení doby autorizace probíhá prostřednictvím tzv. nové komitologie, kdy je k implementaci využita prováděcí legislativa Komise dle článku 291 SFEU. U prováděcích aktů, na rozdíl od delegovaných aktů (článek 290 SFEU) nejsou Rada a Evropský parlament v rovnocenném postavení a EP nemůže akt vetovat. (EP má společně s Radou pravomoc nastavit podmínky systémové činnosti výborů). Prováděcí akty mají zajistit, aby přijatá legislativa byla provedena ve všech členských státech na základě jednotných podmínek. Od delegovaných aktů se také mají lišit mírou politické důležitosti témat, měly by se řešit technické, v podstatě administrativní záležitosti, u kterých se předpokládá minimální kontroverze při přijímání. Do procesu kontroly Komise jsou zapojeni pouze experti členských států a jednání probíhají za zavřenými dveřmi.

V případech, kdy prováděcí akt nezíská potřebnou podporu v komitologickém výboru, dochází ke svolání tzv. odvolacího výboru, který je složen ze zástupců členských států scházejících se na vyšší (politické) úrovni a předsedá mu zástupce Komise, jehož úkolem je nalézt řešení, které má co nejširší podporu. Rozhodování v rámci odvolacího výboru probíhá následovně, pokud:

-          s návrhem souhlasí kvalifikovaná většina (QMV, 55 % států, které reprezentují nejméně 65 % obyvatel EU), musí jej Komise přijmout;

-          kvalifikovaná většina nepředloží žádný názor, Komise je oprávněna návrh přijmout (QMV není pro/proti);

-          kvalifikovaná většina hlasuje proti návrhu, Komise jej nesmí přijmout (Pitrová, 2014).

 

Proces schvalování pesticidů

Proces schválení pesticidu (přesněji aktivní látky) se řídí nařízením EP a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. Schvalování probíhá více než tři roky, kdy Komise posuzuje na základě vědeckých poznatků, zda je používání daného pesticidu bezpečné. Posudky vypracovávají společně Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a orgány členských států. V případě první autorizace látky podá společnost kterémukoliv z členských států žádost o schválení. Stát se následně stane zpravodajem a má za úkol provést první posouzení. Pokud se jedná o obnovení licence, zpravodaje určí Komise. Zpravodaj poté posudek předá EFSA, který konzultuje členské státy, závěry předloží Komisi a ta vypracuje návrh na (ne)schválení aktivní látky. Návrh Komise poté zašle členským státům do Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva (dále jen Stálý výbor). První schválení pesticidu je možné nejvíce na 10 let, u opakované autorizace lze látku schválit až na 15 let. Výsledkem schvalovacího procesu je prováděcí legislativa Komise (viz výše).

 

Zemědělská technika

Zemědělci budou moct v Evropské unii používat glyfosát i v příštích pěti letech. Zdroj: Pixabay

 

Jeden krok dopředu, dva zpět

Glyfosátu měla k 30. 6. 2016 vypršet doba schválení (autorizace). Vzhledem k tomu, že do té doby nebyly připraveny aktuální odborné posudky, tudíž nebylo možné o prodloužení licence rozhodnout a členské státy měly navíc na věc velmi odlišné názory, Komise rozhodla o prozatímním prodloužení licence glyfosátu na 18 měsíců (do konce roku 2017). Na základě zjištění Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny WHO ohledně potenciální karcinogenity glyfosátu dala Komise za úkol EFSA přezkoumat bezpečnost pesticidu a zahrnout výsledky do svých předchozích zjištění. Výsledky bádání EFSA byly negativní, úřad vyhodnotil, že v používaných množstvích glyfosát pro člověka nepředstavuje riziko karcinogenity.

Na schůzce Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, která proběhla 18. a 19. 5. 2016, u členských států převládl názor, že je nutné provést také přezkum bezpečnosti glyfosátu Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA), konkrétně jejím Výborem pro posuzování rizik. Výbor ECHA však přišel 15. 6. 2017 se stejným výsledkem a potvrdil stávající klasifikaci glyfosátu jako látky, která způsobuje vážné poškození oka a je toxická pro vodní organismy s dlouhotrvajícími následky. Po opětovném potvrzení bezpečnosti glyfosát splnil podmínky obnovení autorizace dané legislativou (článek 4 nařízení č. 1107/2009) a cesta k jeho schválení na dalších 10 let měla být volná.

Vyjednávání a hlasování


Původně Komise navrhla prodloužení autorizace glyfosátu na dalších 10 let, zástupci členských států ve Stálém výboru o této lhůtě přímo nehlasovaly, ale z jejich postojů bylo patrné, že by QMV nebylo dosaženo. Komise, která má za úkol mj. nacházet co největší podporu návrhu, se pod tlakem okolností rozhodla Odvolacímu výboru předložit návrh s lhůtou obnovení autorizace pouze na pět let. Zmíněné okolnosti představují pozice států zdržujících se hlasování, které byly kratší lhůtu spíše ochotny podpořit. Další překážkou byl Evropský parlament, který ve svém nezávazném usnesení podpořil zákaz glyfosátu kvůli tomu, že představuje nebezpečí pro spotřebitele. Studie EFSA a ECHA přitom označil za nedostatečné ke zhodnocení bezpečnosti látky. Poslední kapku představovala úspěšná evropská občanská iniciativa (dále jen EOI) Stop glyfosátu, která sdružovala úsilí především environmentálních organizací.

Hlasování o glyfosátu v Odvolacím výboru proběhlo 27. 11. 2017 a bylo přijato QMV. Ve zprávě Odvolacího výboru, která sumarizuje výsledek setkání, není uvedeno konkrétně, kteří zástupci jak hlasovali. Údaj lze nicméně zjistit z jiných zdrojů. Pro návrh hlasovalo celkem 18 států reprezentujících 65,71 % populace EU, což těsně splnilo hranici 65 % obyvatel Unie pro QMV. Jeden stát (Portugalsko) se zdržel. Hlavní roli, která posunula prováděcí akt ke schválení, hrálo Německo, které svůj původní záměr zdržet se změnilo v hlasování pro návrh.

Pro: Bulharsko, ČR, Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Maďarsko, Irsko, Litva, Lotyšsko, Nizozemí, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie (65,71 % populace EU)

Proti: Rakousko, Belgie, Chorvatsko, Kypr, Francie, Řecko, Itálie, Lucembursko, Malta (32,26 % populace EU)

Zdržely se: Portugalsko (2,02 % populace EU)


Francie a ti druzí


V průběhu vyjednávání se lídrem hnutí členských států za zákaz glyfosátu stala Francie, která je také největším producentem potravin v EU. Prezident Emmanuel  Macron dokonce vyjádřil záměr ukončit používání glyfosátu do tří let, čelil ale velkému vnitřnímu tlaku. Například předseda Unie mladých farmářů Frédéric Arnault jej obvinil z toho, že francouzským farmářům kope hrob. Protestující zemědělci také 22. 9. 2017 zablokovali slavnou ulici Champs-Elysées, aby vyjádřili svůj nesouhlas s rychlým zákazem používání glyfosátu.

Hlavním argumentem zemědělské lobby obecně je totiž neexistence relevantní náhrady tohoto širokospektrálního herbicidu. Zastřešující sdružení nevládních zemědělských organizací Copa-Cogeca podporovala prodloužení licence glyfosátu na 15 let a její zkrácení pouze na pět let považuje za nepřijatelné z důvodu podkopání důvěryhodnosti institucí EU a ohrožení dodávek potravin. Předseda Copa-Cogeca Pekka Pesonen se vyjádřil, že je hluboce zklamán vývojem návrhu prováděcího aktu, vzhledem ke skutečnosti, že EFSA i ECHA glyfosát klasifikovaly jako bezpečný.

Za nepřijatelné považovala jakékoliv prodloužení autorizace glyfosátu environmentální organizace Greenpeace, která požadovala okamžitý zákaz pesticidu. Provedené studie EFSA i ECHA označila za snahy očistit glyfosát od jeho skutečných škodlivých (zejména rakovinotvorných) účinků, Komisi nařkla z upřednostňování krátkodobých zájmů chemického průmyslu nad zdravím lidí a životního prostředí a zorganizovala EOI Stop glyfosátu, kterou se Komise musela zabývat, jelikož splnila podmínky přípustnosti EOI.

Státem, který nakonec rozhodl o prodloužení autorizace glyfosátu, se stalo Německo. Jeho rozhodnutí bylo v daném kontextu přinejmenším zajímavé, protože se pravidelně staví do pozice ochránce životního prostředí a spotřebitelů. Na druhou stranu německý chemický gigant Bayer v roce 2016 koupil americké Monsanto, které je největším dodavatelem glyfosátu na trh. V případě glyfosátu se v hlasování nejprve zdržovalo a spíše upřednostňovalo důraz na ochranu zdraví spotřebitele, stejné to mělo být i při posledním hlasování v Odvolacím výboru. Ministr zemědělství Christian Schmidt (CDU) se ale od vládní pozice odchýlil, za což si vysloužil kritiku nejen své kancléřky Angely Merkelové, ale i koaličního partnera SPD, který to před začátkem jednání o nové koalici považoval za narušení důvěry a ztrátu autority kancléřky. Ministr Schmidt se k situaci vyjádřil stroze, přiznal, že učinil sice autonomní, ale objektivní rozhodnutí.

Případ prodloužení autorizace glyfosátu popírá praxi, která by měla být v nové komitologii běžná, a sice skutečnost, že se v ní projednávají nekontroverzní opatření technického či administrativního rázu, která nejsou politicky zajímavá. Délka vyjednávání prodloužení licence glyfosátu, ignorování či odmítání vědeckých posudků EFSA a ECHA některými členskými státy a kalkulování jiných států s délkou lhůty pro prodloužení dokazuje pravý opak. Komisař pro zdraví Vytenis Adriukaitis se k obtížnému procesu obnovení autorizace glyfosátu vyjádřil ve smyslu, že politické názory by neměly převážit obecně přijímané vědecké poznatky.

Schvalování glyfosátu představuje pouze pověstnou špičku ledovce přijímaných delegovaných a prováděcích aktů, drtivá většina z nich se takové popularitě netěší. Přitom se jedná o dominantní způsob schvalování legislativy v EU, procedurou spolurozhodování se zapojením Komise, EP a Rady projde řádově vyšší počet předpisů. Tyto akty, které se oficiálně nazývají nelegislativní, ve skutečnosti implementují (prováděcí akty) často velmi obecnou legislativu dohodnutou na vyšší politické úrovni a mohou měnit stávající legislativu (akty v přenesené pravomoci). Naznačuje to i statistika Úředního věstníku EU, například za leden 2017 bylo publikováno 82 prováděcích, 10 aktů v přenesené pravomoci a žádný legislativní akt. Původním záměrem komitologie bylo přenechat rozhodování o odborných (složitějších) otázkách legislativních návrhů, protože při stále se zvyšujícím počtu členských států je obtížné dohodnout se na konkrétních aspektech. Pro Komisi se jedná o mnohem snazší způsob schvalování legislativy. 

Čeká nás konec glyfosátu v roce 2022?


Prováděcí akt byl nakonec Komisí přijat 12. 12. 2017 a je použitelný od 16. 12. 2017, lhůta prozatímního prodloužení (do konce roku 2017) tak byla vyčerpána téměř beze zbytku. Povolení pro glyfosát vyprší za pět let, tedy 15. 12. 2022. Do doby již negativně hlasující členské státy chtějí přejít na alternativní (bezpečnější) přípravky a používání glyfosátu zakázat v ideálním případě v celé EU.  Komise také 12. 12. 2017 zveřejnila sdělení k EOI Stop glyfosátu, ve kterém evropským spotřebitelům slibuje zvýšení transparentnosti v provádění studií k posuzování všech pesticidů. Zdůraznila však, že v současnosti neexistují vědecké důkazy o nebezpečnosti glyfosátu. Návrh legislativy, jež by měl posílit nezávislost, transparentnost a potažmo důvěryhodnost EFSA, Komise plánuje představit v květnu 2018.

Počátkem roku 2018 šest členských států, které se stavěly proti glyfosátu (Belgie, France, Řecko, Lucembursko, Slovinsko, Malta), zaslaly Komisi žádost o provedení studie na téma alternativních látek, které by mohly být použity místo kontroverzního glyfosátu. Francie konstatovala, že je odhodlaná chopit se vedení pracovní skupiny zaměřené na vývoj alternativ glyfosátu za účelem umožnění jejich masového využívání v krátkodobém horizontu.

Autor: Anna Michalčáková, psáno pro Euroskop

Další články v rubrice

Podaří se EU dokončit Strategii pro jednotný trh v roce 2018?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 5. 4. 2018

Panuje kolem nové ochrany osobních údajů zbytečná panika?

Magda Komínková, psáno Euroskop, 27. 3. 2018

Jak vznikalo nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR)?

Magda Komínková, psáno Euroskop, 27. 3. 2018

Jak se Visegrád plánuje zapojit do evropské obrany

Tomáš Dvořák, psáno pro Euroskop, 17. 2. 2018