Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Podaří se EU dokončit Strategii pro jednotný trh v roce 2018?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 5. 4. 2018
Vnitřní trh

Evropská unie plánuje do konce roku 2018 dokončit Strategii pro jednotný trh. Plány však zatím ohrožují pomalé schvalovací procesy. Oproti tomu dokumenty, které nemají závaznou podobu, a nepodléhají tedy legislativním procedurám, byly již všechny zveřejněny. 

Vnitřní trh je jedním z největších a nejúspěšnějších projektů EU a přináší řadu výhod pro podniky i spotřebitele, stále však nebyl dokončen. Evropská komise proto v říjnu 2015 zveřejnila Strategii pro jednotný trh se zbožím a službami. Cílem strategie je podpořit dokončení jednotného trhu a odstranit stávající překážky bránící volnému pohybu zboží a služeb. Evropská rada se sešla 22. a 23. března, aby mimo jiné zhodnotila pokrok, kterého bylo zatím dosaženo. Daří se naplnit cíle pro rok 2018? A jaké jsou největší překážky jednotného trhu?

Proč EU potřebuje strategii pro vnitřní trh?


Nedokončení jednotného trhu s sebou nese řadu nákladů pro podniky i spotřebitele v celé EU. Obchodní bariéry zamezující volnému pohybu služeb a zboží, nesprávně implementovaná či nedostatečně prosazovaná pravidla a nízká podpora reforem mají za následek omezení možností podnikatelů a občanů, nižší počet pracovních míst a vyšší spotřebitelské ceny. Pro ilustraci – kvalitnější prosazování směrnice o službách by podle Komise mohlo HDP Unie zvýšit až o 1,8 procentního bodu.

Dokument nazvaný Strategie pro vnitřní trh zboží a služeb, který představila Evropská komise v roce 2015, obsahuje řadu konkrétních návrhů na zlepšení současného stavu a navazuje na snahy EU v oblasti jednotného digitálního trhu, unie kapitálových trhů nebo například energetické unie. Stejně jako v počátcích budování jednotného trhu je podstatná část dokumentu spíše liberalizačního charakteru a spočívá v odstraňování překážek pro přeshraniční přesun zboží a služeb. Některé iniciativy pak mají napomoci účinněji uplatňovat unijní právo.

Box 1: Milníky Strategie pro jednotný trh

 

Říjen 2015

Evropská komise představuje dokument Strategie pro jednotný trh zboží a služeb (COM(2015)550)

Únor 2016

Rada pro konkurenceschopnost určila tři klíčové dílčí priority (podpora malých a středních podniků, trh služeb, prosazování pravidel)

Červen 2016

Evropská rada určila konec roku 2018 jako termín pro dokončení Strategie a zdůraznila oblasti, ve kterých je pokrok nejžádanější (mj. jednotný digitální trh nebo podpora poskytovatelů služeb)

Červen 2017

Evropská rada zdůraznila nutnost dalšího úsilí, má-li být strategie včas dokončena

Říjen 2017

Předseda Evropské rady Donald Tusk představil Agendu lídrů pro následující dva roky, jednou z priorit je i dokončení jednotného trhu

Březen 2018

Evropská rada na svém zasedání zhodnotila pokrok v plnění cílů Strategie a vyzvala k intenzivnějšímu úsilí, aby se před skončením stávajícího legislativního cyklu podařilo pokročit v realizaci strategie pro jednotný trh, strategie pro jednotný digitální trh, akčního plánu unie kapitálových trhů a energetické unie.

Prosinec 2018

Termín dokončení Strategie. Komisi by měla před jednáním v kontextu agendy lídrů v prosinci 2018 předložit Radě zprávu o pokroku týkající se provádění, uplatňování a vymáhání stávajících právních předpisů, jež mají pro fungování jednotného trhu klíčový význam.

 

Klíčové priority a obsah strategie

 

Strategie pro vnitřní trh se soustředí na zlepšení ve třech obecných oblastech. Jsou jimi:

  • Vytváření nových příležitostí pro spotřebitele a podniky
  • Podpora modernizace a inovací
  • Zajištění praktických výhod pro občany v jejich každodenním životě

Tyto velmi široce definované priority poté Komise dělí na řadu dílčích, již konkrétnějších priorit, které mají často velmi jasně definovanou cílovou skupinu a kroky, díky jejichž realizaci má dojít ke zlepšení.

 

Vytváření nových příležitostí

Jedním z nových fenoménů dnešního trhu je sdílená ekonomika, která je postavena na principu zapůjčování služeb či zboží, pro které nemají vlastníci momentálně využití. Typickým představitelem sdílené ekonomiky jsou služby jako AirBnB, Uber nebo sdílení jízdních kol. Řada těchto služeb působí ve více členských státech, zatím však na evropské úrovni neexistuje jednoznačná právní definice těchto služeb. Proto je jednou z klíčových priorit Komise poskytovat poradenství ohledně aplikace evropského práva v oblasti sdílené ekonomiky. Klíčovou roli v této otázce budou hrát rozsudky Soudního dvora EU.

Páteří evropské ekonomiky jsou podle Komise zejména malé a střední podniky, případně začínající podniky, které však čelí řadě překážek, pokud chtějí expandovat na evropský trh mimo svou mateřskou zemi. Řešením je podpořit jejich přístup k soukromým financím a zjednodušit systém DPH v jednotlivých státech.

Neméně důležitou součástí vnitřního trhu jsou služby, které představují zhruba dvě třetiny ekonomické aktivity v EU. Jejich přeshraniční pohyb je však nižší, než jim umožňuje směrnice o službách z roku 2006, a to proto, že nejsou mezinárodně sladěny podmínky pro výkon jednotlivých služeb na území různých členských států. Odpovědí by mohlo být zavedení pasu služeb, který by svým držitelům poskytoval potvrzení o shodě s národními podmínkami.

Neopominutelným sektorem je i maloobchodní prodej, který zaměstnává každého osmého Evropana. Tento sektor se však vyznačuje velmi malým růstem produktivity. Některé regulace mohou totiž být až příliš svazující a neumožňují maloobchodnímu sektoru naplňovat svůj růstový potenciál. V tomto ohledu chce Komise zavést diskuzi s členskými státy a představit soubor osvědčených postupů, které by byly vodítkem pro výběr adekvátních opatření.

Posledním bodem v rámci této priority je prevence diskriminace mezi spotřebiteli a podniky. Ačkoliv je jakákoliv diskriminace na základě národnosti, rasy či jiných charakteristik v EU zakázaná, spotřebitelé se s ní setkávají například u poskytovatelů telekomunikačních služeb. Komise by v tomto ohledu chtěla identifikovat a zakázat specifické formy diskriminace založené na původu spotřebitele.

 

Podpora modernizace a inovací

Modernizací má projít systém standardů napříč Evropskou unií, a to konkrétně pomocí společné standardizační iniciativy, na které bude Komise spolupracovat se všemi relevantními subjekty – se zástupci průmyslu, s malými a středními podniky, s Evropskou standardizační organizací a dalšími.

Téměř dvacet procent evropského HDP představují veřejné výdaje, Komise proto chce zajistit transparentnější, efektivnější a odpovědnější přístup k veřejným zakázkám s cílem urychlit investice, zajistit efektivní využití peněz daňových poplatníků, omezit korupci a modernizovat veřejnou administrativu. Hlavními nástroji mají být ex ante posouzení některých velkých projektů, podpora networkingu a vytvoření rejstříku zakázek.

Pro inovace je v neposlední řadě nutné zajistit kvalitní ochranu duševního vlastnictví. Z účinného a jednoduchého právního rámce v této oblasti by mohly těžit zejména menší podniky, které zatím v tomto ohledu nemohly soupeřit s většími, globálními společnostmi. Komise chce znovu zhodnotit prosazování práv duševního vlastnictví v EU a podpořit dokončení jednotné patentové ochrany.

 

Zajištění praktických výhod

Jednotný trh nefunguje ve skutečnosti tak dobře jako na papíře kvůli nedostatečné implementaci a prosazování pravidel. Poslední klíčová priorita se soustředí na vytvoření „kultury spolupráce“ a dodržování předpisů, ve které bude možné monitorovat a prosazovat evropské právo, případně dohlížet na kvalitu výrobků a odstraňovat z trhu ty, které nesplňují podmínky jednotného trhu.

 

Box 2: Priority a navrhovaná opatření Strategie


Tabulka 1

 

Dosavadní vývoj

V únoru 2016, tedy zhruba půl roku od zveřejnění Strategie pro jednotný trh, se sešla Rada pro konkurenceschopnost a z výše uvedených dílčích priorit vybrala tři, které jsou dle jejího názoru klíčové pro ekonomický růst a tvorbu pracovních míst. Jedná se o podporu malých a středních podniků, start-upů a inovačních podniků, zlepšení fungování vnitřního trhu se službami a účinné provádění, dodržování a vymáhání pravidel.

V červnu téhož roku rozhodla Evropská rada, že jednotlivé kroky naplánované ve Strategii by měly být úspěšně zrealizovány do konce roku 2018. Z jednotlivých iniciativ označila za nejdůležitější jednotný digitální trh (včetně zákazu zeměpisného blokování), oblast telekomunikací a vysoce výkonné výpočetní techniky, podporu poskytovatelům služeb, unii kapitálových trhů a zlepšování právní úpravy.

Nejvíce iniciativ představila Evropská komise v letech 2016 a 2017. Většina legislativních návrhů je nicméně stále na začátku legislativního procesu. Úspěšnější byly zatím iniciativy, které nezakládají právně závazné dokumenty, a které tedy řádným legislativním procesem neprocházejí.

Jednou z těchto iniciativ je Evropská agenda pro ekonomiku sdílení zveřejněná 2. června 2016. Sdílená ekonomika má podle odhadů potenciál přinést do evropské ekonomiky až stovky miliard eur ročně a agenda by měla osvětlovat, jak lze právní rámec EU aplikovat i na služby spadající do oblasti sdílené ekonomiky. Od února do června loňského roku navíc probíhaly workshopy zaměřené na služby krátkodobých pronájmů.

Otázka sdílených služeb se dostala také k Soudnímu dvoru EU. Ten ve věci ve věci C-434/15, Asociación Profesional Elite Taxi proti Uber Systems Spain SL rozhodl, že posuzovanou zprostředkovatelskou službu (Uber) je nezbytné považovat za „službu v oblasti přepravy“. Jedná se o neoddělitelnou součást celkové služby, jejímž hlavním prvkem je přepravní služba, a která z tohoto důvodu nemůže být kvalifikovaná jako služba informační společnosti. Tato služba musí být na základě rozsudku vyloučena z působnosti směrnice 2000/31/ES o elektronickém obchodu, stejně jako z působnosti směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu a čl. 56 Smlouvy o fungování EU. Rozsudek tedy v podstatě umožnil členským státům regulovat službu Uber coby dopravní službu.

Podobu nezávazného dokumentu má také Společná standardizační iniciativa. Ta byla zveřejněna 13. června 2016 a vytvořena byla na základě debaty mezi zúčastněnými stranami, tedy členskými státy, zástupci průmyslu a obchodu a standardizačními organizacemi, přičemž role Komise byla a je v tomto případě spíše koordinační.

V oblasti veřejných zakázek vydala Komise 3. října 2017 balíček opatření, v rámci kterého se zabývá například i možností ex ante mechanismu poradenství a podpory pro členské státy. Aktéři mohou požádat Komisi o předběžné zhodnocení zejména náročných či přeshraničních projektů financovaných z veřejných prostředků.

Nakonec je vhodné zmínit iniciativu týkající se regulace maloobchodního sektoru. Komise vydala prohlášení, že není v zájmu jednotného trhu přijímat závazný právní dokument, a proto má v plánu vydat pouze soubor osvědčených praktik, kterými se mohou členské státy inspirovat. Soubor nejlepších praktik bude navazovat na směrnici o službách. Veřejná konzultace byla uzavřena na konci loňského roku, finální dokument je tedy možné očekávat po zapracování příspěvků, které do ní zainteresované subjekty zaslaly.

 

Současné iniciativy a hlavní překážky

 

Tím, co v současnosti stojí v cestě úspěšnému dokončení Strategie, je dlouhý legislativní proces předcházející přijetí potřebných směrnic či nařízení. Debaty mezi institucemi EU již byly zahájeny o všech klíčových prioritách, do konce roku však pravděpodobně nebudou završeny, neboť většina z nich se nachází teprve v počáteční fázi. O rychlé projednání legislativních návrhů v jejich ambiciózní podobě s reálným pozitivním dopadem na vnitřní trh se zasazuje tzv. skupina stejně smýšlejících států, mezi nimiž je i Česká republika.

Úspěšnou legislativní iniciativou je nařízení o zákazu zeměpisného blokování (geo-blocking), což je diskriminační taktika některých internetových prodejců, kteří na základě země původu brání některým spotřebitelům nakupovat nebo jim stanovují méně výhodné podmínky. Evropský parlament i Rada schválily nařízení letos v únoru, obchodníci se jím budou muset řídit od podzimu tohoto roku.

Na konci roku 2017 bylo Radou i Evropským parlamentem schváleno rovněž přepracované Nařízení o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání zákonů na ochranu spotřebitelů (tzv. CPC nařízení). To posiluje pravomoci kompetentních orgánů dohlížejících na spotřebitelská práva napříč EU o např. možnost kontrolních nákupů, jednoduší přístup k relevantním informacím, či případně požádat hostingový server o blokaci stránky. Upravuje rovněž společný postup kompetentních orgánů v případech dotýkajících se více než dvou třetin členských států představujících společně alespoň dvě třetiny celkového počtu obyvatel Unie.

Jen dva kroky od spuštění je jednotný patent. V roce 2012 byla přijata dvě nařízení, kterými se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany. Dohodu o Jednotném patentovém soudu podepsalo v únoru 2013 celkem 25 členských států (mezi signatáři chybělo Chorvatsko, Polsko a Španělsko). Jednotný patent může být spuštěn po úspěšné ratifikaci dohody o jednotném patentovém soudu, k čemuž je zapotřebí třinácti podpisů, mezi kterými musí figurovat Francie, Německo a Velká Británie. Británie i navzdory přípravám na odchod z EU projektu vyjádřila podporu a ochotu dohodu ratifikovat, otázkou tak zůstává, jaký postoj zaujme německý ústavní soud, který dohodu přezkoumává. Přesto se očekává, že jednotný patent bude spuštěn do konce roku 2018.

Poměrně daleko pokročilo i naplňování akčního plánu DPH, který Komise vydala v dubnu 2016. Evropský parlament i Rada se k navrhovaným krokům vyjádřily pozitivně, v současnosti je však řada opatření stále nedojednaná. Mezi nejnovější představené iniciativy pak patří například zjednodušení systému DPH pro malé a střední podniky nebo definitivní systém DPH.

Z roku 2016 pochází i návrh směrnice o insolvenci, preventivní restrukturalizaci a druhé šanci. Směrnice v sobě obsahuje návrhy na preventivní restrukturalizaci a druhou šanci s cílem nabídnout alternativy proti bankrotu, nyní se čeká na stanovisko příslušného výboru Evropského parlamentu.

V roce 2016 byla také zveřejněna iniciativa pro začínající a rozvíjející se podniky (start-upy a scale-upy). Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) obecně uvítal iniciativu a navrhovaná opatření, jejichž cílem je odstranit hlavní překážky, zároveň však kritizoval, že je více zaměřena na začínající podniky v oblasti technologií, a stejně jako Výbor regionů se vyslovil spíše pro revizi tzv. Small Business Act z roku 2008.

Velkou část Strategie představuje balíček o službách, který Komise zveřejnila 10. ledna 2017. Součástí balíčku je návrh na jednotný test proporcionality (před přijetím nové právní úpravy povolání na národní úrovni), nezávazné pokyny k provádění reforem v sektoru služeb na národní úrovni a zlepšení mechanismu oznamování nové národní legislativy.

Z hlediska dokončování jednotného trhu je velmi důležitý návrh směrnice o evropském elektronickém průkazu služeb. Průkaz by spočíval v možnosti požádat svůj domovský členský stát o vydání potvrzení, že poskytovatel služby splňuje standardy vnitřního trhu, a může tedy poskytovat služby i v jiných členských státech. Vše by mělo probíhat elektronicky a pro poskytovatele služeb, kteří chtějí expandovat za hranice, by to mělo znamenat snížení administrativní zátěže a hlavně nejistoty ohledně pravidel, regulací a formulářů v cizích zemích.

Návrh doprovází řada obav, z nichž však některé lze označit za pouhé mýty. Relevantní výbory Evropského parlamentu se k návrhu e-průkazu staví spíše rezervovaně až negativně, navrhují i stažení návrhu, v některých případech však bez uvedení důvodu. Výbor IMCO zatím své stanovisko neschválil, a právě jeho názor bude pro pozici EP rozhodující.  Německý a rakouský parlament oficiálně vyjádřily obavy, zda daný dokument splňuje zásady subsidiarity a proporcionality.

V oblasti ochrany hospodářské soutěže, která má pro efektivní fungování vnitřního trhu velký význam, zveřejnila Komise 24. března 2017 návrh směrnice o posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech tak, aby mohly účinněji prosazovat pravidla, a o zajištění řádného fungování vnitřního trhu. Tato směrnice by měla orgánům členských států pro hospodářskou soutěž umožnit účinněji vymáhat pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže.

V květnu 2017 představila Komise balíček opatření, která mají zlepšit dodržování pravidel vnitřního trhu. Balíček cílí na modernizaci asistenčních nástrojů pro občany a podnikatele na vnitřním trhu a konkrétně obsahuje tzv. Jednotnou digitální bránu, Akční plán k SOLVITu a Informační nástroj vnitřního trhu. Návrh Jednotné digitální brány má zjednodušit přístup občanů a společností k informacím, elektronickým administrativním procedurám a asistenčním službám, a to prostřednictvím jediného vstupního bodu.

Před koncem loňského roku byl také představen tzv. balíček ke zboží. Ten obsahuje dva legislativní návrhy, jejichž cílem je usnadnit společnostem, a to zejména malým a středním podnikům, prodej výrobků v celé Evropě a posílit kontroly prováděné vnitrostátními a celními orgány, aby se zamezilo prodeji nebezpečných výrobků evropským spotřebitelům. Jedná se o návrh nařízení o vzájemném uznávání zboží a návrh o dodržování a prosazování předpisů.

 

Box 3: Semafor naplňování Strategie

Tabulka 2


Zhodnocení


Strategie o jednotném trhu zboží a služeb je ambiciózním projektem s ještě ambicióznějším termínem ukončení. Ačkoliv příprava řady iniciativ započala ještě předtím, než Evropská rada stanovila termín konce roku 2018, více než polovina z nich stále čeká na úspěšné dokončení.

Většina důležitých dokumentů byla Komisí představena nejpozději v roce 2017 – a od té doby probíhá diskuze na pracovní i politické úrovni. Naplňování Strategie tak ilustruje náročnost legislativního procesu Unie, ale odráží také odlišné pohledy jednotlivých členských států na provádění cílů ve Strategii  stanovených.

Představené iniciativy vznikly s úmyslem upravit prostředí jednotného trhu, aby jeho výhod mohli využívat jak spotřebitelé (viz nařízení o zákazu zeměpisného blokování), tak podniky a poskytovatelé služeb. Splnění termínu Evropské rady je však velmi nepravděpodobné.

Pokud během legislativního procesu nedojde k velkým změnám, mohla by být výsledná podoba Strategie spíše „umožňující“ než „omezující“, a znamenat tedy úspěšný posun směrem k  jednotnému trhu. Což je pozitivní i přesto, že se jej s největší pravděpodobností nepodaří v pravém slova smyslu „dokončit“.

 

Zde najdete další informace k vnitřnímu trhu:

 

 

Autor: Iveta Karousová, psáno pro Euroskop

Další články v rubrice

Zpráva o stavu Unie: Naposledy podle Junckera

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 26. 9. 2018

Vývoj obchodního sporu EU a USA a možné dopady na ČR

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 8. 2018

Nová kohezní politika – jiná, ale ne horší

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 14. 8. 2018

Jaké změny přinese nový víceletý rozpočet EU?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 6. 2018