Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

EU bojuje proti podvodům s DPH. Daří se jí to?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 4. 6. 2018
euro, peněženka

Čtvrt století od zavedení dočasných evropských pravidel pro daň z přidané hodnoty se možná dočkáme nového a kvalitnějšího právního rámce. Přečtěte si, jaké návrhy v této oblasti byly už předloženy a jaké další iniciativy můžeme v této oblasti očekávat.

Dosud platný systém nedokáže reflektovat rychle se měnící podobu jednotného trhu a kvůli tomu, že nedostatečně reguluje přeshraniční transakce, nahrává podvodníkům, kteří nechtějí vybranou DPH odvádět státu. EU tak přichází o miliardy eur ročně.

Letos v únoru Komise představila poslední legislativní návrhy, kterými chce docílit jednotných pravidel. Vzhledem k tomu, že oblast nepřímých daní podléhá při hlasování v Radě jednomyslnosti, je však hledání shody napříč členskými státy náročným procesem.

Jak to s DPH vypadá v EU dnes

Příjmy z DPH tvoří zhruba 7 % rozpočtu EU, její správné vybírání a sjednocení pravidel napříč státy je proto pro Unii velmi důležité. Největší problémy, kterým EU v oblasti daní v současnosti čelí, jsou přeshraniční podvody, v důsledku kterých přichází evropský rozpočet (resp. rozpočty jednotlivých členských států, z jejichž příspěvků je financován rozpočet EU) ročně o miliardy eur.

Jen za rok 2013 bylo na dani z přidané hodnoty vybráno o 170 miliard eur méně, než by mělo (tedy zhruba o půl miliardy eur denně). 50 miliard z toho je možné přičíst na vrub přeshraničním podvodům. Státy tak přichází o důležité zdroje, které by mohly být použity například na stavby silnic, škol nebo nemocnic. Je tedy jasné, že evropská pravidla pro výběr DPH platná od roku 1993 musí projít modernizací, aby se těmto ztrátám dalo předcházet.

Komise vydala v dubnu 2016 Akční plán pro DPH, kde představuje způsoby, jak současný systém modernizovat a zjednodušit, aby nepředstavoval velkou administrativní zátěž hlavně pro malé a střední podniky, a to předně pro ty, které nabízí své produkty a služby na internetu. Akční plán tak navazuje na snahy EU v oblasti digitálního trhu. Jeho úspěšné naplnění by podle Komise mohlo snížit přeshraniční podvody o 80 % a také snížit podnikům transakční náklady.

Hlavní body Akčního plánu pro DPH

1.Budoucí definitivní systém DPH v EU pro přeshraniční obchod, který omezí příležitosti k podvodu

2.Okamžitá opatření proti podvodům s DPH podle současných pravidel

3.Více autonomie pro členské státy při vlastním uplatňování sazeb

4.Podpora elektronického obchodování a malých a středních podniků

 

Komise si od akčního plánu slibuje, že pomůže nastavit jednotná pravidla v rámci celé EU. Změnit by se měl způsob, a hlavně kvalita výběru daní, což souvisí i se sdílením osvědčených praktik a postupů mezi členskými státy. S ohledem na možnost uplatňovat nulové či snížené sazby představila Komise dvě možnosti: tou první je zachování dosavadního seznamu výjimek a jejich pravidelné revidování, druhou možností je, že by byl seznam zrušen a s vyjednáváním výjimek by se začalo od začátku. Od zveřejnění akčního plánu vydala Komise sérii legislativních návrhů, ty nejnovější pochází z letošního února.

Směrem k jednotnému systému DPH

První představený balík zjednodušující pravidla DPH pro malé a střední podniky, které obchodují online, byl přijat bez větších problémů v prosinci 2017, rok poté, co Komise vydala legislativní návrhy.

DPH na přeshraniční online prodej pro ty nejmenší podniky s obratem do 10 000 eur se bude od začátku roku 2019 uplatňovat podle země původu podniku. Ostatní výrobci budou od roku 2021 danit zboží podle pravidel země, do které je zboží prodáno.

Všichni prodejci navíc budou moci využít speciální portál vedený ve všech úředních jazycích EU, pomocí kterého se budou moci registrovat jako plátci DPH ve všech státech, do kterých prodávají své zboží, místo toho, aby se registrovali v každé zemi zvlášť (princip „one shop stop“). Tento portál se také postará o to, aby vybraná DPH byla přesunuta do správné země, podnikům tak ubude administrativně náročná práce.

Přijatá legislativa také upravuje zdanění zboží, které na jednotný trh vstupuje ze třetích států, a pomocí posílené administrativní spolupráce členských států si klade za cíl eliminovat daňové ztráty z tohoto zboží.

Shoda naopak zatím nepanuje v oblasti dočasného přenesení daňové povinnosti z prodávajícího na zákazníka v zemích, kde jsou výpadky příjmů z DPH o pět procentních bodů vyšší než průměr v EU. Smyslem tohoto návrhu (směrnice) je poskytnout státům možnost bojovat proti karuselovým podvodům nebo podvodům na bázi chybějícího obchodníka, kdy subjekty na trhu vydělávají na nepřehledném a netransparentním systému přeshraničního výběru DPH. Komise by žádost každého státu posuzovala individuálně a přihlížela by zejména k tomu, zda stát použil všechny další dostupné prostředky v boji proti podvodům.

V říjnu 2017 vydala Komise sadu principů a základních pravidel (či „základních stavebních kamenů“). DPH by mělo být placeno podle principu destinace v zemi, kde je prodáno a spotřebováno, přičemž větší důraz musí být kladen na výběr daní u přeshraničního obchodu, aby nedocházelo k tolika podvodům. Komise také upozornila na nutnost zjednodušit pravidla fakturace a rozšířit princip “one shop stop“. Na tuto iniciativu potom v dalších měsících navázala s detailnějšími legislativními návrhy.

Dosud vydané návrhy

DPH pro přeshraniční elektronický obchod

1. 12. 2016

  • Balíček opatření přijat 5. 12. 2017, opatření budou platit od 2021

Směrnice o přenesení daňové povinnosti

21. 12. 2016

  • Zatím není v Radě jednomyslná shoda

Definitivní systém DPH

4. 10. 2017

  • Sada principů a základních pravidel pro jednotný systém DPH

Administrativní spolupráce mezi členskými státy

30. 11. 2017

  • Nařízení projednává Rada, upozornila na možné rozpory s pravidly o ochraně osobních údajů

Zjednodušená pravidla DPH pro malé a střední podniky

18. 1. 2018

  • Směrnici projednává Rada

Sazby DPH

18. 1. 2018

  • Směrnici projednává Rada

 

Návrh nařízení o administrativní spolupráci z loňského podzimu navazuje na již existující kooperaci mezi členskými státy. Ta však není dostatečně systematická a digitalizovaná, a tak jsou její reálné dopady omezené. Součástí návrhu je online systém pro sdílení dat o přeshraničních transakcích mezi daňovými úřady, pro rychlejší reakci na zjištění podvodného chování by mohly členské státy vytvářet společné audity. Posílena by měla být také spolupráce mezi členskými státy a evropskými orgány, jako jsou například Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) nebo Europol. Rada v souvislosti s tímto nařízením upozornila na možné rozpory s pravidly GDPR, zatím tedy nebylo schváleno.

Nejnovější legislativní návrhy jsou na světě teprve od února 2018, z hlediska schvalovacího procesu jsou tedy na samém počátku. Zaměřeny jsou na větší flexibilitu při stanovování sazeb DPH ze strany členských států a snížení administrativní zátěže pro malé a střední podniky.

Úprava pravidel o stanovování daňových sazeb přináší pro všechny členské státy vyrovnané podmínky. Dosud platí pravidlo minimální 15% sazby, přičemž státy si musí každou výjimku vyjednat zvlášť. To by se po přijetí nové směrnice mělo změnit. Měl by být vytvořen nový seznam zboží, na které není možné sníženou sazbu uplatnit nikdy (například zbraně, tabák či alkohol), přičemž státy musí zajistit, aby vážený průměr všech sazeb byl nejméně 12 %. Kromě základní sazby budou moci členské státy uplatnit jednu nulovou sazbu a tři různé snížené sazby. Kromě několika výjimek budou státy moci dál používat dosavadní snížené sazby s tím rozdílem, že nyní budou přístupné všem státům a nejen těm, které si je vyjednaly. Tím, že budou nastavena jednotná pravidla a daně se budou odvádět podle země destinace, nebudou podniky využívat umístění ve státu s nižšími sazbami, čímž by dle Komise měly být omezeny nerovnováhy na trhu.

Sjednotit by se mělo i zdanění malých a středních podniků. Podle starých pravidel může každý stát určit, do jaké výše obratu jsou podniky z povinnosti platit DPH vyloučeny, což ve výsledku znamená, že malé a střední podniky nečelí napříč EU stejným podmínkám. Směrnice nově určuje, že zjednodušeného režimu DPH mohou využívat všechny podniky s ročním obratem do dvou milionů eur, přičemž státy budou moci úplně vyloučit z povinnosti odvádět DPH jen podniky s obratem nižším než 85 tisíc eur v daném státě.

Co čekat do budoucna

Na tom, že modernizace současných pravidel je nutná, panuje všeobecná shoda. Starý systém DPH z 90. let měl původně mít jen dočasný charakter, po pětadvaceti letech je tedy na čase dát dani z přidané hodnoty v EU nový kabát. Původní pravidla nejen že nejsou schopna reagovat na digitalizaci jednotného trhu. Zastaralá pravidla mají dopad také na poctivé plátce – podniky, které prodávají své zboží za hranicemi, mají o 11 % vyšší náklady na dodržování předpisů než vnitrostátně působící subjekty. V akčním plánu Komise představila řadu kroků, kterými chce tyto problémy odstranit.

Podnikům pomůže v budoucnu zejména nový princip „one stop shop“, kdy se budou moci zaregistrovat jako plátci daně pouze na jedné online platformě, která za ně navíc řadu daňových otázek vyřeší. Největší přínos budou mít nová pravidla pro malé a střední podniky, jejichž podpora je pro EU důležitá. Sjednocení pravidel a možnost využívat zjednodušený daňový režim pro všechny malé podniky bez nutnosti vyjednat si speciální podmínky ve své zemi by mohlo podpořit potenciál těchto podniků dostat své zboží na zahraniční trh.

Tratit nebudou ani státy, které si stále budou moci zachovat většinu dosud vyjednaných výjimek, a zároveň budou moci použít nové snížené sazby na určité druhy zboží, na které si výjimku sjednat nedokázaly. Výsledkem tedy je, že všechny členské státy EU budou v otázce DPH stát na stejné startovní čáře.

Tím, že bude Komise aktivněji bojovat proti podvodům a podpoří rychlé řešení problémů pomocí kvalitnější spolupráce mezi daňovými autoritami a evropskými orgány, by se také měly snížit daňové ztráty. To znamená nejen více peněz pro státní i evropský rozpočet.

Autor: Iveta Karousová, psáno pro Euroskop

Další články v rubrice

Zpráva o stavu Unie: Naposledy podle Junckera

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 26. 9. 2018

Vývoj obchodního sporu EU a USA a možné dopady na ČR

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 8. 2018

Nová kohezní politika – jiná, ale ne horší

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 14. 8. 2018

Jaké změny přinese nový víceletý rozpočet EU?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 6. 2018