Jaké změny přinese nový víceletý rozpočet EU?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 6. 2018

Začátkem května zveřejnila Evropská komise návrh nového víceletého finančního rámce (VFR) na roky 2021-2027. Rozpočet se snaží reagovat na současné výzvy, jako je bezpečnost hranic nebo podpora mladých lidí, a nyní ho musí schválit Rada a Evropský parlament. Komise chce dohody dosáhnout před evropskými volbami v květnu příštího roku.

Nový dlouhodobý rozpočet by měl platit od 1. ledna 2021 po dobu sedmi let. V roce 2023 by mělo dojít k jeho přezkoumání. Komise podle svých slov navrhla takový rozpočet, který umožní Evropské unii razantně zasahovat v důležitých a naléhavých případech, a naopak ustupovat do pozadí při řešení méně důležitých nebo méně rozsáhlých otázek. Návrh rozpočtového rámce reaguje na vystoupení Velké Británie z EU a na nejnovější výzvy, kterým Evropa v dnešní době čelí.

Podle celoevropského průzkumu Eurobarometer znepokojuje občany EU nejvíce terorismus, migrace, hospodářská situace, nezaměstnanost a kriminalita. Na základě toho navrhla Komise řadu změn ve struktuře rozpočtu, a to jak na výdajové, tak na příjmové straně, které musí být vždy vyrovnané.

Změny na příjmové straně

Novou výzvou pro víceletý evropský rozpočet do dalšího období je odchod Velké Británie z EU. Její příspěvek bude nutné něčím nahradit, a tak Komise navrhla změnu řady stávajících zdrojů a vznik několika nových. Během pěti let navrhuje postupně zrušit všechny slevy a výjimky v podobě snížených sazeb, což vyvolává další tlak na navýšení příjmů.

Hlavním zdrojem by měly být stále takzvané vlastní příjmy složené z cel a dávek z hrubého národního důchodu (HND). Náklady na výběr cel, které zůstávají členským státům, by se měly snížit z 20 % na 10 % a navýšit by se měl strop pro příjem z HND, a to z 1,2 % na 1,29 % HND. Komise dále navrhuje sjednotit příjmy z DPH tak, aby vycházely jen z příspěvků z běžné sazby. V tomto ohledu navazuje na svůj Akční plán pro DPH, jehož cílem je systém výběru této daně napříč EU sjednotit a zjednodušit.

Stávající zdroje	Navrhované úpravy
Cla	Snížení nákladů na výběr na 10 %
HND	Navýšení stropu na 1,29 %
DPH	Jen z běžné sazby

Dále Komise představila „koš“ nových zdrojů, které by měly představovat více než desetinu příjmové strany rozpočtu. Jakmile bude přijat potřebný právní předpis, počítá Komise se zavedením příjmů z nového konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (tzv. CCCTB), což je soubor pravidel pro určení zdanitelných zisků firem na jednotném trhu. Dalším zdrojem by mohl být podíl z výnosů obchodování s emisemi. A poslední navrhovanou novinkou je zavedení státních příspěvků vypočítaných z nerecyklovaných plastových obalů.

Nové zdroje	Jak by to mohlo fungovat?	Očekávaný roční příspěvek
Obchodování s emisemi	Podíl na výnosech z dražby povolenek	3 miliardy eur
Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob	Každý stát bude danit podle svých pravidel + sazba EU pro odvod	12 miliard eur
Příspěvky států podle množství nerecyklovaných plastových obalů	Navrhovaná sazba 0,80 eur za 1 kg nerecyklovaných obalů	7 miliard eur

Velikost rozpočtu

Navrhovaný rozpočet by měl v novém období při zahrnutí nových zdrojů dosahovat výše 1 279 miliard eur, což představuje 1,11 % hrubého národního důchodu EU. Minulý finanční rámec počítal s částkou zhruba o 300 miliard nižší a představoval 1 % unijního HND. Oproti minulému rozpočtu tak pravděpodobně dojde k navýšení prostředků nejenom v absolutním objemu, ale i v relativním srovnání s předešlými finančními rámci.

V relativních číslech je novývíceletý finanční rámec srovnatelný s rozpočty na období 2000-2006 (1,09 % HND) a 2007-2013 (1,12 % HND). Objemnější vzhledem k HND byl první sedmiletý dlouhodobý rozpočet, který platil mezi lety 1993-1999. Částka, se kterou Unie v té době operovala, představovala 1,25 % jejího HND. Srovnání s prvním dlouhodobým rozpočtem – tzv. Delorsovým balíčkem platným od roku 1988 – je vzhledem k jinému časovému rámci v tomto případě nemožné.

Struktura výdajů

Komise si uvědomuje, že každou politickou prioritu EU je potřeba podpořit adekvátními finančními prostředky – ať už se jedná o digitalizaci vnitřního trhu nebo obranu hranic. V novém návrhu je celkem sedm hlavních priorit rozdělených do 17 tematických celků, které v sobě sdružují jednotlivé finanční programy.

Hlavní priority	Tematické celky
I. Jednotný trh, inovace a digitální ekonomika	1. Výzkum a inovace
	2. Evropské strategické investice
	3. Jednotný trh
	4. Vesmír (Evropský kosmický program)
II. Soudržnost a hodnoty	5. Regionální rozvoj a soudržnost
	6. Hospodářská a měnová unie
	7. Investice do lidí, sociální soudržnost a hodnoty (např. Erasmus+)
III. Přírodní zdroje a životní prostředí	8. Zemědělství a námořní politika
	9. Životní prostředí a oblast klimatu
IV. Migrace a správa hranic	10. Migrace
	11. Správa hranic
V. Bezpečnost a obrana	12. Bezpečnost
	13. Obrana
	14. Reakce na krizi
VI. Sousedství a svět	15. Vnější akce
	16. Předvstupní pomoc
VII. Evropská veřejná správa	17. Evropská veřejná správa
Nástroje mimo stropy VFR	Fond solidarity, rezerva pro mimořádné události, investiční stabilizace atd.

Oproti minulému období se výdaje na všechny priority zvýšily. Konkrétní rozložení finančních prostředků ukazuje na to, jaké priority vidí Evropská komise do budoucnosti. Více než dvojnásobně narostly finanční výdaje v oblasti mládeže, migrace a ochrany hranic. Oblast výzkumu, inovací a digitalizace, klimatu a bezpečnosti získá v novém období zhruba o polovinu více zdrojů, než tomu bylo minule. Relativně nejmenší nárůst zaznamenala oblast vnějších aktivit.

Zdroj: Evropská komise

Nový rozpočet reaguje na současnou situaci, kdy je bezpečnost uvnitř EU a ochrana vnějších hranic pro většinu Evropanů klíčovou prioritou. Několikanásobně více financí je vyčleněno pro pohraniční a pobřežní stráž a správu hranic, narostl také objem peněz na podporu azylové politiky. Zajímavou změnou je více než dvacetinásobný nárůst výdajů v rámci obranného fondu.

Dobrou zprávou pro řadu mladých Evropanů je to, že Komise chce i nadále podporovat jejich mobilitu v rámci programu Erasmus+. Tento program patří mezi nejoblíbenější a nejviditelnější aktivity EU a pro nové finanční období se jeho finanční objem zdvojnásobí.

Při pohledu na dlouhodobé trendy je zřejmé, že i v novém víceletém rozpočtovém rámci Komise pokračuje ve snižování výdajů na společnou zemědělskou politiku, která zejména v 80. letech představovala enormní zátěž evropského rozpočtu. V prvním Delorsově balíku se tyto výdaje podařilo snížit, stále však polykaly nadpoloviční většinu všech výdajů. V návrhu nového rozpočtu se počítá se snížením zemědělských výdajů na zhruba 30 % celkového objemu.

Mírný pokles zaznamenala také oblast koheze, kde byl v počátcích dlouholetého finančního plánování trend navyšování finančních objemů, nicméně nyní již potřetí v řadě navrhuje Komise mírné snížení výdajů. Nově by měla kohezní politika operovat se zhruba stejným množstvím prostředků jako zemědělská politika, tedy zhruba 30 % rozpočtu. To ve výsledku znamená méně peněz, které prostřednictvím dotačních fondů čerpají méně vyvinuté státy EU, změna se patrně dotkne i České republiky, která v mezičase bohatne.

Víceméně beze změny je už dlouhodobě administrativní složka rozpočtu. EU je svými kritiky často označována za instituci s nabobtnalým a drahým byrokratickým aparátem, administrativní náklady se však již od 90. let drží zhruba na úrovni kolem 6 % rozpočtu.

Následující kroky

Poté, co návrh rozpočtu opustil Komisi, bude nutné získat ještě většinovou podporu v Evropském parlamentu a dobrat se jednomyslné shody v Radě. Komise se již dříve snažila upozornit na možná rizika spojená s opožděným přijetím rozpočtu, jako tomu bylo na začátku současného rozpočtového období.

V posledním květnovém týdnu se o budoucím rozpočtu začalo diskutovat na plenárním zasedání Evropského parlamentu. Zatímco změny na příjmové straně rozpočtu Evropský parlament uvítal, měl jisté výhrady vůči struktuře výdajové stránky. Oponoval výpočtům Komise, podle kterých by výdajové škrty v oblasti zemědělství a koheze připravily regiony a farmáře zhruba o 5 % dosavadních financí z fondů – podle Evropského parlamentu jsou tato čísla vyšší, a to 10 % pro regiony a 15 % pro farmáře. Evropský parlament požaduje další navýšení prostředků pro Erasmus+ (až na trojnásobek současné hodnoty), na podporu výzkumu a inovací, malých a středních podniků a také v oblasti boje s migrací a ochrany vnějších hranic. Rezoluci odhlasovalo 409 poslanců, proti jich bylo 213.

Autor: Euroskop