Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Vývoj obchodního sporu EU a USA a možné dopady na ČR

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 8. 2018
EU, USA, TTIP
  • Na jaře letošního roku zavedly Spojené státy cla na dovoz zahraniční oceli a hliníku, což vyvolalo řadu nespokojených reakcí ostatních států.

  • Záhy došlo k zavedení řady odvetných opatření v podobě vysokého cla na americké zboží.

  • Díky dohodě mezi prezidentem Donaldem Trumpem a předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem se ale podařilo zastavit obchodní válku mezi EU a USA dříve, než doopravdy začala.

  • Tento text rekapituluje kroky, které jednotlivé obchodní bloky světa učinily v průběhu posledních měsíců.

ANALÝZA - Obchod mezi EU a USA probíhá v režimu doložky nejvyšších výhod, jedná se tedy o nepreferenční zacházení. Průměrné clo na všechno dovezené zboží a služby je nízké, pohybuje se lehce nad hranicí 1 %, přičemž nepatrně větší cla uvalují Spojené státy na evropský dovoz (podle CNN je to 1,9 %). Nicméně na řadu konkrétních obchodních artiklů se vztahuje podstatně vyšší clo, například dovoz evropských aut do USA je zatížen clem ve výši 10 %, naopak EU uplatňuje na americká auta clo 2,5 % v případě osobních a 25 % v případě sportovně-užitkových aut.

Evropská Unie a Spojené státy americké patří mezi největší obchodní bloky na světě, které společné vytváří polovinu světového HDP. Vzájemný obchod mezi EU a Spojenými státy se týká více než 800 milionů spotřebitelů a přesahuje 1 bilion dolarů ročně, jedná se tedy o největší bilaterální obchodní výměnu na světě. Zboží a služby za zhruba 600 miliard dolarů proudí z EU do USA a obdobně velké množství zboží proudí opačným směrem. Více vyváží EU, která měla za rok 2016 zhruba 100 miliard dolarů přebytek obchodní bilance vůči Spojeným státům.

První cla a odvetná opatření


S odkazem na ochranu amerických pracovníků již dříve Donald Trump rozhodl o odstoupení od Trans-pacifického partnerství (TPP), které mělo vytvořit zónu volného obchodu mezi USA a státy v Asii. Tím došlo také k zamrznutí jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerstvím (TTIP), které mělo být sjednáno mezi USA a EU.

První kroky, které vyvolaly řadu odvetných opatření a rozpoutaly obchodní spory mezi USA a jejich obchodními partnery, učinil prezident Trump v březnu letošního roku, když rozhodl o uvalení pětadvacetiprocentního cla na ocel a desetiprocentního cla na hliník. Trump podle svých slov usiluje o spravedlivý reciproční obchod a zvýšení obchodních bariér hájil nutností chránit národní bezpečnost Spojených států.

Box 1: Ocel a hliník ve světě

  • Celkem se na světě vyrobí 17 miliard tun oceli ročně
  • Největším producentem oceli je Čína, na světové produkci se podílí ze 49 %
  • Na dalších místech je Německo a Itálie
  • USA jsou největším dovozcem oceli, ocel dovážejí z více než 110 zemí
  • Nejvíce oceli dováží USA z Kanady a EU
  • Největšími producenty hliníku jsou Čína (53 % světové produkce), Rusko a Kanada

 

Dále zavedl pětadvacetiprocentní clo na čínský dovoz dosahující hodnoty 50 miliard dolarů (přes 1 bilion korun) ročně. Čína na to reagovala stejně vysokými odvetnými cly. Mezi Čínou a Spojenými státy vypukla obchodní válka, která spočívala v sérii cel a odvetných opatření, kdy obě země ve vlnách rozšiřovaly seznam zboží, na které se clo vztahuje.

Zavedení vysokých cel se však nedotklo pouze Číny jako největšího světového producenta oceli a hliníku, ale všech obchodních partnerů Spojených států. Téměř obratem zareagovala Kanada, která od 1. července zavedla cla ve výši 10-25 % na dovoz amerického zboží v roční hodnotě 16,6 miliardy kanadských dolarů (asi 280 miliard korun).


Reakce Evropské unie


Americká cla na ocel a hliník přirozeně zasáhla také evropský trh. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker označil Trumpovo rozhodnutí za neopodstatněný protekcionismus, který má velký dopad na značnou část evropské ekonomiky – zasažená část průmyslu představovala v roce 2017 zhruba 6,4 miliardy eur (asi 170 miliard korun). V důsledku amerických cel by podle Komise došlo k odklonu trhu, protože dovážet ocel a hliník do USA by najednou pro světové producenty bylo méně výhodné, a EU by tak mohla čelit vysokému náporu importů, což by poškodilo evropské firmy a pracovníky v ocelářském průmyslu.

EU se v květnu podařilo získat dočasnou výjimku, ta však 1. června skončila a Spojené státy ji už znovu neprodloužily. Ve stejný den se EU obrátila také na Světovou obchodní organizaci (WTO) s žádostí o vyřešení sporu, jelikož považuje americká opatření za porušující mezinárodní obchodní pravidla.

V červnu proto EU přistoupila k zavedení zrcadlově stejných celních opatření jako USA, cla na hliník a ocel jsou v platnosti od 19. června. Současně byla zavedena také další odvetná cla, která mají podle Komise napravit nerovnováhu, která na trhu vznikla. Nová cla ve výši 25 % se týkají řady zboží dováženého z USA na evropský trh, jehož hodnota ročně dosahuje 2,8 miliardy eur (zhruba 75 miliard korun). Cla platná od 22. června se týkají zejména motocyklů, některých zemědělských produktů či tabáku. Kompletní seznam zboží spadajícího do tohoto seznamu byl už v květnu představen na půdě WTO.

Box 2: Americké zboží, na které se vztahují odvetná evropská cla

  • Bourbon, whiskey
  • Brusinková šťáva, pomerančový džus
  • Burákové máslo
  • Džínové oblečení a další textil
  • Kukuřice, rýže
  • Motocykly
  • Vybrané tabákové výrobky

 

Donald Trump na zavedení těchto obchodních opatření reagoval hrozbou zavedení nového dvacetiprocentního cla na evropské automobily. Jelikož tvoří automobilový průmysl velmi důležitou část evropské ekonomiky, jedná se pro EU o velmi citlivou oblast. Komise tedy prohlásila, že by na takové zvýšení cla byla připravená reagovat dalšími odvetnými opatřeními. V tom případě by však hrozilo, že se spirála vzájemných odvetných cel vymkne kontrole a v plné šíři vypukne obchodní válka mezi dvěma největšími obchodními bloky světa.
 

Nová dohoda


V reakci na bezprostřední hrozbu obchodní války se Donald Trump sešel 25. července 2018 v Bílém domě s předsedou Komise Junckerem. Dohoda, kterou představitelé USA a EU uzavřeli, znamená dočasné zastavení série odvetných opatření. Obě strany se shodly na nutnosti vyřešit své spory tak, aby žádná z ekonomik neutrpěla zbytečné ztráty. Součástí dohody je i vytvoření expertní skupiny a slib, že po celou dobu jednání se obě strany zdrží zavádění dalších obchodních bariér.

Box 3: Vývoj obchodních vztahů mezi EU a USA

  • Březen 2018: Prezident Trump vyhlašuje clo na ocel (25 %) a hliník (10 %)
  • Květen: EU získává dočasnou výjimku s platností do konce měsíce
  • 1. června: EU se obrací na WTO, žádá o vyřešení sporu
  • 19. června: začínají platit evropská cla na ocel a hliník
  • 22. června: začíná platit clo 25 % na některé americké dovozy
  • Červen: Trump hrozí zavedením cla na automobily, pokud EU nezruší odvetná opatření
  • 25. července: setkání D. Trumpa a J.-C. Junckera v Bílém domě

 

 

Cílem následných jednání bude společně pracovat na odstranění cel, necelních obchodních bariér a subvencí na průmyslové zboží (kromě automobilového průmyslu), a také redukce bariér a zvýšení obchodní výměny v oblasti služeb, sójových bobů, chemikálií a farmaceutických produktů. V návaznosti na tuto dohodu se EU zavázala téměř ztrojnásobit svůj dovoz amerických sójových bobů.
 

Dopad obchodních sporů na ČR


Ačkoliv je export českých automobilů do Spojených států minimální (hovoříme pouze o desítkách automobilů ročně), patří Česká republika mezi státy, které by potenciální obchodní válkou mezi EU a USA byly zasaženy nejvíce. To je dáno velmi vysokou otevřeností české ekonomiky, tedy tím, že importy a exporty představují velké procento českého HDP. Česká ekonomika je do značné míry závislá na dobře fungujícím globálním trhu, a jakékoliv obchodní bariéry by mohly znamenat pokles obchodu a s tím spojený pokles výkonnosti ekonomiky.

Nemalá část exportů proudí v podobě automobilových součástek do Německa. Při realizaci cel na automobily by tak mohlo hrozit, že v USA klesne zájem o německá auta a zprostředkovaně tedy o české součástky. ČR patří spolu s Maďarskem a Slovenskem mezi pět největších potenciálních obětí obchodní války, tuto skupinu středoevropských států předčil pouze Tchaj-wan a Lucembursko.

Autor: Iveta Karousová, psáno pro Euroskop

Další články v rubrice

Zpráva o stavu Unie: Naposledy podle Junckera

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 26. 9. 2018

Nová kohezní politika – jiná, ale ne horší

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 14. 8. 2018

Jaké změny přinese nový víceletý rozpočet EU?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 20. 6. 2018

EU bojuje proti podvodům s DPH. Daří se jí to?

Iveta Karousová, psáno pro Euroskop, 4. 6. 2018