Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jaké akce plánuje EU proti dezinformacím?

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 1. 3. 2019
Fake news, dezinformace

Boj s dezinformacemi případně s tzv. fake news je slovní spojení, jež je pravidelně skloňováno jak na evropské, tak na národní úrovni. Nové technologie a zejména sociální sítě přinesly v posledních letech hrozby, se kterými neměly členské státy a ani Evropská unie (Unie, EU) zkušenosti. Určité snahy o potírání této činnosti lze sledovat na obou úrovních. Unie v souvislosti se snahou ochránit demokratické postupy navrhla v prosinci 2018 akční plán pro posílení boje proti dezinformacím v Evropě i za jejími hranicemi, který je představen v následujícím textu.

Svoboda projevu je jednou ze základních hodnot Unie, která je zakotvena v Listině základních práv EU a v ústavách členských států. Svobodu projevu v mezích zákona nelze omezovat, protože je základní součástí demokracie. Občané mají možnost zapojovat se do politiky, vyjadřovat svoje názory a postoje. Tyto demokratické procesy jsou ovšem stále více zpochybňovány rozsáhlým, záměrným a systematickým šířením dezinformací.

Dezinformace – co to je?

Dezinformace je prokazatelně falešná nebo zavádějící informace, která vzniká, prezentuje se a šíří za účelem ekonomického prospěchu nebo úmyslného podvádění veřejnosti a může působit veřejnou újmu. Veřejná újma zahrnuje ohrožení demokratických procesů a veřejných statků, jako např. zdraví občanů Unie, životního prostředí nebo bezpečnosti. Mezi dezinformace nepatří neúmyslné chyby, satira a parodie ani předpojaté zprávy a komentáře, které se jako vyhraněné jasně identifikují.


Dezinformační kampaně, vedené zejména třetími zeměmi, jsou často součástí hybridní války zahrnující kybernetické útoky a hackerské útoky na sítě. Z důkazů je patrné, že zahraniční státní aktéři ve stále větší míře využívají dezinformační strategie, aby ovlivnili společenské debaty, způsobili rozdělení a zasáhli do demokratického rozhodování. Terčem těchto strategií nejsou jen členské státy, ale i partnerské země ve východním sousedství, jižním sousedství, na Blízkém východě, ve Spojených státech a v Africe.

 

Průzkum Eurobarometr

 Eurobarometr

Zdroj: Komise – Akční plán proti dezinformacím

* Průzkum Eurobarometr 464 (Falešné zprávy a dezinformace na internetu) a zvláštní průzkum Eurobarometr 477 (Demokracie a volby)


Cesta k akčnímu plánu


Evropská rada poprvé veřejně připustila hrozbu online dezinformačních kampaní v roce 2015 v souvislosti s dezinformačními kampaněmi vedenými Ruskem. Následně v návaznosti na rozhodnutí Evropské rady z března 2015 byla s cílem „zpochybnit probíhající dezinformační kampaně Ruska“ v rámci Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) zřízena pracovní skupina East StratCom.

Do současnosti tato pracovní skupina zaevidovala a analyzovala více než 4 500 příkladů proruských dezinformačních aktivit, upozornila na ně a výrazně napomohla porozumět tomu, jaké nástroje či techniky používají zdroje z Ruska k šíření dezinformací a s jakým záměrem Dále bylo prostřednictvím společného sdělení o boji proti hybridním hrozbám v rámci ESVČ zřízeno speciální středisko pro hybridní hrozby, jehož úkolem je zaměřit se na analýzu hybridních hrozeb a na sdílení ověřených postupů.

V dubnu 2016 byl přijat společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám, ve kterém EU představila společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám; posílení odolnosti EU, jejích členských států a partnerských zemí a intenzivnější spolupráci s NATO v oblasti boje proti těmto hrozbám.

Společný rámec spojoval stávající politiky a navrhl 22 opatření zaměřených na: 1) zlepšení informovanosti tím, že budou vytvořeny specializované mechanismy pro výměnu informací mezi členskými státy a koordinaci činnosti EU pro zajištění strategické komunikace; 2) posílení odolnosti potenciálních strategických a kritických odvětví, jako je kybernetická bezpečnost, kritické infrastruktury (energetika, doprava, kosmický průmysl), ochrana finančního systému a ochrana veřejného zdraví, a intenzivnější boj proti násilnému extremismu a radikalizaci; 3) prevenci krizí, reakce na ně a zkoumání použitelnosti a praktických důsledků tzv. doložky solidarity (článek 222 SFEU) a doložky o vzájemné obraně (čl. 42 odst. 7 SEU) v případech, kdy dojde k závažným hybridním útokům; 4) posílení spolupráce mezi EU a NATO i dalšími partnerskými organizacemi při jejich společném boji proti hybridním hrozbám.

V říjnu 2017 předložila Komise akční plán k posílení připravenosti na chemická, biologická, radiologická a jaderná bezpečnostní rizika a odolnosti proti těmto rizikům na úrovni EU.

V návaznosti na chemický útok, ke kterému došlo v březnu 2018 v britském Salisbury, a na související závěry Evropské rady představily Komise a vysoká představitelka společné sdělení o zvyšování odolnosti proti hybridním hrozbám, které jako prioritní oblast pro další činnost označilo strategickou komunikaci. Evropská rada následně vyzvala vysokou představitelku a Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a v souladu se závěry Evropské rady z března roku 2015 předložily do prosince roku 2018 akční plán obsahující konkrétní návrhy koordinované reakce na výzvu, již představuje šíření dezinformací, včetně patřičných mandátů a dostatečných zdrojů pro příslušné týmy ESVČ pro strategickou komunikaci.

Poté v dubnu 2018 Komise načrtla evropský přístup a samoregulační nástroje k potírání dezinformací online, včetně celoevropského kodexu zásad boje proti dezinformacím, podpory nezávislé sítě ověřovatelů faktů a nástrojů stimulujících kvalitní žurnalistiku­. Dubnové Sdělení o boji proti dezinformacím na internetu zdůraznilo klíčovou úlohu občanské společnosti a soukromého sektoru (především platforem sociálních médií) při řešení problému dezinformací. Mezi opatření navrhovaná v tomto sdělení patří celounijní kodex zásad boje proti šíření dezinformací, který podepsaly velké online platformy a reklamní průmysl, a dále podpora nezávislé sítě subjektů ověřujících faktickou správnost údajů (ověřovatelů faktů). Ve sdělení byla rovněž zdůrazněna nutnost zaručit bezpečné a odolné volební procesy i podporovat vzdělávání, mediální gramotnost a kvalitní novinářskou práci. Komise rovněž vyzvala k zesílení strategické komunikace.

V červnu 2018 následovalo společné sdělení o zvýšení odolnosti a posílení kapacit pro řešení hybridních hrozeb. Komise a vysoká představitelka určily oblasti, kde by měly být učiněny další kroky: informovanost o situaci; strategická komunikace; budování odolnosti a odrazování v odvětví kybernetické bezpečnosti a budování odolnosti vůči nepřátelské zpravodajské činnosti. EU tak představila další kroky navazující na ty, které již byly vykonány v reakci na hybridní a chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby (CBRN).

V září 2018 vymezila Komise opatření k zabezpečení svobodného a spravedlivého průběhu voleb do EP, která zahrnují zvýšení transparentnosti politické reklamy na internetu a možnost uvalit sankce za nezákonné použití osobních údajů se záměrem ovlivnit výsledky těchto voleb. Jedná se o opatření k zabezpečení svobodného a spravedlivého průběhu voleb do EP.

Poté v říjnu 2018 Facebook, Google, Twitter, Mozilla, obchodní sdružení zastupující online platformy a obchodní sdružení zastupující reklamní průmysl a zadavatele reklamy podepsali kodex zásad z dubna 2018.

 

 Vybrané dokumenty předcházející akčnímu plánu

19. 3. 2015 - Zasedání Evropské rady (19. a 20. března 2015)

6. 4. 2016 - Společné Sdělení Evropskému parlamentu a Radě - Společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám - Reakce Evropské unie (JOIN(2016) 18)

25. 5. 2016 – Návrh směrnice, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb s ohledem na měnící se situaci na trhu (KOM(2016) 287)

18. 10. 2016 - Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Akční plán pro zlepšení připravenosti na chemická, biologická, radiologická a jaderná bezpečnostní rizika (KOM(2017) 610)

1. 3. 2018 - Doporučení o opatřeních pro efektivní boj proti nezákonnému obsahu online (C(2018) 1177)

březen 2018 - A multi-dimensional approach to disinformation Report of the independent High level Group on fake news and online disinformation

22. 3. 2018 - Závěry Evropské rady ze dne 22. března 2018

6. 4. 2018 - Společné Sdělení Evropskému parlamentu a Radě - Společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám Reakce Evropské unie (JOIN(2016) 18)

duben 2018 - Flash Eurobarometer 464 Report - Fake news and disinformation online

13. 6. 2018 - Společné Sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě - Zvýšení odolnosti a posílení kapacit pro řešení hybridních hrozeb (JOIN(2018) 16)

19. 6. 2018 - Závěry Rady o boji proti terorismu přijaté dne 19. června 2017

28. 6. 2018 - Závěry Evropské rady ze dne 28. června 2018

26. 4. 2018 - Sdělení o boji proti dezinformacím na internetu (KOM(2018) 236)

12. 9. 2018 - Návrh nařízení o prevenci šíření teroristického obsahu online (KOM(2018) 640)

12. 9. 2018 - Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Zabezpečení svobodného a spravedlivého průběhu voleb do Evropského parlamentu (KOM(2018) 637)

12. 9. 2018 - Doporučení Komise ze dne 12. 9. 2018 o sítích pro volební spolupráci, transparentnosti on-line, ochraně před kybernetickými bezpečnostními incidenty a boji proti dezinformačním kampaním v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu (C(2018) 5949)

18. 10. 2018 - Závěry Evropské rady ze dne 18. října 2018

14. 11. 2018 - Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu (návrh 25. 5. 2016)

27. 11. 2018 - Závěry Rady ze dne 27. listopadu 2018

5. 12. 2018 - Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o provádění sdělení "Boj proti dezinformacím na internetu: evropský přístup" (KOM(2018) 794)

Z výše uvedeného je patrné, že Unie akčním plánem navazuje na množství legislativních aktů, jejichž historie sahá až do roku 2015. Nicméně největší počet aktů pochází z roku 2018, kdy se boj proti dezinformacím zintenzivnil. Jednak kvůli mezinárodní situaci a událostem, ke kterým došlo a jednak kvůli blížícím se volbám.

 

Akční plán proti dezinformacím


V návaznosti na sdělení z dubna 2018 EU představila akční plán, který obsahuje doplňující opatření proti šíření dezinformací, a informuje o pokroku dosaženém při boji proti šíření dezinformací na internetu. Komise současně předložila také zprávu o pokroku, jehož bylo dosaženo v potírání dezinformací online od dubna 2018, kdy předložila související sdělení.

Komise na úvod akčního plánu deklaruje, že podporuje kvalitní sdělovací prostředky a žurnalistiku jako základní prvek demokratické společnosti. Jak bylo potvrzeno ve zprávě o pokroku, chce Komise posílit transparentnost a předvídatelnost pravidel státní podpory pro mediální sektor. Na podporu kvalitní žurnalistiky, svobody a plurality sdělovacích prostředků a mediální gramotnosti navrhuje Komise vyčlenit zvláštní rozpočet z programu Kreativní Evropa na období 2021–2027 zaměřený na strukturální změny v mediálním sektoru. 

Akční plán byl připravován v úzké spolupráci s komisařkou pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů Věrou Jourovou, komisařem pro bezpečnostní unii Julianem Kingem a komisařkou pro digitální ekonomiku a společnost Marií Gabrielovou a zaměřuje se na čtyři klíčové oblasti účinného budování kapacit EU a posílení spolupráce mezi členskými státy EU.

 

Čtyři pilíře a deset opatření

 

1)       Zlepšení schopnosti orgánů Unie dezinformace odhalovat a analyzovat a upozorňovat na ně

Podle EU je k účinnému řešení hrozby dezinformací třeba posílit pracovní skupiny pro strategickou komunikaci při ESVČ, delegace Unie a středisko EU pro hybridní hrozby tím, že jim budou poskytnuti další specializovaní pracovníci, např. odborníci na vytěžování údajů a analýzu pro zpracování příslušných údajů. Prostředky by měly být investovány do analytických nástrojů, jako je speciální software pro vytěžování, organizaci a agregování velkého množství digitálních údajů. Během příštích dvou let by mělo být dosaženo navýšení stavu o 50–55 pracovníků. Členské stát by měly tato opatření doplnit posílením vlastních prostředků na boj proti dezinformacím.

 

  • Opatření č. 1: Vysoká představitelka má ve spolupráci s členskými státy posílit pracovní skupiny pro strategickou komunikaci a delegace EU prostřednictvím dalších zaměstnanců a nových nástrojů pro odhalování a analýzu dezinformační činnosti. Členské státy by také měly zlepšit svoji vnitrostátní kapacitu v této oblasti a podpořit nezbytné navýšení zdrojů pro pracovní skupiny pro strategickou komunikaci a delegace EU.

 

  • Opatření č. 2: Vysoká představitelka má přezkoumat mandáty pracovních skupin pro strategickou komunikaci pro západní Balkán a Jih, aby jim umožnila účinně řešit problém šíření dezinformací v těchto regionech.

 

2)       Posílení koordinovaných a společných reakcí na dezinformace

Pro odhalení a analýzu dezinformace a reakci na ni mají zásadní význam první hodiny poté, co byla daná dezinformace vypuštěna. Z toho důvodu by měl být zaveden systém včasného varování, který má prostřednictvím specializované technologické infrastruktury vydávat varování ohledně dezinformačních kampaní v reálném čase. Tím by se mělo usnadnit sdílení údajů a hodnocení. Každý členský stát by měl v souladu se svým institucionálním uspořádáním určit kontaktní místo, které by sdílelo varování a zajistilo by koordinaci se všemi dalšími příslušnými vnitrostátními orgány, s Komisí a s ESVČ.

V případě, že se dezinformace týkají voleb nebo fungování demokratických institucí v členských státech, měla by vnitrostátní kontaktní místa úzce spolupracovat s vnitrostátními volebními sítěmi. S kontaktními místy by měly spolupracovat online platformy, a to zejména během volebních období, za účelem poskytování relevantních a včasných informací. Systém včasného varování by měl být úzce propojen se stávajícími fungujícími kapacitami, jako jsou středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události a situační středisko ESVČ. Jako kanály pro sdílení informací by rovněž bylo možné využívat středisko EU pro hybridní hrozby Zpravodajského a informačního centra a příslušné pracovní skupiny Rady. Spolupráce mezi členskými státy a orgány Unie by měla dále posílit, především pokud jde o sdílení informací, společné učení, zvyšování povědomí, aktivní vydávání zpráv a výzkum.

  • Opatření č. 3: Do března roku 2019 Komise a vysoká představitelka ve spolupráci s členskými státy mají zřídit systém včasného varování pro řešení dezinformačních kampaní, a to v úzké spolupráci se stávajícími sítěmi, EP, Organizací Severoatlantické smlouvy a mechanismem rychlé reakce skupiny G7.

 

Systém včasného varování

Pokud je napadeno demokratické zřízení v jednom členském státě, znamená to útok na evropskou demokracii jako celek. Systém včasného varování má být vybudován na zabezpečené digitální platformě, kde si členské státy budou moci vyměňovat informace o probíhajících zahraničních dezinformačních kampaních a koordinovat svoji reakci. Tento systém má využívat pouze informace z otevřených a neutajovaných zdrojů a zaměří se výhradně na koordinované pokusy zahraničních aktérů manipulovat svobodnou a otevřenou diskusi. Vytvořen má být do března 2019.

 

  • Opatření č. 4: S ohledem na volby má Komise posílit Komise své úsilí v oblasti komunikace o hodnotách a politikách EU.
  • Opatření č. 5: Komise a vysoká představitelka ve spolupráci s členskými státy mají posílit strategickou komunikaci v sousedství Unie.

 

3)       Mobilizace soukromého sektoru k boji proti dezinformacím

Při řešení problému dezinformací hrají klíčovou úlohu online platformy, inzerenti a reklamní průmysl. S ohledem na jejich dřívější neúspěchy, pokud jde o vhodné jednání s cílem tento problém řešit, je Komise v dubnu 2018 vyzvala, aby své snahy zintenzivnili a v září 2018 byl zveřejněn kodex zásad boje proti dezinformacím. Hlavní online platformy, které tento kodex podepsaly, se zavázaly ke zvláštním opatřením, jež mají být provedena před volbami do EP.

Velké online platformy by měly:

i)                    zajistit kontrolu umisťování reklamy a transparentnost politické reklamy, a to na základě účinných hloubkových kontrol totožnosti zadavatelů,

ii)                  rušit falešné účty aktivní na jejich službách a

iii)                identifikovat automatizované boty a odpovídajícím způsobem je označovat.

 

Online platformy by rovněž měly spolupracovat s vnitrostátními regulačními orgány pro audiovizuální oblast a s nezávislými ověřovateli faktů a výzkumnými pracovníky na odhalování a označování dezinformačních kampaní a na zviditelňování a šíření obsahu, jehož faktická správnost byla ověřena. Komise by měla s pomocí skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA) monitorovat provádění závazků signatáři kodexu. Komise upozornila na to, že celková účinnost kodexu závisí na co nejširší účasti online platforem a odvětví online reklamy.

 

  • Opatření č. 6: Komise by měla zajistit nepřetržité monitorování provádění kodexu. Na konci počátečního dvanáctiměsíčního období uplatňování kodexu má být provedeno hodnocení a jeho základě navrhnout další opatření, včetně opatření regulační povahy.

 

4)       Zvyšování povědomí a zlepšování odolnosti společnosti

Pro zlepšení odolnosti společnosti vůči hrozbě, kterou dezinformace představují, je důležité pochopit zdroje dezinformací a záměry, nástroje a cíle, jež za dezinformacemi stojí. Unie i členské státy chtějí pochopit, jak a proč občany dezinformační zprávy přitahují. Zvýšení odolnosti by mělo zahrnovat i specializovaná školení, veřejné konference a debaty. Nezávislí ověřovatelé faktů a výzkumní pracovníci hrají klíčovou úlohu při hlubším porozumění strukturám, o něž se dezinformace opírají, a mechanismům, které ovlivňují to, jak jsou šířeny online.

 

Evropská síť ověřovatelů faktů

Ověřovatelé faktů mají při potírání dezinformací zásadní význam. Ověřují a posuzují pravdivost obsahu na základě faktů a důkazů, čímž napomáhají projasnění a posílení informačního ekosystému. Cílem Komise je podpořit spolupráci mezi evropskými ověřovateli faktů, a tak přispět k vytvoření evropské sítě těchto subjektů. Na online platformu pro propojení ověřovatelů faktů a výzkumných pracovníků se plánuje prvotní finanční krytí ve výši 2,5 milionu € z nástroje pro propojení Evropy.

 

Měly by být rozšířeny vnitrostátní víceoborové týmy nezávislých ověřovatelů faktů a akademických pracovníků se zvláštními znalostmi o místním informačním prostředí. Komise navrhla financování vývoje nových nástrojů pro pochopení dezinformací na internetu a zlepšení boje proti nim ve svém návrhu týkajícím se programu Horizont Evropa. Komise by měla také podporovat informační kampaně, které mají za cíl zvyšovat informovanost uživatelů o nejnovějších technologiích (např. „deep fakes“).

 

Deep fakes

Pomocí umělé inteligence je možné namodelovat jakoukoliv tvář a přiřadit k ní jakýkoliv komentář. Taková videa se nazývají deep fakes. Deep fake video je výsledek nové technologie, která vychází ze zpracování dat neuronovými sítěmi a lze ji využít pro záměnu tváří. 

 

Činnost nezávislých médií je pro fungování demokratické společnosti zásadní. Komise proto deklarovala, že bude nezávislá média a investigativní novináře podporovat. Kromě toho má Komise pokračovat v provádění zvláštních programů souvisejících s podporou médií, a to i prostřednictvím finanční podpory, a profesionalizací v sousedství.

 

  • Opatření č. 7: S ohledem na volby do EP a také v dlouhodobějším horizontu, má Komise a vysoká představitelka ve spolupráci s členskými státy organizovat cílené kampaně pro veřejnost a školení pro média a subjekty ovlivňující veřejné mínění v Unii a jejím sousedství s cílem zvýšit povědomí o negativních dopadech dezinformací.
  • Opatření č. 8: Členské státy, ve spolupráci s Komisí, by měly podporovat vznik týmů víceoborových nezávislých ověřovatelů faktů a výzkumných pracovníků se zvláštními znalostmi o místním informačním prostředí za účelem odhalování dezinformačních kampaní v různých sociálních sítích a digitálních médiích a upozorňování na tyto kampaně.
  • Opatření č. 9: Jako součást Týdne mediální gramotnosti, který se uskuteční v březnu 2019, Komise má ve spolupráci s členskými státy podpořit přeshraniční spolupráci mezi odborníky působícími v oblasti mediální gramotnosti a také zavedení praktických nástrojů na podporu mediální gramotnosti veřejnosti. Členské státy by měly provést ustanovení směrnice o audiovizuálních mediálních službách, která se týkají mediální gramotnosti.
  • Opatření č. 10: S ohledem na nadcházející volby do EP v roce 2019 by členské státy měly zajistit účinná opatření navazující na balíček o volbách, zejména na doporučení. Komise má provádění balíčku sledovat a případně poskytovat poradenství.

 

Opatření obsažená v akčním plánu se zaměřují pouze na dezinformační obsah, který je podle práva Unie či podle vnitrostátních právních předpisů legální. Nejsou jimi dotčeny právní předpisy Unie ani jakéhokoli z členských států, které mohou být použitelné, včetně pravidel týkajících se nezákonného obsahu.

 

Akční plán proti dezinformacím

Akční plán

Zdroj: Komise – Akční plán proti dezinformacím

 

Kolik by mělo naplňování plánu stát?


První zvláštní rozpočet na potírání dezinformací by měl umožňovat profesionálnější a technicky pokročilejší monitorování informačního prostoru v zemích Východního partnerství a v ruských sdělovacích prostředcích (působících v Rusku i mimo něj).  Rozpočet ESVČ na strategickou komunikaci zaměřenou na potírání dezinformací a zvyšování povědomí o jejich škodlivém vlivu se má víc než zdvojnásobit, a to z 1,9 milionu € v roce 2018 na 5 milionů € v roce 2019. Zároveň má vzrůst počet pracovníků (v nadcházejících dvou letech se plánuje zvýšení jejich počtu o 50 až 55).

Vedle toho plánuje Komise ve svém návrhu programu Horizont (2021–2027) vyčlenit finanční prostředky na vývoj nových nástrojů pro boj proti dezinformacím na internetu, na lepší pochopení úlohy norem novinářské práce a obsahu vytvářeného uživateli a na podporu internetových aplikací a služeb nové generace, včetně imerzních a důvěryhodných médií, sociálních médií a sociálních sítí. Do projektů EU v této oblasti bylo dosud investováno přibližně 40 milionů €. Na podporu žurnalistiky, svobody a plurality sdělovacích prostředků a mediální gramotnosti Komise dále navrhla vyčlenit 61 milionů € z nového programu Kreativní Evropa.


Postoje aktérů


Vláda ČR považuje šíření dezinformací za vážnou hrozbu, a to jak pro národní bezpečnost, tak pro bezpečnost EU. Zveřejnění Akčního plánu je proto krok správným směrem. Vláda oceňuje, že klade důraz na nutnost vzájemné spolupráce, a to jak napříč institucemi, tak s členskými státy, NGOs i třetími stranami. Dle vlády je pozitivní, že Akční plán propojuje vnitřní a vnější dimenzi problému dezinformací, propojuje a síťuje nevládní sektor i budoucí národní kontaktní místa (Rapid Alert System).

Věra Jourová, komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví zdůrazňuje, že akční plán proti dezinformacím není prostředkem cenzury a nemá bojovat proti názorům, ale jen proti lžím.

Někteří analytici ovšem tvrdí, že návrhy Komise nebudou proti dezinformacím stačit a nepovedou ke stanoveným cílům. Vlády členských států totiž do řešení popsaných problémů neinvestovaly dostatečné množství finančních prostředků. Společnosti, které provozují sociální sítě, nechtějí příliš sdílet data s nezávislými ověřovateli. K zavádění jednotlivých představených nástrojů do praxe dochází v Unii jen velmi pomalu, což boj s dezinformacemi následně komplikuje. Výsledky voleb do EP tak budou moci být i přes vše výše uvedené ovlivněny působením třetích stran.

Co by mělo následovat?

Komise a vysoká představitelka by nyní měly ve spolupráci s členskými státy a Parlamentem rozvíjet a zejména provádět opatření stanovená v akčním plánu. Od ledna do května 2019 by měly online platformy každý měsíc podávat zprávy Komisi. Komise by měla provést komplexní hodnocení toho, jak byl kodex zásad dodržován v prvních 12 měsících. Pokud by se dodržování a dopad kodexu zásad neosvědčily, může Komise navrhnout další opatření, a to včetně opatření regulační povahy. Plán bude pravděpodobně nejvíce akcentován v období před volbami od EP.

 

Boj proti dezinformacím

 harmonogram

Zdroj: Komise – Akční plán proti dezinformacím

 

Shrnutí  

Komise a vysoká představitelka zhodnotily dosavadní pokrok a v návaznosti na výzvu nejvyšších evropských představitelů z června 2018 chránit demokratické systémy Unie navrhly konkrétní opatření k boji proti dezinformacím, mezi která patří zřízení systému včasného varování a sledování toho, jak se uplatňuje kodex zásad, k němuž se online platformy zavázaly.

Akční plán počítá také se zvýšením prostředků vyčleněných na tuto problematiku. Dezinformace podkopávají důvěru občanů v demokracii a demokratické instituce. Dezinformace také přispívají k polarizaci názorů veřejnosti a narušují demokratické rozhodovací procesy. Mohou sloužit i k podrývání evropského projektu. To může mít značně negativní dopady na společnost v celé Unii, především v období před volbami do EP, které se uskuteční v květnu 2019. Podstatná je zejména součinnost EU s členskými státy.

Autor: Magda Komínková, psáno pro Euroskop

Další články v rubrice

15 let ČR v EU: Co nám EU přinesla?

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 15. 5. 2019

Reforma autorských práv – čeká nás jiný internet?

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 13. 3. 2019, 13.03.2019

Analýza struktury obchodu se Spojeným královstvím

Úřad vlády, Euroskop, 07.02.2019

Spor Unie s Polskem a Maďarskem je zatím bez výsledku

Komínková Magda, 19. 12. 2018, psáno pro Euroskop