Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Reforma autorských práv – čeká nás jiný internet?

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 13. 3. 2019, 13.03.2019
Autorská práva
  • Ve stínu jednání o vystoupení Velké Británie z EU se v Unii projednává zásadní směrnice týkající se digitálního trhu a autorských práv, která může mít dopad na každého.
  • Nová právní úprava se dotkne jak platforem poskytujících on-line obsah, tak občanů EU, kteří jej využívají.
  • Následující text se zaměří na důvody návrhu, na jeho klíčové aspekty a na proces projednávání.

Přibližně polovina mediálního obsahu je „konzumována“ na velkých platformách typu Google, což vede k tomu, že vydavatelům unikají zisky z reklamy. Koncový uživatel totiž vidí reklamu např. na Google, nikoli na stránce konkrétního vydavatele. Jedná se o jeden z problémů, který má vyřešit projednávaná směrnice týkající se autorského práva.

Cesta k návrhu směrnice


Komise návrh směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu předložila v září 2016. Důvodů bylo podle ní několik, přičemž v návrhu zdůrazňuje změny na digitálním trhu a snahu o jeho dobudování.

Návrh směrnice navázal na předchozí širší iniciativy. Konkrétně se jedná o Strategii pro jednotný digitální trh z května 2015, která identifikovala, potřebu „snížit rozdíly mezi systémy autorských práv v jednotlivých členských státech a umožnit uživatelům v EU širší online přístup k dílům“. Dokument zdůraznil význam posílení přeshraničního přístupu ke službám poskytujícím obsah chráněný autorským právem, usnadnění nových způsobů využití v oblasti výzkumu a vzdělávání.

Následně v prosinci 2015 vydala Komise sdělení „Směřování k modernějšímu a evropštějšímu rámci v oblasti autorského práva“. Toto sdělení nastínilo cílená opatření a dlouhodobou vizi modernizace pravidel EU v oblasti autorského práva. Sdělení také shrnulo důvody revize. Digitální technologie, všeobecné rozšíření širokopásmového připojení a využívání internetu v každodenním životě totiž změnily způsob tvorby, šíření a používání kreativního obsahu. 

 

Autorská práva

Rozšíření počítačů a příchod internetu proměnily oblast autorských práv. Zdroj: Pixabay

 

Internet se stal hlavním distribučním kanálem digitálního obsahu. V roce 2014 poslouchalo hudbu, sledovalo videa a hrálo hry na internetu 49 % uživatelů internetu v EU a toto procento se nadále zvyšuje. Na trhu zdomácněly obchodní modely, které ještě před pouhými 15 lety nebyly známé, a nové hospodářské subjekty, jako jsou např. on-line platformy. On-line služby jsou dnes vedle fyzických nosičů, jakou jsou knihy a DVD, běžným způsobem, jak spotřebitelé využívají kreativní obsah. Obsah lze digitálně snadno a rychle kopírovat. Lidé často očekávají, že digitální obsah bude na jednotném trhu přístupný kdykoli a kdekoli na celé řadě zařízení.

Navzdory tomu, že by digitální technologie měly usnadnit přeshraniční přístup k dílům a jiným předmětům ochrany, přetrvávají zde i nadále překážky, především v oblasti užití a děl se složitým vypořádáním práv. Komise v návrhu uvádí, že vývoj digitálních technologií vedl ke vzniku nových obchodních modelů a posílil úlohu internetu jako hlavního trhu pro distribuci obsahu chráněného autorským právem a přístup k němu. V tomto novém rámci se nositelé práv setkávají s problémy při snaze získat licenci na svá práva a odměnu za online distribuci svých děl. To by mohlo dle Komise ohrozit rozvoj evropské produkce tvůrčího obsahu. Autoři a nositelé práv by tedy měli získávat spravedlivý podíl z hodnoty, která je vytvářena užitím jejich děl a jiných předmětů ochrany.

 

Co všechno je v návrhu směrnice?


Návrh směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu usiluje o harmonizaci právních předpisů v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících a o rozšíření ochrany nositelů těchto práv.

Návrh z výše uvedených důvodů stanovuje opatření, jejichž cílem je „zlepšit postavení nositelů práv při vyjednávání a získávání odměny za využívání jejich obsahu online službami umožňujícími přístup k obsahu nahrávanému uživateli“.

Komise v návrhu apeluje na spravedlivé sdílení hodnoty, které je podle ní nezbytné rovněž pro zajištění udržitelnosti odvětví tiskových publikací. Vydavatelé tisku čelí obtížím při udělování licencí na publikace online a při získávání spravedlivého podílu z hodnoty, kterou vytvářejí. To by mohlo, dle navrhovatelů, v konečném důsledku ovlivnit přístup občanů k informacím.

Návrh Komise v původním znění stanovuje nové právo vydavatelů tisku, jehož cílem je usnadnit udělování online licencí na jejich publikace, pokrytí jejich investic a prosazování jejich práv. Snaží se také řešit stávající právní nejistotu týkající se možnosti všech vydavatelů získat podíl na odměně za užití děl, na která se vztahuje výjimka. Návrh směrnice obsahuje opatření, jejichž cílem je zlepšení transparentnosti a dosažení vyváženějších smluvních vztahů mezi autory a výkonnými umělci a subjekty, jimž postupují svá práva. Celkově lze dle Komise očekávat, že navrhovaná opatření, jejichž cílem je dosáhnout řádně fungujícího trhu v oblasti autorského práva, budou mít ve střednědobém horizontu kladný dopad na vytváření a dostupnost obsahu a na pluralitu médií, což by v konečném důsledku mohlo prospět spotřebitelům.

Autoři a umělci mají mít nově právo požadovat vyšší příjmy z vysílání svých děl na YouTube nebo hudebních streamovacích službách, pokud jsou jejich odměny proporcionálně mnohem nižší, než kolik na nich dotyčné služby samy vydělávají. Hudební vydavatelé by tak mohli získat vyšší příjmy.

 

Návrh směrnice Rada dělí do tří kategorií:

A) Přizpůsobení výjimek a omezení autorského práva digitálnímu a přeshraničnímu prostředí

Směrnice má zavést povinné výjimky v oblasti autorského práva pro účely vytěžování textů a dat, výukových činností on-line a zachování kulturního dědictví a jeho šíření on-line.

B) Zlepšení postupů udělování licencí pro zajištění širšího přístupu k obsahu

Směrnice má za cíl stanovit harmonizovaná pravidla usnadňující:

  • využívání děl, jež přestala být komerčně využívána (komerčně nedostupná díla),
  • vydávání kolektivních licencí s rozšířenou působností a
  • vypořádání práv u filmů na platformách videa na vyžádání.

C) Dosažení řádně fungujícího trhu v oblasti autorského práva

Směrnice má zavést nové právo pro vydavatele tisku k digitálnímu užití jejich tiskových publikací. Autoři děl začleněných do dané tiskové publikace mají mít nárok na podíl z příjmu vydavatele tisku vyplývajícího z tohoto nového práva.

Pokud jde o platformy pro sdílení obsahu on-line, směrnice se snaží vyjasňovat právní rámec pro jejich působení. Tyto platformy budou v zásadě muset získat licenci pro díla chráněná autorským právem nahraná uživateli, pokud nebude splněna řada podmínek stanovených ve směrnici.

Směrnicí se rovněž zakotvuje právo autorů a výkonných umělců na vhodnou a přiměřenou odměnu při udělování licencí nebo převodu jejich práv a zavádí se povinnost transparentnosti, pokud jde o využívání licencovaných děl, a mechanismus úpravy odměn v kombinaci se zvláštním mechanismem pro alternativní řešení sporů. Vývojáři softwaru jsou z těchto pravidel vyjmuti. 

To, že se Komise snaží digitální trh přiblížit současnému vývoji, je logický krok. Stávající právní normy jsou zastaralé a nedokáží adekvátně pokrýt obsáhlý digitální prostor. Návrh vyvolal rovněž širokou veřejnou diskusi, a to zejména v souvislosti s článkem 11 a článkem 13. Předmětem diskusí je zejména jejich reálný dopad a uplatňování.

Článek 11 (původní návrh Komise)

Ochrana tiskových publikací v souvislosti s digitálním užitím

  1. Členské státy poskytnou vydavatelům tiskových publikací práva stanovená v článku 2 a v čl. 3 odst. 2 směrnice 2001/29/ES k digitálnímu užití jejich tiskových publikací.
  2. Právy uvedenými v odstavci 1 nejsou dotčena a nijak ovlivněna žádná práva, která právní předpisy Unie poskytují autorům a jiným nositelům práv v souvislosti s díly a jinými předměty ochrany, které jsou součástí tiskové publikace. Těchto práv se nelze vůči těmto autorům a jiným nositelům práv dovolávat, a zejména je nesmí zbavit práva využívat svá díla a jiné předměty ochrany nezávisle na tiskové publikaci, jejíž jsou součástí.
  3. Ve vztahu k právům uvedeným v odstavci 1 se použijí obdobně články 5 až 8 směrnice 2001/29/ES a směrnice 2012/28/EU.
  4. Práva uvedená v odstavci 1 uplynou 20 let po zveřejnění tiskové publikace. Tato lhůta se počítá od prvního dne měsíce ledna roku následujícího po dni zveřejnění.

 

Článek 13 (původní návrh Komise)

Užití chráněného obsahu poskytovateli služeb informační společnosti, kteří ukládají a zpřístupňují velké množství děl a jiných předmětů ochrany nahrávaných jejich uživateli

  1. Poskytovatelé služeb informační společnosti, kteří ukládají velké množství děl a jiných předmětů ochrany nahrávaných jejich uživateli a zpřístupňují je veřejnosti, přijmou ve spolupráci s nositeli práv opatření, která zajistí fungování dohod uzavřených s nositeli práv ohledně užití jejich děl nebo jiných předmětů ochrany nebo která zabrání tomu, aby byla prostřednictvím jejich služeb dostupná díla nebo jiný předmět ochrany, který nositelé práv na základě spolupráce s poskytovateli služeb identifikují. Tato opatření, např. používání účinných technologií rozpoznávání obsahu, musí být vhodná a přiměřená. Poskytovatelé služeb poskytují nositelům práv dostatečné informace o fungování a zavedení těchto opatření a případně jim podávají i odpovídající zprávy o rozpoznání a užití děl a jiných předmětů ochrany.
  2. Členské státy zajistí, aby poskytovatelé služeb uvedení v odstavci 1 zavedli mechanismy pro vyřizování stížností a zjednání nápravy, které budou uživatelům k dispozici v případě sporů o uplatňování opatření uvedených v odstavci 1.
  3. Členské státy případně umožní spolupráci poskytovatelů služeb informační společnosti s nositeli práv prostřednictvím dialogů se zúčastněnými stranami, aby vymezily osvědčené postupy, jako jsou vhodné a přiměřené technologie rozpoznávání obsahu, mimo jiné s přihlédnutím k povaze těchto služeb, dostupnosti technologií a jejich účinnosti s ohledem na technologický vývoj.


Kritické ohlasy na vybrané články návrhu


Článek 11

V diskusi je kritizován tento článek proto, že návrh směrnice dává vydavatelům médií právo rozhodovat o tom, kde a za jakých podmínek se jejich obsah online zobrazí. Vydavatelé by následně mohli vyžadovat za zveřejňování částí svých textů na internetu licenční poplatky. Kritické hlasy zdůrazňují i to, že jde o snahu ochránit tvůrce obsahu a vlastníky práv před online platformami (např. Google či Facebook). Kritika poukazuje také na skutečnost, že návrh směrnice (čl. 13)  koliduje s článkem 15 směrnice o elektronickém obchodu.

Článek 13

Ještě výraznější reakce vyvolal článek 13 návrhu Směrnice, ve kterém kritici vidí nástroj pro cenzuru internetu. Článek totiž dává internetovým platformám (YouTube, Twitter, Facebook nebo v českém prostředí Ulož.to) povinnost řešit autorská práva za vlastníky práv. A to až do takového měřítka, že každý nahraný obsah (text, fotografie, video…) musí být už při nahrávání prověřen, zda autorská práva neporušuje. Dalším problém jsou ne zcela známé dopady takto pojaté úpravy v praxi, přičemž dle kritiků je otázkou, zda je takto formulovaná úprava za současného stavu technicky proveditelná. Tzv. filtrační systémy postavené na podobném principu jako požaduje směrnice (využívané např. YouTube) mají stále vysokou míru chybovosti.  Nemožnost sdílet vlastní výtvory vzniklé přetvářením existujících děl, která jsou chráněná, je komplikovaná i z hlediska základních práv uživatelů, kterým by byla omezena možnost vyjádřit vlastní názor a postoj.

Na druhou stranu je ale  zřejmé, že na těchto platformách dochází k porušování autorských práv.

 

Projednávání návrhu


Důležitost aktu a zejména složitost jeho projednávání vyjadřuje počet setkání, na kterých se Rada návrhu věnovala (viz níže).

Schéma: Projednávání směrnice

 

harmonogram

 

Zdroj: Komise

 

Klíčové události v projednávání


Květen 2018

Rada se dohodla na návrhu směrnice, jejímž cílem je přizpůsobit pravidla EU v oblasti autorského práva digitálnímu věku. Tato dohoda následně sloužila jako mandát pro zahájení jednání s Evropským parlamentem.

Postoj Rady se zaměřil zejm. na tyto aspekty: 1) ochrana tiskových publikací – vytvoření nového práva týkajícího se využití on-line; 2) hodnotová propast v odměňování – zajištění patřičné rovnováhy mezi platbami určenými autorům a ziskem on-line platforem a 3) spolupráce mezi nositeli práv a poskytovateli služeb sdílení obsahu – úprava zajišťující, že uvedení poskytovatelé budou muset od nositelů práv obdržet povolení.

Červen 2018

Výbor pro právní záležitosti EP na svém zasedání odsouhlasil reformu autorského práva. Pro bylo 14 a proti 9 členů výboru, 2 poslanci se zdrželi. Do upravené verze, kterou výbor schválil, přibylo explicitní ustanovení, že se práva „…nevztahují na úkony vkládání hypertextových odkazů“. Do návrhu ale přibyly také další ne zcela konsenzuálně přijímané novinky – například týkající se autorských práv pro pořadatele sportovních akcí. Původní návrh směrnice umožňoval poměrně široký výklad rozsahu aplikace těchto autorských práv. Červenec 2018

Počátkem července se směrnice dostala do prvního čtení v EP, kde se poslanci rozhodli návrhem nezabývat až do září.

Září 2018

Parlament přijal poměrem 428:226:39 hlasů pozměňovací návrhy a otázka byla vrácena zpět odpovědnému výboru.

Leden 2018

Zástupci členských států EU se neshodli na kompromisní podobě návrhu nové směrnice a původně plánované jednání trialogu bylo zrušeno.

Únor 2018 – trialog a změny návrhu

V únoru proběhlo vyjednávání mezi Radou, Komisí a Parlamentem (tzv. trialog). Výsledkem byla revize návrhu předloženého Komisí. Evropský parlament v rámci trialogu navrhl, aby se povinnosti vyplývající ze směrnice netýkaly velmi malých nebo malých provozovatelů, neziskových online encyklopedií, neziskových výukových či vědeckých úložišť, platforem pro vývoj a sdílení a některých cloudových služeb a osobních cloudových úložišť, do kterých uživatelé nahrávají obsah pro svou vlastní potřebu.

Pozměněny byly také článek 11 a článek 13.

Článek 11: Oproti dřívějším návrhům v něm je výslovně zakotveno, že se příslušná práva vydavatelů netýkají soukromého nebo nekomerčního využití individuálními uživateli a autorskoprávní ochrana se také netýká ani prostého hyperlinkového odkazování. Jedna ze zásadních námitek kritiků původního návrhu tak byla odstraněna. Článek 11 by se tak měl týkat situací, kdy je podstatná část obsahu a na něj navázané reklamy konzumována mimo stránku vydavatele.

Článek 13: Došlo k úpravě výjimek z rozsahu aplikace tohoto článku. Ten by se neměl vztahovat na  platformy, které působí méně než tři roky, jejich roční obrat je méně než 10 milionů € a jejichž počet unikátních návštěvníků za měsíc nepřekročí 5 milionů. Členské státy musejí zajistit, aby nedošlo k omezení sdílení žádného obsahu, který se týká citace, kritiky, recenze, karikatury, parodie nebo tzv. memů.

 

Výsledky trialogu

Odměny pro umělce a novináře: Technologičtí giganti se budou muset podělit

Předběžný text neformální dohody by měl zvýšit šance nositelů autorských práv, například hudebníků, umělců, scénáristů či vydavatelů, vyjednat si lepší smlouvy s vyšší odměnou za využívání jejich děl internetovými platformami.

Ochrana svobody projevu

Sdílení úryvků novinových článků by nemělo být považováno za porušení autorských práv vydavatele. Součástí dohodnutého textu jsou však také ustanovení, která by měla takzvaným agregátorům zpráv zabránit zneužívat tuto situaci. Délka úryvků, které bude možné zveřejnit, například na platformě Google News, nebo které bude možné volně sdílet na Facebooku, bude omezena.

Směrnice by měla také umožnit využívání a sdílení děl chráněných autorským právem za účelem jejich citace či parafráze, kritiky nebo recenze, případně karikatury či parodie. Obrázky GIF a tzv. memy tak bude možné nadále sdílet a volně šířit na sociálních sítích.

Platformy vyňaty z působnosti směrnice

Text dohody stanovuje, že nekomerční nahrávání obsahu do online encyklopedií, například Wikipedie, či softwarových platforem s otevřeným zdrojovým kódem, jakou je GitHub, bude z působnosti směrnice vyjmuto. Mírnější pravidla se budou vztahovat i na začínající platformy.

Silnější vyjednávací pozice pro autory a umělce

Autoři a umělci by měli mít právo nárokovat si dodatečnou odměnu od distributorů svých děl, pokud je původně dohodnutá odměna neúměrně nízká ve srovnání s příslušnými příjmy distributora.


Následně Výbor pro právní záležitosti Evropského parlamentu 26. 2. 2019 schválil reformu předpisů EU o autorských právech, která byla prozatímně dohodnuta s ministry zasedajícími v Radě EU.  Úryvky z novinových článků by tak bylo možné dle dohody i nadále sdílet, stejně jako gify a tzv. memy. Návrh byl schválen 16 hlasy pro, 9 hlasů bylo proti a nikdo se nezdržel.  Konečné hlasování v Parlamentu by se mělo uskutečnit během plenárního zasedání 25. - 28. března 2018, tedy ještě před volbami do EP.

Návrh Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu se od své původní verze v roce 2016 výrazně proměnil. Souhrnný přehled revizí lze například zde na webu  německé europoslankyně Julie Reda. 

Před finálním schválením stále zůstávají otazníky


Většina důležitých hráčů působících na internetu uznává, že nová pravidla jsou nutná. Klíčovou otázkou ale je ale jejich konkrétní podoba. V tomto případě totiž více než kdy jindy platí, že každý detail hraje zásadní roli.

Návrh směrnice obecně dělí zainteresovanou veřejnost na dva tábory, kdy jedna strana oslavuje vítězství autorů a držitelů autorských práv, zatímco druhá strana očekává rostoucí cenzuru a konec internetu, jak jej známe v dnešní době. Obecně se pro návrh se vyslovují zástupci médií (např. Evropská asociace vydavatelů novin ENPA), a to kvůli zisku finančních prostředků. Digitální platformy jsou naopak převážně proti. Vzhledem ke kontroverzím, které směrnici provázejí, k obrovskému tlaku lobbyistů z obou stran a aktivizaci veřejného mínění v závěrečné fázi legislativního procesu je možné očekávat, že téma bude akcentováno během předvolební kampaně před květnovými evropskými volbami.

Diskutovanými otázkami zůstávají nejenom technická proveditelnost navržených opatření ale také případné omezení sdílení obsahu na internetu, efektivnost provedení směrnice do národních právních řádů či vůbec reálnost přijetí návrhu ještě před květnovými evropskými volbami.

Autor: Magda Komínková, psáno pro Euroskop

Další články v rubrice

Jaké akce plánuje EU proti dezinformacím?

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 1. 3. 2019

Analýza struktury obchodu se Spojeným královstvím

Úřad vlády, Euroskop, 07.02.2019

Spor Unie s Polskem a Maďarskem je zatím bez výsledku

Komínková Magda, 19. 12. 2018, psáno pro Euroskop

Zpráva o stavu Unie: Naposledy podle Junckera

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 26. 9. 2018