Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Analýza: Podpora rozvoje umělé inteligence v EU

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 07.08.2019
Počítače
  • Umělá inteligence je v současnosti jedním z nejaktuálnějších témat v rámci jednotného digitálního trhu EU a je každodenní součástí našich životů. Předpokládá se, že její důležitost v následujících letech bude ještě narůstat.
  • Z hospodářského hlediska nabízí mnoho příležitostí, zároveň však přináší řadu obav a výzev, které se zavaděním nových technologii úzce souvisí. Umělá inteligence v posledních letech prochází velmi turbulentním vývojem, který překonává očekávání odborné veřejnosti i společnosti.
  • Změny probíhají na trhu práce, v systému vzdělávání či struktury průmyslu. V oblasti budování a podpory umělé inteligence se kromě jednotlivých států aktivně zapojuje také Evropská unie (EU), která se snaží nejen podporovat vývoj v dané oblasti, ale mimo jiné se soustředí také na etické otázky.

Umělá inteligence – co to je?

Umělá inteligence (Artificial intelligence, AI) je obor informatiky zabývající se vytvářením systémů nebo strojů, které napodobují lidskou inteligenci k plnění úkolů. AI se může sama iterativně vylepšovat/měnit na základě shromážděných informací. Může se projevovat v různých podobách, například v oblasti logistiky, robotiky, zpracování přirozeného jazyka, či zpracování velkých objemů dat. Cílem umělé inteligence není nahradit lidi, jejím primárním účelem je významně zvýšit schopnosti a užitečnost člověka.

Umělá inteligence může být prospěšná v široké škále odvětví, například ve zdravotnictví, při optimalizaci spotřeby energie, ke zvýšení bezpečnosti vozidel, v zemědělství, v boji proti změně klimatu a k řízení finančních rizik. Může také pomoci odhalovat podvody a kybernetické bezpečnostní hrozby a účinněji bojovat proti trestné činnosti.

Příklady využití umělé inteligence
  • Chatovací roboti využívají umělou inteligenci k rychlejšímu pochopení problémů zákazníků a poskytování efektivnějších odpovědí.
  • Inteligentní asistenti využívají umělou inteligenci k analýze důležitých informací z velkých datových souborů s volným textem, aby zlepšili plánování.
  • Moduly doporučení mohou poskytovat automatizovaná doporučení televizních pořadů na základě zájmů diváků.
  • Umělá inteligence umožňuje ucelenější pochopení velkého množství dostupných dat.
  • Optimalizace cen na základě chování a preferencí zákazníků.
  • Použití rozpoznávání obrazu při analýze rentgenových snímků za účelem zjištění příznaků rakoviny.

Zdroj: Oracle - Oracle Artificial Intelligence

Aktuální trendy umělé inteligence, automatizace, robotizace a s nimi související například elektromobilita, datová ekonomika, 5G sítě, jsou významné pro další hospodářský růst, rozvoj průmyslu, služeb i celé ekonomiky. Přínos nových technologií je kromě pokroku a růstu spojen i s obavami a problémy.

Jsou obavy z umělé inteligence namístě?

Rozvoj umělé inteligence s sebou nese i řadu praktických otázek např. – kdo by měl být za „roboty“ zodpovědný, kdo je má řídit a korigovat? S pojmem umělé inteligence je spojena také obava z toho, že se stroje vymknou kontrole. Obavy vyvolávají také změny, které umělá inteligence přináší/může přinášet. Zaměstnanci se bojí, že rozvojem AI a s ní spojené automatizace ztratí práci, spotřebitelé se mohou obávat chyb, které může AI způsobit a nejasnosti zodpovědnosti za případné omyly.  

Malé podniky zase často neumí AI efektivně využívat. Míra praktického využívání umělé inteligence je v českých firmách ve srovnání s dalšími zeměmi podprůměrná. Za rok ji v Česku využije 16 % firem, zatímco evropský průměr je 40 %. Naopak do tří let plánují umělou inteligenci používat v USA takřka všechny tamní firmy.

Většina občanů EU sice vnímá moderní technologie pozitivně, např. inovace v dopravě nebo ve zdravotnictví, mnoho z nich zde ovšem nachází také velká rizika. Lidé se například obávají přílišné závislosti na ní. Umělá inteligence umí také například vytvářet falešné osoby a otisky prstů. To může představovat velká rizika a hrozby pro finanční trh.

On-line útoky na počítačové a internetové uživatele jsou dnes větším problémem než útoky fyzické. Takzvané generativní sporné sítě (GAN) zase dokážou vytvářet falešné osoby a účty. AI se dokázala v tomto systému vycvičit, stejně jako člověk, pomocí zkušeností a chyb. Generátor případně pozná, kde udělal chybu, poučí se z ní a následně ji opraví. Obavy jsou tedy pochopitelné. Je otázkou, jak se k problémům státy a společnosti postaví a jak se bude situace vyvíjet.

Uměla inteligence a pracovní trh

Umělá inteligence a její rozmach významně ovlivňuje pracovní trh. Ten se bude muset s nástupem AI vyrovnat. Pracovní místa 40 % Čechů by do patnácti let mohla zaniknout právě v důsledku rozšiřování AI. Práci na jejich dnešních pozicích budou moci zvládat stroje, automaty a roboti. Vyplývá to z globální studie poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers. Český pracovní trh byl mezi 29 zkoumanými zeměmi hodnocen jako čtvrtý nejohroženější. Automatizace se může logicky nejvíce dotknout lidí s nejnižším vzděláním. Pravděpodobnost, že přijdou kvůli novým technologiím o práci, je navíc u žen vyšší než u mužů. Častěji totiž vykonávají činnosti, kde pravděpodobnost budoucí automatizace přesahuje 90 %. 

Nástup Průmyslu 4.0 by se měl citelně dotknout také České republiky. Analýza OECD Employment Outlook 2017 představuje předpověď, která řadí ČR k nejvíce ohroženým pracovním trhům EU, pokud jde o vliv automatizace. Nejen ČR bude nucena se na změny připravit a vypořádat se s nimi. V jiném případě nastane s největší pravděpodobností hospodářský útlum, protože jiné země budou více konkurenceschopné. 


Umělá inteligence v EU


Umělá inteligence je již součástí každodenního života a postupně se stala jednou z nejstrategičtějších technologií 21. století. Nejen proto chce EU stát v čele tohoto vývoje. V současné době je asi čtvrtina veškeré průmyslové a servisní robotiky produkována evropskými podniky. Pokud chce EU ve vývoji umělé inteligence uspět, musí svoji činnost koordinovat se všemi členskými státy.

EU má dlouhodobě zájem stát se jedním z hlavních hráčů v oblasti AI, zároveň chce ale nastavit pravidla tak, aby AI nebyla případnou hrozbou.  Z toho důvodu byla vydána řada dokumentů usilujících jednak o rozvoj a podporu umělé inteligence a jednak o nastavení pravidel, dle kterých by AI měla fungovat. EU chce investovat do klíčových iniciativ v oblasti umělé inteligence, k nimž patří vývoj účinnějších elektronických komponentů a systémů pro umělou inteligenci (např. speciálních čipů pro řízení těchto technologií), vysoce výkonných počítačů špičkové úrovně a dále inovativních projektů v oblasti kvantových technologií a mapování lidského mozku.

Umělá inteligence je jednou ze současných výzev s velkým dopadem do budoucna, na kterou je třeba reagovat. Celoevropská diskuze na téma umělé inteligence byla zahájena v dubnu 2018 na konferenci Digitální den 2018, kde došlo k podpisu Deklarace k umělé inteligenci. Členské státy se v ní zavázaly spolupracovat na digitálním rozvoji EU.
 

1) Strategie pro rozvoj umělé inteligence 

Komise v dubnu 2018 představila sdělení „Umělá inteligence pro Evropu“ obsahující soubor opatření, která mají zajistit, aby umělá inteligence v EU sloužila občanům a posilovala konkurenceschopnost evropské ekonomiky v této oblasti.Komise navrhla třístupňový přístup: 1) navýšit veřejné a soukromé investice; 2) připravit se na sociálně-ekonomické změny, které s sebou umělá inteligence přinese; 3) zajistit odpovídající etický a právní rámec.

Tato iniciativa navázala na požadavek evropských vedoucích představitelů zformulovat evropský přístup k problematice umělé inteligence. Důležitým východiskem těchto snah bylo prohlášení o spolupráci, které 10. dubna 2018 podepsalo 24 členských států a Norsko. Spolupráce se má soustředit zejména na maximalizaci dopadu investic na evropské i vnitrostátní úrovni, podporu přeshraniční spolupráce v rámci EU, sdílení osvědčených postupů a společné stanovení dalšího postupu, který zajistí konkurenceschopnost EU ve světě.

EU (veřejný i soukromý sektor) by do konce roku 2020 měla v oblasti umělé inteligence zvýšit investice do výzkumu a inovací o minimálně 20 miliard eur. Komise proto navýšila investice do umělé inteligence v rámci programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 v období 2018–2020, a to na 1,5 miliardy eur. Tato investice by měla přinést další 2,5 miliardy eur ze stávajících partnerství veřejného a soukromého sektoru, a to např. na technologie dat velkého objemu a robotiku. Kromě toho se mobilizují prostředky z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), které podnikům a start-upům mohou poskytovat dodatečnou podporu při investování do umělé inteligence. Do roku 2020 se mají v rámci EFSI celkem zmobilizovat investice přesahující 500 milionů eur.

Strategie zdůrazňuje, že rozvojem AI a následným zaváděním nových technologií budou zanikat stávající pracovní místa, a naopak by měla vznikat nová pracovní místa. Komise chce proto členské státy motivovat k modernizaci systémů vzdělávání a odborné přípravy, aby byly členské státy připraveny na změny pracovního trhu. V rámci strategie Komise zmínila také potřebu etického kodexu. Ve sdělení navrhla Komise také vytvoření koordinovaného akčního plánu k umělé inteligenci, na jehož tvorbě se podílely členské státy EU a jeho finální podoba byla zveřejněna v prosinci 2018. 

2) Koordinovaný plán

Plán na rozvoj umělé inteligence – „Koordinovaný plán v oblasti umělé inteligence“ – byl Komisí předložen na konci roku 2018. Jedná se o evropskou zastřešující strategii pro AI, která vznikala ve spolupráci s členskými státy a stanovuje strategické cíle a priority EU v oblasti umělé inteligence. Koordinovaný plán zároveň potvrdila Rada EU, a to svými závěry ze dne 11. února 2019, čímž formálně potvrdila evropský přístup k řešení a koordinaci umělé inteligence. Koordinovaný plán byl doprovázen Sdělením ke Koordinovanému plánu pro umělou inteligenci, které podrobněji popisuje další kroky EU v oblasti umělé inteligence.

Plán se zaměřuje na investice, podporu vědy a výzkumu a testování AI aplikací, talent a digitální dovednosti, etickou a regulatorní stránku nebo na využití AI ve veřejném sektoru. S tím souvisí vybudování sítě center excelence pro odborný výzkum a vývoj nových technologií nebo sítě center pro digitální inovace, které mají primárně zprostředkovávat nové technologie malým a středním podnikům.

Plán počítá se společnými opatřeními, která by prohloubila spolupráci mezi členskými státy, Norskem, Švýcarskem a Komisí ve čtyřech klíčových oblastech: 1) navýšení investic, 2) zpřístupnění většího množství dat, 3) podpora talentů a 4) prohloubení důvěry. Koordinace v této otázce je důležitá proto, aby se EU mohla stát lídrem ve vývoji a zavádění špičkové, etické a bezpečné umělé inteligence. Koordinace s členskými státy má pokračovat a plán by měl být každý rok přezkoumán a případně aktualizován. Pomoci by tomu měla nová služba Komise AI Watch, která by měla monitorovat vývoj umělé inteligence v EU.

1. Maximalizovat investice díky partnerstvím

Dle EU je úroveň investic do AI v rámci Unii ve srovnání s ostatními částmi světa, jako jsou USA a Čína, nízká. V souladu se strategií z dubna 2018 počítá společný plán s lepší koordinací investic. Do konce roku 2020 se tak na výzkum a inovace v oblasti AI má zajisti minimálně 20 miliard eur a v následujícím desetiletí více než 20 miliard eur ročně, a to z veřejných a soukromých investic. Vnitrostátní investice Komise mají doplnit do roku 2020 o 1,5 miliardy eur, což je ve srovnání s obdobím 2014–2017 o 70 % více. Pokud jde o příští dlouhodobý rozpočet EU (2021–2027), navrhla Komise investovat do této oblasti nejméně 7 miliard eur z programu Horizont Evropa a programu Digitální Evropa.

Všechny členské státy by měly mít k dispozici vlastní strategie. Komise chce podporovat začínající podniky, inovátory, technologie blockchain v raném stadiu a také společnosti ve fázi rozvoje, které se zabývají vývojem umělé inteligence. Pomoci by měl nový fond pro rozvoj a uplatnění umělé inteligence.

Z plánu vyplývá cíl vytvořit a propojit evropská střediska excelence zabývající se umělou inteligencí. Měla by se zřídit referenční zařízení na testování např. propojené mobility a prostřednictvím center pro digitální inovace, která by měla mít k dispozici 66 milionů eur na rozvoj robotiky.

2. Vytvořit evropský datový prostor

Komise ve spolupráci s evropskými zeměmi plánuje vytvořit společný evropský datový prostor, aby bylo možné data sdílet přes hranice. Umělá inteligence může pomoci zejména ve zdravotnictví. Komise má proto podporovat rozvoj společné zdravotnické databáze s anonymizovanými snímky, aby se s pomocí AI zlepšila diagnóza a léčba. 

 3. Rozvíjet talent, dovednosti a celoživotní učení

EU nemá v současné době dostatek odborníků na informační a komunikační technologie a členské státy nemají specializované programy vysokoškolského vzdělávání. Komise proto má společně s členskými státy podporovat rozšíření vysokoškolských programů zaměřených na AI, například prostřednictvím zvláštních stipendií.

4. Vyvíjet etickou a důvěryhodnou umělou inteligenci

Umělá inteligence vyvolává nové etické otázky. Cílem společného plánu bylo proto podpořit vývoj technologii, které budou respektovat základní práva a etická pravidla. S čímž přišla EU v dubnu 2019.

3)      Etické otázky umělé inteligence

Komise v dubnu 2019 představila etické pokyny týkající se bezpečné umělé inteligence - „Budování důvěry v umělou inteligenci zaměřenou na člověka“. Jde o výsledek práce skupiny odborníků na umělou inteligenci, kterou Komise sestavila v polovině roku 2018, aby ověřila vhodnost etických pokynů pro vývoj a využívání umělé inteligence a umožnila jejich uplatňování v praxi. Skupina zveřejnila v prosinci 2018 první návrh etických pokynů, po nichž následovala konzultace se zúčastněnými stranami a jednání se zástupci členských států. Toto úsilí navazuje na koordinovaný plán, podle kterého budou členské státy podporovat vývoj a využívání umělé inteligence v EU.

Za účelem etického vývoje umělé inteligence Komise prosazuje komplexní přístup, v jehož rámci hodlá do třetího čtvrtletí 2019: 1) prostřednictvím programu Horizont 2020 začít vytvářet sítě středisek excelence pro výzkum AI; 2) začít zřizovat sítě center pro digitální inovace zaměřených na umělou inteligenci ve výrobě a na data velkého objemu; 3) společně s členskými státy a zainteresovanými stranami zahájit přípravné rozhovory o vývoji a implementaci modelu sdílení dat.

Etické pokyny Komise mají těchto sedm základních podmínek:

  1. Možnost řízení a dohledu ze strany člověka: Systémy využívající umělou inteligenci by měly pomáhat vytvářet spravedlivou společnost podporou lidského faktoru a dodržováním základní práv, nikoliv lidskou nezávislost zmenšovat, omezovat nebo zavádějícím způsobem směrovat.
  2. Robustnost a bezpečnost: Důvěryhodná umělá inteligence musí být založena na bezpečných, spolehlivých a odolných algoritmech, které bude možné použít i v případě, že se vyskytnou chyby, nebo bude systém nestabilní, a to během všech životních cyklů systému.
  3. Ochrana soukromí a dat: Občané by měli mít plnou kontrolu nad svými údaji a údaje o nich nesmí být použity k jejich újmě ani diskriminaci.
  4. Transparentnost: Systémy umělé inteligence musí být sledovatelné.
  5. Rozmanitost, zákaz diskriminace a rovné zacházení: Systémy umělé inteligence by měly zohledňovat celou škálu lidských schopností, dovedností a požadavků a měly by být přístupné všem.
  6. Společenský a environmentální prospěch: Systémy umělé inteligence by se měly využívat k podpoře pozitivních sociálních změn a ke zvýšení udržitelnosti a ekologické odpovědnosti.
  7. Odpovědnost: Měly by být zavedeny mechanismy, které zajistí odpovědnost za systémy umělé inteligence a za výsledky jejich činnosti.

Etické pokyny by se od léta 2019 měly testovat v praxi (lze se připojit k The European AI Alliance) a Komise by měla sbírat poznatky, které by pak měly být dále integrovány. EU by pak měla hledat konsenzus s dalšími státy (Japonsko, Kanada, Singapur) a téma prosazovat na úrovni G7 či G20.

Součástí rozsáhlého evropského projektu je spuštění i takzvaných center excellence pro výzkum umělé inteligence. V Česku spouští půlmiliardový AI projekt například Výzkumné centrum informatiky ČVUT.


Umělá inteligence a ČR


Česká republika si je vědoma příležitostí a výzev, které AI přináší, a proto se snaží zapojovat do debat na evropské úrovni. ČR se chce stát jedním z hlavních evropských center zaměřených na umělou inteligenci, což koresponduje s deklarovanými ambicemi české vlády.  Hlavní řídící roli v oblasti AI má místopředseda vlády pro hospodářství v úzké spolupráci s premiérem. Cílem je propojit jak veřejný, tak i soukromý sektor, tedy zástupce státu, firem i akademické sféry.

Česká republika společně s dalšími zeměmi V4 (Polsko, ČR, Maďarsko, Slovensko) podepsala Poziční dokument k umělé inteligenci v rámci Digitálního dne, který se konal 10. dubna 2018. V dokumentu země V4 reagovaly na rostoucí zájem o oblast AI a význam této technologie jak pro ekonomiku, tak v oblasti socioekonomické, právní a etické. V dokumentu si státy V4 stanovily priority v této oblasti. V textu je zmíněna důležitost vzdělávání a výzkumu, kybernetické bezpečnosti a důvěry v nové systémy, regulatorní stránky a také financování.

Graf: Přínos robotu a umělé inteligence z pohledu Čechů

 GRAf

 

V prosinci 2018 představil Úřad vlády ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR podrobnou Analýzu potenciálu rozvoje umělé inteligence v ČR. Analýza se zaměřila na tři klíčové oblasti AI – technologie a výzkum, socioekonomické dopady a právní a etický rámec.


Národní strategie

Následně v květnu 2019 byla vládou ČR schválena Národní strategie pro umělou inteligenci (NAIS), která je strategickým dokumentem pro oblast AI v ČR. NAIS byla vypracována na základě výzvy Komise v Koordinovaném plánu v oblasti umělé inteligence z prosince 2018 (viz výše). Národní strategie je také součástí naplňování Inovační strategie České republiky 2019–2030 (The Country for the Future) a jejího hlavního cíle učinit z ČR inovačního lídra. Cílem národní strategie je podpora excelentního výzkumu a vývoje v ČR především skrze vybudování evropského centra excelence pro umělou inteligenci, testovacího centra a center pro digitální inovace.

Strategie se zabývá sedmi klíčovými tématy pro oblast umělé inteligence - podpora výzkumu a vývoje, jeho financování, využití AI v průmyslu a službách, propojení s lidskými kapacitami, vzdělávacím systémem a trhem práce, právními a etickými aspekty a oblastí mezinárodní spolupráce. V každé oblasti jsou pak vytyčeny dílčí cíle včetně dlouhodobého přesahu až do roku 2035 a nástroje pro naplňování těchto cílů.

Hlavními stanovenými cíli Národní AI strategie v souladu s vládní koncepcí Digitální Česko a Inovační strategií ČR 2019 – 2030 jsou:

1) ČR se stane jedním z evropských a světových lídrů ve špičkovém výzkumu AI v prioritních oblastech kybernetické bezpečnosti a obrany, pokročilé průmyslové výroby, dat a robotiky a vývoje “human centric AI”.

2) Česká ekonomika se díky propojení s excelentním AI výzkumem posune v hodnotových řetězcích k vyšší produktivitě a přidané hodnotě, a to pomocí transformace stávajících podniků, rozvoje automatizace především malých a středních firem a vzniku nových národních šampionů.

3) Česká společnost bude rovnoměrně těžit ze zvýšení bohatství a výsledků rozvoje AI v ekonomice na principu rovných příležitostí a podpory rozvoje osobní kvalifikace, s důrazem na potlačení negativních jevů, především jakékoliv formy diskriminace.

K dosažení těchto cílů je důležité podpořit koncentraci excelentního výzkumu a vývoje v AI a vybudování Evropského centra excelence, Evropského testovacího centra a Digitálních inovačních hubů. Klíčové je tedy zejména zajištění financování výzkumu, rozvoje start-upů, celého AI systému a především podpora malých a středních podniků v oblasti AI.


Závěr


Umělá inteligence je vysoce aktuálním tématem a ovlivňuje každodenní lidskou činnost. Evropská unie se AI dlouhodobě zabývá v rámci digitálního trhu a usiluje o její podporu a rozvoj. Rozmach využívání AI nicméně přináší i řadu problémů a sporných otázek. Členské státy v čele s EU se budou muset vypořádat s transformací pracovního trhu, s kyberkriminalitou, s falešnými zprávami (fake news) cílenými na určitou část společnosti a s dalšími výzvami.

V následujících letech s rostoucí automatizací a digitalizací průmyslu budou vznikat pracovní místa spojená s novými modely výrobních procesů. Tyto nové profese budou vyžadovat buď vyšší vzdělání, zaškolení, či přeškolení. To by mohl být problém pro průmyslové firmy v řadě členských států, které by měly postupně přecházet na Průmysl 4.0. Pokud se totiž členské státy nezvládnou důkladně připravit, může Unii v této oblasti „ujet vlak“.

Na evropské úrovni lze očekávat další snahy o podporu AI, zejména pak v rámci dlouhodobého rozpočtu (VFR) po roce 2020. Konkrétní finanční podpora ovšem zatím není známa, protože na finální podobě budoucího VFR doposud nebylo dosaženo dohody. EU by měla pokračovat také v podpoře členských států, která by měla vést k častějšímu využívání AI. Na druhou stranu je a bude nutné vypořádat se s etickými otázkami a s problémy, které může aplikace AI přinášet.

Autor: Magda Komínková, psáno pro Euroskop

Další články v rubrice

Jak evropské volby změní vedení institucí EU

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 18.06.2019

15 let ČR v EU: Co nám EU přinesla?

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 15. 5. 2019

Reforma autorských práv – čeká nás jiný internet?

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 13. 3. 2019, 13.03.2019

Jaké akce plánuje EU proti dezinformacím?

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 1. 3. 2019

Analýza struktury obchodu se Spojeným královstvím

Úřad vlády, Euroskop, 07.02.2019