Zelená dohoda pro Evropu – hlavní výzva pro novou Komisi

18.02.2020
Magda Komínková, psáno pro Euroskop

  • Evropský parlament v listopadu 2019 vyhlásil klimatickou nouzi a žádá její řešení.
  • Komise v prosinci 2019 představila očekávanou Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal), která zahrnuje seznam konkrétních kroků s cílem dosáhnout v EU do roku 2050 klimatické neutrality.
  • Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová slíbila, že se při dosahování klimaticky neutrální ekonomiky do roku 2050 „na nikoho nezapomene“. V lednu 2020 byly představeny i finanční aspekty dohody.
  • Nejvíce mají být dotčeny země a regiony, které jsou orientovány na průmysl a využívají fosilní paliva.

Zelená dohoda pro Evropu bude pravděpodobně hlavním legislativním úkolem Komise Ursuly von der Leyenové. Sama předsedkyně Komise deklarovala, že dotčena mají být všechna hospodářská odvětví. Některé oblasti, např. doprava, stavebnictví, zemědělství a výroba energie, jsou odpovědny za významný podíl emisí skleníkových plynů. Další odvětví, jako jsou finance, mají hrát roli při směrování soukromého kapitálu k udržitelnějším investicím. Nejen proto bude s největší pravděpodobností většina předložených legislativních aktů z pera nové Komise spojena s plněním cílů Zelené dohody pro Evropu.

Ursula von der Leyenová představila politické směry Komise vycházející z myšlenek a priorit, které si předsevzala. Nejedná se o vyčerpávající pracovní program, ale spíše rámec pro práci nové Komise. Politické směry se zaměřují na šest hlavních průřezových oblastí v příštích pěti letech i v letech poté. Jednou z nich je právě (a pravděpodobně tu nejpodstatnější) Zelená dohoda pro Evropu dále se jedná o Hospodářství, které pracuje ve prospěch lidí, Evropa připravená na digitální věk, Ochrana evropského způsobu života, Silnější Evropa ve světě, Nový impuls pro evropskou demokracii.

Von der Leyenová ve své projevu – Moje agenda pro Evropu – prohlásila, že si přeje, aby si EU kladla vyšší cíle a stala se prvním klimaticky neutrálním kontinentem. „Stát se prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě je největší výzvou a příležitostí naší doby. Musíme investovat do inovací a výzkumu, přetvořit naši ekonomiku a modernizovat naši průmyslovou politiku. Abychom dosáhli svého cíle, navrhnu v prvních 100 dnech svého funkčního období Zelenou dohodu pro Evropu. Ta bude zahrnovat i první evropský předpis o klimatu, ve kterém má být zakotven cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.“

Ursula von der Leyenová
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prezentuje před europoslanci návrh Zelené dohody pro Evropu. Zdroj: Evropská komise


Zelená dohoda pro Evropu

Komise 11. prosince 2019 představila Zelenou dohodu pro Evropu – plán, který má učinit hospodářství EU udržitelné tím, že přemění výzvy v oblasti klimatu a životního prostředí na příležitosti ve všech oblastech politiky. Zelená dohoda pro Evropu vytyčuje plán opatření na podporu účinného využívání zdrojů prostřednictvím přechodu na čisté oběhové hospodářství a zastavení změny klimatu, zabránění ztrátě biologické rozmanitosti a snížení znečištění. V plánu jsou uvedeny nutné investice a dostupné finanční nástroje a je v něm vysvětleno, jak zajistit spravedlivou a inkluzivní transformaci.

Dohoda se vztahuje na všechna odvětví hospodářství, zejména na dopravu, energetiku, zemědělství, budovy a průmyslová odvětví, jako je ocelářský průmysl, výroba cementu, informační a komunikační technologie, textilní a chemický průmysl.

Dohoda má formu sdělení, konkrétní legislativní akty – směrnice/nařízení – bude Komise postupně představovat. S cílem začlenit do právních předpisů politickou ambici stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě plánuje Komise předložit evropský právní rámec pro klima. Komise má předložit strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, novou strategii pro průmysl a akční plán EU pro oběhové hospodářství, strategii udržitelné výroby potravin „od zemědělce ke spotřebiteli“ a návrhy na Evropu bez znečištění.


Schéma: Jednotlivé prvky Zelené dohody

Schéma Zelená dohoda

Zdroj: Zelená dohoda pro Evropu

V Zelené dohodě Komise vysvětluje iniciativy, které hodlá během několika příštích let postupně předložit. Několik z nich již počátkem roku 2020:

  • návrh vytvořit mechanismus pro spravedlivou transformaci, který bude jako součást příštího Víceletého finančního rámce (VFR) zahrnovat Fond pro spravedlivou transformaci;

  • návrh Komise dát právní sílu cíli klimatické neutrality (v podobě „právního rámce pro klima“), na jehož základě bude muset EU do roku 2050 dosáhnout neutrality z hlediska klimatu;

  • sdělení obsahující názory Komise na to, co by Unie měla udělat pro ochranu a podporu své biologické rozmanitosti na domácí i mezinárodní úrovni;

  • akční plán na podporu větší míry oběhového hospodářství, který se bude zabývat udržitelnějšími produkty a doplňovat novou strategii průmyslové politiky.

Schéma Zelená dohoda

Zdroj: Co je Zelená dohoda pro Evropu?

Obsah Zelené dohody

Jednotlivé kapitoly Zelené dohody pro Evropu představují zásadní body, kterých by Komise chtěla do roku 2050 dosáhnout.


1.
Transformace ekonomiky EU pro udržitelnou budoucnost

  • Soubor hluboce transformativních politik

Za účelem realizace Zelené dohody pro Evropu se mají změnit politiky v oblasti dodávek čisté energie v rámci celé ekonomiky, v oblastech průmyslu, výroby a spotřeby, rozsáhlé infrastruktury, dopravy, potravin a zemědělství, stavebnictví, zdanění a sociálního zabezpečení.

  • Zvýšení ambic EU v oblasti klimatu pro roky 2030 a 2050

Komise již v rámci dlouhodobé strategie Čistá planeta pro všechny představila vizi, jak do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Komise plánuje do března 2020 navrhnout první evropský „právní rámec pro klima“, aby stanovila podmínky pro účinnou a spravedlivou transformaci, garantovala předvídatelnost pro investory a zajistila, že transformace bude nezvratná.

Do léta 2020 by měla Komise předložit plán (s posouzením dopadů) na odpovědné zvýšení cíle EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů pro rok 2030 nejméně na 50 % a směrem k 55 % ve srovnání s rokem 1990. Za účelem dosažení tohoto dalšího snížení emisí skleníkových plynů. Komise dle plánu do června 2021 přezkoumá veškeré relevantní nástroje politiky v oblasti klimatu a v případě potřeby navrhne jejich revizi. Mělo by se to týkat systému obchodování s emisemi včetně možného rozšíření obchodování s emisemi na nové sektory v EU, cílů členských států pro snížení emisí v odvětvích mimo systém obchodování s emisemi a regulace využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví.

Komise by měla navrhnout revizi směrnice o zdanění energie, v níž by se měla zaměřit na otázky životního prostředí, a plánuje navrhnout využití ustanovení Smluv, které umožňují Evropskému parlamentu (EP) a Radě přijímat v této oblasti návrhy řádným legislativním (hlasováním kvalifikovanou většinou místo jednomyslnosti).

Komise v dohodě varovala před tzv. únikem uhlíku – buď tím, že dojde k přesunu výroby z EU do jiných zemí s nižší mírou ambicí ve snižování emisí, nebo protože budou produkty z EU nahrazeny uhlíkově náročnějšími dovezenými produkty. Komise také proto plánuje navrhnout pro vybraná odvětví mechanismus kompenzačních opatření mezi státy v souvislosti s uhlíkem, aby se omezilo riziko úniku uhlíku. Tím by se zajistilo, že cena dovozených produktů bude přesněji odrážet jejich obsah uhlíku. Toto opatření by bylo navrženo tak, aby bylo v souladu s pravidly WTO a dalšími mezinárodními závazky EU. Bylo by alternativou opatření, která se zabývají rizikem úniku uhlíku v systému EU pro obchodování s emisemi.

  • Dodávky čisté, dostupné a bezpečné energie

Pro dosažení klimatických cílů pro roky 2030 a 2050 má zásadní význam další dekarbonizace energetického systému. Na výrobu a využívání energie připadá napříč hospodářskými sektory více než 75 % emisí skleníkových plynů v EU. EU chce vytvořit energetické odvětví, které bude založeno převážně na obnovitelných zdrojích, což bude doplněno rychlým vyřazením uhlí a dekarbonizací plynu.

Přechod na klimatickou neutralitu rovněž vyžaduje „inteligentní infrastrukturu“. Dle Komise bude nutné přezkoumat regulační rámec pro energetickou infrastrukturu, včetně nařízení TEN-E. Tento rámec by měl podporovat zavádění inovativních technologií a infrastruktury, což zahrnuje mimo jiné inteligentní sítě, vodíkové sítě nebo zachycování, ukládání a využívání CO2, ukládání energie, a také umožnění sektorové integrace. Některé části stávající infrastruktury a další prostředky bude nutné zmodernizovat, aby byly nadále vhodné pro daný účel a odolné vůči změně klimatu.

  • Aktivizace průmyslu pro čisté oběhové hospodářství

Dosažení klimaticky neutrálního oběhového hospodářství vyžaduje plnou mobilizaci průmyslu. K transformaci určitého průmyslového sektoru je podle Komise třeba 25 let – doba jedné generace. Je tedy nutné přijmout rozhodnutí a zahájit aktivitu do roku 2025. Komise by v březnu 2020 měla přijmout průmyslovou strategii EU, která se má zabývat dvojí výzvou: zelenou i digitální transformací.

Energeticky náročná průmyslová odvětví, např. ocelářství či výroba chemických produktů a cementu, jsou pro evropskou ekonomiku nepostradatelná. Dekarbonizace a modernizace tohoto odvětví má na plnění stanovených cílů zásadní význam. Akčním plánem pro oběhové hospodářství se má řídit transformace ve všech odvětvích. Nicméně činnost se má soustředit zejména na ta z nich, která jsou nejnáročnější z hlediska zdrojů – patří mezi ně odvětví textilu, stavebnictví, elektroniky a plastů.

Důležité jsou rovněž spolehlivé, porovnatelné a ověřitelné informace. Společnosti, které tvrdí, že jsou jejich produkty či služby ekologické, by tato tvrzení měly doložit odkazem na standardní metodiku, která posoudí jejich dopady na životní prostředí. Elektronický pas produktu by např. mohl poskytovat informace o jeho původu a složení, možnostech opravy a rozebrání a o nakládání na konci životnosti.

  • Stavět a renovovat za účinného využívání energie a zdrojů

Výstavba, využívání a renovace budov vyžaduje značné množství energetických a nerostných zdrojů (např. písku, štěrku či cementu). Na budovy rovněž připadá 40 % spotřebované energie. Míra renovace fondu budov v členských státech se v současné době pohybuje mezi 0,4 až 1,2 %. Pro dosažení cílů EU v oblasti energetické účinnosti a klimatu ji však bude nutné nejméně zdvojnásobit. Souběžně s tím je pro 50 milionů spotřebitelů finančně náročné zajistit ve svých domovech odpovídající teplotu.

  • Urychlení přechodu k udržitelné a inteligentní mobilitě

Na dopravu připadá čtvrtina skleníkových plynů produkovaných v EU a její podíl stále roste. K dosažení klimatické neutrality je nezbytné do roku 2050 emise z dopravy snížit o 90 %. K tomuto snížení musí přispět jak silniční, tak i letecká, železniční a vodní doprava. Dosažení udržitelné dopravy znamená upřednostnit uživatele a nabídnout jim cenově dostupnější, dosažitelnější, zdravější a čistší alternativy k dopravním prostředkům, na které jsou v současnosti zvyklí.

Cena dopravy má dle Komise odrážet její dopad na životní prostředí a zdraví. Poskytování dotací na fosilní paliva se má ukončit a v souvislosti s revizí směrnice o zdanění energie se Komise zaměřit na stávající osvobození od daně, včetně těch, která se uplatňují na letecká a námořní paliva. Komise taktéž navrhne rozšířit evropský systém obchodování s emisemi na námořní odvětví a snížit množství povolenek ze systému EU pro obchodování s emisemi, jež jsou zdarma přidělovány leteckým dopravcům.

  • Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“: vytvoření spravedlivého, zdravého potravinového systému šetrného k životnímu prostředí

Produkce potravin i nadále znečišťuje ovzduší, vodu a půdu, přispívá k úbytku biologické rozmanitosti a změně klimatu a spotřebovává nadměrné množství přírodních zdrojů, přičemž částí potravin se navíc plýtvá. Návrhy Společné zemědělské politiky (SZP), které Komise vypracovala pro období od roku 2021 do roku 2027, stanovují, že nejméně 40 % celkového rozpočtu společné zemědělské politiky a nejméně 30 % prostředků z Evropského námořního má přispět na opatření v oblasti klimatu.

  • Ochrana a obnova ekosystémů a biologické rozmanitosti

Všechny politiky EU by měly přispívat k zachování a obnově evropského přírodního bohatství. Aby Komise zajistila, že EU bude v této oblasti hrát klíčovou úlohu, představí do března 2020 strategii v oblasti biologické rozmanitosti, na kterou v roce 2021 navážou konkrétní kroky.

  • Životní prostředí bez toxických látek díky ambicióznímu cíli nulového znečištění

K vytvoření životního prostředí bez toxických látek jsou zapotřebí další kroky, které zabrání vzniku znečištění, i opatření směřovaná k jeho sanaci a nápravě situace. V roce 2021 má Komise přijmout akční plán pro nulové znečištění ovzduší, vod a půdy.


2. Začleňování hlediska udržitelnosti do všech politik EU

  • Prosazování ekologického financování a investic a zajištění spravedlivé transformace

V zájmu dosažení cílů stanovených v rámci Zelené dohody pro Evropu je zapotřebí uskutečnit významné investice. Komise odhadla, že dosažení stávajících cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 si vyžádá 260 miliard eur dodatečných ročních investic, tj. přibližně 1,5 % HDP roku 2018. Tento tok investic bude muset být dlouhodobě udržitelný. Rozsah investičních potřeb vyžaduje mobilizaci jak veřejného, tak soukromého sektoru. Komise plánuje předložit investiční plán pro udržitelnou Evropu, který má pomoci tyto další potřeby financování splnit. Na boj proti změně klimatu přispěje dle plánu nejméně 30 % prostředků Fondu InvestEU.

Kromě toho mají projekty podléhat kontrole z hlediska udržitelnosti, aby bylo možné prověřit, zda přispívají k cílům v oblasti klimatu, životního prostředí a v sociální oblasti. V rámci investičního plánu pro udržitelnou Evropu navrhla Komise mechanismus pro spravedlivou transformaci, včetně Fondu pro spravedlivou transformaci.

  • Fond pro spravedlivou transformaci

Fond pro spravedlivou transformaci bude vybaven novými finančními prostředky z rozpočtu EU ve výši 7,5 miliardy eur, které jdou nad rámec návrhu Komise na dlouhodobý rozpočet předložený v roce 2018.

Fond má poskytovat podporu všem členským státům EU. Soustředí se nicméně na území a regiony, kde má transformace spjatá s klimatem větší rozsah. Přidělování podpory vychází z objektivních a jasných kritérií.

Fond by měl přispět ke zmírnění socioekonomických dopadů v těch regionech a odvětvích, které jsou transformací dotčeny nejvíce, protože ve velké míře využívají fosilní paliva nebo mají energeticky náročný průmysl. Aby se zdroje náležitě koncentrovaly na nejméně rozvinuté členské státy, zohledňuje se také hrubý národní důchod (HND) na obyvatele. Podíl podpory pro jednotlivé státy se zvyšuje nebo snižuje v závislosti na rozdílu mezi HND na obyvatele v daném státě a průměrným HND na obyvatele v EU.

Je stanoven také horní limit, aby žádný členský stát neobdržel nadměrný podíl finančních prostředků z fondu a aby byly prostředky mezi členské státy spravedlivě a vyváženě rozděleny. Výše tohoto horního limitu je 2 miliardy eur. Minimální možná intenzita podpory, aby každý členský stát získal prostředky, které umožní provedení smysluplných opatření, má být 6 eur na obyvatele.

Členské státy, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU, by tak měly obdržet asi dvě třetiny prostředků z fondu.

  • Ekologizace vnitrostátních rozpočtů a vysílání správných cenových signálů

Při transformaci hrají klíčovou úlohu vnitrostátní rozpočty. Větší využívání ekologických rozpočtových nástrojů pomůže přesměrovat veřejné investice, spotřebu a zdanění na ekologické priority. Dobře navržené daňové reformy mohou podpořit hospodářský růst a odolnost vůči klimatickým šokům a přispět ke spravedlivější společnosti a spravedlivé transformaci.

  • Mobilizace výzkumu a podpora inovací

Aby si EU udržela konkurenční výhodu v oblasti čistých technologií, musí výrazně zvýšit zavádění ve velkém a demonstrace nových technologií napříč odvětvími a na celém jednotném trhu a zároveň vytvořit nové inovativní hodnotové řetězce. Klíčovou úlohu při posilování vnitrostátních veřejných a soukromých investic má hrát v součinnosti s dalšími programy EU program Horizont Evropa. Nejméně 35 % jeho rozpočtu má jít na financování nových řešení v oblasti klimatu, která jsou důležitá pro provádění Zelené dohody. Potřebné výzkumné a inovační úsilí podpoří celá řada nástrojů, které jsou v rámci programu Horizont Evropa k dispozici.

  • Zapojení vzdělávání a odborné přípravy

Školy, vzdělávací instituce a vysoké školy mají předpoklady pro to, aby zapojily žáky, rodiče a širší komunitu do změn, které jsou pro transformaci důležité. Komise poskytuje členským státům nové finanční zdroje na zvýšení udržitelnosti školních budov a provozu. Posílila spolupráci s Evropskou investiční bankou a vytvořila pevnější vazby mezi strukturálními fondy a novými finančními nástroji s cílem mobilizovat v roce 2020 investice do infrastruktury škol ve výši 3 miliard eur.

  • Ekologické motto: „neškodit“

Všechny činnosti a politiky EU by měly vést k tomu, aby EU pomohla dosáhnout úspěšného a spravedlivého přechodu k udržitelné budoucnosti. Pevný základ k tomu poskytují nástroje Komise pro zlepšování právní úpravy. Na základě veřejných konzultací, určování environmentálních, sociálních a hospodářských dopadů a analýzy toho, jak jsou zasaženy malé a střední podniky a podporovány nebo omezovány inovace, přispívají posouzení dopadů k tomu, aby se účinná politická rozhodnutí činila s minimálními náklady a v souladu s cíli Zelené dohody.

3. EU jako globální lídr

Globální výzvy spojené se změnou klimatu a zhoršováním životního prostředí vyžadují celosvětovou reakci. EU chce i nadále zajišťovat, aby Pařížská dohoda zůstala potřebným mnohostranným rámcem pro boj proti změně klimatu. EU by rovněž měla posílit stávající iniciativy a spolupracovat se třetími zeměmi na průřezových otázkách týkajících se klimatu a životního prostředí. To může zahrnovat ukončení celosvětových dotací na fosilní paliva v souladu se závazky skupiny G20, postupné ukončování financování infrastruktury pro fosilní paliva multilaterálními institucemi, posílení udržitelného financování, postupné ukončování veškeré nové výstavby uhelných elektráren a opatření na snížení emisí metanu.

EU plánuje nadále prosazovat své environmentální cíle a normy v úmluvách OSN o biologické rozmanitosti a klimatu a posilovat svou zelenou diplomacii. Prostřednictvím skupiny G7, skupiny G20, mezinárodních úmluv a dvoustranných vztahů bude přesvědčovat ostatní, aby zvýšili své úsilí. EU chce rovněž využívat obchodní politiku k zajištění udržitelnosti.

4. Čas jednat společně: evropský klimatický pakt

Aby byla Zelená dohoda pro Evropu úspěšná, je nezbytné zapojení a angažovanost veřejnosti a všech zúčastněných stran. Komise má do března 2020 představit evropský klimatický pakt a zaměřit se na tři způsoby, jak do opatření v oblasti klimatu zapojit veřejnost. Zaprvé chce podporovat sdílení informací a posilovat povědomí veřejnosti o hrozbách a výzvách, které změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují. Zadruhé by měl existovat prostor pro to, aby lidé mohli vyjadřovat své myšlenky a kreativitu a spolupracovat na ambiciózních akcích. Zatřetí má Komise pracovat na budování kapacit, které usnadní iniciativy na místní úrovni v oblasti změny klimatu a ochrany životního prostředí.

Plán klíčových opatření

Opatření

Orientační harmonogram

Ambice v oblasti klimatu

Návrh evropského právního rámce pro klima, jenž zakotví cíl klimatické neutrality do roku 2050

březen 2020

Komplexní plán na odpovědné zvýšení cíle EU v oblasti klimatu nejméně na 50 % a směrem k 55 %

léto 2020

Návrhy na revizi příslušných legislativních opatření s cílem dosáhnout vyšší míry ambice v oblasti klimatu v návaznosti na přezkum směrnice o systému obchodování s emisemi; nařízení o sdílení úsilí; nařízení o využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví; směrnice o energetické účinnosti; směrnice o obnovitelných zdrojích energie; výkonnostní normy pro osobní automobily a dodávky, pokud jde o emise CO2

červen 2021

Návrh revize směrnice o zdanění energie

červen 2021

Návrh mechanismu kompenzačních opatření mezi státy v souvislosti s uhlíkem

2021

Nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu

2020/2021

Čistá, dostupná a bezpečná energie

Posouzení konečných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu

červen 2020

Strategie pro inteligentní sektorovou integraci

2020

Iniciativa „renovační vlna“ pro odvětví stavebnictví

2020

Zhodnocení a přezkum nařízení o transevropské energetické síti

2020

Strategie pro výrobu energie ve větrných elektrárnách na moři

2020

Průmyslová strategie pro čisté oběhové hospodářství

Průmyslová strategie EU

březen 2020

Akční plán pro oběhové hospodářství včetně iniciativy pro udržitelné produkty s obzvláštním zaměřením na odvětví nejnáročnější z hlediska zdrojů – např. odvětví textilu, stavebnictví, elektroniky a plastů

březen 2020

Iniciativy pro stimulaci vedoucích trhů s klimaticky neutrálními a oběhovými produkty v energeticky náročných průmyslových odvětvích

od roku 2020

Návrh na podporu výrobních procesů oceli s nulovými emisemi uhlíku do roku 2030

2020

Právní předpisy o bateriích na podporu strategického akčního plánu pro baterie a oběhového hospodářství

říjen 2020

Návrh reformy právních předpisů v oblasti odpadů

od roku 2020

Udržitelná a inteligentní mobilita

Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu

2020

Výzva k financování na podporu veřejných dobíjecích a plnicích stanic v rámci infrastruktury pro alternativní paliva

od roku 2020

Posouzení legislativních možností pro podporu výroby a dodávek udržitelných alternativních paliv pro různé druhy dopravy

od roku 2020

Revidovaný návrh směrnice o kombinované dopravě

2021

Přezkum směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a nařízení o transevropské energetické síti

2021

Iniciativy pro lepší řízení a navýšení kapacity železnic a vnitrozemských vodních cest

od roku 2021

Návrh přísnějších norem pro emise látek znečisťujících ovzduší vozidly se spalovacím motorem

2021

Ekologizace společné zemědělské politiky / strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“

Vyhodnocení návrhů vnitrostátních strategických plánů s ohledem na ambice Zelené dohody pro Evropu a strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“

2020–2021

Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“

Opatření, včetně legislativních, pro výrazné omezení množství použitých chemických pesticidů, hnojiv a antibiotik a rizik s nimi souvisejících

jaro 2020

2021

Zachování a ochrana biologické rozmanitosti

Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030

březen 2020

Opatření řešící hlavní příčiny úbytku biologické rozmanitosti

od roku 2021

Nová strategie EU v oblasti lesnictví

2020

Opatření na podporu hodnotových řetězců nezpůsobujících odlesňování

od roku 2020

Směrem k životnímu prostředí bez toxických látek díky ambicióznímu cíli nulového znečištění

Strategie udržitelnosti chemických látek

léto 2020

Akční plán pro nulové znečištění ovzduší, vod a půdy

2021

Revize opatření řešících problematiku znečištění z rozsáhlých průmyslových komplexů

2021

Začleňování hlediska udržitelnosti do všech politik EU

Návrh mechanismu pro spravedlivou transformaci, včetně Fondu pro spravedlivou transformaci, a investičního plánu pro udržitelnou Evropu

leden 2020

Obnovená strategie pro udržitelné finance

podzim 2020

Přezkum směrnice o vykazování nefinančních informací

2020

Iniciativy pro kontrolu a porovnávání postupů při ekologickém sestavování rozpočtu ze strany členských států a EU

od roku 2020

Přezkum příslušných pokynů pro státní podporu, včetně pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky

2021

Uvedení všech nových iniciativ Komise do souladu s cíli Zelené dohody a podpora inovací

od roku 2020

Zúčastněné strany identifikují nekonzistentní právní předpisy, které snižují efektivitu realizace Zelené dohody pro Evropu, a zajišťují nápravu

od roku 2020

Začlenění cílů udržitelného rozvoje do evropského semestru

od roku 2020

EU jako globální lídr

EU bude nadále v čele mezinárodních jednání o klimatu a biologické rozmanitosti, a dále tak posílí mezinárodní politický rámec

od roku 2019

Posílení diplomacie EU v rámci Zelené dohody ve spolupráci s členskými státy

od roku 2020

EU bude ve dvoustranných jednáních povzbuzovat své partnery, aby jednali a zajistili kompatibilitu svých opatření a politik

od roku 2020

Zelená agenda pro západní Balkán

od roku 2020

Metody spolupráce – evropský klimatický pakt

Představení evropského klimatického paktu

březen 2020

Návrh osmého akčního programu pro životní prostředí

2020

Shrnutí

Investice

Splnění cílů Zelené dohody pro Evropu bude vyžadovat rozsáhlé investice. K dosažení stávajících cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 bude dle odhadů potřeba 260 miliard eur dodatečných ročních investic, což představuje přibližně 1,5 % HDP v roce 2018. Tyto investice budou vyžadovat mobilizaci veřejného a soukromého sektoru. Komise předložila na začátku počátkem roku 2020 investiční plán pro udržitelnou Evropu. Aby soukromý sektor mohl přispět k financování ekologické transformace, předloží Komise v roce 2020 strategii zeleného financování.

Regiony a členské státy nemají v boji proti změně klimatu a zhoršování stavu životního prostředí stejnou výchozí pozici. Mechanismus pro spravedlivou transformaci (viz níže) má podpořit právě regiony, které jsou závislé na činnostech s vysokými emisemi uhlíku.

Investiční plán Zelené dohody pro Evropu je investičním pilířem Zelené dohody pro Evropu. V zájmu dosažení cílů stanovených v Zelené dohodě mají být v rámci tohoto plánu v příštím desetiletí mobilizovány udržitelné investice ve výši minimálně 1 bilionu eur. Mechanismus pro spravedlivou transformaci, který je součástí plánu, se zaměří na přiměřenou a spravedlivou ekologickou transformaci. Za účelem podpory pracujících a občanů v regionech, které náklady na tuto transformaci zasáhnou nejvíce, budou v období 2021–2027 mobilizovány investice ve výši nejméně 100 miliard eur.

Investiční plán Zelené dohody pro Evropu má tři hlavní cíle:

  1. navýšit finanční prostředky určené na transformaci a v příštím desetiletí zmobilizuje prostřednictvím rozpočtu EU a souvisejících nástrojů, zejména programu InvestEU, nejméně 1 bilion eur na podporu udržitelných investic;
  2. vytvořit pro soukromé investory a veřejný sektor podpůrný rámec, který udržitelné investice usnadní;
  3. poskytovat podporu orgánům veřejné správy a předkladatelům projektů při určování, strukturování a provádění udržitelných projektů.

Při financování Zelené dohody pro Evropu sehrají důležitou úlohu rozpočet EU, členské státy i soukromé subjekty. Rozpočet EU nemůže sám o sobě stačit k řešení změny klimatu ani k uspokojení obrovských celosvětových investičních potřeb.

Příští dlouhodobý rozpočet EU se bude vztahovat na sedm let od roku 2021 do roku 2027 a má významným způsobem investovat do cílů v oblasti klimatu a životního prostředí. Komise navrhla, aby se 25 % celého rozpočtu přispělo na opatření v oblasti klimatu a výdaje na životní prostředí napříč více programy (jedná se např. o Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, Evropský zemědělský záruční fond, Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, Horizont Evropa a program LIFE). Sečtou-li se všechny finanční prostředky a za předpokladu, že cíl v oblasti klimatu bude po roce 2027 přinejmenším zachován, pak se při extrapolaci ze sedmi na deset let poskytne z rozpočtu EU na investiční plán Zelené dohody pro Evropu 503 miliard eur. To by mělo vést v tomto časovém rámci k dalšímu vnitrostátnímu spolufinancování projektů v oblasti klimatu a životního prostředí ve výši přibližně 114 miliard eur.

InvestEU má v období 2021–2030 aktivovat investice soukromého a veřejného sektoru do životního prostředí ve výši přibližně 279 miliard eur. Počítá se zárukou EU, která skupině EIB a dalším partnerům umožní investovat do většího počtu projektů, které představují větší riziko, a přiláká tak soukromé investory.

V neposlední řadě inovační fond a modernizační fond, které nejsou součástí rozpočtu EU, ale jsou financovány z dražby emisních povolenek v rámci systému EU pro obchodování s emisemi –, poskytnou na přechod EU na klimatickou neutralitu přibližně 25 miliard eur s tím, že modernizační fond se bude zaměřovat zejména na členské státy s nižšími příjmy.

Mechanismus pro spravedlivou transformaci

Mechanismus pro spravedlivou transformaci je nástroj, jehož účelem je zajistit, aby přechod ke klimaticky neutrální ekonomice probíhal spravedlivě. Finanční prostředky, které budou potřebovat všechny regiony, zajistí investiční plán Zelené dohody pro Evropu. Mechanismus pak nabídne cílenou podporu v nejvíce dotčených regionech, kde má v letech 2021 až 2027 mobilizovat nejméně 100 miliard eur s cílem zmírnit socioekonomické dopady transformace. Má vytvořit investice na pomoc pracovníkům a komunitám, které jsou závislé na produkci a používání fosilních paliv.

Mechanismus pro spravedlivou transformaci mají tvořit tři hlavní zdroje financování:

1) Fond pro spravedlivou transformaci, který obdrží ještě 7,5 miliardy eur finančních prostředků EU nad rámec toho, co Komise navrhla pro příští dlouhodobý rozpočet EU. Aby mohly členské státy tento fond využívat, budou muset v dialogu s Komisí prostřednictvím zvláštních územních plánů spravedlivé transformace určit způsobilá území. Fond má především poskytovat granty regionům.

2) Zvláštní režim pro spravedlivou transformaci v rámci programu InvestEU, který má mobilizovat investice ve výši až 45 miliard eur. Jeho cílem bude přilákat soukromé investice (mimo jiné do udržitelné energie a dopravy) ve prospěch těchto regionů a pomáhat jejich ekonomikám při hledání nových zdrojů růstu.

3) Úvěrový nástroj pro veřejný sektor, který bude zřízen ve spolupráci s Evropskou investiční bankou a zajištěn rozpočtem EU a který by měl mobilizovat investice ve výši 25 až 30 miliard eur. Bude se využívat pro poskytování úvěrů veřejnému sektoru, například na investice do dálkového vytápění a renovace budov. Jeho zřízení Komise navrhne v březnu 2020.

Schéma: Mechanismus pro spravedlivou transformaci

Schéma

Zdroj: Mechanismus pro spravedlivou transformaci

Postoje k Zelené dohodě pro Evropu

Rada EU

Ministři členských států 19. 12. 2019 na jednání Rady pro životní prostředí debatovali o nastavení politiky životního prostředí a klimatu v EU. Rada také schválila závěry, které obsahují priority EU pro vyjednávání o příštím celosvětovém rámci pro ochranu biodiverzity.

Ministr Brabec prohlásil, že: „Česká republika vnímá Zelenou dohodu pro Evropu jako velmi ambiciózní strategii zeleného a udržitelného růstu. Vidíme v ní příležitost pro rozvoj inovací a investic do nových technologií, které zajistí přechod k ekologičtějšímu hospodářství. Je nutné si současně uvědomit, že systémové změny budou finančně velmi náročné, a to pro některé členské státy výrazně více než pro jiné. Je nepřijatelné, aby vyšší náklady nepřiměřeně dopadly na nejchudší regiony či regiony, které budou touto změnou postiženy nejvíce“. Česká republika proto podporuje návrh EK na vytvoření tzv. mechanismu pro spravedlivý přechod k nízkoemisní ekonomice, který by měl řešit financování těchto nákladů.

„Mezi prioritní oblasti, na které bychom se měli zaměřit, se řadí ozelenění SZP nebo iniciativy pro ochranu biodiverzity. Způsob, jakým chráníme půdu a krajinu, je klíčový nejen z hlediska funkčnosti ekosystémů, ale i z hlediska adaptace na probíhající změnu klimatu a dalšího snižování emisí skleníkových plynů.“ doplnil Richard Brabec.

Ministři na jednání dále odsouhlasili text závěrů Rady, ve kterém jsou uvedeny hlavní priority EU v rámci globálních jednání o ochraně biologické rozmanitosti. Platnost aktuální strategie pro biodiverzitu v rámci celosvětové Úmluvy pro ochranu biologické rozmanitosti končí v roce 2020. V příštím roce se proto bude intenzivně vyjednávat o cílech pro následující období.

Evropská rada

Zasedání Evropské rady proběhlo 12. prosince 2019 a hlavy států a vlád se shodly, že k dosažení klimatické neutrality bude zapotřebí překonat závažné výzvy. Evropská rada bere na vědomí sdělení Komise o Zelené dohodě pro Evropu a žádá Radu, aby pokročila v práci v této oblasti. Evropská rada uznává, že je třeba zavést podpůrný rámec, který bude přínosný pro všechny členské státy a bude zahrnovat vhodné nástroje, pobídky, podporu a investice s cílem zajistit nákladově efektivní, spravedlivou i sociálně vyváženou a přiměřenou transformaci s přihlédnutím k různým vnitrostátním podmínkám.

Evropský parlament

Poslanci se 11. 12. 2019 sešli na mimořádném plenárním zasedání, aby prodiskutovali návrh Komise k dosažení klimatické neutrality v EU. Zástupci jednotlivých poslaneckých klubů následně diskutovali o možnostech, jak zajistit financování a hospodářsky a sociálně vyváženou implementaci budoucích právních předpisů EU v oblasti klimatu.

Esther de Langeová (EPP, NL) potvrdila, že její poslanecký klub se hlásí k „morálnímu závazku“ ochrany planety. Pokud země z jiných částí světa nebudou hrát podle těchto pravidel, EU by měla zvážit, zda jim přístup na svůj trh ponechá otevřený, dodala.

Iratxe Garcíová (S&D, ES) uvedla, že nový model růstu by měl být založen na třech pilířích: zelený pilíř by se měl zaměřit na dosažení cílů v oblasti klimatu, červený pilíř by měl zajistit silnou sociální dimenzi Zelené dohody a finanční pilíř by měl prostřednictvím dlouhodobého rozpočtu EU zajistit dostatečné zdroje k dosažení jeho cílů, dodala.

Dacian Cioloş (RE, RO) se zasadil o ambicióznější cíle snížení emisí skleníkových plynů v EU, které by se měly prosadit při schvalování nových unijních právních předpisů v oblasti klimatu. Podpořil také udržitelnější digitalizaci a technologie.

Philippe Lamberts (Zelení / EFA, BE) prohlásil, že by se EU měla zavázat ke snížení emisí skleníkových plynů o 65 % do roku 2030 a zajistit udržitelnost zdrojů, biodiverzitu a snížení znečištění. Takzvaný fond pro spravedlivou transformaci by měl být zaměřen na nejzranitelnější osoby, uvedl a zdůraznil, že zemědělská a finanční politika vyžadují ráznou reformu.

Silvia Sardoneová (ID, IT) poukázala na rozpor, který podle ní existuje mezi cíli EU v oblasti klimatu a obchodními dohodami uzavřenými se zeměmi s nižšími environmentálními standardy.

Ryszard Legutko (ECR, PL) prohlásil, že Komise by měla spolupracovat s členskými státy, které se právě chystají na debatu o cílech EU v oblasti snižování emisí v Evropské radě.

Manon Aubryová (GUE / NGL, FR) navrhla jménem svého poslaneckého klubu alternativní „novou zelenou dohodu“, jejíž součástí by byly daně z uhlíku, plastů a kerosenu, jakož i závazná opatření zaměřená na snížení emisí o 70 % s cílem dosáhnout lidštější sociální a ekologické transformace.

Poslanci se následně sešli 16. 1. 2020 a prostřednictvím nelegislativního usnesení oficiálně zareagovali na Zelenou dohodu pro Evropu. EP poukázal na nutnost zajistit adekvátní prostředky pro mechanismus pro spravedlivou transformaci. Poslanci požadují, aby se unijní cíl redukce skleníkových plynů do roku 2030, aktuálně stanovený na 40 % úrovně roku 1990, zvýšil na 55 %. Komise avizovala záměr navrhnout zvýšení stanoveného cíle snižování emisí na 50 – 55 %. Poslanci také prosazují zavedení dalšího přechodného cíle, a to pro rok 2040, který by měl Unii pomoci dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Tyto cíle by podle poslanců měly být schváleny v dostatečném časovém předstihu před listopadovou konferencí OSN o změně klimatu COP 26. Parlament zároveň ve snaze zohlednit odlišné ambice třetích zemí v oblasti klimatu vyzval k přijetí mechanismu kompenzačních opatření na hranicích EU, která by v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) zabraňovala úniku uhlíku. Parlament se zavázal pozměnit všechny legislativní návrhy tak, aby byly v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu. Komise by podle poslanců měla předložit návrhy na změnu právních předpisů v oblasti klimatu a energetiky nejpozději do června 2021. Jejich součástí by mělo být zvýšení cílů v oblasti energetické účinnosti, jakož i zavedení závazných vnitrostátních cílů a zvýšení unijních cílů v oblasti obnovitelné energie, uvádí schválený text.

Shrnutí

Doposud byly představeny pouze obrysy toho, jak chce Komise dosáhnout klimatické neutrality. Konkrétní kroky zatím známé nejsou. Co je ovšem zcela jasné, je to, že tato cesta nebude jednoduchá. V minulosti EU vytyčila už mnoho klimatických cílů, závazků a příslibů. Komise Ursuly von der Leyenové má ovšem v plánu klimatické cíle zasadit do právních předpisů, což by mohlo podpořit jejich dodržování. Otázkou zůstává, zda je nová a vysoce ambiciózní Zelená dohoda skutečně plně proveditelná.

Česká republika patří k zemím, pro které bude přechod ke klimatické neutralitě velkou výzvou. Podniky budou muset vynaložit obrovské úsilí. Navíc je ČR druhou nejvíce uhlím zatíženou ekonomikou v EU a dekarbonizace bude stát nemalé prostředky. Na druhé straně, lze slyšet na různých úrovních i hlasy, že přechod na zelenou ekonomiku by mohl přispět k vytvoření nových pracovních míst. Zejména v situaci, kdy na ochranu životního prostředí začínají klást větší důraz i další státy světa mimo Evropu.

Autor: Magda Komínková, psáno pro Euroskop

Sdílet tento příspěvek