Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Počet projektů stálé strukturované spolupráce PESCO dosáhl 47

Petr Pospíšil, Euroskop, 27.3.2020
EU soldiers helicopters

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker kdysi označil stálou strukturovanou spolupráci v obraně (Permanent Structured Cooperation, PESCO) za „Šípkovou růženku" Lisabonské smlouvy. PESCO bylo dlouhou dobu ustanovením, které existovalo pouze na papíře. Členské státy přistoupily k aktivaci této specifické varianty posílené spolupráce až v prosinci 2017. Od té doby PESCO dále expandovalo – ve smyslu počtu projektů, účastnických zemí i nových domén obranné aktivity.

Třetí vlna projektů PESCO byla podepsána na podzim loňského roku (konkrétně 12. února 2019) ministry obrany pětadvaceti členských zemí, účastnících se stálé strukturované spolupráce PESCO. Zapojeny do PESCO jsou tak všechny členské země EU s výjimkou Velké Británie, která unijní řady opustila k 31. lednu 2020, Dánska, jež disponuje mnoha výjimkami z oblastí vnitřní i vnější bezpečnosti, a Malty, která má ústavně zakotvený požadavek neutrality.

Nová vlna čítá lehce nižší počet projektů (13 namísto dřívějších 17), zato se však vyznačuje výraznější vícenárodnostní účastí u jednotlivých iniciativ. Ačkoliv jsou u 12 ze 13 projektů zastoupeny velké členské státy (Německo, Francie, Itálie, Španělsko), registrujeme rovněž zřetelnější aktivitu zemí ze střední a východní Evropy, které rovněž častěji zaujímají vedoucích států, garantujících rozvoj a implementaci projektů. Česká republika se účastní jednoho z nejnověji představených projektů – Kybernetické a informační doménové koordinační centrum.

Níže přinášíme stručné představení jednotlivých nových projektů PESCO:

I. Projekty zaměřené na výcvik

1. Zdravotnické výcvikové centrum zvláštních operačních sil
(Special Operations Forces Medical Training Centre, SMTC)

Vedoucí země projektu: Polsko; další účastnická země: Maďarsko.

V rámci projektu vznikne centrum excelence a výcviku zdravotnického personálu zaměřené na zajištění dostatečných kapacit a schopností pro podporu misí zvláštních operačních sil (Special Operations Forces). Centrum se bude věnovat zejména výcviku, zkvalitnění operativních postupů a posílení interoperability jednotlivých složek. Autoři projektu pro zřízení střediska využijí již existující infrastrukturu – konkrétně Polské vojenské zdravotnické výcvikové středisko, sídlící v polské Łódźi, jehož transformací a rozšířením vznikne Zdravotnické výcvikové centrum zvláštních ozbrojených sil (SMTC). Kromě již zmíněných výcvikových aktivit určených příslušníkům speciálních jednotek bude cílem činnosti střediska rovněž zvýšení koordinace zdravotnické podpory pro operace zvláštních ozbrojených sil, stimulace odborné spolupráce účastnických zemí tohoto projektu, posílení připravenosti a materiálních i personálních kapacit účastnicých států a v neposlední řadě též podnícení postupné harmonizace v tomto segmentu obranné spolupráce.

2. Kybernetická akademie a centrum inovací EU
(EU Cyber Academia and Innovation Hub, EU CAIH)

Vedoucí země projektu: Portugalsko, další účastnická země: Španělsko.

Projekt posiluje tvorbu inovativní sítě vědomostí v oblasti výcviku a vzdělávání v kybernetické obraně a bezpečnosti. Kybernetická akademia a centrum inovací tím zásadně přispěje k rozvoji schopností čelit hrozbám přicházejícím z digitálního prostoru na úrovni jednotlivých členských států, EU i NATO. Instituce zároveň poslouží jako koordinační místo pro budoucí vzdělávání, výcvik i cvičení v kybernetické oblasti. Projekt povede k rozvinutí technologicky kvalifikované pracovní síly a důvtipně koncipovaného kybernetického ekosystému, jenž bude v budoucnu dodávat dostatek zaměstnanců, kteří zajistí bezpečný kybernetický prostor v Evropě.

3. Obranný trénink v oblasti chemických, biologických, radiologických a jaderných zbraní
(CBRN Defence Training Range, CBRNDTR)

Vedoucí země projektu: Rumunsko; další účastnické země: Francie, Itálie.

Projekt se zaměřuje na individuální i kolektivní výcvik v oblasti obrany proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným (CBRN) zbraním, za účelem čehož využívá existujících zařízení a infrastruktury. Záměrem tvůrců projektu je dále rozvinout existující nástroje takovým způsobem, aby byly schopny zohlednit široké spektrum různých praktických aspektů výcviku, zahrnující kupříkladu cvičení v práci s chemickými látkami určená nejen pro specialisty v oblasti CBRN.

4. Síť potápěčských center Evropské unie
(European Union Network of Diving Centres)

Vedoucí země projektu: Rumunsko; další účastnické země: Bulharsko, Francie.

Projekt si klade za cíl koordinovat a zkvalitnit fungování středisek pro výcvik vojenských potápěčských jednotek v účastnických zemích EU, aby tyto jednotky mohly být více využívány na podporu misí Společné bezpečnostní a obranné politiky. Prostředkem k naplnění tohoto záměru má být společně plánované a upravené výcvikové a vzdělávací aktivity pro vojenské potápěče. Síť potápěčských center v souladu se sdílenými standardy prostřednictvím společných procedur zajistí různorodé autorizované výcvikové kurzy nejen pro vojenské potápěče, ale i pro námořní záchranářské oddíly.

5. Integrované evropské společné výcvikové a simulační centrum
(Integrated European Joint Training and Simulation Centre, EUROSIM)

Vedoucí země projektu: Maďarsko; další účastnické země: Francie, Německo, Polsko, Slovinsko.

Projekt si klade za cíl vytvoření platformy pro provádění výcvikových simulačních aktivit. Platforma umožní propojení geograficky různě situovaných simulačních míst a provádění cvičných simulací v reálném čase.

II. Projekty rozvíjející podpůrné a společné schopnosti

6. Včasné varování a zachycení vesmírným dohledem TheatER
(Timely Warning and Interception with Space-based TheatER surveillance, TWISTER)

Vedoucí země projektu: Francie; další účastnické země: Finsko, Itálie, Nizozemsko, Španělsko.

Projekt je reakcí na stále nebezpečnější a komplexnější vzdušné hrozby, zejména v podobě raketových systémů. Cílem projektu proto je posílit schopnost evropských zemí lépe odhalit, vysledovat a čelit tomuto typu hrozeb. Cestou k naplnění tohoto předsevzetí má být mechanismus včasného varování využívajících prostředků umístěných ve vesmíru a zařízení pro zachytávání v atmosféře (atmospheric interceptors). Realizací projektu a zvýšením evropských schopnosté v oblasti vzdušné protibalistické obrany se zároveň otevře prostor pro výraznější spolupráci a využívání synergií mezi unijním projektem PESCO a systémem Ballistic-Missile Defence, provozovaným pod kuratelou Severoatlantické aliance.

7. Materiály a součástky pro technologickou konkurenceschopnost EU
(Materials and components for technological EU competitiveness, MAC-EU)

Vedoucí země projektu: Francie; další účastnické země: Portugalsko, Rumunsko, Španělsko.

Architekti tohoto projektu sledují cíl vytvořit „Technologickou a průmyslovou základnu evropské obrany" (European Defence Technological and Industrial Base, EDTIB) technologií, materiálů a součástek zejména s důrazem na oblasti, v nichž hrozí náhlá nejistota dodávek či omezení možností jejich použití. Kromě zajištění těchto záložních prostředků projekt přispěje k posílení konkurenceschopnosti, navýšení počtu a rozsahu inovací a zvýšení efektivity díky společným krokům, vzájemné koordinaci mezi účastnickými zeměmi a přeshraniční evropské spolupráci.

8. Společné bojové schopnosti EU
(EU Collaborative Warfare Capabilities)

Vedoucí země projektu: Francie; další účastnické země: Belgie, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Španělsko, Švédsko.

Zvýšení schopnosti ozbrojených sil účastnických zemí společně efektivně čelit hrozbám, které mají stále rozptýlenější a rychlý charakter, což činí jejich odhalení a eliminaci náročnější – takový cíl si vytyčili autoři tohoto projektu PESCO. Výstup projektu má spočívat v zapojení ozbrojených složek členských zemí EU do společných operací, jejichž realizace vyžaduje úzkou interakci a propojení prostřednictvím v současnosti existujících i do budoucna vytvářených platforem. Výsledkem bude větší efektivita, interoperabilita, komplementarita, vnímavost a odolnost evropských obranných systémů.

9. Evropský systém architektury pro globální aplikaci systémů dálkově pilotovaných vzdušných prostředků
(European Global RPAS Insertion Architecture Systems)

Vedoucí země projektu: Itálie; další účastnické země: Francie, Rumunsko.

Cílem projektu je vyvinutí solidní a odolné struktury pro tvorbu modelů a simulací, která umožní analýzu, vyhodnocení a definici inovativních metod, jež zajistí integraci systémů dálkově pilotovaných vzdušných prostředků do jednotného evropského nebe (Single European Sky; název pro iniciativu Evropské komise směřující ke společnému řízení dopravy v evropském vzdušném prostoru). Součástí projektu je i zřízení vícenárodnostního centra excelence (competence centre), jehož náplní činnosti bude tvorba konceptů, doktrín a standardizace v oblasti bezpilotních vzdušných systémů a nástrojů, jak bezpilotním vzdušným prostředkům čelit. Do portfolia aktivit Centra bude patřit i výcvik (na základní i pokročilé úrovni) zaměřený na vybrané dálkově pilotované vzdušné prostředky.

III. Projekty v námořní doméně

10. Námořní protiponorkový systém bez lidské obsluhy
(Maritime Unmanned Anti-Submarine System, MUSAS)

Vedoucí země projektu: Portugalsko; další účastnické země: Francie, Španělsko, Švédsko.

Ambicí projektu Námořního systému bez lidské obsluhy (zkráceně „MUSAS") je vyvinutí pokročilé provozní architektury pro velení, řízení a komunikaci v oblasti protiponorkové obrany. Projekt za tím účelem využije nejpokročilejší technologie zahrnující například i umělou inteligenci. Kromě přímé územní obrany před nepřátelskými ponorkami projekt rovněž zajistí ochranu podvodní infrastruktury vysoké hodnoty, jakou představuje například podvodní infrastruktura pro dopravu energetiky. Systém MUSAS umožní rychlou a účinnou reakci za použití příměřené síly vůči narušením či hrozbám pro mořské komunikační cesty.

11. Evropská hlídková korveta
(European Patrol Corvette, EPC)

Vedoucí země projektu: Itálie; další účastnické země: Francie, Řecko, Španělsko.

Evropská hlídková korveta je název nové třídy vojenských plavidel, jejichž prototyp si kladou za cíl navrhnout a rozvinout účastnické státy stejnojmenného projektu stálé strukturované spolupráce PESCO. Loď má být schopna přepravy různorodých vojenských systémů a nákladů, čímž umožní své využití pro velký počet a druh misí a úkonů.

IV. Projekt ve vzdušné doméně

12. Vzdušný elektronický útok 
(Airborne Electronic Attack, AEA)

Vedoucí země projektu: Španělsko; další účastnické země: Francie, Švédsko.

Projekt umožní vzdušným silám Evropské unie i Severoatlantické aliance bezpečně působit na území unijních členských zemí i při eventuálních operacích v třetích zemích. Projekt klade důraz na zajištění interoperability s existujícími i vytvářenými prostředky na úrovni členských zemí a na svoji využitelnost v misích zahrnujících více domén vojenských operací. Projekt sestává z několika fází – navržení, vývoje a testování nástrojů umožňujících rušení elektronických útoků a komunikací. Za účelem toho účastnické země využijí nejvyspělejší technologie vyvinuté evropským průmyslem – například v oblasti Kybernetických elektromagnetických aktivit (Cyber Electo Magnetic Activities, CEMA). Systém vznikne metodou tzv. modulárního vývoje (modular development) a umožní svoji aplikaci v různých typech leteckých prostředků – pilotních i bezpilotních. Úspěšná realizace projektu tak s sebou přinese unikátní platformu umožňující provádět vzdušný elektronický útok splňující nejpřísnější kritéria nejmodernějších metod boje. Vzdušný elektronický útok znamená schopnost potlačit systémy vzdušné obrany nepřítele, plnit doprovodnou roli (vůči jiným paralelním krokům), provést netradiční a protivníkem neočekávaný elektronický útok, zajistit včasnou podporu dalším útokům realizovaným jinými prostředky a poskytnout vhodné podmínky pro pokračující rozvoj vojenských schopností v této oblasti.

V. Projekt v kybernetické oblasti

13. Kybernetické a informační doménové koordinační centrum
(Cyber and Information Domain Coordination Center, CIDCC)

Vedoucí země projektu: Německo; další účastnické země: Česká republika, Maďarsko, Nizozemsko, Španělsko.

Založení a uvedení v provoz Kybernetického a informačního doménového koordinačního centra jakožto stálé vícenárodnostní vojenské platformy bude naplněním evropské rezoluce o kybernetické obraně z 13. června 2018. Účastnické státy pro fungování centra budou poskytovat své pracovníky. Rozhodování, jakým konkrétním způsobem a jakými prostředky země přispějí na řešení jednotlivých kybernetických hrozeb a incidentů a na realizaci kybernetických operací, ovšem bude probíhat i nadále na národní úrovni a bude se lišit případ od případu tak, aby mohla být zohledněna specifika daných situací.

Přehled všech doposud schválených projektů stálé strukturované spolupráce naleznete na Euroskopu zde; analýzu institucionálního a právního zakotvení PESCO zde.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Opatření k ekonomické obnově EU po pandemii

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, foto zdroj Pixabay, 02.06.2020

Jak to bude s financováním EU po roce 2020?

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 23.04.2020

Mechanismus IPCR: Jak může EU pomoci s bojem proti pandemii?

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 25.03.2020

Zelená dohoda pro Evropu – hlavní výzva pro novou Komisi

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 18.02.2020

Spolupráce EU a NATO na poli boje proti hybridním hrozbám

text: Petr Pospíšil, infografika: Kristina Kollertová, Euroskop, 17.1.2020