Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Opatření k ekonomické obnově EU po pandemii

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, foto zdroj Pixabay, 02.06.2020
peníze

COVID-19 je onemocnění způsobené novým typem koronaviru, které bylo poprvé bylo zjištěno v Číně v prosinci 2019. V březnu 2020 již hlásily případy onemocnění COVID-19 všechny členské státy EU. Počet případů od té doby postupně narůstal a 11. března 2020 označila WHO onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Během března se také objevily první reakce jak ze strany EU, tak ze strany členských států.

Pandemie COVID-19 otřásla celosvětovou i evropskou ekonomikou a je jasné, že bude mít velmi závažné socioekonomické následky. Evropské hospodářství zaznamená recesi, jejíž sílu zatím nelze zcela odhadnout. Podle jarní hospodářské prognózy 2020 ekonomika eurozóny zpomalí o rekordních 7,75 % a v roce 2021 pak poroste o 6,25 %. Hospodářství celé EU by pak mělo v roce 2020 ztratit 7,5 % a v roce 2021 naopak přibližně o 6 % růst. Odhady letošního růstu pro EU a eurozónu byly ve srovnání s podzimní hospodářskou prognózou 2019 revidovány a sníženy o 9 procentních bodů. 

Ekonomové se nicméně shodují, že reakce EU je rychlejší a plánovaný objem pomoci větší, než tomu bylo v případě hospodářské krize, která EU zasáhla po roce 2008. Také užší spolupráce Německa a Francie by mohla znamenat, že současná krize nebude mít tak dalekosáhlé důsledky. Velkou pomocí by měl být nový Víceletý finanční rámec (VFR), který bude sice přijat se zpožděním, ale na druhou stranu bude moci obsahovat opatření k ekonomické oživení EU. 
 

Hospodářská opatření – časová osa

  • 13. března ─ Fond pro přizpůsobení se globalizaci mohl nově poskytovat podporu lidem, kteří přišli o práci, nebo OSVČ zasaženým krizí. 
  • 13. března ─ Komise má z rozpočtu poskytnout miliardu eur jako záruku pro Evropský investiční fond. Ten by měl pobízet banky, aby poskytovaly malým a středním podnikům likviditu, která by jim pomohla přečkat krizi. 
  • 13. března ─ Komise uvolnila dohromady 37 miliard eur pro členské státy, aby je mohly využít v boji proti novému typu koronaviru. Jedná se o nevyužité peníze, které by státy musely EU za rok 2019 vracet. 
  • 19. března ─ Komise upravila pravidla pro státní podporu. Komise později rozšířila možnosti státní podpory o podporu výzkumu, testování a dalších činností významně spojených s koronavirovou pandemií.
  • 20. března ─ EU aktivovala únikovou doložku, která umožní, že členské státy se mohou odchýlit od rozpočtových požadavků evropského fiskálního rámce.
  • 25. března Komise vydala pokyny, které mají pomoci členským státům při prověřování přímých zahraničních investic a převzetí kontroly či vlivu. Cílem je chránit v současné krizi klíčová evropská aktiva a technologie.
  • 2. dubna ─Komise představila SURE, což je nástroj pro zmírnění rizik spojených s nezaměstnaností v důsledku koronavirové krize. Pomocí půjček členským státům poskytne podporu pro schémata zkrácené práce.
  • 2. dubna ─ Komise představila balík CRII+, který navazuje na iniciativu z března. Zavádí flexibilitu, se kterou budou moci členské státy využít investiční a strukturální fondy, a u jednotlivých programů nabízí 100% spolufinancování EU. 
  • 6. dubna ─ Komise představila pomoc zemědělcům - jim proto pomůže pružnější finanční nástroje zemědělské politiky (např. záruky či půjčky), rychlejší předfinancování přímých plateb nebo možnost větší státní podpory. 
  • 6. dubna ─ Z Evropského investičního fondu má být dostupných odhadem 8 miliard eur pro 100 tis. malých a středních podniků.
  • 8. dubna ─ Investiční nástroj Komise a Evropského investičního fondu má podpořit firmy, které mají vysoký potenciál.
  • 15. dubna ─ Komise schválila české schéma státní podpory ve výši až 1 miliardy korun, jehož cílem je urychlit místní výrobu produktů na pomoc proti COVID-19. 
  • 23. dubna ─ Komise představila výjimečná opatření na pomoc zemědělství a potravinářskému sektoru.
  • 23. dubna ─ Evropská rada potvrdila balík v hodnotě 540 miliard eur skládající se ze tří záchranných sítí – pro pracovníky, podniky a členské státy. Dále se dohodli, že budou pracovat na vytvoření fondu na podporu oživení. Pověřili Komisi, aby zanalyzovala přesné potřeby a urychleně předložila příslušný návrh.
  • 28. dubna ─ Komise vydala nový bankovní balíček, který má dočasnou změnou obezřetnostních pravidel zajistit, že banky budou moci i nadále půjčovat peníze domácnostem a podnikům.
  • 5. května ─ Komise schválila druhou českou státní podporu, která má pomoci velkým českým exportérům při koronavirové pandemii. Jedná se o režim záruk ve výši přibližně 5,2 miliardy eur (142 miliard korun).
  • 6. května ─ Komise zveřejnila ekonomickou prognózu. V případě EU očekává letos propad o 7,4 %, v případě české ekonomiky pak o 6,2 %.
  • 13. května ─ Komise zveřejnila balík opatření na záchranu cestovního ruchu a volného pohybu v EU.
  • 18. května ─ Angela Merkelová a Emmanuel Macron navrhli evropský záchranný program v hodnotě 500 miliard eur (13,8 bilionu korun). EU by se podle něj mohla společně zadlužit na finančních trzích. 
  • 27. května – Komise představila plán obnovy a nový VFR, ve kterém počítá i s půjčkami na mezinárodních trzích.

 

Reakce EU na pandemii 

Zcela zásadní je, že zdravotnictví nespadá do kompetencí EU. Unie má v této oblasti jen omezené pravomoci vymezené článkem 168 SFEU. Ten uvádí, že EU pouze „doplňuje politiku členských států“. I přes omezené možnosti, které EU má, byla od počátku evidentní snaha o zmírnění dopadů pandemie. Tam, kde EU mohla, s ohledem na své pravomoci, konat, tak jednala. Koordinovala uzavření vnějších hranic, organizovala a koordinovala repatriační lety. Na druhou stranu i kritika, která se na EU od začátku krize snáší, je oprávněná. Přílišná byrokracie a zdlouhavé procedury vedly např. k tomu, že zdravotnické pomůcky, které EU získala, začala distribuovat až v momentě, kdy je státy nepotřebují a rozvolňují svoje opatření proti pandemii koronaviru.

Kroky, které Unie proti pandemii podnikla, lze rozdělit do 10 základních kategorii. Přičemž pozornost bude věnována převážně hospodářským opatřením, která usilují o zmírnění socioekonomického dopadu epidemie v EU.

Přehled kroků EU:

  1. Zpomalit šíření viru ─ EU uzavřela své vnější hranice, aby minimalizovala cestování jen na to skutečně neodkladné. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí neustále aktualizuje epidemiologickou situaci, aby mohlo včas varovat před novými riziky.
  2. Dodávky zdravotnického materiálu ─ Prostřednictvím systému RescEU mají mít členské státy přístup k zásobám zdravotnických pomůcek, včetně nejpotřebnějších masek a ventilátorů. K tomu EU zřídila velký mezinárodní tendr na společné nákupy léků a dalšího vybavení a mobilizovala 3,08 miliardy eur na testování a podporu péče o pacienty v jednotlivých zemích.
  3. Podpora výzkumu ─ Podpora EU pomohla k tomu, že 151 týmů z Evropy i mimo ni se podílí na osmnácti výzkumných projektech financovaných z programu Horizont 2020. Vědci pracují na vývoji vakcíny proti novému koronaviru. Hledají i metody rychlejšího testování nemoci a účinný lék.
  4. Posílení evropské solidarity ─ Až 800 milionů eur mají celkem získat členské státy díky nové působnosti Fondu solidarity.
  5. Zotavení po krizi - Komise má předložit nový návrh dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021–2027, který má obsahovat podpůrný balíček pro znovunastartování ekonomiky. Součástí by dle EP měly být i dluhopisy garantované rozpočtem EU. Komise dál představila i cestu ven - společný plán na postupné rušení opatření, která zavedly jednotlivé státy.
  6. Peníze do rozpočtů a ekonomiky ─ EU předložila balík 540 miliard eur na podporu členských států, podniků a ekonomiky. ECB navíc poskytuje 750 miliard eur na snížení veřejných dluhů během krize, dalších 120 miliard eur z kvantitativního uvolňování plus 20 miliardy eur na nákup dluhopisů. Dalších 37 miliard eur má členským státům plynout ze stávajících strukturálních fondů. Pro Českou republiku je v rámci nich vyhrazeno v přepočtu 30 miliard korun.
  7. Podpora zaměstnanosti ─ Aby se zabránilo propouštění, představila Komise 3. dubna systém státní podpory kontraktů typu "kurzarbeit" (SURE), který má dosáhnout až do výše 100 miliard eur. Tyto peníze mají pomoci státům pokrýt náklady na vytváření nebo rozšiřování režimů zkrácené pracovní doby. Komise a Evropský investiční fond mají dál uvolnit 8 miliard eur pro 100 000 malých a středních podniků (SME).
  8. Repatriace ─ EU koordinovala repatriaci prostřednictvím unijního mechanismu civilní ochrany.
  9. Pomoc mimo EU - Komise má poskytnout celkem 20 miliard eur na pomoc partnerským zemím jako součást balíčku EU pro koordinovanou globální reakci.
  10. Zajistit spolehlivé informace ─ Po vypuknutí epidemie koronaviru se začala šířit nejenom nákaza, ale taky dezinformace, proti kterým se EU snaží bojovat.

     

Nastartování ekonomiky

Klíčovou roli v oživení evropské ekonomiky má sehrát dlouhodobý rozpočet EU pro období po roce 2020 (respektive později, až bude dohoda schválena). S finančním rámcem má být úzce spojen nový fond obnovy. Komise může využít toho, že Unie nebyla schopna během dvou let schválit finanční rámec a může jej připravit podle současných potřeb. Jakým způsobem má být fond na rozpočet navázán, má Komise upřesnit. Předsedkyně Komise již naznačila, že EU bude muset svůj dlouhodobý rozpočet přizpůsobit, respektive navýšit. Objem rozpočtu EU odpovídá v současné době zhruba 1 procentu hrubého domácího produktu (HDP) EU. Podle von der Leyenové to však není dostatečné.

Předsedkyně Komise Von der Leyenová nastínila 13. května před plénem EP ambiciózní plán obnovy pro Evropu, který by měl mít tři základní pilíře. První pilíř se má soustředit na pomoc členským státům při oživování a odstraňování škod a na to, aby z této krize vyšly silnější. Většina prostředků má jít právě do tohoto prvního pilíře, do nového nástroje na podporu oživení a odolnosti vytvořeného za účelem financování klíčových veřejných investic a reforem koordinovaných s našimi evropskými prioritami: dvojí transformací na klimaticky neutrální a digitalizovanou, odolnou EU. Druhý pilíř má mít za úkol nastartovat ekonomiku a pomoci znovu rozhýbat investice soukromého sektoru. Komise by měla rozšířit program InvestEU a vytvořit nový nástroj pro strategické investice. Ten by měl pomoci investovat do důležitých hodnotových řetězců zásadního významu pro naši budoucí odolnost a strategickou autonomii, kam patří například farmaceutický průmysl. Ve druhém pilíři má být také nový nástroj pro solventnost, který by měl pomoci plnit rekapitalizační potřeby zdravých podniků, které jsou v důsledku omezení volného pohybu osob v ohrožení. V rámci třetího pilíře se mají posílit programy, které se v krizi osvědčily, jako jsou RescEU nebo Horizont Evropa. Komise plánuje vypracovat nový zvláštní program pro oblast zdraví a zintenzívnit podporu nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci a nástroje předvstupní pomoci.

Konkrétní kroky EU při ekonomické obnově 

Aby byl zmírněn dopad koronavirové krize přijala Komise v březnu 2020 komplexní soubor ekonomických opatření v reakci na propuknutí koronavirové nákazy, plně uplatnila pružnost fiskálních pravidel EU, revidovala své předpisy o státní podpoře a vytvořila investiční iniciativu pro reakci na koronavirus v hodnotě 37 miliard eur, jejímž cílem je poskytnout likviditu malým podnikům a odvětví zdravotní péče. Kromě toho navrhla soubor multirezortních opatření s cílem mobilizovat prostředky z rozpočtu EU na ochranu života a zdrojů obživy. Komise zahájila novou iniciativu s názvem SURE (Support mitigating Unemployment Risks in Emergency – Podpora zmírňování rizik v nezaměstnanosti při mimořádných událostech) s cílem zachovat pracovní místa. Rovněž navrhla, aby byly v zájmu překonání krize přesměrovány všechny dostupné strukturální fondy. Podpora má plynout také zemědělcům, rybářům a nejchudším osobám. 
 

„Abychom naše země zachránili, musíme v Evropě jednat společně. Měli bychom dělat více. Dnešním heslem pro Evropu musí být solidarita. Nikdo nebude ponechán v řešení problémů sám a nikdo by neměl jednat jen na vlastní pěst.“ 

David Sassoli


Jarní hospodářská prognóza 2020

V rámci pravidelného hodnocení zveřejnila Komise 6. května 2020  jarní hospodářskou prognózu, která analyzuje dopady pandemie koronaviru na evropskou i světovou ekonomiku a předkládá očekávané výsledky a prognózy pro první část roku.

Navzdory reakci EU a členských států se evropské hospodářství bude potýkat s recesí, protože koronavirová pandemie hospodářství EU zasadila citelnou ránu. Jarní hospodářská prognóza 2020 předpokládá, že hospodářství EU letos sníží svoji výkonnost o 7,5 % a v roce 2021 poroste přibližně o 6 %. Prognóza hospodářského růstu v EU a v eurozóně byla v porovnání s hospodářskou prognózou z podzimu 2019 snížena o 9 %.

Pandemie zasáhla všechny členské státy. Nicméně rozsah zpomalení v roce 2020 (od –4,25 % v Polsku do –9,75 % v Řecku) a míra oživení v roce 2021 se budou pravděpodobně stát od státu značně lišit. Hospodářské oživení v jednotlivých členských státech bude záviset na vývoji pandemie na vnitrostátní úrovni a také na struktuře hospodářství a schopnosti státu reagovat pomocí stabilizačních opatření. S ohledem na vzájemnou provázanost ekonomik zemí EU bude mít na dynamiku oživení v každém členském státě vliv také míra oživení v ostatních členských státech.


Odhad ekonomického růstu/poklesu v letech 2020 a 2021

Mapa

Zdroj: Spring 2020 Economic Forecast: A deep and uneven recession, an uncertain recovery


Komise každoročně zveřejňuje dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě prognózy průběžné (zimní a letní). Letní průběžná hospodářská prognóza 2020, která by měla být zveřejněna v červenci 2020, má zahrnovat pouze růst HDP a inflaci.


Kroky ECB a EIB

Rada guvernérů 18. března oznámila ECB nový nouzový pandemický program nákupu aktiv s objemem finančních prostředků ve výši 750 miliard eur do konce roku (navíc k částce 120 miliard eur). To dohromady představuje 7,3 % HDP eurozóny. Program má dočasný charakter a je koncipován tak, aby řešil bezprecedentní situaci, v níž se nachází naše měnová unie. Používat se bude do té doby, než krizová fáze odezní.

Infografika 

Zdroj: Evropská komise - Opatření v reakci na koronavirus

 

Skupina Evropské investiční banky předložila 16. března plán na uvolnění prostředků ve výši až 40 miliard eur. Tyto finanční prostředky mají být použity na překlenovací úvěry, přerušení povinnosti splácet úvěry a další opatření zmírňující omezení likvidity a provozního kapitálu pro malé a střední podniky a společností se střední tržní kapitalizací. Skupina Evropské investiční banky, včetně Evropského investičního fondu, který se specializuje na podporu malých a středních podniků, bude pracovat prostřednictvím finančních zprostředkovatelů v členských státech a v rámci partnerství s národními podpůrnými bankami. Navrhovaný finanční balík je složen ze: zvláštních systémů záruk poskytovaných bankám na základě stávajících programů pro okamžité zavedení (s využitím finančních prostředků ve výši až 20 miliard eur); zvláštních likviditních linek bankám v zájmu dodatečné podpory provozního kapitálu pro malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací (ve výši 10 miliard eur) a zvláštních programů nákupu cenných papírů krytých aktivy, tak aby banky mohly provést transfer rizik spojených s úvěrovými portfolii malých a středních podniků (uvolněna tak bude další podpora ve výši 10 miliard eur). 


Flexibilita fiskálních pravidel EU

Komise v rámci své strategie pro reakci na pandemii koronaviru 20. března poprvé v historii aktivovala obecnou únikovou doložku Paktu o stabilitě a růstu. Vlády členských států díky tomu mohou více podporovat svou ekonomiku, protože rozpočtová pravidla byla výrazně zmírněna. Členské státy se díky ní budou moci odchýlit od rozpočtových požadavků stanovených evropským fiskálním rámcem, které za normálních okolností musejí respektovat, a přijmout opatření k náležitému řešení krize. 

 

Podpora veřejného trhu krátkodobých vývozních úvěrů

Protože podniky čelí nedostatku likvidity a jejich obchodní podmínky jsou vystaveny finančním rizikům, tak se soukromé pojišťovny stahují z trhu krátkodobých vývozních úvěrů. Komise 27. března rozhodla, že dočasně vyjme všechny členské státy ze seznamu „zemí s obchodovatelnými riziky“ ve sdělení o krátkodobém pojištění vývozních úvěrů. Tak se zvýší dostupnost veřejného krátkodobého pojištění vývozních úvěrů. Tato změna dále rozšiřuje flexibilitu zavedenou dočasným rámcem Komise pro opatření státní podpory, co se týče možnosti státních pojistitelů poskytovat krátkodobé pojištění vývozních úvěrů.

Komise také v březnu rozhodla, že dočasně vyjme všechny členské státy ze seznamu „zemí s obchodovatelnými riziky“ ve sdělení o krátkodobém pojištění vývozních úvěrů. Tak se může zvýšit dostupnost veřejného krátkodobého pojištění vývozních úvěrů (s ohledem na současnou krizi vyvolanou koronavirovou nákazou). Tato změna dále rozšiřuje flexibilitu zavedenou dočasným rámcem Komise pro opatření státní podpory, co se týče možnosti státních pojistitelů poskytovat krátkodobé pojištění vývozních úvěrů.


Investiční iniciativa pro reakci na koronavirus

Komise navrhla vytvořit investiční iniciativu v hodnotě 37 miliard eur, zaměřenou na systémy zdravotní péče, malé a střední podniky, trhy práce a další ohrožené části našich ekonomik. Balík k investiční iniciativě pro reakci na koronavirus sestával ze tří hlavních prvků: přibližně 8 miliard eur okamžité likvidity na urychlení evropských veřejných investic ve výši až 37 miliard eur, flexibility při uplatňování pravidel EU v oblasti výdajů a rozšíření působnosti Fondu solidarity EU. Návrh počítá s tím, že Komise nebude požadovat, aby se povinně vracelo nevyčerpané předběžné financování z evropských strukturálních a investičních fondů, které v tuto chvíli členské státy mají k dispozici.

 

Investiční iniciativa pro reakci na koronavirus plus

Následně 2. dubna Komise navrhla rozšíření investiční iniciativy na podporu reakce na koronavirus o několik dalších konkrétních návrhů. Investiční iniciativa pro reakci na koronavirus plus doplňuje první balík tím, že zavádí mimořádnou flexibilitu umožňující mobilizovat v plné míře veškerou nevyužitou podporu z evropských strukturálních a investičních fondů. Tuto flexibilitu zajišťují: možnosti převodů v rámci tří fondů politiky soudržnosti (Evropský fond pro regionální rozvojEvropský sociální fond a Fond soudržnosti), převody mezi různými kategoriemi regionů a rovněž pružnost v oblasti tematického zaměření podpory. Rovněž bude existovat možnost 100% míry spolufinancování EU pro programy politiky soudržnosti v účetním roce 2020–2021, což členským státům umožní využít plné financování EU na krizová opatření. Balíček CRII+ rovněž zjednodušuje procesní kroky v souvislosti s prováděním programů, využíváním finančních nástrojů a auditem. 


Fond evropské pomoci nejchudším osobám

Komise chce v rámci CRII+ podpořit ty, kterých se omezení příjmů dotkne nejvíce. Z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) má být poskytována pomoc zahrnující potraviny, oblečení a další základní předměty osobní potřeby, např. obuv, mýdlo a šampon, těm nejpotřebnějším. Má být možné poskytovat jednak ochranné prostředky, jednak potravinovou a základní materiální pomoc prostřednictvím elektronických poukázek. Kromě materiální pomoci mají být přijata opatření v zájmu sociálního začlenění, např. hledat společně s příjemci pomoci cesty, jak se vymanit z chudoby, a v tomto procesu je podporovat. Na období 2014–2020 je pro fond FEAD vyčleněno přes 3,8 miliardy eur.


SURE – nový nástroj ke zmírnění rizik v oblasti nezaměstnanosti 

Komise 2. dubna zahájila novou iniciativu zaměřenou na ochranu pracovních míst a pracovníků zasažených koronavirovou nákazou – dočasnou iniciativu Podpora zmírňování rizik nezaměstnanosti v případě mimořádné události (SURE). V rámci iniciativy SURE mohou získat členské státy finanční pomoc v podobě výhodných půjček od EU v celkové výši až 100 miliard eur. Tyto úvěry mají pomoci členským státům pokrýt náklady na vnitrostátní programy práce na zkrácený úvazek – veřejné programy, které umožňují podnikům zkrátit pracovní dobu a poskytovat podporu příjmu. Domácnostem zkrácené úvazky pomohou si udržet příjem a v podnicích i v rámci celé ekonomiky přispějí k zachování produktivních kapacit a lidského kapitálu.

 

 Infografika
Zdroj: Evropská komise - Opatření v reakci na koronavirus

 

Dočasné zrušení cel a DPH z dovozu

Komise se 3. dubna rozhodla schválit žádosti všech členských států a VB o dočasné osvobození od cla a DPH v případě dovozu zdravotnického vybavení a ochranných prostředků ze třetích zemí. Z finančního hlediska tak bude snazší získat zdravotnické vybavení, které lékaři, zdravotní sestry i pacienti naléhavě potřebují. Komise rovněž zveřejnila specializované pokyny, s jejichž pomocí by se měla usnadnit práce celním orgánům členských států a dalším relevantním zainteresovaným stranám při provádění celních postupů, např. omezení formalit při dovozu lidských orgánů a kostní dřeně určených k transplantaci v EU nebo různé platební postupy pro řešení celního dluhu nebo prokazování preferenčního původu zboží.


Opatření týkající se státní podpory

Komise zavedla flexibilní pravidla pro státní podporu, která členským státům umožňují poskytovat přímou podporu společnostem a malým podnikům – bez podpory totiž hrozí, že podniky svou činnost ukončí. Dočasný rámec pro opatření státní podpory přijatý v polovině března stanovuje pět druhů podpory: 1) přímé podpory (nebo daňová zvýhodnění) až do výše 800 tisíc eur pro jednu společnost; 2) dotované státní záruky na bankovní úvěry; 3) veřejné a soukromé úvěry s dotovanými úrokovými sazbami; 4) použití stávajících úvěrových kapacit bank jako zprostředkovatele podpory pro podniky, zejména malé a střední podniky (je jasné, že v tomto případě jde o přímou podporu pro klienty bank, nikoli pro banky samotné); 5) další flexibilita, díky níž bude moci stát poskytnout v případě potřeby pojištění krátkodobých vývozních úvěrů.

Následně 3. dubna rozšířila dočasný rámec státní podpory, tak aby členské státy mohly urychlit výzkum, testování a výrobu produktů relevantních v souvislosti s koronavirem, chránit pracovní místa a intenzivněji podporovat ekonomiku v době koronavirové nákazy. Rámec stanoví: 1) podporu výzkumu a vývoje v oblasti koronavirů; 2) podporu výstavby a modernizace testovacích zařízení; 3) podporu výroby produktů, které jsou relevantní pro zvládnutí koronavirové nákazy; 4) cílenou podporu v podobě odkladu plateb daní a/nebo pozastavení příspěvků zaměstnavatelů na sociální zabezpečení; 5) cílenou podporu dotacemi mzdových nákladů na zaměstnance 

Poté 8. května přijala Komise druhou změnu s cílem rozšířit oblast působnosti dočasného rámce pro státní podporu. Změna doplňuje opatření, na něž se již vztahuje dočasný rámec a stávající pravidla státní podpory. Tento druhý pozměňovací návrh proto umožňuje veřejné intervence ve formě rekapitalizační podpory těm společnostem, které ji potřebují, aby se přispělo ke snížení rizik, kterým čelí hospodářství EU jako celek. Pozměněný dočasný rámec má platit do konce prosince 2020 a pro rekapitalizační opatření do konce června 2021.


Ochrana malých a středních podniků

Komise 6. dubna oznámila, že dá k dispozici finanční prostředky v odhadované výši 8 miliard eur na bezprostřední pomoc malým a středním podnikům, které se potýkají s finančními problémy. Komise má uvolnit 1 miliardu eur z Evropského fondu pro strategické investice, která má sloužit jako záruka pro Evropský investiční fond. Cílem je motivovat banky a další poskytovatele úvěrů k tomu, aby poskytli likviditu nejméně 100 000 evropským SME a malým společnostem se středně velkou kapitalizací.

Přežití malých a středních podniků, které jsou koronavirovou krizí těžce zasaženy, má zásadní význam pro ekonomiky států celé EU. Jejich podpora je součástí komplexního balíčku navrženého Komisí a skupinou EIB.

Financování ze strany EU je k dispozici pro všechny typy společností – malé a střední i větší podniky. K dispozici je celá řada způsobů financování: podnikatelské úvěry, mikrofinancování, záruky a rizikový kapitál. EU každoročně podpoří více než 200 000 podniků. Finanční instituce, které poskytují finanční podporu, může Komise také pomoci nalézt. 


Využití rozpočtu EU

EU změnila svůj rozpočet na rok 2020 a doplnila do něj částku 3,1 miliardy eur s cílem reagovat na krizi způsobenou onemocněním COVID-19. Rada o tom rozhodla 14. dubna, když přijala dva návrhy, kterými se mění rozpočet EU na rok 2020 s cílem uvolnit finanční prostředky v reakci na krizi COVID-19. Tyto dodatečné finanční prostředky mají být využity na: nákup a distribuci zdravotnických potřeb, včetně ochranných pomůcek a ventilátorů; zvýšení výroby testovacích sad; výstavbu polních nemocnic; převoz pacientů k léčbě v jiných členských státech; repatriaci občanů EU, kteří uvázli v zahraničí.


Bankovní balíček na podporu domácností a podniků

Komise 28. dubna přijala bankovní balíček, který má pomoci usnadnit poskytování bankovních úvěrů domácnostem a podnikům v celé EU. Tento balíček zajišťuje, aby banky mohly i nadále půjčovat peníze, a tím podpořit hospodářství a výrazně zmírnit dopady, které pociťují občané a podniky. Plně je využita flexibilita bankovních pravidel EU, takže díky navrhovaným, přesně zaměřeným legislativním změnám budou banky i nadále moci poskytovat likviditu těm, kteří je nejvíce potřebují. Komise oslovila evropský finanční sektor a jedná s ním o vytvoření osvědčených postupů, které by mohly občanům a podnikům dále pomoci. Balíček obsahuje interpretační sdělení o účetním a obezřetnostním rámci EU, jakož i cílené okamžité změny bankovních pravidel EU.


Mimořádná podpora

Nástrojem pro mimořádnou podporu je všem členským státům nabízena strategická a přímá podpora na opatření řešící současné ohrožení veřejného zdraví koronavirovou nákazou. Doplňuje opatření přijímaná na vnitrostátní úrovni a v rámci jiných programů a nástrojů EU, mimo jiné v rámci mechanismu civilní ochrany a systému rescEUspolečných postupů pro zadávání veřejných zakázekinvestiční iniciativy pro reakci na koronavirus a evropských strukturálních a investičních fondů. Prostředky jsou určeny zejména na zdravotnictví. Nástroj má k dispozici rozpočet ve výši 2,7 miliard eur z EU. Tyto finanční prostředky se uvolňují s cílem zmírnit bezprostřední následky pandemie a anticipovat potřeby týkající se vývoje po odeznění pandemie a ve fázi obnovy. Nástroj centrálně řídí Komise. Příděly pro jednotlivé státy se v jeho rámci neurčují. Nástroj pro mimořádnou podporu na evropské úrovni významným způsobem doplňuje stávající vnitrostátní a evropská opatření, která řeší probíhající krizi v oblasti veřejného zdraví. 


Strategické financování na podporu globální připravenosti

Komise poskytuje také strategické financování iniciativ a operací zaměřených na zmírnění hospodářských dopadů koronavirové pandemie na celém světě. Komise uvolnila přes 400 milionů eur a s částí tohoto příspěvku chce EU podpořit WHO zejména globální plán připravenosti a reakce.

 

Plán obnovy

Unie dle svých vrcholných představitelů čelí nejprudšímu hospodářskému propadu v dějinách. Byl předložen návrh, aby si EU na oživení ekonomik společně půjčila. Společné emise dluhů mohou znamenat značné změny ve fungování EU. Pokud k tomuto kroku dojde, může být vnímán jako počátek nevratné změny v procesu budování EU ─ podobně jako zavedení eura.  

Komise 27. května předložila dlouho očekávaný návrh plánu oživení. Komise navrhla vytvoření nového nástroje na podporu oživení Next Generation EU, který má být zakotven v upraveném dlouhodobém rozpočtu EU (VFR 2021-2027). Komise rovněž zveřejnila svůj upravený pracovní program na rok 2020. Komise chce finanční situaci řešit pomocí dluhů, za které chce ručit příštím VFR, v němž by mělo být celkem 1,1 bilionu eur.

Nástroj Next Generation počítá s prostředky ve výši 750 miliard eur a posílení VFR poskytnou rozpočtu EU celkovou finanční kapacitu ve výši 1,85 bilionu eur. Dvě třetiny z navrhovaného fondu by státy EU měly dostat formou nevratných grantů, zbylých 250 miliard eur by mělo být rozděleno formou půjček. Prostředky z plánovaného fondu mají moci čerpat všechny členské státy EU, včetně těch, které neplatí eurem. Směřovat mají především do investic do digitalizace, modernizace průmyslu a energetiky, boje proti klimatickým změnám apod. Největšími příjemci mají být Itálie a Španělsko, tedy země nejpostiženější pandemií. Připadnout jim má 313 miliard eur přímých plateb a úvěrů, což je více než třetina celkového objemu pomoci.

Infografika

 

Dluhy až pro další generaci?


Nástroj Next Generation EU má získat prostředky dočasným zvýšením stropu vlastních zdrojů EU na 2 % HND EU, což by mělo pomoci k zapůjčení prostředků ve výši 750 miliard eur na finančních trzích. Tyto dodatečné finanční prostředky spláceny po dobu maximálně 30 – ne před rokem 2028, ale nejpozději do roku 2058. Půjčky jsou pro EU bezprecedentní a Komise je navrhuje poprvé.

Aby byly finanční prostředky dostupné co nejdříve a bylo možné reagovat na nejnaléhavější potřeby, navrhla Komise také pozměnit stávající VFR na období 2014–2020 tak, aby již v roce 2020 byly k dispozici dodatečné finanční prostředky ve výši 11,5 miliardy eur.

Se splácením dluhu mají EU pomoci nové vlastní zdroje unijního rozpočtu, mezi kterými by se měly objevit výnosy ze systému obchodování s emisními povolenkami či z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Existuje také možnost zavedení celoevropské digitální daně, daně z transakcí nadnárodních společností nebo daně z produkce nerecyklovatelných plastů. Zavedení vlastních zdrojů rozpočtu podporuje ve svých rezolucích i Parlament. Členské státy se ovšem staví skepticky.

Návrh Komise částečně odpovídá společným plánům Německa a Francie, kteří podpořili 500 miliardový balík pomoci. Negativní postoje si pravděpodobně drží tzv. úsporná čtyřka - Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko. Ti se obávají společného zadlužování a chtějí rozdělovat krizové fondy výhradně prostřednictvím půjček.  Jako kompenzaci pro tyto státy nechala Komise v návrhu rozpočtu slevy z plateb, o jejichž zrušení usilovala většina ostatních států.


Podrobnosti návrhu

Finanční prostředky z nástroje Next Generation EU mají být investovány do 3 pilířů. 

1. Podpora členských států v oblasti investic a reforem:

  • Nová facilita na podporu oživení a odolnosti s prostředky ve výši 560 miliard eur má nabídnout finanční podporu na investice a reformy, a to i pokud jde o ekologickou a digitální transformaci a posílení odolnosti ekonomik jednotlivých států, a propojí je s prioritami EU. Tato facilita bude součástí evropského semestru. Má být vybavena grantovým nástrojem v hodnotě až 310 miliard eur a bude schopna poskytnout úvěry v objemu až 250 miliard eur. Podpora má být k dispozici všem členským státům, ale bude se soustředit na ty, které jsou nejvíce postiženy a kde je největší potřeba zvýšit odolnost.
  • Navýšení prostředků stávajících programů politiky soudržnosti od současnosti do roku 2022 o 55 miliard eur v rámci nové iniciativy REACT-EU, které mají být přiděleny na základě závažnosti socioekonomických dopadů krize, včetně míry nezaměstnanosti mladých lidí a relativní prosperity členských států. 
  • Návrh na posílení Fondu pro spravedlivou transformaci o 40 miliard eur má pomoci členským státům rychleji přejít na klimaticky neutrální ekonomiku. Balík, z něhož má čerpat především Polsko, ale i další postkomunistické země včetně ČR, má místo dosavadních necelých 10 miliard eur obsahovat 40 miliard eur.
  • Navýšení prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova o 15 miliard eur má podpořit venkovské oblasti při provádění nezbytných strukturálních změn v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a dosáhnout ambiciózních cílů v souladu s novou strategií v oblasti biologické rozmanitosti a strategií od zemědělce ke spotřebiteli.
     

2. Nastartování ekonomiky EU prostřednictvím pobídek pro soukromé investice:

  • Nový nástroj pro podporu solventnosti má mobilizovat soukromé zdroje. Může být zprovozněn od roku 2020 a má mít rozpočet ve výši 31 miliard eur s cílem uvolnit 300 miliard eur na podporu solventnosti podniků ze všech hospodářských odvětví a připravit je na budoucnost, aby byly čistší, digitální a odolné.
  • Zvýšení kapacity stěžejního investičního programu Evropy – InvestEU na úroveň 15,3 miliardy eur za účelem mobilizace soukromých investic do projektů v celé Unii.
  • Díky příspěvku ve výši až 15 miliard eur z nástroje Next Generation EU má nová facilita pro strategické investice, která byla vytvořena v rámci fondu InvestEU, generovat investice až do výše 150 miliard eur k posílení odolnosti strategických odvětví, zejména těch, která jsou spojena s ekologickou a digitální transformací, a klíčových hodnotových řetězců na vnitřním trhu.

 
3. Ponaučení z krize:

  • Nový program v oblasti zdravotnictví EU pro zdraví s rozpočtem 9,4 miliardy eur má vést ke zlepšení zdravotní bezpečnosti a přípravy na budoucí zdravotní krize.
  • Mechanismus civilní ochrany Unie – rescEU má být rozšířen a posílen o 2 miliardy eur s cílem vybavit Unii k tomu, aby se mohla připravit na budoucí krize a reagovat na ně.
  • Program Horizont Evropa má být posílen o 94,4 miliardy eur s cílem financovat životně důležitý výzkum v oblasti zdraví, odolnosti a ekologické a digitální transformace.
  • Posílena má být podpora globálních partnerů EU prostřednictvím dalších 16,5 miliardy eur na vnější činnost, včetně humanitární pomoci.
  • Posíleny mají být i další nástroje s cílem zlepšit flexibilitu rozpočtu EU a jeho schopnost reagovat.

Zelená politika, digitalizace - ano nebo ne?

Veškeré prostředky získané prostřednictvím nástroje Next Generation EU mají být přidělovány pomocí programů EU v rámci přepracovaného VFR. Konkrétně by podpora měla plynout na:
 

Zelenou dohodu pro Evropu jako strategii oživení EU:

  • Rozsáhlá vlna renovací budov a infrastruktury a rozvinutější oběhové hospodářství přinesou pracovní příležitosti na místní úrovni.
  • Zavádění projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, zejména větrné a solární energie, a nastartování čistého hospodářství založeného na využívání vodíku.
  • Čistší doprava a logistika, včetně instalace jednoho milionu dobíjecích stanic pro elektrická vozidla, a rozvoj cestování po železnici a čisté mobility v našich městech a regionech.
  • Posílení Fondu pro spravedlivou transformaci na podporu rekvalifikace a pomoc podnikům při vytváření nových ekonomických příležitostí. 

Posílení jednotného trhu a jeho přizpůsobení digitálnímu věku:

  • Investice do většího a lepšího propojení, zejména rychlého zavádění sítí 5G.
  • Silnější průmyslová a technologická přítomnost ve strategických odvětvích, včetně umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, superpočítačů a cloudu.
  • Vybudování reálné ekonomiky založené na datech jako hnací síly inovací a vytváření pracovních míst.
  • Větší kybernetická odolnost.

 
Spravedlivé a inkluzivní oživení:

  • Krátkodobý evropský systém zajištění v nezaměstnanosti (SURE) má poskytnout 100 miliard eur na podporu pracovníků a podniků.
  • Agenda dovedností pro Evropu a akční plán digitálního vzdělávání má zajistit digitální dovednosti pro všechny občany EU.
  • Spravedlivá minimální mzda a závazná opatření týkající se transparentnosti odměňování mají pomoci zranitelným pracovníkům, zejména ženám.
  • Komise zintenzivňuje boj proti daňovým únikům, což má pomoci členským státům generovat příjmy.


Cesta k obnově

Podle předsedkyně Komise musí v nastávajících vyjednáváních členské země překonat rozpory a podpořit společný plán, jinak by mohly výrazně růst rozdíly mezi evropskými regiony, o jejichž smazání Unie dlouhodobě usiluje. Komise zdůraznila, že nutné do července 2020 dosáhnout rychlé politické dohody o navrhovaném nástroji a celkovém rozpočtu EU na období 2021–2027 na úrovni Evropské rady. O finální podobu se povede tvrdá diskuze. První příležitost bude mít Evropská rada na summitu 19. června 2020. Komise má poté spolupracovat s Parlamentem a Radou na dokončení dohody o budoucím VFR a doprovodných odvětvových programech. Finalizace počátkem podzimu by znamenala, že by nový dlouhodobý rozpočet mohl platit od 1. ledna 2021. Nicméně první reakce na návrh tomu nenapovídají a očekávají se komplikované debaty.


Reakce na nový návrh

Předsedkyně Komise svůj návrh přednesla před EP, kde byli přítomni kromě poslanců i další zástupci EU. Na zasedání zazněly postoje, že návrh je málo odvážný ve vlastních zdrojích; obavy ze zavedení evropské daně; obavy, že krize je prostředkem, jak vytvořit “super stát” apod.

Dánsko, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko mají od počátku výhrady. Obávají se, že by společné dluhy zavedly nový precedent. Zadlužené státy by mohly chtít přenášet odpovědnosti za své dluhy na celou EU. Místo nevratných grantů proto požadují, aby fond poskytoval pouze výhodné úvěry.

Francie a Německo, které vydávání nevratných grantů podporují, zdůrazňují, že fond má sloužit jen na podporu ekonomiky, ne na společné splácení dluhů z minulosti.


Prostředky pro ČR

ČR by měla z mimořádného balíku peněz získat 19,2 miliardy eur (skoro 550 miliard korun). Vyplývá to z návrhu předběžného rozdělení plateb a úvěrů. Přímé platby v rámci unijních fondů mají dosáhnout výše 8,6 miliardy eur, 10,6 miliardy eur mají být půjčky.

Premiér Andrej Babiš návrh kritizuje a nesouhlasí s takovou mírou zadlužení, kterou navrhuje Komise. Požaduje také dosavadní vzorec rozdělování prostředků z rozpočtu. Vláda ČR se obává změny podmínek přerozdělování finančních prostředků takovým směrem, který pro ČR nemusí být výhodný. Kritéria by měla totiž zohledňovat pokles HDP členských států v důsledku koronakrize. ČR má tento pokles zatím jeden z nejmenších, stejně jako růst nezaměstnanosti, což by mělo být další kritérium. Pro ČR by bylo výhodné upozadění cílů Zelené dohody pro Evropu, jejichž plnění bude, vzhledem ke struktuře hospodářství ČR, obtížné. Z návrhu Komise nicméně vyplývá, že 25 % zdrojů z fondu obnovy by mělo jít právě na zelenou politiku.


Ekonomická opatření členských států


S postupným rozšiřováním epidemie z Asie do Evropy a s postupným přijímáním opatření omezujících pohyb obyvatelstva, začala být zřejmá i důležitost následných dopadů na ekonomiku Unie. Od počátku byla EU kritizována za svoji nečinnost. Členské státy samy a nekoordinovaně přijímaly jednotlivá opatření, která měla omezit šíření viru. Státy často tato opatření nediskutovaly ani s EU, ani s ostatními členskými státy. Během března byla přijata také řada ekonomických opatření ze strany členských států jak na národní, tak regionální úrovni, kterou doplnily i iniciativy na úrovni EU. Reakce členských států tak mohla působit na první pohled chaoticky.
 

Ekonomická opatření lze rozdělit do šestí hlavních kategorii. Jedná se o:

1)      záruky na bankovní úvěry; státní půjčky pro firmy; dluhová moratoria;

2)      přímé finanční výplaty od státu;

3)      odklad daní daňové úlevy a další daňová opatření;

4)      odklad plateb, odpouštění sociálního a zdravotního pojištění;

5)      příspěvky státu na mzdy (Kurzarbeit);

6)      změny v systému sociálních dávek.   


Specifické kategorie, které jsou o řád níže, více specifikují typ jednotlivých opatření, např. státní půjčky, záruky státu na půjčky, dluhová moratoria, rekapitalizace, pomoc OSVČ, přímá pomoc pro podniky, přímá pomoc od státu pro zaměstnance, odklad daní fyzických osob, odklad daní právnických osob, odklad DPH a daně z nemovitosti, odpuštění či odklad sociálního a zdravotního pojištění (SP/ZP), příspěvky státu na mzdy nebo na zkrácení pracovní doby, ošetřovné či náhrada mzdy při karanténě. Každý stát zvolil vlastní cestu i harmonogram přijímání opatření. Pro přehlednost jsou kroky vybraných států uvedeny v tabulce níže. Jsou uvedeny i vyhrazené finanční částky (v mld. eur, popř. přepočítané dle kurzů národních měn vůči euru). Uvedená čísla představují pouze přibližné odhady.  

 

Ekonomická opatření vybraných členských států

 

Země

Hlavní kategorie

Specifické kategorie

Částka (mld. eur)

Další specifikace (zacílené subjekty, účast státu, provázanost s dalšími opatřeními, atd.)

ČR

1.

Státní půjčky specificky pro SMEs + OSVČ + …

0,18

Bezúročné; 0,5-15 mil. Kč; do 90 % způsobilých výdajů; splatnost 2 roky; roční odklad splátek

Záruky státu na půjčky pro podniky různých velikostí

33,25

10 tis. - 15 mil. Kč od KB; roční odklad splátek; ČMZRB - dotace úroků; + ohlášené záruky

Dluhová moratoria/odklad splátek

 

Jednotlivci a firmy; 3 nebo 6 měsíců; úvěry a hypotéky

2.

Specificky pro OSVČ

2,46

Jednorázově; nezdanitelné; pro zasažené; 25 tis. Kč

 

3.

Daň z příjmů fyzických osob

 

Odpuštění záloh na červen; odpuštění pokut/úroků při podání do 1. 7.

Daň z příjmů právnických osob

 

Odpuštění záloh na červen; vrácení daně z 2018/2019 na základě ztráty 2020; odpuštění pokut/úroků při podání do 1. 7.

DPH

 

Výjimky z DPH (zdravotnické zboží); odpuštění pokut za pozdní přiznání DPH

Daň z nemovitosti

 

Odpuštění pokut/úroků za pozdní přiznání

Ostatní daňová opatření

 

Odložení záloh na silniční daň - do října; odložení EET

4.

Odpuštění SP/ZP

 

Odpuštění min. plateb; 6 měsíců; pro OSVČ

5.

Na zaměstnance nuceně uzavřených podniků (specificky)

1,21

Uzavření nařízeno státem; 100 % mzdy (80 % stát)

Na zaměstnance podniků zasažených nedostatečnou poptávkou či dodávkami

 

60 - 100 % mzdy (60 % stát)

6.

"Ošetřovné" - zejm. příspěvek na péči o děti

 

Prodlouženo zaměstnancům (80 % red. zákl.); rozšířeno na OSVČ (424 Kč/den)

Náhrada mzdy při nařízené karanténě

 

60 % mzdy (80 % stát)

Francie

1.

Záruky státu na půjčky pro podniky různých velikostí

315

Do 25 % roč. obratu nebo 2 let mzd. nákl.; roční odklad splátek; garance 70-90 %

Půjčky/garance/zajištění specificky pro exportní firmy

1

Zajištění krátkodobých exportních půjček; zahrnuto více exportních trhů

Rekapitalizace

 

Kapitálové investice a znárodnění firem v obtížích

Ostatní

10

Veřejné zajištění nesplaceného úvěrového pojištění

2.

Pro OSVČ +

 

Pokles obratu/uzavření: až 1500 EUR; + svobodná povolání

Podnikům

4,6

Pokles obratu/uzavření: až 1500 EUR; velmi malé/mikro podniky; +2000 EUR při hrozbě krachu

3.

Daň z příjmů právnických osob

 

Urychlení daňových vratek na rok 2020

DPH

 

Urychlení daňových vratek

Ostatní daňová opatření

48,5

Odklad daní - mj. leteckých; ve speciálních případech i výjimky

4.

Odpuštění SP/ZP

 

Dočasně propuštění zaměstnanci neplatí povinné odvody

Odklad SP/ZP

 

Odklad příspěvků soc. zabezpečení; ve speciálních případech i výjimky

5.

Příspěvek státu při zkrácení pracovní doby

8,5

Zjednodušení, stát hradí 70 % hrubé mzdy; 100 % u minimální mzdy; retroaktivní

6.

"Ošetřovné" - zejm. příspěvek na péči o děti

 

Zvýšení dávky

Náhrada mzdy při nařízené karanténě

 

Zvýšení nemocenské

Podpora v nezaměstnanosti

 

Prodloužení

Ostatní

 

Prodloužení soc. práv (dávky pro handicapované, minimální sociální dávky)

Itálie

1.

Záruky státu na půjčky specificky pro SMEs +

1,7

Max. 5 mil.; rozšíření dostupnosti; mohou přispět i soukromé osoby; snížení poplatků;

Záruky státu na půjčky pro podniky různých velikostí

398,3

Středně velké podniky + další plánované záruky

Půjčky/garance/zajištění specificky pro exportní firmy

0,5

Podpora exportérů

Dluhová moratoria/odklad splátek

0,45

Jednoleté přerušení splátek hypoték nezaměstnaným; odklad splátek garanční bance - SMEs z nejpostiženějších obcí; odklad 6 měsíců splátek SMEs

2.

Specificky pro OSVČ

 

500 EUR/měsíc; 3 měsíce; z nejpostiženějších obcí

Pro OSVČ +

2,3

Jednorázově; 600 EUR; + sezónní pracovníci

Zaměstnancům

0,9

Jednorázový bonus; 100 EUR; pro docházející na pracoviště

3.

Daň z nemovitosti

0,54

60% sleva na dani na tržní pronájem (pro nájemníka)

Ostatní daňová opatření

10,6

Odklad daní - nejpostiženější obce - 2 měsíce; firmy s obratem pod 2 mld.; Odpuštění srážkové daně pro "professionals" bez zaměstnanců

4.

Odklad SP/ZP

 

Odklad příspěvků na soc. zabezpečení - nejpostiženější obce - 2 měsíce; firmy s obratem pod 2 mld.

5.

Na zaměstnance podniků zasažených nedostatečnou poptávkou či dodávkami

5

Příspěvek na mzdy zaměstnancům na neplacené dovolené + dalším

6.

"Ošetřovné" - zejm. příspěvek na péči o děti

1,83

Prodloužení s náhradou platu 50 % (alternativně poukaz 600/1000 EUR na péči); prodloužení pro pečující o handicapované

Náhrada mzdy při nařízené karanténě

0,13

Rozšíření nemocenské na karanténu

Ostatní

 

Prodloužení "placené dovolené" pro handicapované

Německo

1.

Státní půjčky specificky pro SMEs + OSVČ + …

 

Poskytování neomezených úvěrů od Kreditanstalt für Wiederaufbau (KfW); zvýšení limitu velikosti podniku

Státní půjčky pro podniky různých velikostí

100

250+ zaměstnanců, úvěrová autorizace KfW za účelem refinancování

Záruky státu na půjčky specificky pro SMEs +

2,5

Zvýšení míry rizika přebíraného státem, 2x vyšší garance od garačních bank

Záruky státu na půjčky pro podniky různých velikostí

473

250+ zaměstnanců, vč. záruk regionu

Rekapitalizace

100

250+ zaměstnanců

Odklad insolvencí/vymáhání/exekucí

 

Pro společnosti ve finančních problémech kvůli současné situaci

2.

Specificky pro OSVČ

 

Do 15 tis. EUR/OSVČ

Podnikům

50

Méně než 10 zaměstnanců; do 15 tis. EUR/firmu

Ostatním

48

Přímá podpora od spolkových zemí

3.

Daň z příjmů právnických osob

 

Možnost odkladu a snížení záloh; odpuštění pokut - if podnik tvrdě zasažen

4.

Odpuštění SP/ZP

 

Při využití Kurzarbeit: stát - 100 % ušlých příspěvků na soc. zabezpečení

5.

Příspěvek státu při zkrácení pracovní doby

106

Mírnější podmínky; stát - kompenzace 60 % ušlé čisté mzdy

6.

"Ošetřovné" - zejm. příspěvek na péči o děti

 

"Kinderzuschlag"

Podpora v nezaměstnanosti

 

Zmírnění podmínek na 6 měsíců (rovněž u "social assistance")

Polsko

1.

Státní půjčky specificky pro SMEs + OSVČ + …

16,538

Pro mikropodniky (5000 PLN)

Státní půjčky pro podniky různých velikostí

22,05

Úvěry z rozv. fondu na pomoc proti propouštění pracovníků; 3 roky; 0 % úrok

Záruky státu na půjčky pro podniky různých velikostí

 

Zvýšení garancí

Dluhová moratoria/odklad splátek

 

Splátkový kalendář pro osoby ve finančních potížích, dobrovolný odklad splátek

2.

Pro OSVČ +

 

Subvence až do výše 80 % min. mzdy; + pracující na základě servis. apod. smluv

Podnikům

 

Granty (až 75% pro SMEs) na pomoc proti propouštění pracovníků

3.

Daň z příjmů právnických osob

 

Odpočet letošních ztrát ve vypořádání daně 2021

4.

Odklad SP/ZP

 

Dále platby ve splátkách

5.

Na zaměstnance podniků zasažených nedostatečnou poptávkou či dodávkami

20,5065

do 80 % mzdy (50 % stát), podmínka nepropouštění

6.

"Ošetřovné" - zejm. příspěvek na péči o děti

 

Nespecifikováno

Švédsko

1.

Státní půjčky specificky pro SMEs + OSVČ + …

0,27

Zvýšení kapitálové dotace pro Almi, státní agenturu, která nabízí půjčky SMEs

Záruky státu na půjčky specificky pro SMEs +

 

Státní záruka na 70% nových bankovních úvěrů pro malé podniky; do 75 mil SEK

Půjčky/garance/zajištění specificky pro exportní firmy

22,98

Zvýšena alokace na úvěry, zvýšen strop pro úvěrové záruky EKN

3.

Daň z příjmů fyzických osob

 

Roční odložení platby daně na 3 mzdy od ledna do září 2020; úročeno

DPH

0,643

Odklad až o rok (vč. SMEs a OSVČ); retrospektivní; úročeno

Ostatní daňová opatření

1,195

SMEs+OSVČ: vrácení záloh z roku 2019, pokud využito k uhrazení ztráty 2020

4.

Odpuštění SP/ZP

3,033

Snížení příspěvků zaměstnavatelů na SP (důchody) pro SMEs; + OSVČ

Odklad SP/ZP

28,955

Odklad příspěvků zaměstnavatelů na soc. zabezpečení na 3 měsíce

5.

Příspěvek státu při zkrácení pracovní doby

1,838

Více než 90 % mzdy (70 % mzdových nákladů stát)

6.

Náhrada mzdy při nařízené karanténě

 

Stát zcela přebírá platbu nemocenské (duben-květen), rozšíření o OSVČ 14 dnů

Podpora v nezaměstnanosti

 

Pojištění v nezaměstnanosti: uvolnění podmínek, zvýšení výplat, prodloužení

 Zdroj: Vláda ČR - Ekonomická (fiskální) opatření členských států EU-27 a Spojeného království v reakci na pandemii COVID-19

 

Závěr

Situace v EU se postupně uklidňuje a dostává se do normálu. Již nyní je zcela zřejmé, že ekonomický dopad pandemie bude značný. EU a členské státy se od začátku krize snaží předcházet tomu, aby podniky ukončovaly svou činnost a zanikala pracovní místa. Unie i členské státy v boji proti koronaviru přistoupili k bezprecedentním opatřením, která by si ještě v únoru mohl málokdo představit.

Omezené pravomoci bránily Unii jednat razantněji. Opatření a varování ze strany EU navíc nebyla brána ze začátku příliš vážně. V neposlední řadě kroky členských států byly rychlejší, než kdyby musela být opatření schvalována na unijní úrovni. Kritika tedy není zcela oprávněná. Je možné, že koronavirová pandemie povede ke snahám EU o rozšíření svých pravomocí. Takové hlasy se již nyní ozývají z Komise, Parlamentu i z Rady. Aby k tomu mohlo dojít, musely by se otevírat smlouvy, což není v nejbližší době pravděpodobné.

Po ústupu pandemie je nezbytné zajistit opětovné fungování volného trhu a pohybu, jako klíčových prvků evropské integrace. Pandemie COVID-19 také ukázala, jak je vhodné produkovat kritické zboží v EU a snižovat v těchto oblastech závislost na třetích zemích. EU má opět možnost poučit se z krize a připravit se na případnou další. Je třeba vybudovat odolnější infrastrukturu pro řešení nepředvídaných událostí, zejména ve zdravotnictví. Zvláštní pozornost se má věnovat socioekonomickým odvětvím a ekosystémům, které krize postihla nejvíce.

K hospodářskému oživení by měl přispět nový dlouhodobý rozpočet (VFR) a plán obnovy, který Komise představila na konci května a který počítá s bezprecedentními půjčkami na mezinárodních finančních trzích. Návrh počítá také s navýšením rozpočtu pomocí nových zdrojů a vyšších stropů HND.

Krizi lze vnímat také jako zkoušku vnitřní soudržnosti EU. Dohody, kterých EU dosáhla, mohou značit, že jsou členské státy stále schopny kompromisu. I když jejich reakce tomu na první pohled nenapovídala.

Autor: Magda Komínková, psáno pro Euroskop

Další články v rubrice

5G v ČR: Jak EU přispívá k zabezpečení nové sítě?

Lucie Nalejvačová, Euroskop, 9.7.2020

Jak to bude s financováním EU po roce 2020?

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 23.04.2020

Mechanismus IPCR: Jak může EU pomoci s bojem proti pandemii?

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 25.03.2020

Zelená dohoda pro Evropu – hlavní výzva pro novou Komisi

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 18.02.2020