28.01.2021
Magda Komínková, psáno pro Euroskop
- Ve středu 20. ledna 2021 se Joe Biden stal oficiálně 46. prezidentem Spojených států amerických (USA). Volba nového prezidenta a jeho nástup do úřadu byly spojeny s řadou kontroverzí, kdy bývalý prezident Donald Trump výsledky voleb opakovaně zpochybnil.
- Nástup nového prezidenta by měl být změnou nejen pro Spojené státy, ale pravděpodobně i pro zbytek světa. Prezident USA se zavázal k dodržování demokratických hodnot a norem. Biden chce obnovit multilaterální vztahy a také deklaroval, že přistoupí k Pařížské dohodě.
- Nástup Joa Bidena může být šancí pro Evropskou unii (EU) a její snahy jak na poli klimatické politiky, tak v rámci budování užších vztahů. EU upřednostňuje užší spolupráci s USA, a proto v prosinci 2020 zveřejnila Novou agendu EU–USA pro globální změny, která má být založena na společných hodnotách, zájmech a celosvětovém vlivu.
Historie vztahů
Vztahy mezi USA a evropskými zeměmi fungovaly ještě před začátkem evropských integračních snah. V meziválečném období vztahy s evropskými zeměmi byly především obchodní. Důležitým milníkem ve vývoji novodobých vztahů mezi Evropou a USA byl Marshallův plán – Program pro politickou a hospodářskou obnovu Evropy po druhé světové válce. Již tehdy totiž museli lídři dotčených západoevropských zemí kooperovat na rozdělení finanční pomoci a právě při těchto debatách se zrodila myšlenka sjednocování Evropy.
Nicméně obecně vůči Evropě a ostatním regionům uplatňovaly Spojené státy až do první poloviny 20. století strategii částečné izolace. V roce 1948 tak byla založena Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), prostřednictvím níž byl Marshallův plán realizován a jež se stala platformou pro rozvoj spolupráce mezi členskými zeměmi (USA i Kanada byly přidruženými členy). OEEC se na počátku 60. let transformovala v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), v níž již Kanada a USA byly řádnými členy. Spolupráce na bezpečnostní úrovni se začala odvíjet v rámci Severoatlantické aliance NATO, založené v dubnu 1949.
V roce 1953 došlo k navázání diplomatických styků mezi USA a Evropským společenstvím uhlí a oceli (ESUO). Když členské státy ESUO zahájily na konci roku 1954 vyjednávání o projektu společného trhu, USA přijaly pozici veřejné i praktické podpory tomuto projektu. V roce 1954 byla zřízena Delegace Evropské komise ve Washingtonu, o deset let později Kancelář Evropské komise v New Yorku.
USA byly prvním zahraničním subjektem, který vyslal své pozorovatele do Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), na počátku 60. let pak došlo ke zřízení Mise USA u Evropských společenství v Bruselu. Spojené státy podporovaly iniciativu vedoucí až k podpisu smlouvy o Evropském hospodářském společenství (EHS) i přes to, že se procesu nehodlala účastnit Velká Británie. Ačkoli měla Velká Británie před prvním i druhým pokusem o vstup do EHS i podstatné hospodářské důvody, postoj USA se stal jedním z hlavních faktorů pro podání přihlášky k členství.
V době pádu brettonwoodského systému v roce 1971, kdy USA zavedly dovozní přirážky na 50 % všech importů z Evropy s cílem zamezit inflaci, byla omezena obchodní spolupráce. Následně po odpoutání kurzu dolaru od zlata se 70. léta již nesla v duchu rostoucí konkurence mezi USA a Evropskými společenstvími (ES). Měnící se poměr sil mezi oběma makroregiony postupně přerostl v rivalitu, která byla částečně překonána až koncem studené války a počátkem formalizace vzájemných vztahů.
Vzájemné vztahy výrazněji posílily na konci studené války, která částečně ukončila bipolární pojetí světa. Zejména státy střední a východní Evropy vítaly zapojení USA a rozšíření americké bezpečnostní záruky. Důležitou roli hrál samozřejmě i trh a obchod. Například v roce 1994 ministři zemí EU schválili dohodu s USA, podle níž obě strany vzájemně uznávají některé ze svých nejlepších značek alkoholu; (mj. skotskou whisky, irskou whisky, brandy Jerez a francouzské značky Cognac, Armagnac a Calvados; whisky Tennessee a Bourbon); Itálie a Řecko však proti dohodě o značkách alkoholu vznesly formální protest, protože nezahrnovala italský nápoj grappa a řecký ouzo.
Bližší bilaterální ekonomická spolupráce je upravena v rámci Transatlantického ekonomického partnerství z roku 1998. V roce 2007 vznikla Transatlantická ekonomická rada s cílem napomoci ekonomické konvergenci obou trhů. Jednalo se o platformu pro transatlantický dialog o ekonomických otázkách mezi členy Komise a vlády USA. V prosinci 2009 byla ukončena takzvané banánová válka, tedy obchodní spor mezi EU na jedné straně a USA a některými latinskoamerickými státy na straně druhé, který se týkal importu banánů.
Evropský parlament v dubnu 2012 schválil Dohodu o jmenné evidenci cestujících (známou pod zkratkou PNR – z angl. Passenger Name Records) umožňující sdílení údajů o cestujících letících z Evropy do USA nebo naopak. Dohoda, která je součástí strategie boje proti terorismu a mezinárodnímu zločinu, byla kritizována především kvůli nedostatečné ochraně osobních dat. USA a EU v březnu 2017 přijaly rozšíření spolupráce v oblasti léčiv o uznávání kontrol závodů na jejich výroby.
EU a USA mají nejrozsáhlejší a nejhlubší dvoustranné obchodní a investiční vztahy na světě a jejich ekonomiky jsou značně propojené. Obě ekonomiky společně představují přibližně polovinu celosvětového HDP a téměř třetinu celkového světového obchodu.
Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP)
V minulosti se objevilo několik způsobů, jak revitalizovat vzájemný obchod a investice mezi USA a EU. Jedním z nich byl návrh na uzavření Dohody o Novém transatlantickém trhu (NTMA, 1998). Stejné cíle měla sledovat i již dříve zamýšlená Dohoda o transatlantickém volném obchodu (TAFTA).
Na konferenci EU a USA, která proběhla v listopadu 2011, byla založena další platforma v rámci Transatlantické ekonomické rady – High level working group on jobs and growth (HLWG). Jejím primárním cílem bylo „určit politiky a opatření vedoucí ke zvýšení objemu obchodu a investic mezi EU a USA“. Pracovní skupina završila svou činnost 13. února 2013, kdy publikovala závěrečnou zprávu, ve které doporučila zahájit vyjednávání o TTIP (Transatlantic Trade and Investment Partnership). Následně v červenci 2013 zahájila EU a USA vícekolová jednání o budoucí komplexní obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými. Cílem vyjednávání je uzavření Transatlantické dohody obchodu a investicích TTIP.
Ani jeden z návrhů však nebyl doposud realizován. Jednání mezi USA a Evropskou komisí se však, po nástupu prezidenta Obamy do druhého funkčního období v roce 2013, rozběhla znovu, kdy byla zahájena jednání o TTIP. Do konce roku 2016 proběhlo 15 vyjednávacích kol. S nástupem prezidenta Donalda Trumpa, který zaujal k obchodním vztahům EU a USA odlišný postoj, byly rozhovory zastaveny.
Problematickým bodem stále zůstávají citlivé sektory jako např. zemědělství, textilní výroba či audiovizuální služby, které se poměrně často vyznačovaly vzájemnými spory (např. dovoz banánů či hovězího masa z USA do EU).
Rada v dubnu 2019 schválila mandáty pro Komisi k zahájení jednání s USA o dvou dohodách, kterými jsou obchodní dohoda zaměřená pouze na odstranění cel na průmyslové zboží kromě zemědělských produktů; dohoda o posuzování shody, jejímž cílem by bylo odstranit necelní překážky tím, že by se firmám usnadnilo prokazování, že jejich výrobky splňují technické požadavky v EU i v USA, a zároveň by byla zachována vysoká úroveň ochrany v EU. EU je dle dohody připravena zahájit s USA jednání. Mají se týkat pouze velice omezeného souboru otázek. Mandáty stanovují, že směrnice pro jednání TTIP, dohodnuté v červenci 2013, jsou nepoužitelné a nerelevantní.
Americká politika vůči procesu evropské integrace byla od počátku procesu integrace relativně konzistentní a pozitivní. Nicméně, americká politika vůči evropské integraci od dob prvních iniciativ může vyznívat i dvojznačně: na jedné straně je možné sledovat aktivní podporu sjednocení kontinentu, a to v hospodářské i politicko-bezpečnostní oblasti, na straně druhé stranězvláště za studené války i rivalitu v některých oblastech.
Vztahy EU-USA za prezidenta Trumpa
Po poměrně nečekaném vítězství ve volbách nastoupil Donald Trump do funkce v lednu 2017. Od začátku se Trump snažil prosazovat heslo „America first“, čímž došlo i ke změně přístupu k EU i transatlantickému spojenectví. Vztahy mezi EU a USA se od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu výrazně zhoršily. Trump také během čtyř let v Bílém domě vystoupil z řady mezinárodních organizací. Prezident v červnu 2017 oznámil odstoupení Spojených států od Pařížské klimatické dohody. Rozpory panovaly také v rámci témat, jako je Írán, cla na ocel a hliník, úloha multilaterálních institucí a systém založený na pravidlech, jmenování soudců odvolacího orgánu Světové obchodní organizace. Prezident USA rovněž bez varování snížil v diplomatickém protokolu status zastoupení EU v USA zpět na úroveň mezinárodní organizace. V oblasti bezpečnosti a rozpočtu Severoatlantické aliance (NATO) prezident Trump požadoval, aby všichni spojenci splnili svůj závazek věnovat 2 % svého HDP na obranné výdaje.
Na konci května 2018 podepsal prezident Trump dvě prohlášení, která upravují výjimky na uvalení cel na dovoz ocele a hliníku do USA. Vyplývá z nich, že členským státům EU (stejně jako Kanadě a Mexiku) je s platností od června 2018 výjimka z uvalení celních tarifů ukončena. Od června podléhaly dovozy ocele a hliníku z členských států EU do USA celním tarifům ve výši 25 % v případě oceli a 10 % v případě hliníku. V reakci na toto jednostranné zvýšení amerických dovozních cel na některé výrobky z oceli a hliníku schválil Výbor pro překážky obchodu návrh nařízení uvalující protiopatření EU. Navržené nařízení zmocňuje EK uložit dodatečná cla na vybrané výrobky dovážené z USA. V červenci 2018 se Ve Washingtonu Jean-Claude Juncker a prezident USA dohodli na spolupráci v řadě odvětvích, zejména při odstraňování vzájemných cel na průmyslové výrobky vyjma automobilů. Trump se zmínil o „nové fázi ve vztazích“. Prezident Trump se také znovu dostal do střetu s evropskými lídry na summitu NATO ohledně výdajů na obranu.
Obchod mezi EU a USA se zbožím v období 2016–2018 (v miliardách EUR)
|
Rok |
Dovoz zboží z USA do EU |
Vývoz zboží z EU do USA |
Bilance EU (zboží) |
|
2016 |
248,8 |
363,7 |
+ 114,9 |
|
2017 |
256,6 |
376,2 |
+ 119,6 |
|
2018 |
267,3 |
406,4 |
+ 139,1 |
Zdroj: Evropský parlament – Transatlantické vztahy
Během předchozích rozepří se USA a EU rozcházely v nástrojích, jak něčeho dosáhnout. Za doby Donalda Trumpa to bylo v novodobé historii poprvé, kdy se rozcházely ve svých základních cílech. Donald Trump byl přesvědčen, že současné globální uspořádaní je pro USA nevýhodné. Že nejen Čína, ale i EU (zejména Německo) vydělávají na úkor USA. Pro předchozí americké prezidenty, ať už to byli republikáni, nebo demokraté, zůstávala Unie partnerem a spojencem. Prezident Trump ale vnímal EU spíše jako problém a konkurenta USA. Po uplynulé čtyři roky byly transatlantické vztahy obdobím odvet a ztěžování si podmínek pro obchod a podnikání. Z partnerů a spojenců, v ekonomické oblasti, se během krátké doby stali v některých oblastech rivalové. Trump odešel z funkce a stal se prvním americkým prezidentem za posledních zhruba 150 let, který se nezúčastnil inauguračního aktu svého nástupce.
Nástup Joa Bidena
Volba prezidenta Spojených států amerických se konala v úterý 3. listopadu 2020 a voliči se mohli rozhodnout mezi republikánským kandidátem Donaldem Trumpem a demokratem Joe Bidenem. Z důvodu pandemie covid-19 miliony voličů využily možnost volit korespondenčně, což zapříčinilo o mnoho delší sčítání hlasů, než bylo obvyklé. Na výsledky se čekalo více než sedmdesát hodin od uzavření volebních místností. Výsledky potvrdily, že vyhrál člen Demokratické strany Joe Biden v poměru 306 volitelů ku 232. Oficiální výsledek hlasování sboru volitelů byl nicméně vyhlášen až na začátku ledna 2021. Při sčítání hlasů volitelů, kteří měli v Kongresu stvrdit Bidenovo prezidentství, došlo k dalšímu vyhrocení vztahů. Příznivci odstupujícího prezidenta Donalda Trumpa obsadili 6. ledna 2021 budovu Kapitolu. Schůze obou komor Kongresu musela být přerušena poté, co Trumpovi příznivci přemohli policisty a ochrannou službu, dostali se do budovy a následně pronikli i do jednacích sálů Senátu a Sněmovny reprezentantů.
Lídři EU brzy po listopadovém Bidenově zvolení pozvali nastupujícího prezidenta USA do Evropy, aby probrali priority nových vzájemných vztahů. Biden dal najevo, že hodlá po nástupu obnovit klimatické závazky své země a zvolit vstřícnější přístup k zahraničním partnerům.
Americký prezident Joe Biden začal krátce po nástupu do úřadu v naplňování své agendy. Zdroj: čtk, AP
Biden se stal 46. prezidentem USA. Jeho inaugurace proběhla ve středu 20. ledna 2021. Ursula von der Leyenová po inauguraci prohlásila: „Po čtyřech letech má EU v Bílém domě znovu přítele. Začátkem nové éry vztahů může být americký návrat k Pařížské dohodě o klimatu”. Nástup nového amerického prezidenta je dle mnohých šancí pro oživení vztahů EU se Spojenými státy, které za poslední čtyři roky značně utrpěly.
Joe Biden hned po nástupu do úřadu podepsal 15 nových exekutivních příkazů a dvě nařízení pro federální agentury v oblastech zdravotnictví, hospodářství, imigrace, ekologie či rovnosti. Některé z nich ruší nařízení Donalda Trumpa. Takto rychlý start legislativní činnosti je v moderních dějinách ojedinělý. USA by se měly také vrátit do Světové zdravotnické organizace (WHO).
Joe Biden mimo jiné vyhlásil nová nařízení, která mají omezit šíření nového typu koronaviru – povinné nošení roušek a dodržování doporučovaných rozestupů ve všech federálních budovách, na všech územích vlastněných federální vládou a také všem zaměstnancům federální vlády. Joe Biden již dříve deklaroval, že hodlá změnit přístup k ochraně životního prostředí a plánuje znovu přistoupit k Pařížské klimatické dohodě z roku 2015.
Budoucí vztahy EU-USA
Předseda Evropské rady Charles Michel vzkázal Bidenovi, že EU je připravena obnovené partnerství postavit na pěti prioritách. Vedle boje proti změnám klimatu je to i společný postup proti pandemii covidu-19, který Trump odmítal. Unie chce spolupracovat také na oživení ekonomik zasažených pandemií, posílení oslabené role globálních organizací a multilaterálních dohod a na mírovém řešení konfliktů ve světě.
Od Bidenovy administrativy se v oblasti mezinárodního obchodu obecně očekávají dvě základní věci. Zaprvé to, že zlepší postoj USA k EU a že obnoví jednání o úmluvě typu TTIP. Zadruhé to, že fakticky nijak výrazně nesleví z vyostřeného postoje Trumpovy administrativy vůči Číně. Na globálním poli by měly EU a USA v zájmu obhajoby západních hodnot hovořit společným hlasem.
Nová agenda EU a USA pro globální změnu
Nové vztahy by měly být nastartovaný prostřednictvím nové transatlantické agendy – Nová agenda EU a USA pro globální změnu. Komise již v prosinci 2020 předložila návrh této nové transatlantické agendy zaměřené na budoucnost. EU v ní uvádí, že minulé roky byly zatíženy posunem v geopolitickém rozložení moci, bilaterálním napětím a jednostrannými tendencemi. Vítězství nově zvoleného prezidenta Joea Bidena a nově zvolené viceprezidentky Kamaly Harrisové představuje podle EU jedinečnou příležitost vytvořit novou transatlantickou agendu pro globální spolupráci, která bude založena na společných hodnotách, zájmech a celosvětovém vlivu. Unijní návrh nové transatlantické agendy pro globální spolupráci zaměřené na budoucnost ukazuje, kde je zapotřebí globální vedení, a jeho středem jsou tyto obecné zásady: posílené mnohostranné aktivity a instituce, sledování společných zájmů, využívání kolektivní síly a hledání řešení, která respektují společné hodnoty.
|
Hlavní zásady nové transatlantické agendy:
|
Nová agenda zahrnuje čtyři oblasti a určuje první kroky společných akcí, které by představovaly počáteční transatlantický plán, jak řešit klíčové výzvy a využít příležitostí.
(1) Spolupráce pro zdravější svět: covid-19 a postpandemická doba: EU zve Spojené státy, aby se společně s ní postavily do čela úsilí o podporu celosvětové spolupráce, pokud jde o reakci na koronavirus, ochranu životů a živobytí a opětovné otevření ekonomik a společností. EU chce s USA spolupracovat na zajištění financování vývoje a spravedlivé celosvětové distribuce očkovacích látek, testů a léčebných postupů, na rozvoji společných kapacit pro připravenost a reakci, usnadnění obchodu se základním zdravotnickým materiálem a také na posílení a reformě Světové zdravotnické organizace.
(2) Spolupráce na ochraně planety a prosperity: EU navrhuje nastolit komplexní transatlantickou zelenou agendu, koordinovat postoje a společně vést úsilí o dosažení ambiciózních globálních dohod, počínaje společným závazkem k nulovým čistým emisím do roku 2050. Součástí návrhů EU jsou společná iniciativa v oblasti obchodu a klimatu, opatření k zamezení únikům uhlíku, aliance pro ekologické technologie, globální regulační rámec pro financování udržitelnosti, společné vedení boje proti odlesňování a posílení ochrany oceánů.
(3) Spolupráce v oblasti technologií, obchodu a norem: EU chce s USA úzce spolupracovat s cílem vyjednat řešení překážek obchodu, vést reformu Světové obchodní organizace a zřídit novou Radu EU–USA pro obchod a technologie. Kromě toho EU navrhuje zahájit s USA zvláštní dialog o odpovědnosti on-line platforem a velkých technologických společností, spolupracovat na spravedlivém zdanění a nápravě narušení trhu a vypracovat společný přístup k ochraně kritických technologií. Návrhy EU zahrnují také umělou inteligenci, datové toky a spolupráci v oblasti regulace a norem.
(4) Spolupráce na vytvoření bezpečnějšího, bohatšího a demokratičtějšího světa: EU navrhuje znovu navázat užší transatlantické partnerství v různých geopolitických arénách a spolupracovat na posílení koordinace, využití všech dostupných nástrojů a posílení kolektivního vlivu. EU se plánuje plně zapojit do summitu pro demokracii, který navrhnul nově zvolený prezident Biden. EU by rovněž uvítala koordinaci společných reakcí EU a USA s cílem podpořit regionální a globální stabilitu, posílit transatlantickou a mezinárodní bezpečnost, mimo jiné prostřednictvím nového dialogu EU–USA o bezpečnosti a obraně, a posílit mnohostranný systém.
Komise vyzvala Evropskou radu, aby tento nástin a navržené první kroky potvrdila jako plán pro novou transatlantickou agendu pro globální spolupráci před jejím zahájením na summitu EU–USA plánovaném na první polovinu roku 2021.
Závěr
Vztahy mezi Evropou a USA hrály historicky významnou roli. Užší vazby se začaly vytvářet po druhé světové válce a po mírném ochlazení opět zesílily na konci studené války. Drobné problémy se sice ve vzájemných vztazích objevovaly, ale skutečná krize v transatlantickém partnerství nastala s nástupem Donalda Trumpa do prezidentského úřadu. Postoje bývalého prezidenta Trumpa a jeho nejbližších poradců byly v historii transatlantických vztahů bezprecedentní: byly definovány otevřenými útoky na EU a některé její lídry, podporou euroskeptických stran a vlád a hrozbami.
Nyní, po nástupu nového amerického prezidenta Bidena, chce Evropská unie výrazně posílit spolupráci se Spojenými státy, s nimiž měla poslední čtyři roky chladné vztahy. EU by také chtěla s Bidenovou vládou vyřešit další sporná témata – zejména zdanění velkých technologických firem. Komise by chtěla obnovit přerušený dialog a přimět USA, aby souhlasily s kompromisní variantou zdanění amerických internetových gigantů jako je Facebook a Google, která by předešla zaváděním různých daní v jednotlivých evropských zemích. Komise chce také k vyřešení obchodních a daňových sporů ustavit zvláštní transatlantickou radu. Summit EU–USA plánovaný na první polovinu roku 2021 by měl pomoci začít naplňovat tyto ambiciózní cíle. Silné transatlantické partnerství totiž posiluje Evropskou unii i Spojené státy.
Autor: Magda Komínková, psáno pro Euroskop
