Role dopravy v ekologické a digitální transformaci EU

12.03.2021
Magda Komínková, psáno pro Euroskop, ilustrační foto Pixabay

  • Doprava má stěžejní význam pro Evropskou unii (EU) jako takovou i pro její členské státy. Dopravní politika byla vždy chápána jako nedílná součást projektu společného trhu, a proto již ve Smlouvě o EHS byly zmíněny její cíle a základní nástroje.
  • Dlouhodobým cílem EU je bezpečná, trvale udržitelná a propojená doprava.
  • S rostoucí mobilitou obyvatel se EU snaží řešit problémy spojené s dopravními systémy a s ekologickou náročností dopravy. Věnuje se udržitelnosti, kvalitě ovzduší, infrastruktuře, hospodářské soutěži a dopravnímu zatížení.
  • Doprava má také významný vliv na plnění cílů Zelené dohody pro Evropu.

Doprava v EU

Prioritou dopravní politiky bylo od počátku vytvoření společného dopravního trhu prostřednictvím liberalizace jednotlivých druhůdopravy. V současné době se cíle změnily a Unie usiluje o bezpečnou dopravu a snížení dopadů na klima.

Doprava v rámci Unie spotřebovává jednu třetinu celkové konečné spotřeby energie v EU. Značná část této energie pochází z ropy. To znamená, že doprava je zdrojem emisí skleníkových plynů v EU a významnou měrou přispívá ke změně klimatu. Zatímco většina ostatních hospodářských odvětví, jako je výroba elektřiny a průmysl, své emise od roku 1990 snižuje, úhrn emisí z dopravy vzrůstá. Nyní představují více než čtvrtinu celkových emisí skleníkových plynů v EU.

Automobily, dodávky, nákladní automobily a autobusy produkují více než 70 % všech emisí skleníkových plynů z dopravy. Zbytek pochází především z námořní a letecké dopravy.

Předpoklad úspěchu Zelené dohody pro Evropu

Odvětví dopravy je druhá největší oblast výdajů evropských domácností, která přispívá 5 % k evropskému HDP a přímo zaměstnává přibližně 10 milionů pracovníků. Důležitýmaktuálním úkolem odvětví dopravy je výrazně snížit emise a dosáhnout vyšší udržitelnosti.

Zelená transformace nabízí také příležitosti pro lepší kvalitu života a evropskému průmyslu přináší příležitost modernizovat se, vyvíjet nové produkty. Vzhledem k vysokému podílu EU na celkových emisích skleníkových plynů bude možné cíle EU, pokud jde o snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % a dosažení klimatické neutrality do roku 2050, splnit pouze v případě snížení závislosti dopravy na fosilních palivech a v součinnosti s úsilím o nulové znečištění. Úspěch Zelené dohody pro Evropu proto závisí z velké míry na schopnosti zajistit udržitelnost dopravního systému.

Snaha o transformaci a modernizaci dopravy přichází navíc v době, kdy celé evropské hospodářství i doprava trpí dopady koronavirové pandemie. Zvýšením veřejných a soukromých investic do modernizace a ekologizace vozových parků a infrastruktury a posílením jednotného trhu má EU možnost modernizaci nastartovat. Je třeba, aby se všechny druhy dopravy staly více udržitelnými, aby byly dostupné ekologické alternativy a aby byly na podporu této transformace zavedeny správné pobídky. Je také důležité, aby doprava byla přístupná a cenově dostupná pro všechny, aby venkovské a odlehlé regiony zůstaly propojeny.

Strategické dokumenty

Právní předpisy EU přímo řeší dopady dopravy na životní prostředí a zdraví tím, že stanoví závazná pravidla. Ta zahrnují mezní hodnoty emisí pro osobní automobily, dodávky, nákladní vozidla a autobusy, zvláštní požadavky na pohonné hmoty a hlukové mapy a akční plány pro snižování hluku z velkých objektů dopravní infrastruktury, jako jsou letiště.

V roce 2011 Komise vydala bílou knihu o budoucnosti dopravy do roku 2050 a stanovila vizi omezit emise skleníkových plynů z dopravy do roku 2050 minimálně o 60 % oproti roku 1990. Konkrétně bylo cílem odstranit rozdíly mezi vnitrostátními dopravními sítěmi, eliminovat překážky, které brání hladkému fungování jednotného trhu, a překonat technické překážky, jako např. neslučitelné normy v železniční dopravě.

Obdobně Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu z roku 2016 stanovila cíl zefektivnění dopravního systému, rychlejší zavádění nízkoemisních paliv a přechod na vozidla s nízkými, případně i nulovými emisemi. Následně Strategie Komise z roku 2018 Čistá planeta pro všechny: Evropská strategická dlouhodobá vize prosperujícího, moderního, konkurenceschopného a z hlediska klimatu neutrálního hospodářství má za cíl vymezit směřování přechodu k čisté ekonomice a nulovým emisím skleníkových plynů v EU do roku 2050. Co se týče dopravy, strategie vyzdvihuje potřebu systémového přístupu a zdůrazňuje, že je důležité přejít na nízkouhlíkový režim a vozidla s nulovými emisemi, zdůrazňuje úlohu elektrifikace a obnovitelných zdrojů energie.

Plán pro dosažení evropských klimatických cílů pokračuje. Po představení strategií pro integraci energetického systému a vodík v červenci 2020 byla v prosinci 2020 uvedena Strategie udržitelné a inteligentní mobility, která stanovuje, jakým způsobem má být docíleno dekarbonizace a modernizace dopravy v Evropské unii (EU) do roku 2050.

Strategie udržitelné a inteligentní mobility

Zatímco emise v ostatních sektorech se daří pomalu snižovat, objem emisí z dopravy se naopak stále zvyšuje. Aby bylo dosaženo klimatických závazků, které plynou jak ze Zelené dohody pro Evropu, tak rovněž i z Pařížské klimatické dohody, je třeba tento trend zvrátit.

Na základě Zelené dohody pro Evropu představila Evropská komise 9. prosince 2020 novou Strategii mobility – Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti, jejímž cílem je zajistit udržitelný a odolný evropský dopravní systém. Právě takto transformovaný dopravní systém má pomoci dosáhnout hlavního cíle 90% snížení emisí souvisejících s dopravou do roku 2050, a tím i k naplnění závazku klimatické neutrality.

Strategie obsahuje tři cílové roky – 2030, 2035 a 2050. Do roku 2030 má být 100 evropských měst klimaticky neutrálních. Na evropských silnicích by se mělo nacházet nejméně 30 milionů bezemisních automobilů a bezemisní by měly být také pravidelné dopravní spoje na vzdálenosti kratší než 500 km.

Doprava by měla být co nejvíce automatizována a rozsah vysokorychlostní železniční dopravy v celé EU by se měl podle strategie zdvojnásobit. Dále mají být do roku 2030 na trh uvedena bezemisní námořní plavidla a do roku 2035 dokonce bezemisní letadla. Postupně až do roku 2050 mají být pak téměř všechny osobní automobily, dodávky a autobusy na evropských silnících emisně neutrální. Rovněž má dojít k posílení nákladní železniční dopravy a plně funkční transevropské dopravní sítě TEN-T.

Strategie kromě klíčových iniciativ obsahuje také doprovodný akční plán s 82 iniciativami, které by měly během následujících čtyř let reformovat dopravu. Hlavní prvky strategie se dotýkají všech druhů dopravy, tj. silniční, letecké, železniční, námořní i vnitrozemské vodní plavby. Klíčovou roli mají hrát digitální technologie a důraz na snižování škodlivých emisí v dopravě. Strategie má změnit způsob pohybu osob a zboží po EU a usnadnit kombinování různých druhů dopravy v rámci jedné cesty. V oblasti meziměstské mobility je pak třeba se zaměřit převážně na rozvoj železničních spojení. Železniční doprava by měla také být využívána jako ekologická alternativa k silniční nákladní dopravě. Snížení emisí v sektoru dopravy má pomoci také určování cen uhlíku a lepší pobídky pro uživatele cestovních a přepravních služeb. Výsledkem má být 90% snížení emisí do roku 2050.

Strategie pro udržitelnou mobilitu definuje 3 milníky pro dosažení klimatických cílů:

Do roku 2030

  • ​zajistit alespoň 30 milionů aut s nulovými emisemi v Evropě,
  • vybudovat 100 klimaticky neutrálních evropských měst,
  • zdvojnásobit počet vysokorychlostních tratí v Evropě,
  • zajistit uhlíkovou neutralitu hromadné dopravy pro cesty kratší 500 km,
  • vybudovat automatizovanou mobilitu ve velkém měřítku,
  • uvést na trh námořní plavidla s nulovými emisemi.

Do roku 2035

  • uvést na trh velká letadla s nulovými emisemi.

Do roku 2050

  • zajistit, aby téměř všechna vozidla byla klimaticky neutrální,
  • zdvojnásobit provoz nákladní železniční dopravy,
  • ztrojnásobit počet vysokorychlostních tratí,
  • zajistit plně funkční multimodální globální TEN-T síť pro udržitelnou a inteligentní dopravu včetně vysokorychlostních spojení.

10 klíčových oblastí činnosti

Strategie stanovuje celkem 82 iniciativ v 10 klíčových oblastech činnosti (tzv. „vlajkové iniciativy“), z nichž každá obsahuje konkrétní opatření.

Udržitelnost

  1. podporovat zavádění vozidel, plavidel a letadel s nulovými emisemi, obnovitelných a nízkouhlíkových paliv a související infrastruktury – například instalací 3 milionů veřejných dobíjecích stanic do roku 2030,
  2. vytvořit letiště a přístavy s nulovými emisemi – například prostřednictvím nových iniciativ na podporu udržitelných leteckých a námořních paliv,
  3. zajistit zdravou a udržitelnou meziměstskou a městskou mobilitu – například zdvojnásobením vysokorychlostní železniční dopravy a rozvojem další cyklistické infrastruktury v příštích deseti letech,
  4. ekologizovat nákladní dopravu – například zdvojnásobením železniční nákladní dopravy do roku 2050,
  5. zpoplatnit uhlík a poskytovat lepší pobídky uživatelům – například realizací uceleného souboru opatření s cílem zajistit spravedlivé a efektivní stanovování cen ve všech druzích dopravy.

Inteligence

  1. zajistit, aby se propojená a automatizovaná multimodální mobilita stala realitou – například tím, že se cestujícím umožní nakupovat jízdenky pro multimodální cesty a nákladní doprava bude moci plynule přecházet z jednoho druhu dopravy na jiný,
  2. stimulovat inovace a využívání dat a umělé inteligence v zájmu inteligentnější mobility – například plnou podporou zavádění dronů a bezpilotních letadel a dalších opatření na vybudování společného evropského prostoru pro data o mobilitě.
    1. posílit jednotný trh – například zintenzivněním úsilí a investic za účelem dokončení transevropské dopravní sítě (TEN-T) do roku 2030 a podporou tohoto odvětví, aby se díky zvýšeným veřejným i soukromým investicím do modernizace vozového parku ve všech druzích dopravy lépe zotavilo,
    2. dosáhnout spravedlivé a rovné mobility pro všechny – například tím, že se nová mobilita stane cenově dostupnou a přístupnou ve všech regionech a pro všechny cestující, včetně osob se sníženou pohyblivostí, a že se toto odvětví pro pracovníky zatraktivní,
    3. zvýšit bezpečnost a zabezpečení dopravy ve všech jejích druzích – mimo jiné tím, že se do roku 2050 sníží počet smrtelných obětí nehod téměř na nulu.

Odolnost

Ze strategie vyplývá několik konkrétních milníků, kterých by mělo být dosaženo:

1) Milníky snižování současné závislosti na fosilních palivech:

  • Do roku 2030 má být v provozu nejméně 30 milionů automobilů s nulovými emisemi a 80 000 nákladních automobilů s nulovými emisemi.
  • Do roku 2050 mají být téměř všechny automobily, dodávky, autobusy i nová těžká nákladní vozidla bez emisí.
  • Zaoceánská plavidla s nulovými emisemi mají být připravena k uvedení na trh do roku 2030, velká letadla s nulovými emisemi do roku 2035.

2) Milníky posunu větší části činnosti směrem k udržitelnějším druhům dopravy:

  • Pravidelná hromadná doprava na vzdálenosti kratší než 500 km by měla být do roku 2030 v rámci EU uhlíkově neutrální.
  • Provoz na vysokorychlostní železnici se má do roku 2030 zdvojnásobit a do roku 2050 ztrojnásobit.
  • Do roku 2030 má být v Evropě nejméně 100 klimaticky neutrálních měst.
  • Železniční nákladní doprava má vzrůst do roku 2030 o 50 % a do roku 2050 se zdvojnásobí.
  • Doprava po vnitrozemských vodních cestách a pobřežní plavba má vzrůst do roku 2030 o 25 % a do roku 2050 o 50 %.

3) Milníky internalizace externích nákladů na dopravu, též prostřednictvím systému EU pro obchodování s emisemi:

  • Do roku 2030 má být železniční a vodní intermodální doprava schopna rovnocenně konkurovat silniční dopravě v EU.
  • Všechny externí náklady na dopravu v EU mají nejpozději od roku 2050 hradit uživatelé dopravy.

4) Milníky na cestě k inteligentní mobilitě:

  • Do roku 2030 usnadní bezproblémovou multimodální osobní dopravu integrované elektronické přepravní doklady a nákladní doprava bude bezpapírová.
  • Do roku 2030 má být ve velkém měřítku rozšířená automatizovaná mobilita.

5) Milníky na cestě k odolné mobilitě:

  • Multimodální transevropská dopravní síť vybavená pro udržitelnou a inteligentní dopravu s vysokorychlostním spojením bude v provozu do roku 2030 v případě hlavní sítě a do roku 2050 v případě globální sítě.
  • Do roku 2050 se má počet obětí u všech druhů dopravy v EU blížit nule.

Elektromobilita

S cíli Zelené dohody pro Evropu úzce souvisí rozšiřování elektromobility. Celkový podíl bateriových elektrických vozidel a plug-in hybridů (tedy aut se spalovacím a elektrickým motorem s možností dobíjení ze zásuvky) na nových registracích (i vzhledem k pozitivnímu vývoji ve Švédsku, Německu, Francii i Nizozemsku) v Evropě roste a přesáhl 10 %. Například Norsko v roce 2020 dosáhlo 54,3% podíl na nových registracích elektrických aut a plug-in hybridy 20,4%. ČR dosáhla v roce 2020 2,5% podíl. Z vozidel sledovaných v rámci Národního akčního plánu čisté mobility byl v loňském roce největší zájem o automobily s externím dobíjením.

Registrace nových osobních automobilů na vybrané alternativní pohony v ČR v období leden – prosinec 2020:

  • 3 262 BEV vozidel (bateriové elektrické), meziročně +332 %
  • 1 978 PHEV vozidel (plug-in hybrid), meziročně +321 %
  • 1 293 CNG vozidel (stlačený zemní plyn), meziročně -28 %
  • 1 280 LPG vozidel (zkapalněný ropný plyn), meziročně +215 %

Systém EU pro obchodování s emisemi

Pracovní program Komise na rok 2021 se zaměřuje na řešení řady otázek souvisejících s dopravou, mezi něž patří např. přezkum systému obchodování s emisemi (ETS), infrastruktura pro alternativní paliva, výkonnostní normy pro emise CO2, inteligentní dopravní systémy, transevropské sítě (TEN-T), iniciativa pro železniční koridory (včetně revize nařízení o evropské železniční síti zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy).

Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) začal být uplatňován v roce 2005 s cílem podpořit snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem. Omezuje objem skleníkových plynů, které mohou energeticky náročná průmyslová odvětví, výrobci energie vypouštět do ovzduší. Počet emisních povolenek je zastropován na určité úrovni, kterou určuje EU, a podnikům se jednotlivé povolenky přidělují, nebo si je tyto podniky kupují. Strop je v průběhu času snižován, aby se i množství emisí postupně snižovalo. Emisní obchodování je nástroj motivující ke snižování emisí skleníkových plynů a k modernizaci. Nicméně přebytek v posledních letech snižuje motivaci firem investovat do čistých technologií a podrývá efektivnost systému, který má být důležitou součástí boje proti změnám klimatu.

V novém Víceletém finančním rámci (VFR) na období 2021–2027 Komise navrhuje zmodernizovat příjmy, mj. zavedením několika nových kategorií vlastních příjmů založených i na ziscích ze systému EU pro obchodování s emisemi pravděpodobně propojeného s mechanismem uhlíkové kompenzace na hranicích (od roku 2023). Systémem obchodování s emisemi by mohl projít změnou a část financí by mohla plynout přímo do rozpočtu EU. Navíc by pod tento systém měla nově spadat i lodní a letecká doprava.

EU plánuje vytvořit také nový systém hodnocení letů a letadel podle jejich uhlíkové stopy. Letadla i lety by měly mít ekoznačky, které by byly podobné těm, které mají domácí spotřebiče. Evropská agentura pro bezpečnost letectví vypsala výběrové řízení na vypracování klasifikačního systému. Technické podrobnosti k udělování značek mají být stanoveny do konce roku 2022. Termín, od kdy bude hodnocení k dispozici cestujícím, zatím stanoven nebyl. Ekologická značka by měla zohledňovat řadu dalších věcí, které ohrožují klima, nejen emise oxidu uhličitého z motorů. Hodnocení by tak mělo zahrnovat i životní cyklus letadel, hluk nebo emise oxidů dusíku. Některá letiště už počítají poplatky za vzlet a přistání podle hluku a množství oxidů dusíku a CO2, které vypouštění motory letadel. Také odborníci už delší dobu říkají, že pro ekologickou rovnováhu nejsou rozhodující pouze emise CO2 z letadel. Letecký provoz přispívá ke globálnímu oteplování zhruba 3,5 %. Třetina z toho je způsobena emisemi CO2.

Závěr

Změna klimatu je komplexním problémem, který vyžaduje úzkou spolupráci a zapojení všech politik, jichž se tato problematika týká. EU již dlouhodobě usiluje o dosažení klimatické neutrality, což potvrzuje i Zelená dohoda pro Evropu.

Na ní navazuje Strategie pro udržitelnou mobilitu zveřejněná v prosinci 2020, která má pomoci plnit cíle Zelené dohody v oblasti dopravy. Rok 2050 byl stanoven jako nejzazší termín pro dekarbonizaci téměř všech osobních, dodávkových, autobusových a nových nákladních vozidel. Nákladní železniční doprava se má zdvojnásobit, vysokorychlostní železniční doprava ztrojnásobit. V 10 klíčových oblastech je kladen velký důraz na využití inovací a digitalizace. Zmiňováno je např. využití inteligentních dopravních systémů (ITS) a digitálních řešení pro integraci různých typů dopravy do jednoho víceúčelového systému. V neposlední řadě strategie obsahuje závazek Komise posílit jednotný trh a zdůrazňuje potřebu investic do sektoru.

Snahy EU v této oblasti budou pokračovat a Unie by měla postupně vydávat konkrétní legislativní akty, které by měly umožnit dosažení stanovených cílů.

Akční plán Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti

UDRŽITELNÁ MOBILITA

Stěžejní iniciativa 1 – Podpora využívání vozidel s nulovými emisemi, obnovitelných a nízkouhlíkových paliv a související infrastruktury

1. Revize přepracovaného znění směrnice o obnovitelných zdrojích energie

2021

2. Přijmout příslušné prováděcí právní předpisy v rámci přepracované směrnice o obnovitelných zdrojích energie stanovující metodiky měření úspor emisí skleníkových plynů a podpory obnovitelných a nízkouhlíkových paliv

2021

3. Revize výkonnostních emisních norem CO2 pro osobní automobily, dodávky a pro nákladní automobily a zavedení výkonnostních emisních norem CO2 pro autobusy

2021–2022

4. Revize směrnice stanovující hmotnosti a rozměry

2022

5. Prozkoumat výhody programů modernizace a obnovy v různých druzích dopravy

2021

6. Navrhnout emisní normy následující po normách Euro 6/VI pro osobní automobily, dodávky, nákladní automobily a autobusy

2021

7. Zlepšit testování emisí při technických prohlídkách

2023

8. Vypracovat soudržná pravidla pro environmentální, energetickou a bezpečnostní výkonnost pneumatik

2023

9. Podporovat rozvoj opatření v oblasti energetické účinnosti a alternativních paliv v IMO

2021

  1. Revize směrnice o infrastruktuře pro alternativní paliva a plán zavádění s možnostmi financování a požadavky

2021

  1. Revize směrnice o energetické náročnosti budov včetně posílených ustanovení o zpoplatnění infrastruktury pro e-mobilitu

2021

Stěžejní iniciativa 2 – Vytváření letišť a přístavů s nulovými emisemi

  1. Zahájit iniciativu FuelEU Maritime – Zelený evropský námořní prostor a ReFuelEU Aviation – Udržitelná letecká paliva

2021

13. Zvážit zřízení aliance hodnotového řetězce pro obnovitelná a nízkouhlíková paliva

2021

14. Revize směrnice o znečištění z lodí

2022

15. Revize nařízení EU o recyklaci lodí

2023

16. Revize nařízení o letištních časech a směrnice o letištních poplatcích

2021–2022

17. Stanovit kritéria udržitelné taxonomie pro všechny druhy dopravy

2021

Stěžejní iniciativa 3 – Zajištění udržitelnější a zdravější meziměstské a městské mobility

18. Iniciativa EU pro železniční koridory na rok 2021 – Akční plán na podporu osobní železniční dopravy

2021

19. Zavést opatření pro lepší řízení a koordinaci mezinárodní železniční dopravy, případně i prostřednictvím revidovaných pravidel pro přidělování kapacity a zpoplatnění infrastruktury v železniční dopravě

2022

20. Revize balíčku městské mobility z roku 2013

2021

21. Akční plán pro nulové znečištění ovzduší, vod a půdy; revize norem kvality ovzduší a snížení hlukové zátěže

2021; 2022

22. Vydat pokyny na podporu bezpečného používání zařízení mikromobility

2021

23. Posoudit potřebu opatření k zajištění rovných podmínek pro místní osobní dopravu na vyžádání a platformy „ride-hailing“ (jízdy na zavolání)

2022

Stěžejní iniciativa 4 – Ekologizace nákladní dopravy

24. Iniciativa EU pro železniční koridory na rok 2021 – Revize nařízení o koridorech pro železniční nákladní dopravu

2021

25. Přezkum regulačního rámce pro intermodální dopravu, včetně směrnice o kombinované dopravě

2022

26. Spustit program NAIADES III s cílem využít nevyužitý potenciál vnitrozemské vodní dopravy

2021

27. Umožnit multimodální výměnu údajů mezi podniky a správními orgány prostřednictvím provedení nařízení o e-FTI a prostředí jednotného námořního portálu

2025

28. Vydat pokyny pro provozovatele a platformy k informování uživatelů o uhlíkové stopě jejich dodávek a nabídce udržitelných možností dodávek

2023

Stěžejní iniciativa č. 5 – Stanovení cen uhlíku a poskytování lepších pobídek pro uživatele

29. Revize systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), pokud jde o námořní dopravu, leteckou dopravu a program CORSIA

2021

30. Revize směrnice o zdanění energie

2021

31. Přezkoumat osvobození od DPH u mezinárodní osobní dopravy

2022

32. Předložit v IMO tržní opatření pro lodní dopravu

2022

33. Vytvořit rámec EU pro harmonizované měření emisí z dopravy a logistiky

2022

34. Vydat pokyny pro provozovatele a platformy k informování cestujících o uhlíkové stopě jejich cesty, k tomu, aby cestující mohli dobrovolně kompenzovat emise u svých cest, a k širšímu využívání ekologického směrování ve (vestavěném) navigačním softwaru

2023

35. Vývoj programu environmentálních značek pro letectví agenturou EASA

2022

INTELIGENTNÍ MOBILITA

Stěžejní iniciativa 6 – Realizace propojené a automatizované multimodální mobility

36. Revidovat nařízení v přenesené pravomoci 2015/962 o poskytování informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase za účelem rozšíření zeměpisného pokrytí a souborů údajů; revidovat nařízení v přenesené pravomoci 2017/1926 o poskytování multimodálních informačních služeb o cestování tak, aby zahrnovalo povinnou dostupnost nových dynamických datových souborů

2021; 2022

37. Posoudit potřebu regulačních opatření týkajících se práv a povinností poskytovatelů multimodálních digitálních služeb a vydat doporučení k zajištění toho, aby smlouvy o veřejných službách nebránily sdílení údajů a podporovaly rozvoj multimodálních služeb prodeje přepravních dokladů spolu s iniciativou týkající se prodeje přepravních dokladů, včetně prodeje železničních jízdenek

2022

38. Revize směrnice o inteligentních dopravních systémech, včetně iniciativy týkající se multimodálních přepravních dokladů

2021

39. Dokončit právní rámec EU pro schvalování automatizovaných vozidel

2021

40. Posoudit potřebu agentury nebo jiného subjektu na podporu bezpečného, inteligentního a udržitelného provozu na pozemních komunikacích

2022

41. Přijmout prováděcí právní předpisy pro schvalování propojených a automatizovaných vozidel

2021

42. Přijmout balíček technických norem a specifikací pro železnice týkající se systému ERTMS / Řízení a zabezpečení (Control-Command and Signalling – CCS) a vypracovat povinné plány nasazení pro automatický provoz vlaků, automatizované řízení provozu a pokročilé CCS

2022

43. Revize směrnice o harmonizovaných říčních informačních službách

2022

44. Navrhnout opatření týkající se elektronických dokumentů pro vnitrozemské posádky a plavidla

2021

Stěžejní iniciativa 7 – Inovace, data a umělá inteligence pro inteligentnější mobilitu

45. Rozvíjet / obnovit partnerství v oblasti výzkumu a inovací: propojená, spolupracující a automatizovaná mobilita, Shift2Rail, SESAR, Waterborne, čisté letectví, partnerství pro čistý vodík, Inteligentní sítě a služby, UI, data a robotika a Klíčové digitální technologie.

2020–2021

46. Dále rozvíjet regulační rámec pro drony a bezpilotní letadla, včetně U-Space; přijmout strategii pro drony 2.0

2021–2023; 2022

47. Posoudit potřebu regulačních opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany nových účastníků a nových technologií, jako je hyperloop

2021

48. Zřídit skupinu na vysoké úrovni („New Mobility Tech Group“) jako první krok k rozvoji soudržného přístupu EU a přijetí souboru doporučení pro usnadnění testování a zkoušek nově vznikajících technologií a řešení mobility v EU („European Mobility Test Beds“)

2022

49. Vytvořit společný evropský datový prostor pro mobilitu a zavést silnější koordinační mechanismus pro vnitrostátní přístupová místa zřízená podle směrnice o ITS

2021

50. Stanovit plán UI pro mobilitu

2021

51. Přezkoumat regulační rámec pro interoperabilní sdílení údajů v železniční dopravě (ERTMS, využití telematiky v železniční dopravě)

2022

52. Přezkoumat stávající právní předpisy EU o schvalování typu s cílem usnadnit databázové služby o automobilech včetně interakce s energetickým systémem

2021

53. Navrhnout nový regulační rámec pro otevření přístupu k údajům o automobilech službám mobility

2021

54. Navrhnout pravidla pro důvěryhodné prostředí pro výměnu údajů o koridorech na podporu logistiky založené na spolupráci

2022

ODOLNÁ MOBILITA

Stěžejní iniciativa 8 – Posílení jednotného trhu

55. Revize nařízení o transevropské dopravní síti (TEN-T)

2021

56. Posoudit dopady pandemie COVID-19 na propojenost a hospodářskou soutěž na trhu a případně navrhnout následná opatření

2021–2022

57. Přezkoumat pravidla státní podpory týkající se dopravy

2023

58. Připravit nouzový plán (nouzové plány) pro případ krize pro odvětví dopravy, včetně opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví a provozních opatření a stanovení základních dopravních služeb

2021–2023

59. Revize nařízení o leteckých službách

2021–2022

60. Navrhnout opatření na podporu přeshraničních pronájmů automobilů

2022

61. Pokyny týkající se odolnosti dopravní infrastruktury, sítí a systémů vůči změně klimatu

2021

Stěžejní iniciativa 9 – Zajištění slušné a spravedlivé mobility pro všechny

62. Přezkoumat pokyny pro výklad nařízení o závazcích veřejné služby v pozemní dopravě, revidovat pravidla o závazcích veřejné služby v letecké dopravě a poskytnout pokyny ohledně závazků veřejné služby v nákladní dopravě

2021; 2022; 2023

63. Přezkoumat regulační rámec v oblasti práv cestujících včetně zajištění odolnosti vůči rozsáhlým narušením dopravy a včetně možností týkajících se multimodálních přepravních dokladů

2021–2022

64. Posoudit možnosti a případně navrhnout přiměřený režim finanční ochrany, který by cestující chránil před rizikem krize likvidity nebo platební neschopnosti, pokud jde o vrácení peněz za přepravní doklady a v případě potřeby repatriaci.

2021–2022

65. Revize kodexu chování pro používání počítačových rezervačních systémů

2021–2022

66. Posoudit potřebu návrhu vyžadujícího účinnou výměnu údajů z počítadel ujetých kilometrů v celé EU

2021

67. Revize směrnice o vydávání osvědčení strojvedoucím

2022

68. Zahájit iniciativy na zlepšení životních a pracovních podmínek námořníků (včetně revize Mezinárodní úmluvy o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků v IMO)

2021

69. Vydat doporučení pro přechod na automatizaci a digitalizaci a jejich dopad na pracovní sílu v dopravě

2023

70. Zahájit iniciativy ke zvýšení atraktivity odvětví dopravy

2021–2023

Stěžejní iniciativa 10 – Zlepšení bezpečnosti a zabezpečení dopravy

71. Revize směrnice o přeshraničním vymáhání pravidel silničního provozu

2021–2022

72. Revize směrnice o řidičských průkazech s cílem řešit technologické inovace, včetně digitálních řidičských průkazů

2022

73. Zvážit nové pokyny k otázkám, jako je maximální povolený obsah alkoholu v krvi řidičů motorových vozidel a používání alkoholových imobilizérů

2022

74. Posoudit potřebu navrhnout pravidla pro audit, kontrolu a podávání zpráv o kvalitě infrastruktury mostů nebo jiné citlivé infrastruktury

2023

75. Přizpůsobit právní rámec systému eCall novým telekomunikačním technologiím; zvážit rozšíření systému eCall na jednostopá vozidla, nákladní automobily, autobusy a zemědělské traktory

2021; 2022

76. Revize rámce námořní bezpečnosti (směrnice o odpovědnosti státu vlajky, státní přístavní inspekci a vyšetřování nehod)

2021

77. Revidovat mandát Evropské agentury pro námořní bezpečnost

2022

78. Navrhnout požadavky EU na obsazení plavidla posádkou platné pro vnitrozemskou plavbu

2023–2024

79. Zvážit zřízení mechanismu včasného varování na úrovni EU pro oblast bezpečnosti, včetně kybernetických hrozeb

2022

80. Prozkoumat, zda je třeba upravit stávající pravidla pro řešení kybernetických rizik a vnitřních hrozeb v souladu se souborem opatření pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G

2022

81. Zlepšit bezpečnost osobní železniční dopravy provedením výsledků akčního plánu pro bezpečnost železnic a platformy pro bezpečnost cestujících v železniční dopravě

2022

82. Vytvořit systém podle rámce pro certifikaci kybernetické bezpečnosti pro automatizovaná vozidla

2023

Autor: Magda Komínková, psáno pro Euroskop

Sdílet tento příspěvek