12.03.2021
Magda Komínková, psáno pro Euroskop, ilustrační foto Pixabay
- Doprava má stěžejní význam pro Evropskou unii (EU) jako takovou i pro její členské státy. Dopravní politika byla vždy chápána jako nedílná součást projektu společného trhu, a proto již ve Smlouvě o EHS byly zmíněny její cíle a základní nástroje.
- Dlouhodobým cílem EU je bezpečná, trvale udržitelná a propojená doprava.
- S rostoucí mobilitou obyvatel se EU snaží řešit problémy spojené s dopravními systémy a s ekologickou náročností dopravy. Věnuje se udržitelnosti, kvalitě ovzduší, infrastruktuře, hospodářské soutěži a dopravnímu zatížení.
- Doprava má také významný vliv na plnění cílů Zelené dohody pro Evropu.
Doprava v EU
Prioritou dopravní politiky bylo od počátku vytvoření společného dopravního trhu prostřednictvím liberalizace jednotlivých druhůdopravy. V současné době se cíle změnily a Unie usiluje o bezpečnou dopravu a snížení dopadů na klima.
Doprava v rámci Unie spotřebovává jednu třetinu celkové konečné spotřeby energie v EU. Značná část této energie pochází z ropy. To znamená, že doprava je zdrojem emisí skleníkových plynů v EU a významnou měrou přispívá ke změně klimatu. Zatímco většina ostatních hospodářských odvětví, jako je výroba elektřiny a průmysl, své emise od roku 1990 snižuje, úhrn emisí z dopravy vzrůstá. Nyní představují více než čtvrtinu celkových emisí skleníkových plynů v EU.
Automobily, dodávky, nákladní automobily a autobusy produkují více než 70 % všech emisí skleníkových plynů z dopravy. Zbytek pochází především z námořní a letecké dopravy.
Předpoklad úspěchu Zelené dohody pro Evropu
Odvětví dopravy je druhá největší oblast výdajů evropských domácností, která přispívá 5 % k evropskému HDP a přímo zaměstnává přibližně 10 milionů pracovníků. Důležitýmaktuálním úkolem odvětví dopravy je výrazně snížit emise a dosáhnout vyšší udržitelnosti.
Zelená transformace nabízí také příležitosti pro lepší kvalitu života a evropskému průmyslu přináší příležitost modernizovat se, vyvíjet nové produkty. Vzhledem k vysokému podílu EU na celkových emisích skleníkových plynů bude možné cíle EU, pokud jde o snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % a dosažení klimatické neutrality do roku 2050, splnit pouze v případě snížení závislosti dopravy na fosilních palivech a v součinnosti s úsilím o nulové znečištění. Úspěch Zelené dohody pro Evropu proto závisí z velké míry na schopnosti zajistit udržitelnost dopravního systému.
Snaha o transformaci a modernizaci dopravy přichází navíc v době, kdy celé evropské hospodářství i doprava trpí dopady koronavirové pandemie. Zvýšením veřejných a soukromých investic do modernizace a ekologizace vozových parků a infrastruktury a posílením jednotného trhu má EU možnost modernizaci nastartovat. Je třeba, aby se všechny druhy dopravy staly více udržitelnými, aby byly dostupné ekologické alternativy a aby byly na podporu této transformace zavedeny správné pobídky. Je také důležité, aby doprava byla přístupná a cenově dostupná pro všechny, aby venkovské a odlehlé regiony zůstaly propojeny.
Strategické dokumentyPrávní předpisy EU přímo řeší dopady dopravy na životní prostředí a zdraví tím, že stanoví závazná pravidla. Ta zahrnují mezní hodnoty emisí pro osobní automobily, dodávky, nákladní vozidla a autobusy, zvláštní požadavky na pohonné hmoty a hlukové mapy a akční plány pro snižování hluku z velkých objektů dopravní infrastruktury, jako jsou letiště. V roce 2011 Komise vydala bílou knihu o budoucnosti dopravy do roku 2050 a stanovila vizi omezit emise skleníkových plynů z dopravy do roku 2050 minimálně o 60 % oproti roku 1990. Konkrétně bylo cílem odstranit rozdíly mezi vnitrostátními dopravními sítěmi, eliminovat překážky, které brání hladkému fungování jednotného trhu, a překonat technické překážky, jako např. neslučitelné normy v železniční dopravě. Obdobně Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu z roku 2016 stanovila cíl zefektivnění dopravního systému, rychlejší zavádění nízkoemisních paliv a přechod na vozidla s nízkými, případně i nulovými emisemi. Následně Strategie Komise z roku 2018 Čistá planeta pro všechny: Evropská strategická dlouhodobá vize prosperujícího, moderního, konkurenceschopného a z hlediska klimatu neutrálního hospodářství má za cíl vymezit směřování přechodu k čisté ekonomice a nulovým emisím skleníkových plynů v EU do roku 2050. Co se týče dopravy, strategie vyzdvihuje potřebu systémového přístupu a zdůrazňuje, že je důležité přejít na nízkouhlíkový režim a vozidla s nulovými emisemi, zdůrazňuje úlohu elektrifikace a obnovitelných zdrojů energie. Plán pro dosažení evropských klimatických cílů pokračuje. Po představení strategií pro integraci energetického systému a vodík v červenci 2020 byla v prosinci 2020 uvedena Strategie udržitelné a inteligentní mobility, která stanovuje, jakým způsobem má být docíleno dekarbonizace a modernizace dopravy v Evropské unii (EU) do roku 2050. |
Strategie udržitelné a inteligentní mobility
Zatímco emise v ostatních sektorech se daří pomalu snižovat, objem emisí z dopravy se naopak stále zvyšuje. Aby bylo dosaženo klimatických závazků, které plynou jak ze Zelené dohody pro Evropu, tak rovněž i z Pařížské klimatické dohody, je třeba tento trend zvrátit.
Na základě Zelené dohody pro Evropu představila Evropská komise 9. prosince 2020 novou Strategii mobility – Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti, jejímž cílem je zajistit udržitelný a odolný evropský dopravní systém. Právě takto transformovaný dopravní systém má pomoci dosáhnout hlavního cíle 90% snížení emisí souvisejících s dopravou do roku 2050, a tím i k naplnění závazku klimatické neutrality.
Strategie obsahuje tři cílové roky – 2030, 2035 a 2050. Do roku 2030 má být 100 evropských měst klimaticky neutrálních. Na evropských silnicích by se mělo nacházet nejméně 30 milionů bezemisních automobilů a bezemisní by měly být také pravidelné dopravní spoje na vzdálenosti kratší než 500 km.
Doprava by měla být co nejvíce automatizována a rozsah vysokorychlostní železniční dopravy v celé EU by se měl podle strategie zdvojnásobit. Dále mají být do roku 2030 na trh uvedena bezemisní námořní plavidla a do roku 2035 dokonce bezemisní letadla. Postupně až do roku 2050 mají být pak téměř všechny osobní automobily, dodávky a autobusy na evropských silnících emisně neutrální. Rovněž má dojít k posílení nákladní železniční dopravy a plně funkční transevropské dopravní sítě TEN-T.
Strategie kromě klíčových iniciativ obsahuje také doprovodný akční plán s 82 iniciativami, které by měly během následujících čtyř let reformovat dopravu. Hlavní prvky strategie se dotýkají všech druhů dopravy, tj. silniční, letecké, železniční, námořní i vnitrozemské vodní plavby. Klíčovou roli mají hrát digitální technologie a důraz na snižování škodlivých emisí v dopravě. Strategie má změnit způsob pohybu osob a zboží po EU a usnadnit kombinování různých druhů dopravy v rámci jedné cesty. V oblasti meziměstské mobility je pak třeba se zaměřit převážně na rozvoj železničních spojení. Železniční doprava by měla také být využívána jako ekologická alternativa k silniční nákladní dopravě. Snížení emisí v sektoru dopravy má pomoci také určování cen uhlíku a lepší pobídky pro uživatele cestovních a přepravních služeb. Výsledkem má být 90% snížení emisí do roku 2050.
Strategie pro udržitelnou mobilitu definuje 3 milníky pro dosažení klimatických cílů:
Do roku 2030
- zajistit alespoň 30 milionů aut s nulovými emisemi v Evropě,
- vybudovat 100 klimaticky neutrálních evropských měst,
- zdvojnásobit počet vysokorychlostních tratí v Evropě,
- zajistit uhlíkovou neutralitu hromadné dopravy pro cesty kratší 500 km,
- vybudovat automatizovanou mobilitu ve velkém měřítku,
- uvést na trh námořní plavidla s nulovými emisemi.
Do roku 2035
- uvést na trh velká letadla s nulovými emisemi.
Do roku 2050
- zajistit, aby téměř všechna vozidla byla klimaticky neutrální,
- zdvojnásobit provoz nákladní železniční dopravy,
- ztrojnásobit počet vysokorychlostních tratí,
- zajistit plně funkční multimodální globální TEN-T síť pro udržitelnou a inteligentní dopravu včetně vysokorychlostních spojení.
10 klíčových oblastí činnosti
Strategie stanovuje celkem 82 iniciativ v 10 klíčových oblastech činnosti (tzv. „vlajkové iniciativy“), z nichž každá obsahuje konkrétní opatření.
Udržitelnost
- podporovat zavádění vozidel, plavidel a letadel s nulovými emisemi, obnovitelných a nízkouhlíkových paliv a související infrastruktury – například instalací 3 milionů veřejných dobíjecích stanic do roku 2030,
- vytvořit letiště a přístavy s nulovými emisemi – například prostřednictvím nových iniciativ na podporu udržitelných leteckých a námořních paliv,
- zajistit zdravou a udržitelnou meziměstskou a městskou mobilitu – například zdvojnásobením vysokorychlostní železniční dopravy a rozvojem další cyklistické infrastruktury v příštích deseti letech,
- ekologizovat nákladní dopravu – například zdvojnásobením železniční nákladní dopravy do roku 2050,
- zpoplatnit uhlík a poskytovat lepší pobídky uživatelům – například realizací uceleného souboru opatření s cílem zajistit spravedlivé a efektivní stanovování cen ve všech druzích dopravy.
Inteligence
- zajistit, aby se propojená a automatizovaná multimodální mobilita stala realitou – například tím, že se cestujícím umožní nakupovat jízdenky pro multimodální cesty a nákladní doprava bude moci plynule přecházet z jednoho druhu dopravy na jiný,
- stimulovat inovace a využívání dat a umělé inteligence v zájmu inteligentnější mobility – například plnou podporou zavádění dronů a bezpilotních letadel a dalších opatření na vybudování společného evropského prostoru pro data o mobilitě.
- posílit jednotný trh – například zintenzivněním úsilí a investic za účelem dokončení transevropské dopravní sítě (TEN-T) do roku 2030 a podporou tohoto odvětví, aby se díky zvýšeným veřejným i soukromým investicím do modernizace vozového parku ve všech druzích dopravy lépe zotavilo,
- dosáhnout spravedlivé a rovné mobility pro všechny – například tím, že se nová mobilita stane cenově dostupnou a přístupnou ve všech regionech a pro všechny cestující, včetně osob se sníženou pohyblivostí, a že se toto odvětví pro pracovníky zatraktivní,
- zvýšit bezpečnost a zabezpečení dopravy ve všech jejích druzích – mimo jiné tím, že se do roku 2050 sníží počet smrtelných obětí nehod téměř na nulu.
Odolnost
Ze strategie vyplývá několik konkrétních milníků, kterých by mělo být dosaženo:
1) Milníky snižování současné závislosti na fosilních palivech:
- Do roku 2030 má být v provozu nejméně 30 milionů automobilů s nulovými emisemi a 80 000 nákladních automobilů s nulovými emisemi.
- Do roku 2050 mají být téměř všechny automobily, dodávky, autobusy i nová těžká nákladní vozidla bez emisí.
- Zaoceánská plavidla s nulovými emisemi mají být připravena k uvedení na trh do roku 2030, velká letadla s nulovými emisemi do roku 2035.
2) Milníky posunu větší části činnosti směrem k udržitelnějším druhům dopravy:
- Pravidelná hromadná doprava na vzdálenosti kratší než 500 km by měla být do roku 2030 v rámci EU uhlíkově neutrální.
- Provoz na vysokorychlostní železnici se má do roku 2030 zdvojnásobit a do roku 2050 ztrojnásobit.
- Do roku 2030 má být v Evropě nejméně 100 klimaticky neutrálních měst.
- Železniční nákladní doprava má vzrůst do roku 2030 o 50 % a do roku 2050 se zdvojnásobí.
- Doprava po vnitrozemských vodních cestách a pobřežní plavba má vzrůst do roku 2030 o 25 % a do roku 2050 o 50 %.
3) Milníky internalizace externích nákladů na dopravu, též prostřednictvím systému EU pro obchodování s emisemi:
- Do roku 2030 má být železniční a vodní intermodální doprava schopna rovnocenně konkurovat silniční dopravě v EU.
- Všechny externí náklady na dopravu v EU mají nejpozději od roku 2050 hradit uživatelé dopravy.
4) Milníky na cestě k inteligentní mobilitě:
- Do roku 2030 usnadní bezproblémovou multimodální osobní dopravu integrované elektronické přepravní doklady a nákladní doprava bude bezpapírová.
- Do roku 2030 má být ve velkém měřítku rozšířená automatizovaná mobilita.
5) Milníky na cestě k odolné mobilitě:
- Multimodální transevropská dopravní síť vybavená pro udržitelnou a inteligentní dopravu s vysokorychlostním spojením bude v provozu do roku 2030 v případě hlavní sítě a do roku 2050 v případě globální sítě.
- Do roku 2050 se má počet obětí u všech druhů dopravy v EU blížit nule.
Elektromobilita
S cíli Zelené dohody pro Evropu úzce souvisí rozšiřování elektromobility. Celkový podíl bateriových elektrických vozidel a plug-in hybridů (tedy aut se spalovacím a elektrickým motorem s možností dobíjení ze zásuvky) na nových registracích (i vzhledem k pozitivnímu vývoji ve Švédsku, Německu, Francii i Nizozemsku) v Evropě roste a přesáhl 10 %. Například Norsko v roce 2020 dosáhlo 54,3% podíl na nových registracích elektrických aut a plug-in hybridy 20,4%. ČR dosáhla v roce 2020 2,5% podíl. Z vozidel sledovaných v rámci Národního akčního plánu čisté mobility byl v loňském roce největší zájem o automobily s externím dobíjením.
Registrace nových osobních automobilů na vybrané alternativní pohony v ČR v období leden – prosinec 2020:
- 3 262 BEV vozidel (bateriové elektrické), meziročně +332 %
- 1 978 PHEV vozidel (plug-in hybrid), meziročně +321 %
- 1 293 CNG vozidel (stlačený zemní plyn), meziročně -28 %
- 1 280 LPG vozidel (zkapalněný ropný plyn), meziročně +215 %
Systém EU pro obchodování s emisemi
Pracovní program Komise na rok 2021 se zaměřuje na řešení řady otázek souvisejících s dopravou, mezi něž patří např. přezkum systému obchodování s emisemi (ETS), infrastruktura pro alternativní paliva, výkonnostní normy pro emise CO2, inteligentní dopravní systémy, transevropské sítě (TEN-T), iniciativa pro železniční koridory (včetně revize nařízení o evropské železniční síti zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy).
Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) začal být uplatňován v roce 2005 s cílem podpořit snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem. Omezuje objem skleníkových plynů, které mohou energeticky náročná průmyslová odvětví, výrobci energie vypouštět do ovzduší. Počet emisních povolenek je zastropován na určité úrovni, kterou určuje EU, a podnikům se jednotlivé povolenky přidělují, nebo si je tyto podniky kupují. Strop je v průběhu času snižován, aby se i množství emisí postupně snižovalo. Emisní obchodování je nástroj motivující ke snižování emisí skleníkových plynů a k modernizaci. Nicméně přebytek v posledních letech snižuje motivaci firem investovat do čistých technologií a podrývá efektivnost systému, který má být důležitou součástí boje proti změnám klimatu.
V novém Víceletém finančním rámci (VFR) na období 2021–2027 Komise navrhuje zmodernizovat příjmy, mj. zavedením několika nových kategorií vlastních příjmů založených i na ziscích ze systému EU pro obchodování s emisemi pravděpodobně propojeného s mechanismem uhlíkové kompenzace na hranicích (od roku 2023). Systémem obchodování s emisemi by mohl projít změnou a část financí by mohla plynout přímo do rozpočtu EU. Navíc by pod tento systém měla nově spadat i lodní a letecká doprava.
EU plánuje vytvořit také nový systém hodnocení letů a letadel podle jejich uhlíkové stopy. Letadla i lety by měly mít ekoznačky, které by byly podobné těm, které mají domácí spotřebiče. Evropská agentura pro bezpečnost letectví vypsala výběrové řízení na vypracování klasifikačního systému. Technické podrobnosti k udělování značek mají být stanoveny do konce roku 2022. Termín, od kdy bude hodnocení k dispozici cestujícím, zatím stanoven nebyl. Ekologická značka by měla zohledňovat řadu dalších věcí, které ohrožují klima, nejen emise oxidu uhličitého z motorů. Hodnocení by tak mělo zahrnovat i životní cyklus letadel, hluk nebo emise oxidů dusíku. Některá letiště už počítají poplatky za vzlet a přistání podle hluku a množství oxidů dusíku a CO2, které vypouštění motory letadel. Také odborníci už delší dobu říkají, že pro ekologickou rovnováhu nejsou rozhodující pouze emise CO2 z letadel. Letecký provoz přispívá ke globálnímu oteplování zhruba 3,5 %. Třetina z toho je způsobena emisemi CO2.
Závěr
Změna klimatu je komplexním problémem, který vyžaduje úzkou spolupráci a zapojení všech politik, jichž se tato problematika týká. EU již dlouhodobě usiluje o dosažení klimatické neutrality, což potvrzuje i Zelená dohoda pro Evropu.
Na ní navazuje Strategie pro udržitelnou mobilitu zveřejněná v prosinci 2020, která má pomoci plnit cíle Zelené dohody v oblasti dopravy. Rok 2050 byl stanoven jako nejzazší termín pro dekarbonizaci téměř všech osobních, dodávkových, autobusových a nových nákladních vozidel. Nákladní železniční doprava se má zdvojnásobit, vysokorychlostní železniční doprava ztrojnásobit. V 10 klíčových oblastech je kladen velký důraz na využití inovací a digitalizace. Zmiňováno je např. využití inteligentních dopravních systémů (ITS) a digitálních řešení pro integraci různých typů dopravy do jednoho víceúčelového systému. V neposlední řadě strategie obsahuje závazek Komise posílit jednotný trh a zdůrazňuje potřebu investic do sektoru.
Snahy EU v této oblasti budou pokračovat a Unie by měla postupně vydávat konkrétní legislativní akty, které by měly umožnit dosažení stanovených cílů.
Akční plán Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti
UDRŽITELNÁ MOBILITA |
|
Stěžejní iniciativa 1 – Podpora využívání vozidel s nulovými emisemi, obnovitelných a nízkouhlíkových paliv a související infrastruktury |
|
1. Revize přepracovaného znění směrnice o obnovitelných zdrojích energie |
2021 |
2. Přijmout příslušné prováděcí právní předpisy v rámci přepracované směrnice o obnovitelných zdrojích energie stanovující metodiky měření úspor emisí skleníkových plynů a podpory obnovitelných a nízkouhlíkových paliv |
2021 |
3. Revize výkonnostních emisních norem CO2 pro osobní automobily, dodávky a pro nákladní automobily a zavedení výkonnostních emisních norem CO2 pro autobusy |
2021–2022 |
4. Revize směrnice stanovující hmotnosti a rozměry |
2022 |
5. Prozkoumat výhody programů modernizace a obnovy v různých druzích dopravy |
2021 |
6. Navrhnout emisní normy následující po normách Euro 6/VI pro osobní automobily, dodávky, nákladní automobily a autobusy |
2021 |
7. Zlepšit testování emisí při technických prohlídkách |
2023 |
8. Vypracovat soudržná pravidla pro environmentální, energetickou a bezpečnostní výkonnost pneumatik |
2023 |
9. Podporovat rozvoj opatření v oblasti energetické účinnosti a alternativních paliv v IMO |
2021 |
|
2021 |
|
2021 |
Stěžejní iniciativa 2 – Vytváření letišť a přístavů s nulovými emisemi |
|
|
2021 |
13. Zvážit zřízení aliance hodnotového řetězce pro obnovitelná a nízkouhlíková paliva |
2021 |
14. Revize směrnice o znečištění z lodí |
2022 |
15. Revize nařízení EU o recyklaci lodí |
2023 |
16. Revize nařízení o letištních časech a směrnice o letištních poplatcích |
2021–2022 |
17. Stanovit kritéria udržitelné taxonomie pro všechny druhy dopravy |
2021 |
Stěžejní iniciativa 3 – Zajištění udržitelnější a zdravější meziměstské a městské mobility |
|
18. Iniciativa EU pro železniční koridory na rok 2021 – Akční plán na podporu osobní železniční dopravy |
2021 |
19. Zavést opatření pro lepší řízení a koordinaci mezinárodní železniční dopravy, případně i prostřednictvím revidovaných pravidel pro přidělování kapacity a zpoplatnění infrastruktury v železniční dopravě |
2022 |
20. Revize balíčku městské mobility z roku 2013 |
2021 |
21. Akční plán pro nulové znečištění ovzduší, vod a půdy; revize norem kvality ovzduší a snížení hlukové zátěže |
2021; 2022 |
22. Vydat pokyny na podporu bezpečného používání zařízení mikromobility |
2021 |
23. Posoudit potřebu opatření k zajištění rovných podmínek pro místní osobní dopravu na vyžádání a platformy „ride-hailing“ (jízdy na zavolání) |
2022 |
Stěžejní iniciativa 4 – Ekologizace nákladní dopravy |
|
24. Iniciativa EU pro železniční koridory na rok 2021 – Revize nařízení o koridorech pro železniční nákladní dopravu |
2021 |
25. Přezkum regulačního rámce pro intermodální dopravu, včetně směrnice o kombinované dopravě |
2022 |
26. Spustit program NAIADES III s cílem využít nevyužitý potenciál vnitrozemské vodní dopravy |
2021 |
27. Umožnit multimodální výměnu údajů mezi podniky a správními orgány prostřednictvím provedení nařízení o e-FTI a prostředí jednotného námořního portálu |
2025 |
28. Vydat pokyny pro provozovatele a platformy k informování uživatelů o uhlíkové stopě jejich dodávek a nabídce udržitelných možností dodávek |
2023 |
Stěžejní iniciativa č. 5 – Stanovení cen uhlíku a poskytování lepších pobídek pro uživatele |
|
29. Revize systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), pokud jde o námořní dopravu, leteckou dopravu a program CORSIA |
2021 |
30. Revize směrnice o zdanění energie |
2021 |
31. Přezkoumat osvobození od DPH u mezinárodní osobní dopravy |
2022 |
32. Předložit v IMO tržní opatření pro lodní dopravu |
2022 |
33. Vytvořit rámec EU pro harmonizované měření emisí z dopravy a logistiky |
2022 |
34. Vydat pokyny pro provozovatele a platformy k informování cestujících o uhlíkové stopě jejich cesty, k tomu, aby cestující mohli dobrovolně kompenzovat emise u svých cest, a k širšímu využívání ekologického směrování ve (vestavěném) navigačním softwaru |
2023 |
35. Vývoj programu environmentálních značek pro letectví agenturou EASA |
2022 |
INTELIGENTNÍ MOBILITA |
|
Stěžejní iniciativa 6 – Realizace propojené a automatizované multimodální mobility |
|
36. Revidovat nařízení v přenesené pravomoci 2015/962 o poskytování informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase za účelem rozšíření zeměpisného pokrytí a souborů údajů; revidovat nařízení v přenesené pravomoci 2017/1926 o poskytování multimodálních informačních služeb o cestování tak, aby zahrnovalo povinnou dostupnost nových dynamických datových souborů |
2021; 2022 |
37. Posoudit potřebu regulačních opatření týkajících se práv a povinností poskytovatelů multimodálních digitálních služeb a vydat doporučení k zajištění toho, aby smlouvy o veřejných službách nebránily sdílení údajů a podporovaly rozvoj multimodálních služeb prodeje přepravních dokladů spolu s iniciativou týkající se prodeje přepravních dokladů, včetně prodeje železničních jízdenek |
2022 |
38. Revize směrnice o inteligentních dopravních systémech, včetně iniciativy týkající se multimodálních přepravních dokladů |
2021 |
39. Dokončit právní rámec EU pro schvalování automatizovaných vozidel |
2021 |
40. Posoudit potřebu agentury nebo jiného subjektu na podporu bezpečného, inteligentního a udržitelného provozu na pozemních komunikacích |
2022 |
41. Přijmout prováděcí právní předpisy pro schvalování propojených a automatizovaných vozidel |
2021 |
42. Přijmout balíček technických norem a specifikací pro železnice týkající se systému ERTMS / Řízení a zabezpečení (Control-Command and Signalling – CCS) a vypracovat povinné plány nasazení pro automatický provoz vlaků, automatizované řízení provozu a pokročilé CCS |
2022 |
43. Revize směrnice o harmonizovaných říčních informačních službách |
2022 |
44. Navrhnout opatření týkající se elektronických dokumentů pro vnitrozemské posádky a plavidla |
2021 |
Stěžejní iniciativa 7 – Inovace, data a umělá inteligence pro inteligentnější mobilitu |
|
45. Rozvíjet / obnovit partnerství v oblasti výzkumu a inovací: propojená, spolupracující a automatizovaná mobilita, Shift2Rail, SESAR, Waterborne, čisté letectví, partnerství pro čistý vodík, Inteligentní sítě a služby, UI, data a robotika a Klíčové digitální technologie. |
2020–2021 |
46. Dále rozvíjet regulační rámec pro drony a bezpilotní letadla, včetně U-Space; přijmout strategii pro drony 2.0 |
2021–2023; 2022 |
47. Posoudit potřebu regulačních opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany nových účastníků a nových technologií, jako je hyperloop |
2021 |
48. Zřídit skupinu na vysoké úrovni („New Mobility Tech Group“) jako první krok k rozvoji soudržného přístupu EU a přijetí souboru doporučení pro usnadnění testování a zkoušek nově vznikajících technologií a řešení mobility v EU („European Mobility Test Beds“) |
2022 |
49. Vytvořit společný evropský datový prostor pro mobilitu a zavést silnější koordinační mechanismus pro vnitrostátní přístupová místa zřízená podle směrnice o ITS |
2021 |
50. Stanovit plán UI pro mobilitu |
2021 |
51. Přezkoumat regulační rámec pro interoperabilní sdílení údajů v železniční dopravě (ERTMS, využití telematiky v železniční dopravě) |
2022 |
52. Přezkoumat stávající právní předpisy EU o schvalování typu s cílem usnadnit databázové služby o automobilech včetně interakce s energetickým systémem |
2021 |
53. Navrhnout nový regulační rámec pro otevření přístupu k údajům o automobilech službám mobility |
2021 |
54. Navrhnout pravidla pro důvěryhodné prostředí pro výměnu údajů o koridorech na podporu logistiky založené na spolupráci |
2022 |
ODOLNÁ MOBILITA |
|
Stěžejní iniciativa 8 – Posílení jednotného trhu |
|
55. Revize nařízení o transevropské dopravní síti (TEN-T) |
2021 |
56. Posoudit dopady pandemie COVID-19 na propojenost a hospodářskou soutěž na trhu a případně navrhnout následná opatření |
2021–2022 |
57. Přezkoumat pravidla státní podpory týkající se dopravy |
2023 |
58. Připravit nouzový plán (nouzové plány) pro případ krize pro odvětví dopravy, včetně opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví a provozních opatření a stanovení základních dopravních služeb |
2021–2023 |
59. Revize nařízení o leteckých službách |
2021–2022 |
60. Navrhnout opatření na podporu přeshraničních pronájmů automobilů |
2022 |
61. Pokyny týkající se odolnosti dopravní infrastruktury, sítí a systémů vůči změně klimatu |
2021 |
Stěžejní iniciativa 9 – Zajištění slušné a spravedlivé mobility pro všechny |
|
62. Přezkoumat pokyny pro výklad nařízení o závazcích veřejné služby v pozemní dopravě, revidovat pravidla o závazcích veřejné služby v letecké dopravě a poskytnout pokyny ohledně závazků veřejné služby v nákladní dopravě |
2021; 2022; 2023 |
63. Přezkoumat regulační rámec v oblasti práv cestujících včetně zajištění odolnosti vůči rozsáhlým narušením dopravy a včetně možností týkajících se multimodálních přepravních dokladů |
2021–2022 |
64. Posoudit možnosti a případně navrhnout přiměřený režim finanční ochrany, který by cestující chránil před rizikem krize likvidity nebo platební neschopnosti, pokud jde o vrácení peněz za přepravní doklady a v případě potřeby repatriaci. |
2021–2022 |
65. Revize kodexu chování pro používání počítačových rezervačních systémů |
2021–2022 |
66. Posoudit potřebu návrhu vyžadujícího účinnou výměnu údajů z počítadel ujetých kilometrů v celé EU |
2021 |
67. Revize směrnice o vydávání osvědčení strojvedoucím |
2022 |
68. Zahájit iniciativy na zlepšení životních a pracovních podmínek námořníků (včetně revize Mezinárodní úmluvy o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků v IMO) |
2021 |
69. Vydat doporučení pro přechod na automatizaci a digitalizaci a jejich dopad na pracovní sílu v dopravě |
2023 |
70. Zahájit iniciativy ke zvýšení atraktivity odvětví dopravy |
2021–2023 |
Stěžejní iniciativa 10 – Zlepšení bezpečnosti a zabezpečení dopravy |
|
71. Revize směrnice o přeshraničním vymáhání pravidel silničního provozu |
2021–2022 |
72. Revize směrnice o řidičských průkazech s cílem řešit technologické inovace, včetně digitálních řidičských průkazů |
2022 |
73. Zvážit nové pokyny k otázkám, jako je maximální povolený obsah alkoholu v krvi řidičů motorových vozidel a používání alkoholových imobilizérů |
2022 |
74. Posoudit potřebu navrhnout pravidla pro audit, kontrolu a podávání zpráv o kvalitě infrastruktury mostů nebo jiné citlivé infrastruktury |
2023 |
75. Přizpůsobit právní rámec systému eCall novým telekomunikačním technologiím; zvážit rozšíření systému eCall na jednostopá vozidla, nákladní automobily, autobusy a zemědělské traktory |
2021; 2022 |
76. Revize rámce námořní bezpečnosti (směrnice o odpovědnosti státu vlajky, státní přístavní inspekci a vyšetřování nehod) |
2021 |
77. Revidovat mandát Evropské agentury pro námořní bezpečnost |
2022 |
78. Navrhnout požadavky EU na obsazení plavidla posádkou platné pro vnitrozemskou plavbu |
2023–2024 |
79. Zvážit zřízení mechanismu včasného varování na úrovni EU pro oblast bezpečnosti, včetně kybernetických hrozeb |
2022 |
80. Prozkoumat, zda je třeba upravit stávající pravidla pro řešení kybernetických rizik a vnitřních hrozeb v souladu se souborem opatření pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G |
2022 |
81. Zlepšit bezpečnost osobní železniční dopravy provedením výsledků akčního plánu pro bezpečnost železnic a platformy pro bezpečnost cestujících v železniční dopravě |
2022 |
82. Vytvořit systém podle rámce pro certifikaci kybernetické bezpečnosti pro automatizovaná vozidla |
2023 |
Autor: Magda Komínková, psáno pro Euroskop