Pandemie dala EU impulz k vytváření zdravotní unie

22.03.2021
Národní konvent o EU, Euroskop, foto Pixabay

Zdravotní politika Evropské unie se v posledních měsících dostává do pozice jedné z nejčastěji diskutovaných politik na evropské i národní úrovni. Tématu se proto věnoval i kulatý stůl Národního konventu o EU s názvem „Aktuální výzvy v oblasti zdravotnictví na evropské úrovni“.

Důvodem, který zažehl debatu, byla reakce Evropy na pandemii nemoci covid-19. Ta postavila členské státy EU i evropské instituce před novou výzvu. Již v počátku epidemie se objevila v odborné debatě kritika, která se zaměřila zejména na nedostatečnou zásobu ochranných zdravotních prostředků, nekoordinovaný přístup k uzavírání hranic a pomyslné pozastavení koncepce evropské solidarity.

Výše zmíněné argumenty byly velmi často prezentovány jako důkaz pro nefunkčnost Evropské unie jako celku. Přestože je ale EU v mnoha ohledech jednotným prostorem, spadá zdravotní politika do podpůrných pravomocí, ve které mají velkou míru autonomie samotné členské státy. Zodpovědnost za reakci na výzvu v podobě pandemie tak sdílely jak členské státy EU, tak evropské instituce.

Úkol evropských institucí v současnosti spočívá zejména v udávání standardů kvality a bezpečnosti léčivých přípravků, kontrole kvality zdravotnického vybavení na evropských trzích a v neposlední řadě v monitorování přeshraničních zdravotních hrozeb. Členské státy naproti tomu mají ve své režii stanovení zdravotní politiky, poskytování zdravotní péče, nebo organizaci vlastního zdravotnictví.

Evropská unie nicméně reagovala na vypuknutí pandemie řadou opatření. Unie přijala od vypuknutí krize do ledna 2021 na 1440 opatření, včetně 650 rozhodnutí o státní pomoci. Jmenovitě například podpořila navyšování kapacit pro produkci bezpečných a efektivních vakcín na základě Strategie EU pro očkovací látky proti covid-19 nebo usilovala o zajištění zdravotnického vybavení a osobních ochranných pomůcek a v neposlední řadě podpořila výzkum a inovace v oblasti léčby a příprav vakcíny.

V listopadu 2020 přišla Evropská komise s návrhem vytvořit Evropskou zdravotní unii. Hlavním cílem zdravotní unie má být ‚‚ochrana zdraví Evropanů a společná reakce na přeshraniční zdravotní krize‘‘. Zdravotní unie je mimo jiné navržena tak, aby posílila pravomoci Evropské komise a evropských agentur, jaký jsou například Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) nebo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a zřízení nové agentury pro biomedicínskou připravenost (HERA).

Mandát Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) by měl být rozšířen o:

  • epidemiologický dozor prostřednictvím integrovaných systémů umožňujících dozor v reálném čase
  • plánování připravenosti a reakce, podávání zpráv a audity
  • poskytování nezávazných doporučení a možností řízení rizik
  • schopnost mobilizovat a rozmístit týmy EU pro pomoc při šíření nákazy v členských státech
  • vytvoření sítě referenčních laboratoří EU a sítě pro látky lidského původu

Mandát Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) by měl být posílen, aby byla agentura schopna napomáhat koordinované reakci na úrovni Unie na zdravotní krize tím, že bude:

• sledovat a zmírňovat rizika nedostatku kritických léčivých přípravků a zdravotnických prostředků

• poskytovat vědecké poradenství o léčivých přípravcích, díky nimž bude možno předcházet nemocem, jež tyto krize způsobují, tyto nemoci diagnostikovat či léčit.

• koordinovat studie ke sledování účinnosti a bezpečnosti očkovacích látek

• koordinovat klinická hodnocení

Otázkou do značné míry nicméně zůstává, zda bude takto navržená podoba zdravotní unie přijata, nebo ještě dojde k jejím zásadním revizím. Česká republika zastává v této debatě podobné stanovisko jako řada dalších členských států. Diskuse o roli agentur a současném nastavení funkčních procesů je na místě, ale jakýmkoliv návrhům na přenesení dalších pravomocí na evropskou úroveň by měla předcházet široká odborná debata na úrovni EU i všech členských států..

Nejen z toho důvodu se na národní úrovni konal 5. března 2021 Národní konvent o EU, kde zástupci státní správy, obou komor parlamentu, hospodářské, akademické a sociální sféry, společně s odborovými svazy a zástupci evropských institucí diskutovali navrhované změny v oblasti veřejného zdraví.

Doporučení vzniklá na základě proběhlé debaty jednoznačně potvrzují, že i mezi zástupci odborné veřejnosti je nadále přístup vůči možnému rozšiřování kompetencí EU rezervovaný. Přesto by ČR měla dle závěrů diskuze podpořit navrhované rozšíření mandátů EMA a ECDC a zároveň prosazovat navýšení personálu a zdrojů těchto agentur.

Dle výsledků kulatého stolu je žádoucí, aby ČR zároveň i nadále podporovala společné nákupy zdravotnických prostředků, osobního ochranného vybavení a léčivých přípravků, včetně vakcín. Nad rámec rozšíření mandátů evropských agentur by se ČR měla zaměřit na zlepšení svého právního rámce pro poskytování přeshraniční zdravotní péče tak, aby byla schopna lépe reagovat na budoucí pandemie.

Stanoviska vzešlá z diskuze na kulatém stole Národního konventu o EU jsou v souladu se současným evropským trendem. Členské státy se nechtějí vzdát svých kompetencí na úkor nadnárodních institucí, ale chtějí vyšší míru spolupráce. Na výslednou podobu zdravotní unie si budeme muset ještě pár měsíců počkat. Pokud vás ale téma zajímá, neváhejte využít nabízené odkazy pro prostudování zdravotní problematiky.

https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/promoting-our-european-way-life/european-health-union_cs

Národnikonvent_doporucení

Národni konvent

Autor: Jan Sochor, Národní konvent o EU

Sdílet tento příspěvek