Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Fondy EU v období 2021–2027

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, ilustrační foto Pixabay, 25.05.2021
eura
  • Od začátku roku 2021 platí v EU nový víceletý finanční rámec (VFR) na období do roku 2027.
  • S novým Víceletým finančním rámcem došlo ke změnám v rámci fondů a alokace prostředků pro členské státy. Oproti původním plánům se celková alokace finančních prostředků pro ČR zvýšila. 
  • V novém období bude důraz kladem zejména na klimatickou politiku – 30 % financí z evropských fondů by mělo směřovat na ochranu klimatu a celý evropský rozpočet je vázán tím, že se má vynakládat v souladu s Pařížskou klimatickou dohodou.
  • Změny v alokacích operačních programů mohou ještě nastat v průběhu vyjednávání Dohody o partnerství a operačních programů s Komisí.

Vláda České republiky (ČR) v březnu 2021 schválila alokace operačních programů, ze kterých se budou moci čerpat finanční prostředky politiky soudržnosti v programovém období 2021–2027. Jedná se o významný krok, který by měl ČR přiblížit k finalizaci nastavení jednotlivých programů a k ukončení vyjednávání s Evropskou komisí. Dle odhadů by první výzvy v některých programech mohly být vyhlášeny již ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021, většina pak v prvním pololetí 2022. ČR má mít, podle návrhu přerozdělení alokace pro ČR, v novém programovém období po roce 2020 k dispozici 28,4 miliard eur / 737,7 miliard korun z VFR (při kurzu 26 korun za euro) a 9,2 miliard eur / 240,4 miliard korun z Nástroje na podporu oživení.

České subjekty mají kromě peněz přidělených pro ČR z fondů politiky soudržnosti možnost čerpat i další finanční prostředky určené pro celou Unii – Přímo řízené programy EU (komunitární programy), např. přes programy Horizont Evropa, Erasmus+, LIFE, EU pro zdraví, Program pro jednotný trh, Právo a hodnoty, Evropský zdroj solidarity, Nástroj pro propojení Evropy, Digitální Evropa či Kreativní Evropa.
 

Cesta k novým evropským fondům

V prosinci 2020 se evropským lídrům podařilo uzavřít kompromis týkající se finančních prostředků na období po roce 2020. Dohodou byl schválen dlouhodobý rozpočet (víceletý finanční rámec) pro roky 2021 až 2027 ve výši 1 074,3 miliardy eur v cenách roku 2018, včetně začlenění Evropského rozvojového fondu. Spolu s nástrojem na podporu oživení Next Generation EU ve výši 750 miliard eur bude moci EU v nadcházejících sedmi letech disponovat 1,8 bilionem eur, což je bezprecedentní suma.

Nový rozpočet měl začít fungovat hned od ledna 2021, což nebylo zcela možné, neboť musela být schválena sektorová legislativa a členské státy musí pro využívání prostředků z politiky soudržnosti uzavřít Dohody o partnerství s Komisí a pro využití dalších zdrojů je potřeba nechat si schválit Strategické plány společné zemědělské politiky, Národní plány obnovy a Plány pro spravedlivou územní transformaci. Nicméně některé přímo řízené programy z EU mají již schválenou legislativu a mohou poskytovat podporu hned od roku 2021 (např. program Nástroj pro technickou podporu, TSI (nástupce Programu na podporu strukturálních reforem – SRSP), Program Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV).

Jedním z hlavních důvodů zdržení byla pandemie covidu-19. Původní návrh víceletého rozpočtového rámce (VFR) byl Komisí představen v květnu 2018 a měl být přijat do voleb do EP 2019. Návrh byl následně upraven a Komise předložila přepracovaný návrh v květnu 2020. 

Podoba financování po roce 2021 bude ovlivněna vývojem souvisejícím s aktuálními problémy EU, kam patří např. vystoupení Velké Británie z EU, nutnost řešit migrační a bezpečnostní otázky, ale zejména pandemie koronaviru. Evropská komise na situaci vzniklou pandemií reagovala několika kroky. Zavedením flexibilnějších pravidel pro čerpání z fondů politiky soudržnosti, rozvolněním pravidel pro státní podporu, zřízením mimořádného fondu obnovy Next Generation EU nad rámec standardního unijního víceletého finančního rámce. Flexibilnější pravidla byla zavedena nejdřív ve vztahu ke stávajícímu programovému období 2014-2020. Poté byla prosazována i větší flexibilita v řádných pravidlech pro nové programové období (např. převody mezi fondy, zachování pravidla n+3 apod.).

Nový dlouhodobý rozpočet má zahrnovat sedm výdajových oblastí a rámec pro financování téměř 40 programů EU. Financování má být zaměřeno na nové a posílené priority, včetně ekologické a digitální transformace. Přibližně třetina výdajů EU má být poskytnuta na klimatickou politiku. 

VFR 2021–2027 a Next Generation EU – závazky, v cenách roku 2018 (v mld. eur)

 

VFR 2021-2027

Next Generation EU

Celkem

1. Jednotný trh, inovace a digitální

132,781

10,6

143,381

2. Soudržnost, odolnost a hodnoty

377,768

721,9

1 099,668

3. Přírodní zdroje a životní prostředí

356,374

17,5

373,874

4. Migrace a správa hranic

22,671

22,671

5. Bezpečnost a obrana

13,185

13,185

6. Sousedství a svět

98,419

98,419

7. Veřejná správa

73,102

73,102

Celkem

1 074,3

750

1 824,3

Zdroj: Council of the European Union – MFF

 

Průběh jednání v České republice

Česká republika (ČR) zahájila debaty o budoucím programovém období v lednu 2016 v rámci zasedání ministrů zemí V4+4 v Praze. Na tomto jednání přijala Společné prohlášení obsahující základní rysy představ těchto zemí o budoucí podobě politiky soudržnosti. ČR společně s dalšími státy odmítala snahy o snížení celkového rozpočtu EU. 

Využívání fondů politiky soudržnosti a společné zemědělské politiky je obecně pro ČR prioritou. ČR se snažila aktivně zapojit do probíhajících jednání a mezinárodních diskuzí. Byla připravena řada materiálů, které měly za cíl připravit ČR na vyjednávání a na stanovení vlastních priorit. Ministerstvo pro místní rozvoj proto zpracovalo Východiska pozice ČR k budoucnosti politiky soudržnosti po roce 2020 a Národní koncepce realizace politiky soudržnosti po roce 2020

Do přípravy budoucího období byli již tradičně zapojeni partneři jak z veřejné správy, tak i z odborníci ze soukromého či neziskového sektoru a akademického prostředí. K tomuto účelu byly využívány platformy, jako je Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy, monitorovací výbory a jiné platformy pro řídící orgány operačních programů, Národní stálá konference, Pracovní tým Rady hospodářské a sociální dohody, Expertní skupina pro strategickou práci či samotná Vláda ČR nebo také Výbor pro Evropskou unii.

Implementace politiky soudržnosti a operačních programů nicméně začne se zpožděním. Pokud se podaří dojednat Dohodu o partnerství a operační programy do konce roku 2021, tak se s implementací začne již během roku 2021. To znamená, že pravidlo n+3 kontroly čerpání se může vztahovat již k roku 2021. Na druhou stranu třeba u Společné zemědělské politiky v říjnu 2019 vyšlo najevo, že legislativní postup pro přijetí reformované SZP nebude dokončen včas, aby mohl být uplatňován od 1. ledna 2021, navrhla Komise prodloužení stávajícího právního rámce na základě nařízení o přechodných ustanoveních v rámci SZP a počítá s dvouletým přechodným obdobím a počítá se s reformovanou SZP na období 2023–2027. 

 

Národní plán obnovy

Novinkou ve financování jsou prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost EU (Recovery and Resilience Facility, RRF) v rámci VFR. Nástroj obsahuje celkem 672,5 miliardy eur na období 2020–2026, z toho 312,5 miliard eur v grantech a 360 miliard eur v podobě půjček. Pro ČR se z RRF pro Národní plán obnovy (NPO) předpokládá 172 miliard korun přímých zdrojů, možné jsou i půjčky, a to až do výše 405 miliard korun. Půjčky ovšem většina členských států nemá v plánu využít. ČR je jedinou členskou zemí EU, jejíž alokace RRF na období 2021–2022 je nižší než alokace na rok 2023. V první etapě mají Češi obdržet kolem 85 miliard korun, v té druhé pak asi 88 miliard.

Aby mohla Česká republika prostředky čerpat, musí připravit tzv. Národní plán obnovy, který má zohlednit doporučení adresovaná členským státům v rámci tzv. evropského semestru během posledních dvou let. Národní plán obnovy musí být v souladu s cíli EU o dosažení reformy zejména v oblasti ekologické a digitální transformace, proto 37 % z alokace fondu obnovy musí být směrováno do „zelených" projektů a 20 % do projektů napomáhajících digitalizaci.

 

Alokace pro ČR
Zdroj: Národní plán obnovy

 

Komise má poskytnout členským státům v návaznosti na schválení národního plánu předfinancování ve výši 13 % již v roce 2021, které bude vypočteno ze 100 % celkové výše finančního příspěvku schváleného Národního plánu obnovy. Celkem 70 % z alokace těchto prostředků by mělo být zazávazkováno do konce roku 2022 a zbytek do roku 2023. Samotná realizace projektů pak bude moci probíhat i po tomto období a bude možné proplácet až do roku 2026.

 

Východiska NPO 

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

 

Česká republika již předložila Evropské komisi návrh (tzv. „Východiska") Národního plánu obnovy. V současné době probíhají jednání s Komisí. Finální verze národních dokumentů začala Evropská komise od členských států postupně přijímat od ledna 2021. Do konce května 2021 předložila plán obnovy polovina členských států.

 

Rozdělení Národního plánu obnovy podle sektorů - platné ke dni 16. 3. 2021

 Národní plán obnovy

 

Zdroj: Národní plán obnovy

  

Alokace pro ČR – rozdělení do pilířů

Alokace NPO

 

Zdroj: Národní plán obnovy

 

Podoba nové Společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2020

V říjnu 2019 bylo zřejmé, že se reforma SZP nestihne včas, a proto Komise navrhla prodloužení stávajícího právního rámce na základě nařízení o přechodných ustanoveních v rámci SZP. Cílem nařízení o přechodných ustanoveních v rámci SZP je zajistit kontinuitu právní a finanční podporu poskytovanou zemědělcům do doby, než vstoupí v platnost nová reforma plánovaná na rok 2023. Nařízení také poskytuje členským státům čas na přípravu jejich strategických plánů a na plánování jejich provádění poté, co je schválí Komise. Co se týká finanční otázky, nařízení prodlužuje platnost většiny stávajících pravidel stanovených v rámci SZP pro období 2014–2020 i na období 2021–2022 a evropským zemědělcům se přiděluje dalších 8 miliard eur z Nástroje EU na podporu oživení.

Prodlevy v legislativním postupu týkajícím se nové SZP byly způsobeny zejména diskusemi a jednáními v Evropském parlamentu a Radě o reformě a o novém VFR.

Česká republika během jednání o nové podobě SZP podporovala ekologickou složku a tradičně usilovala o větší flexibilitu. ČR se v reformě SZP snaží o prosazení maximálního zjednodušování. Podporuje snížení počtu povinných kontrol a tím omezení podstatné části administrativy. Pro čerpání finančních prostředků si musí ČR i ostatní členské státy nechat schválit Strategické plány společné zemědělské politiky, což je dokument, který původně spadal pod Dohodu o partnerství a nyní se vypracovává samostatně.

Konkrétní parametry reformy zatím nejsou známy. Počítat se ovšem dá s tím, EU bude vyplácet dotace jen těm zemědělcům, kteří budou uplatňovat alespoň základní ekologické postupy. Novinkou by měla být tzv. ekoschémata, která mají být součástí prvního pilíře SZP. Opatření mají zajistit, aby zemědělci, kteří pobírají dotace, hospodařili šetrně s půdou, vodou a krajinou a se zvířaty. Ekoschémata by mohla nahradit dosavadní greening (tzv. ozeleňování). Snahou je naplnění cílů Zelené dohody pro Evropu.

Autor: Magda Komínková, psáno pro Euroskop

Další články v rubrice

Bankovní unie

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, foto Unsplash, 20.07.2021

Evropské fondy politiky soudržnosti v ČR

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, foto Pixabay, 26.05.2021

Digitální transformace EU

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 06.04.2021

Pandemie dala EU impulz k vytváření zdravotní unie

Národní konvent o EU, Euroskop, foto Pixabay, 22.03.2021