Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jaké výstupy a předsevzetí NATO schválilo na svém summitu?

Petr Pospíšil, Euroskop, 23.6.2021
NATO vlajka

Uprostřed června hostil Brusel letošní summit Severoatlantické aliance. Vrcholné setkání nejvyšších politických představitelů třicítky členských zemí Severoatlantické aliance bylo letos vyhlíženo s velkými očekáváními z několika důvodů. Šlo o první fyzickou cestu amerického prezidenta Bidena do Evropy. Agenda setkání zároveň zahrnovala několik podstatných otázek – například reakci na stále agresivnější počínání Ruska, zaujetí pozice k problematickému vztahu s Čínou či nalezení stanoviska k pokoronavirové obnově schopností.

Hlavní výstup summitu představuje komuniké sestávající ze 79 bodů. Komuniké je doplněno dvěma speciálními kratšími dokumenty, které rozvíjejí některé aspekty v komuniké uvedené. První z dokumentů nese označení Akční plán NATO pro oblast klimatické změny a bezpečnosti" (NATO Climate Change and Security Action Plan) a druhý „Závazek posílené odolnosti" (Strengthened Resilience Commitment).

Lídři zemí NATO jsou odhodláni dodržovat článek 5


Samotné komuniké představuje hlavní a klíčový dokument. Hned v úvodu utvrzuje odhodlání všech třiceti aliančních partnerů k jednotě, solidaritě a zároveň k tomu otevřít novou kapitolu v transatlantických vztahů. Všichni lídři deklarovali svůj závazek dodržovat článek 5 Washingtonské smlouvy. Mezi hrozbami a výzvami, kterým NATO v současnosti čelí, figurovalo Rusko, Čína i „nadčasové" hrozby jako je terorismus.

V jiném bodu komuniké stanovilo rámcové cíle do roku 2030 (NATO 2030 agenda). V nich se Aliance zavázala například k posílení odolnosti či rozvoji technologické spolupráce prostřednictvím nově zřízeného Akcelerátoru obranných inovací (Defence Innovation Accelerator) či Inovačního fondu NATO (NATO Innovation Fund).

Severoatlantická aliance v roce 2022 přijme nový strategický koncept


NATO si stanovilo rovněž předsevzetí přijmout na příštím summitu Aliance, v roce 2022, nový strategický koncept – klíčový dokument pro strategické směřování a plánování Severoatlantické aliance.

Výraznou pozornost komuniké věnuje Rusku. Vytýká mu, že dlouhodobě porušuje hodnoty, zásady, důvěru a závazky ve vztazích k aliančním partnerům. „Dokud Rusko neprojeví dodržování mezinárodního práva a svých mezinárodních povinností, není možné vrátit se k normálnímu stavu," uvádí dokument. V souvislosti s Ruskem se v textu komuniké dvakrát projevuje i odsouzení agresivního chování Kremlu vůči České republice.

NATO vyjádřilo Česku podporu a odsoudilo ruské jednání


NATO vyjádřilo Česku podporu, vyzvalo Rusko k tomu, aby v souladu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích stáhlo označení Česka a USA za „nepřátelské země."

Aliance rovněž ve výčtu ruských aktivit ohrožujících bezpečnost aliančních partnerů nepřímo narážela i na výbuch v muničním skladu ve Vrběticích: „Nad rámec svých vojenských aktivit Rusko rovněž zintenzivnilo svoje hybridní působení proti aliančním partnerům. (...) To rovněž zahrnuje ilegální a destruktivní aktivity ruských zpravodajských služeb na spojeneckém území, přičemž některé z nich stály životy občanů a způsobily rozsáhlé materiální škody. Vyjadřujeme plnou solidaritu České republice a dalším aliančním partnerům, kteří byli tímto způsobem zasaženi."

NATO zároveň uvedlo, že podporuje suverenitu Ukrajiny, Gruzie a Moldavska a odsuzuje ruské agresivní chování na Krymu, v regionech Abcházie, Jižní Osetie a Podněstří.

Čína pro NATO představuje systémovou výzvu


Vůči Pekingu NATO zvolilo o něco smířlivější rétoriku než vůči Moskvě. Komuniké Čínu neoznačuje přímo za hrozbu, nýbrž za „systémovou výzvu". Ambice a asertivní chování Číny podle Severoatlantické aliance představuje výzvu pro mezinárodní řád založený na pravidlech. NATO deklarovalo, že některé aspekty čínského jednání jsou v rozporu se základními hodnotami zakotvenými ve Washingtonské smlouvě.

Summit Čínu vyzval k respektování svých mezinárodních závazků. Ohledně svého přístupu vůči Pekingu bude podle komuniké NATO usilovat o konstruktivní dialog v otázkách, ve kterých to bude možné – například v postupu proti klimatické změně.

Po dvaceti letech končí operace v Afghánistánu


Další bod, kterému se před summitem i v jeho průběhu věnovala velká pozornost, představovalo plánované stahování vojenských jednotek zemí NATO z Afghánistánu. Aliance v komuniké potvrdila, že operace v Afghánistánu se téměř po dvaceti letech chýlí ke svému konci. Nyní NATO předá plnou zodpovědnost za zajišťování bezpečnosti na svém území afghánským obranným a bezpečnostním složkám, které jednotky NATO v uplynulých letech školily prostřednictvím výcvikových operací.

Vztah mezi NATO a Afghánistánem ovšem nebude přerušen zcela. Aliance bude afghánským složkám i nadále poskytovat výcvikovou i finanční podporu prostřednictvím speciálního svěřenského fondu afgánské národní armády (Afghan National Army Trust Fund). V Kábulu bude Severoatlantická aliance mít svoje zastoupení, ve kterém bude přítomen vysoký civilní zástupce (Senior Civilian Representative).

Potřeba jsou investice do obranného průmyslu, výzkumu a vývoje


Více bodů komuniké se zaměřuje na nutnost adaptace vojenských schopností aliančních partnerů, vyžadující investice do obranného průmyslu i výzkumu a vývoje tak, aby NATO disponovalo skutečně špičkovými, nejmodernějšími technologiemi. Obranné schopnosti je potřeba rozvíjet ve všech operačních doménách. Podtržen je význam vojenské mobility, v souvislosti s níž NATO zdůrazňuje nutnost využívat synergií s aktivitami EU v této oblasti.

Spolupráci s Evropskou unií NATO v komuniké akcentovalo výrazným způsobem. Například bod 57. uvádí: „Spolupracujeme jako Aliance s obdobně smýšlejícími partnery, obzvláště s Evropskou unií, za účelem ochrany kritické infrastruktury, posílení odolnosti, udržení technologických předností a reakce na výzvy pro mezinárodní uspořádání založené na pravidlech."

Evropská unie je pro NATO unikátní a zásadní partner


Na jiném místě dokument vyzdvihuje speciální charakter partnerství mezi NATO a EU: „Evropská unie zůstává unikátním a zásadním partnerem pro NATO." Strategická spolupráce mezi oběma organizacemi je podle textu klíčová pro bezpečnost a prosperitu zemí euroatlantického prostoru.

Autonomní obranné iniciativy Evropské unie hodnotí NATO pozitivně s tím, že učiní Severoatlantickou alianci silnější za předpokladu, že budou koherentní, komplementární, interoperabilní – a nedojde k vytváření duplicit. Zároveň ovšem komuniké připomíná, že důležitá je i možnost zapojení neunijních členů NATO do těchto iniciativ.

Spolupráce mezi NATO a EU je nyní nejrozsáhlejší v historii


Dokument rovněž konstatuje, že spolupráce mezi NATO a EU je nyní nejrozsáhlejší v historii a již přinesla hmatatelné výsledky například v oblastech boje proti hybridním a kybernetickým hrozbám, strategické komunikace, operační spolupráce včetně námořních záležitostí, vojenské mobility, obranných schopností, obranného průmyslu a vývoje, cvičení, boje proti terorismu či v oblasti budování kapacit. Aliance chce plně implementoval 74 návrhů, na nichž se EU a NATO shodly ve společných deklaracích.

Nutnost a výhodnost kooperace mezi oběma organizacemi sídlícími v Bruselu byla podtržena i stále četnějším výskytem civilních pohrom a krizí v čele s pandemií covid-19. Obzvláště vůči této kategorii hrozeb se nabízí využít vzájemně se doplňujícího know-how EU a NATO.

V roce 2024 by měly 2 % splňovat dvě třetiny zemí NATO


Summit NATO neopomněl ani často diskutované téma v podobě povinnosti aliančních partnerů vynakládat dvě procenta svého rozpočtu na obranu. Účastníci summitu pozitivně hodnotili skutečnost, že od summitu ve Walesu v roce 2014 kontinuálně narůstají úhrnné výdaje evropských členských zemí na obranu. V letošním roce se očekává, že závazek dvou procent splní deset zemí NATO. V roce 2024 by to podle komuniké měly být dvě třetiny členských zemí.

Nejde pouze o absolutní výši výdajů na obranu – respektive její relativní vyjádření v poměru ke státnímu rozpočtu – ale i o to, na co se výdaje na obranu vynakládají. Zde Aliance operuje s požadavkem, aby alespoň pětinu obranných výdajů představovaly investice do vybavení, výzkumu a vývoje. Tento cíl v současné době splňuje 24 členských zemí NATO a v roce 2024 by to mělo být 27 států.

Pozornost Aliance věnuje kybernetickému prostoru i vesmíru


Komuniké zmiňuje i hybridní hrozby, z nichž nejvíce se zabývá hrozbami kybernetickými. Za účelem úspěšné obrany proti nim Aliance přijala „Komplexní politiku kybernetické obrany" (NATO Comprehensive Cyber Defence Policy). Text komuniké dále uvádí, že rozhodnutí, zda předmětný útok vede či nikoli k aktivaci článku 5 Washingtonské smlouvy, učiní Severoatlantická rada individuálně na základě posouzení okolností každého jednotlivého případu.

V budoucích letech bude narůstat význam nejmladší operační domény – vesmíru – pro bezpečnost aliančních partnerů. NATO proto vítá založení centra excelence pro vesmírnou oblasti ve Francii i obdobné středisko působící v Německu.

Změna klimatu násobí hrozby, NATO na ni musí reagovat


Akční plán pro klimatickou oblast
navazuje na jiný dokument – NATO Climate Change and Security Agenda – přijatý v březnu 2021. Akční plán již představuje konkrétní kroky, které chce Aliance v této oblasti učinit. V textu vysvětlujícím jejich opodstatnění lídři uvedli, že změna klimatu je „definující výzvu" současné doby. Neoznačili ji za bezpečnostní hrozbu jako takovou, nýbrž za faktor zvýrazňující hrozby jiné (tzv. „threat multiplier"), vyžadující proto reakci ze strany NATO.

Větší teplotní extrémy či větší výskyt mimořádných klimatických jevů vytváří náročnější podmínky pro realizaci operací. V některých nestabilních regionech světa ovlivňuje počasí chování státních i nestátních aktérů a prohlubuje nestabilitu, způsobuje vyostřování konfliktů či vyvolává migraci obyvatelstva z postižených území.

Aby Aliance svým dílčím způsobem v boji proti klimatické změně přispěla, navrhuje akční plán čtyři kroky. Zaprvé navýšit povědomí prostřednictvím detailního analyzování dopadů klimatické změny na operace NATO. Zadruhé přizpůsobit se změně klimatu v oblastech obranného plánování, standardů, inovací, výcviku i například vojenských akvizic. Zatřetí přispět zmírňování dopadů klimatické změny. NATO chce vyhodnocovat environmentální dopady svých misí a redukovat emise. Začtvrté posílit přesah v podobě spolupráce s mezinárodními organizacemi, nečlenskými partnerskými zeměmi, občanskou společností, akademickou sférou i průmyslovými organizacemi v oblasti postupu proti negativním dopadům klimatické změny.

Odolnost zajišťují státy samotné, NATO bude hodnotit pokrok


Závazek posílené odolnosti
zdůrazňuje cíl NATO v podobě zajišťování kolektivní sebeobrany aliančních partnerů. Dokument připomíná, že i ve světle pandemie covid-19 je potřeba posílit odolnost jednotlivých členských zemí NATO proti hrozbám tohoto charakteru. Washingtonská smlouva zmiňuje kolektivní odolnost ve svém článku 3. Zároveň však komuniké uvádí, že zajišťování odolnosti je primárně národní zodpovědnost. NATO ovšem na summitu navrhlo zřízení mechanismu, v jehož rámci bude možné periodicky vyhodnocovat pokrok učiněný jednotlivými členskými zeměmi ve zvyšování své odolnosti.

Odolnost je komplexní pojem, zahrnující v sobě schopnost obstát proti různorodé podobě hrozeb ve všech operačních doménách, tedy proti konvenčním i nekonvenčním zbraním, hybridnímu způsobu vedení boje či kybernetickým útokům. NATO apeluje i na větší pozornost směřovanou do oblasti diverzifikace dodavatelských řetězců ve strategicky významných průmyslových odvětvích. Posilování odolnosti podle Aliance vyžaduje spolupráci všech aktérů na národní i nadnárodní úrovni a v neposlední řadě i spolupráci s nečlenskými zeměmi. „Základ naší odolnosti spočívá ve sdíleném závazku k principům svobody jednotlivce, demokracie, lidských práv a vlády právy," uvádí se v dokumentu.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Bankovní unie

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, foto Unsplash, 20.07.2021

Evropské fondy politiky soudržnosti v ČR

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, foto Pixabay, 26.05.2021

Fondy EU v období 2021–2027

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, ilustrační foto Pixabay, 25.05.2021

Digitální transformace EU

Magda Komínková, psáno pro Euroskop, 06.04.2021

Pandemie dala EU impulz k vytváření zdravotní unie

Národní konvent o EU, Euroskop, foto Pixabay, 22.03.2021