20.10.2021
Michal Chládek, psáno pro Euroskop, ilustrační foto čtk
Členské státy se v posledních měsících potýkají s problémem rychlého růstu cen energií. Důvodem je především vysoká celosvětová poptávka po zemním plynu v důsledku hospodářského oživení, inflace, rostoucí ceny emisních povolenek (EU ETS), postupné odstavování jaderných elektráren v Německu, ale např. i nižší produkce obnovitelných zdrojů, nízké skladové zásoby zemního plynu či asijský trh, který je pro obchod se zemním plynem (hlavně LNG) perspektivnější než ten evropský. Členské státy se snaží na evropské úrovni nastartovat debatu, jak zmírnit dopady výrazného růstu cen. Evropská unie (EU) je v tomto ovšem ve složité situaci, protože nemá jasně definované pravomoci na to, aby mohla tuto, pro státy a zejména pro občany, znepokojivou situaci adekvátně řešit.
Těmito otázkami se mají zabývat vedoucí představitelé EU, kteří na jednání Evropské rady 21. – 22. října 2021 budou řešit kromě onemocnění covid-19, digitální transformaci, migraci i ceny energií.
Energetika v EU
I přes to, že základy evropské integrace spočívají na spolupráci v energetické (atomové) politice (ESUO), jednotná energetická politika se zformovala až v Lisabonské smlouvě. K zajištění spolehlivých dodávek energie za přijatelné ceny má EU za cíl vytvořit “integrovanější a konkurenceschopnější” jednotný evropský trh s energiemi. Tato tzv. energetická unie se formovala postupnou integrací národních trhů s energiemi již od roku 1996. Unie rovněž prosazuje energii z obnovitelných zdrojů a efektivní využívání energie, jimiž lze dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů.
Energetická unie
|
Problematika energií a energetiky je úzce spjata se snahou EU o dosažení klimatické neutrality a splnění cílů stanovených Zelenou dohodou pro Evropu.
Zelená dohoda pro Evropu má EU transformovat na “moderní, konkurenceschopnou ekonomiku, jež účinně využívá zdroje” a kde:
- se do roku 2050 dosáhne nulových čistých emisí skleníkových plynů
- bude hospodářský růst oddělený od využívání zdrojů
- nebude opomenut žádný jednotlivec ani region
EU si v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu v červencovém balíčku Fit for 55 stanovila, že do roku 2030 se zavazuje ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 (oproti dosavadnímu 40% závazku) a pro rok 2030 si konkrétně stanovila:
- Zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 40 % celkové spotřeby energie v EU (z 32 %)
- Zvýšit energetickou účinnost o 36 % (konečná spotřeba energie) a 39 % (spotřeba primární energie) ve srovnání s projekcemi úrovně spotřeby z roku 2007 bez opatření v oblasti energetické účinnosti (oproti 32,5 %). Oproti prognózám z roku 2020 to představuje snížení o dalších 9 %.
Mimo snahy o dosažení klimatické neutrality a cílů energetické unie se EU zabývá řadou dalších oblastí týkajících se otázek energetické politiky.
Klíčové oblasti v rámci energetické politiky EU
- Zabezpečení dodávek energie
EU chce snížit svoji závislost na dovážené energii účinnějším využíváním vlastních energetických zdrojů a zároveň diverzifikací zdrojů a dodávek. - Energetická účinnost
EU chce přejít na nízkouhlíkové hospodářství mimo jiné prostřednictvím vyšší energetické účinnosti – konkrétně se jedná o předpisy EU týkající se budov, průmyslu, spotřebního zboží a dopravy. - Jaderná energetika
EU usiluje o to, aby se zajistila bezpečnost jaderných elektráren, aby se bezpečně zacházelo s radioaktivním odpadem a aby se jaderné materiály používaly pouze ke stanoveným účelům. - Energetické technologie a inovace
EU podporuje zavádění nízkouhlíkových technologií jako je fotovoltaika, větrná energie, zachycování a ukládání uhlíku (CCS) a technologií pro skladování energie. - Jednotný trh s energií
EU usiluje o odstranění technických a regulačních překážek bránících tomu, aby energie proudila přes hranice jednotlivých států a aby si mohli konkurovat dodavatelé energie z celé EU. - Energie z obnovitelných zdrojů
EU v této oblasti koordinuje činnost členských zemí, aby dosahovaly svých vnitrostátních cílů v souladu se směrnicí o obnovitelných zdrojích energie. Rovněž podporuje využívání alternativních zdrojů energie v odvětví dopravy. - Ropa, zemní plyn a uhlí
EU chce zachovat spravedlivé podmínky na trzích s fosilními palivy a zajistit ochranu životního prostředí, a to i v případě využívání nových technologií, jako je těžba plynu z břidlicového podloží. - Energetická infrastruktura
Strategie EU v oblasti transevropských sítí (TEN-E) se zaměřuje na rozšíření a modernizaci evropské energetické infrastruktury a vytvoření sítí překračujících hranice jednotlivých států.
V souvislosti se zvýšením cen energií může EU například
- Vyšetřit chování, které narušuje hospodářskou soutěž na trhu s energií
- Požádat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), aby dále zlepšoval sledování vývoje na trhu s uhlíkem
- Usnadnit širší přístup k dohodám o nákupu energie z obnovitelných zdrojů a podpořit tyto dohody prostřednictvím doprovodných opatření.
- Zvážit revizi nařízení o bezpečnosti dodávek v zájmu zajištění lepšího využívání a fungování procesu skladování plynu v Evropě,
- Požádat Evropský energetický regulační orgán (ACER), aby prozkoumal výhody a nevýhody stávajícího uspořádání trhu s elektřinou a případně navrhl Komisi vhodná doporučení,
- Pomocí finančních nástrojů podpořit rozvoj energeticky úsporného úložiště,
- Prozkoumat možné přínosy společných nákupů plynu na bázi dobrovolnosti,
- Vytvořit příručku, jak podpořit růst obnovitelné energie, vč. revize EEAG, v souvislosti s usnadněním investic do energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů
Současné problémy energetické politiky – růst cen energii
V EU se mezi daty 1. 1. 2008 až 31. 12. 2020 zvedlo daňové zatížení cen energií v průměru o 8,8 %, a to z původních 31,2 % na 40 %. Největší zatížení v těchto letech bylo v Německu, Dánsku a Belgii. Naopak nejnižší zatížení v Bulharsku, Maďarsku a Estonsku.
Evropské ceny energií letos výrazně rostou. Například v Nizozemsku se více než zpětinásobily, a to zejména díky rostoucím cenám zemního plynu používaného k výrobě energie a vytápění.
Zdroj: BBC, https://www.bbc.com/news/world-europe-58650634
Kromě zvýšené celosvětové poptávky po energiích (zejména plynu) v souvislosti s globálním hospodářským oživením hraje roli i systém EU ETS. Od ledna do září 2021 se cena emisní povolenky zvýšila přibližně o 30 eur/t CO2, což znamená zvýšení nákladů na elektřinu vyrobenou z plynu přibližně o 10 eur/MWh (za předpokladu 50% účinnosti) a přibližně o 25 eur/MWh v případě elektřiny vyrobené z uhlí (za předpokladu 40% účinnosti). Toto navýšení je vyváženo pozorovaným zvýšením ceny plynu přibližně o 45 eur/MWh za stejné období, což vede k dodatečným nákladům na výrobu elektřiny v přibližné výši 90 eur/MWh. Cena uhlíku v rámci EU ETS vzrostla jak z důvodu vyšší poptávky po povolenkách, jelikož některé státy sahají po uhlí jako levné alternativě za nedostatek zemního plynu, tak i kvůli postupnému krácení objemu povolenek na trhu a i kvůli obavám a očekáváním ohledně budoucího vývoje.
Situace v ČRV České republice se koncem tohoto roku očekává rovněž zdražování energií. Zdražování je mj. zapříčiněno i zdražením emisních povolenek. V ČR zkrachovalo několik dodavatelů energií, největším z nich bylo Bohemia Energy, což se dotklo asi milionu odběratelů, z menších lze zmínit společnost Kolibřík Energie. Zákazníci těchto společností mají nyní půl roku na přepis k jinému poskytovateli energií. Postižené domácnosti ze zákona dočasně převezmou tzv. dodavatelé poslední instance, tedy ČEZ, E. ON, PRE, Pražská plynárenská či Innogy. V reakci na zvyšující se ceny energií dosluhující vláda rozhodla o odpuštění DPH u energií za měsíce listopad a prosinec i poplatku za obnovitelné zdroje. 20. října vláda rozhodla, že předloží do Poslanecké sněmovny tři návrhy novel zákonů – zákona o dani z přidané hodnoty, zákona o podporovaných zdrojích energie a zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Vláda v nich navrhuje, aby na dodání elektřiny a plynu bylo namísto základní sazby daně ve výši 21 procent uplatněno osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, aby bylo možné kompenzovat zákazníkům části regulované ceny elektřiny související s provozní podporou obnovitelných a dalších podporovaných zdrojů energie a aby na finanční krytí těchto podpůrných opatření bylo možné využít peněžní prostředky z aukcí emisních povolenek. Účinnost novely zákona o DPH vláda požaduje od 1. ledna 2022, změny v daních i ve využívání peněz z emisních povolenek ale podléhají souhlasu Evropské komise. Další možností, kterou připravuje vítěz voleb koalice SPOLU, je cílená podpora konkrétních domácností formou některých příspěvků ze státního rozpočtu. |
Zdroj: Statistica, https://www.statista.com/statistics/1267500/eu-monthly-wholesale-electricity-price-country/
Snahy členských států
Francie, Španělsko, Rumunsko, Řecko a Česko kvůli několikanásobnému meziročnímu zvýšení cen energií požádaly EU, aby urychleně přistoupila k určitým opatřením. Pětice zemí na začátku října 2021 zveřejnila výzvu, podle níž by Evropská unie měla lépe koordinovat nákup energií a budování strategických rezerv plynu. Státy by chtěly reformovat trh s elektřinou, snížit závislost na dovozu energií a předejít nepředvídatelnému růstu cen emisních povolenek v rámci systému EU ETS.
EU by podle těchto pěti států měla zjistit, proč jsou současné smlouvy na dodávky plynu nedostatečné a vytvořit společná pravidla pro vytváření strategických plynových zásob. Členské státy by měly lépe koordinovat nákupy plynu, aby si zajistily lepší vyjednávací pozici. Signatáři výzvy také požadují reformu trhu s elektřinou, která má zajistit, aby cena pro spotřebitele více odpovídala nákladům na její výrobu v jednotlivých zemích. V současnosti je cena elektřiny na unijním trhu svázána s cenou plynu, což chce změnit především Francie. Jiné státy v čele s Německem, ale i samotná EU se k reformě stavějí spíše skepticky. Návrh zemí také zdůrazňuje nutnost snížit závislost na zemích vyvážejících plyn a podporovat přechod na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
Návrhy Komise
Komise 13. října 2021 přijala sdělení o cenách energie, kterým chce reagovat na mimořádný růst světových cen energií. Růst cen energií by navíc měl podle odhadů pokračovat i během zimy 2021/2022. Vysoké ceny mají negativní dopad zejména na občany a podniky v EU.
Předložené sdělení obsahuje soubor krátkodobých a střednědobých opatření, která mohou EU a její členské státy přijmout k řešení bezprostředního dopadu růstu cen a k dalšímu posílení odolnosti vůči budoucím cenovým otřesům. Krátkodobá vnitrostátní opatření zahrnují nouzovou podporu příjmů domácností, státní podporu pro podniky a cílená snížení daní. Komise by měla podporovat investice do energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, prozkoumat možná opatření týkající se skladování energie a nákupu zásob plynu a posoudit stávající uspořádání trhu s elektřinou.
Dle Komise současný nárůst cen vyžaduje rychlou a koordinovanou reakci. Stávající právní rámec umožňuje EU a jejím členským státům přijímat opatření k řešení bezprostředních dopadů.
Navrhovaná krátkodobá opatření na ochranu spotřebitelů a podniků:
- poskytování nouzové podpory příjmu spotřebitelům trpícím energetickou chudobou, například formou poukázek nebo uhrazením části výdajů za energie, které lze podpořit z příjmů EU ETS,
- povolení dočasných odkladů úhrad faktur,
- zavedení ochranných opatření, která zabrání odpojení od rozvodové sítě,
- zavedení dočasných a cílených snížení daňových sazeb pro zranitelné domácnosti,
- poskytování podpory podnikům nebo odvětvím v souladu s pravidly EU pro státní podporu,
- posílení mezinárodního dosahu v oblasti energetiky s cílem zajistit transparentnost, likviditu a flexibilitu mezinárodních trhů,
- prošetřování možného protisoutěžní chování na trhu s energií a požádání Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), aby dále zlepšil sledování vývoje na trhu s uhlíkem,
- usnadnění širšího přístupu k dohodám o nákupu energie z obnovitelných zdrojů a podpoření těchto dohod prostřednictvím doprovodných opatření.
Střednědobá opatření pro dekarbonizovaný a odolný energetický systém:
- posílit investice do obnovitelných zdrojů energie, renovací a energetické účinnosti a urychlit dražby a povolovací procesy v oblasti obnovitelných zdrojů energie,
- zvýšit kapacitu skladování energie na podporu rostoucího podílu obnovitelných zdrojů energie, včetně baterií a vodíku,
- požádat ACER, aby prozkoumal výhody a nevýhody stávajícího uspořádání trhu s elektřinou a případně navrhl Komisi vhodná doporučení,
- zvážit revizi nařízení o bezpečnosti dodávek v zájmu zajištění lepšího využívání a fungování procesu skladování plynu v Evropě,
- prozkoumat možné přínosy dobrovolných veřejných zakázek na tvorbu zásob plynu zadávaných členskými státy společně,
- zřídit nové přeshraniční regionální nouzové skupiny pro plyn, které budou analyzovat rizika a radit členským státům s koncepcí jejich vnitrostátních plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze,
- posílit úlohu spotřebitelů na trhu s energií tím, že jim bude umožněno vybírat si a měnit dodavatele, vyrábět vlastní elektřinu a vstupovat do energetických komunit,
- přijmout soubor pravidel pro kybernetickou bezpečnost v oblasti elektroenergetiky,
- Evropská komise předloží do prosince 2021 návrh doporučení Rady, které poskytne členským státům další pokyny ohledně toho, jak nejlépe řešit sociální a pracovní aspekty zelené transformace.
Co mohou dělat členské státy? |
|
|
Krátkodobá opatření |
Střednědobá opatření |
|
Snížení sazeb DPH |
Posílení investic do obnovitelných zdrojů energie, renovací a energetické účinnosti |
|
Poskytování nouzové podpory příjmu spotřebitelům trpícím energetickou chudobou |
Zvýšit kapacitu skladování energie na podporu rostoucího podílu obnovitelných zdrojů energie, včetně baterií a vodíku |
|
Povolení dočasných odkladů úhrad faktur |
Posílit úlohu spotřebitelů na trhu s energií tím, že jim bude umožněno vybírat si a měnit dodavatele, vyrábět vlastní elektřinu a vstupovat do energetických komunit |
|
Zavedení ochranných opatření, které zabrání odpojení od sítě |
|
|
Poskytování podpory podnikům nebo odvětvím v souladu s pravidly EU pro státní podporu |
|
|
Co může dělat Evropská unie? |
|
|
Krátkodobá opatření |
Střednědobá opatření |
|
Prošetřování možného protisoutěžní chování na trhu s energií |
Zvážit revizi nařízení o bezpečnosti dodávek v zájmu zajištění lepšího využívání a fungování procesu skladování plynu v Evropě |
|
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) může dále zlepšovat sledování vývoje na trhu s uhlíkem |
Požádat evropské energetické regulační orgány (ACER), aby prozkoumaly výhody a nevýhody stávajícího uspořádání trhu s elektřinou a případně navrhly Komisi vhodná doporučení |
|
Usnadnění širšího přístupu k dohodám o nákupu energie z obnovitelných zdrojů a podpoření těchto dohod prostřednictvím doprovodných opatření |
Přijmout soubor pravidel pro kybernetickou bezpečnost v oblasti elektroenergetiky |
|
Předložit do prosince 2021 návrh na doporučení Rady, které poskytne členským státům další pokyny ohledně toho, jak nejlépe řešit sociální a pracovní aspekty zelené transformace |
|
|
Prozkoumat možné přínosy dobrovolných veřejných zakázek na tvorbu zásob plynu zadávaných členskými státy společně |
|
|
Zřídit nové přeshraniční regionální rizikové skupiny závislé na plynu, které budou analyzovat rizika a radit členským státům s koncepcí jejich vnitrostátních plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze |
|
Shrnutí
V celé EU se v posledních měsících zvyšují ceny energií. Důvodem je především vysoká poptávka po zemním plynu v důsledku hospodářského oživení, inflace a rostoucí ceny emisních povolenek (EU ETS), ale např. i nižší produkce obnovitelných zdrojů nebo postupné odstavování jaderných elektráren v Německu. Jedná se tedy o několik faktorů, které ceny energií ovlivňují. EU bude o otázkách výrazného zdražení jednat i na nejvyšší úrovni, na zasedání Evropské rady ve dnech 21.–22. října 2021.
Dle Komise současný nárůst cen vyžaduje rychlou a koordinovanou reakci, a proto vydala seznam krátkodobých a střednědobých opatření, která by měla situaci pomoci vyřešit. Krátkodobě tak Komise doporučuje státům například hradit část účtů za energie nebo zavést úlevy na daních spotřebitelům a podnikům. Střednědobě například posílit investice do obnovitelných zdrojů energie, renovací a energetické účinnosti a urychlit dražby a povolovací procesy v oblasti obnovitelných zdrojů energie.
Dodávky energií v současné době však nejsou ohroženy a Komise očekává, že se ceny stabilizují do dubna 2022, nicméně upozorňuje, že v nadcházející zimní sezóně bude bezpečnost dodávek, objemy zemního plynu v zásobnících i správné fungování trhu se zemním plynem potřeba pečlivě monitorovat.
Autor: Michal Chládek, psáno pro Euroskop
