Přejít na obsah

Vyhledávání

20/04/2014 03:15:12


Hlavní menu

Jak Češi vnímají EU

V roce 2003, kdy se uskutečnilo referendum o vstupu České republiky do EU, se 77 % hlasujících vyslovilo pro vstup do Evropské unie. K hlasování se tehdy dostavilo 55 % registrovaných voličů. Nadpoloviční většina všech lidí, kteří tehdy mohli volit, si tak přála připojení k Unii. V roce 2004 takto vyvrcholila touha české společnosti definitivně se vymanit z východní minulosti a vykročit západním směrem. Češi jsou obvykle vnímáni jako euroskeptický národ a za takový se často i sami považují. Výzkum Ipsos pro  Euroskop toto tvrzení potvrzuje.

Jak se v průběhu posledních let vyvíjel názor Čechů na EU jako takovou, zda vnímají pozitivní dopady evropské integrace, a zda se vůbec cítí býti občany Evropské unie.


Spokojeni s členstvím v EU?


Centrum pro výzkum veřejného mínění, patřící pod Akademii věd, každoročně zveřejňuje zprávy, zkoumající smýšlení Čechů o Evropské unii. Z trendů lze vyčíst (ne)měnící se vztah obyvatel k EU.

Každý čtvrtý Čech, tedy 40 %, bylo v roce 2008 „spokojený se členstvím ČR v EU". Jen o jedno procento méně občanů se nedokázalo přiklonit ani k jedné straně názorového spektra a nespokojenost vyjádřilo pouze 15 % lidí. Pozitivní přístup k EU tak v relativním poměru rozhodně převažoval nad negativními tendencemi. Podívejme se, jak veřejným míněním zahýbalo přijetí Lisabonské smlouvy v roce 2009, ale především finanční krize, která se ve stejném roce přelila do Evropy a ponořila ji do „dluhového mračna", které dodnes přetrvává.

Česká veřejnost zůstala, přes zmíněné nesnáze, k vývoji Evropy a svému postavení v ní, optimistická. Podíl respondentů, kteří vyjádřili v roce 2010 „spokojenost s EU" klesl jen mírně, tedy k 36%. Přestože počet nespokojených naopak mírně vzrostl, na 21 %, názorové rozložení bylo podobné předchozím rokům, kdy spokojení - někdy nazývaní eurooptimisté - převažovali v absolutních hodnotách nad nespokojenými - euroskeptiky. Je třeba zdůraznit, že množství lidí, kteří nemají vyhraněný, kladný ani záporný názor, se konstantně pohybuje, s rozpětím menším, než je statistická odchylka, okolo 38 %.

Jsou rozhodnutí EU v zájmu ČR
zdroj: CVVM


Změnu přinesl rok 2012. S přetrvávajícími institucionálními problémy EU a nelepšící se ekonomickou situací Řecka se CVVM dokonce rozhodlo přeformulovat hlavní výzkumnou otázku své tradiční zprávy. V šetření se tázalo se občanů, zda „věří v budoucnost evropského projektu". Budoucnost evropského integračního projektu nevidí více než polovina Čechů, vyplynulo z výzkumu. 52 % procent dotázaných lidí prohlásilo, že nevěří v další vývoj Unie. Na druhé straně 35 %, více než třetina, naopak v EU vidí budoucnost.

Rozvoj euroskepticismu v české společnosti je navázán na neschopnost EU efektivně řešit vzniklé problémy. Takové závěry potvrzuje i šetření agentury STEM z dubna 2012. Nespokojených s členstvím ČR je je podle agentury celých 59 % obyvatel. 48 % lidí se pak nikdy necítí být občanem EU, jen o procento méně dotázaných se tak cítí alespoň někdy. Z údajů vyplývá, že veřejné mínění nereagovalo negativně na nástup finanční krize v roce 2009, ani na její přímé dopady. Rozladění pramení z dlouhodobého a přetrvávajícího charakteru problémů, jejichž řešení zatím nebylo úspěšné.

Názory se ale velmi liší napříč jednotlivými skupinami, upozorňuje ve zprávě zpracovatel šetření CVVM, Martin Buchtík. Necelá polovina (45 %) lidí s vysokoškolským vzděláním věří, že EU má budoucnost. Lidé bez maturity tvoří opačný pól a stejnou víru jich sdílí jen 28 %. Důvěra klesá také s rostoucím věkem a horší životní úrovní. Mladí lidé a ti s dobrým materiálním zajištěním jsou tak pozitivněji nakloněni budoucímu vývoji EU.


Názorová protichůdnost


Velkým handicapem je relativně nízká informovanost české společnosti o podrobnějších aspektech činnosti a fungování EU jako celku a jejích jednotlivých institucí. Nízká informovanost o nařízeních, směrnicích a rozhodnutích, která EU produkuje, a která regulují nebo upravují nejrůznější stránky každodenního života, je reflektována v následující statistice.

Zatímco v roce 2003 77 % Čechů toužilo vstoupit do EU, v roce 2012 si 74 % z nich nemyslelo, že EU přijímá rozhodnutí, která jsou v jejich zájmu. Statistika je na první pohled zarážející, jenže při bližším pohledu do historie narazíme na zajímavý fakt, který je samotným kořenem problematického vztahu české veřejnosti k Evropské unii.


Klady a zápory
zdroj: CVVM


Jen o několik měsíců po zásadním referendu, odpovědělo 65 % Čechů, že opatření EU neprospívají jejich potřebám. Od té doby údaj nikdy neklesl pod 59 % a dostal se až k letošním 74 %. Nadšení pro vstup do EU tedy zřejmě bylo především reflexí touhy české společnosti definitivně se zapojit do západních struktur. Prosazování a udržování zásad demokracie a principů solidarity také Češi vnímají jako největší přednost EU. Souhlas s unijním přístupem k těmto hodnotám mírně klesá, nicméně pohybuje se dlouhodobě okolo 70 %, respektive 60 %. Názorová protichůdnost v době vstupu do EU, je zřejmá na první pohled. Spolu se zájmem o udržování demokratických principů v Unii je viditelné, že Češi vnímali vstup především jako poslední krok v cestě na Západ. Protože připojení k základnímu pilíři evropské demokratické struktury znamenalo cíl samo o sobě, své působení v jeho rámci Češi mnohdy vnímají kriticky.
Autor: Filip Tuček, spolupracovník Euroskopu