Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Začal Evropský rok občanství

Petr Zenkner, Euroskop, 11.1. 2013
Evropský rok občanství 2013 budou v České republice za unii koordinovat Zastoupení Evropské komise v ČR a za vládu odbor informování o  evropských záležitostech při Úřadu vlády. První česká akce se konala 8. ledna v Evropském domě, kde vystoupili zástupci gestorů, ministerstev a dalších organizací, které budou mít letos s „rokem" něco společného.

Pojem evropského občanství, který vznikl před dvaceti lety, je hodně spojen se čtyřmi základními svobodami. Podle Andrey Matušákové ze Zastoupení Evropské komise však „občané svých evropských práv nedostatečně využívají". Důvod je jednoduchý - o svých právech totiž často ani nevědí a nemají představu o tom, jakým způsobem je možné je vymáhat.


Evropské a státní občanství


Rozdíl mezi evropským a státním občanstvím vysvětlil Jan Durica ze Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR. Státní občanství je vztahem mezi jednotlivcem a státem, které člověk nabývá narozením nebo naturalizací. Občanství EU naopak toto státní občanství doplňuje, nikoli nahrazuje. Občané ho nabývají automaticky.

„Rozvoj práv občanů EU se vyvíjel od možnosti volného pohybu po právo volit, přičemž velikým milníkem byla Maastrichtská smlouva z roku 1993, ve které bylo smluvně stanoveno občanství EU", uvedl Durica.

Mezi práva patří kromě 4 svobod například právo volit do Evropského parlamentu nebo v místních volbách, pokud se nacházejí v místě svého dlouhodobého či trvalého pobytu. Výjimkou je pouze Brusel a Lucemburk. Lisabonská smlouva také umožnila existenci Evropské občanské iniciativy, která umožňuje 1 milionu občanů z alespoň sedmi členských států navrhnout Evropské komisi, aby se legislativně zabývala určitou oblastí. Důležitou výhodou je také právo na konzulární pomoc ze strany velvyslanectví či konzulátu jiného členského státu na území nečlenského státu, kde jejich stát nemá zastoupení.


Migrace pracovníků


Mezi důležitou součást občanství EU patří volný pohyb pracovníků v rámci členských států. Podle Miroslava Fuchse, ředitele odboru Evropské unie a mezinárodní spolupráce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR je to zatím nejméně aplikovaná svoboda ze všech. Důvodem nízké migrace pracovníků jsou tradiční překážky specifické pro region Evropy, jako například určitá fixace na rodinu a místo bydliště. „Na druhé straně tomu brání i institucionální a legislativní bariéry", uvedl Fuchs.

Na vině jsou přitom nejen zaměstnavatelé, ale i veřejné orgány členských států. Pracovníkům tak není třeba uznávána profesní kvalifikace, omezuje se přístup k volným pracovním místům ve veřejném sektoru nebo dochází k diskriminaci přeshraničních pracovníků. Velmi často jsou také na uchazeče o zaměstnání kladeny neoprávněné jazykové požadavky.

Fuchs potvrdil, že potenciálním migrujícím zaměstnancům chybí dostatečná informovanost o svých právech a možnostech, jak se jich domáhat v případě porušení. Zlepšit situaci se snaží unie prostřednictvím nástrojů, jakými jsou například EURES nebo SOLVIT. Cílem EURES je úzká spolupráce úřadů práce v členských státech EU, aby se sladila nabídka a poptávka na pracovním trhu. V současné době je v síti EURES registrováno přes 1 milion volných pracovních míst.


Pomoc SOLVIT


Další z nástrojů, SOLVIT, patří pod Ministerstvo průmyslu a obchodu. SOLVIT totiž nabízí bezplatné řešení sporů na vnitřním trhu EU mimosoudní cestou, a nabízí tak ideální možnost, jak se domoci svých práv bez zbytečných výdajů. „Hlavními principy jsou stručnost a rychlost, řešení sporu by nemělo trvat déle než 10 týdnů", řekl ředitel odboru evropských záležitostí a vnitřního trhu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Jan Havlík.

 

Síť SOLVIT tvoří 30 center a v České republice funguje od roku 2004. Řeší stížnosti na porušení práva EU ze strany správního orgánu u občanů, podnikatelů a podnikatelských sdružení. Nevstupuje nijak na vnitrostátní nebo soukromoprávní případy. Ročně se celoevropsky řeší asi 1 300 případů, úspěšnost dosahuje úctyhodných 90%.

„Česká republika v tomto ohledu patří mezi státy se spíše vyšší úspěšností řešení sporů", dodal Havlík. Průměrná doba pro případ je 46,5 pracovních dnů. V roce 2011 vyšetřil český SOLVIT 98 případů.


Portál Vaše Evropa


O evropských právech informuje také portál Vaše Evropa, který se zaměřuje na praktické tipy jak pro občany EU a jejich rodinné příslušníky, tak i pro podniky se sídlem v EU. Pokud občané nenajdou odpověď na svůj dotaz, mohou se obrátit na službu Evropské komise, Vaše Evropa Poradenství, poskytující právní poradenství o EU právech zdarma.

„Zpravidla poskytujeme rady týkající se zdravotního pojištění, podpory při nezaměstnanosti či nároků na dávky", uvedla Michaela Suchardová, právnička pro zmíněnou službu. „Cenné informace na portálu najdou i podnikatelé, například z oblasti volného pohybu výrobků nebo daní", dodala.

Postoj odborů k otázkám evropského občanství vysvětlil Vít Samek, vedoucí právního a sociálně-ekonomického oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů. Samek se vrátil k otázce migrace za prací a uvedl, že v EU se s vyšší nezaměstnaností paradoxně zvyšuje neochota občanů hledat práci v jiném členském státě.

Jako důvod vidí zejména vysoké transferové náklady a jazykové bariéry například oproti Spojeným státům. Upozornil také na téměř se neměnící mzdový diferenciál mezi starými a novými členskými státy, což má za následek jednosměrný pohyb pracovních sil z východu na západ. V souvislosti podpory migrace pracovníků podtrhl význam uplatňování principů flexikurity.

Prezentace ke stažení

 zdroj: CEBRE - Česká podnikatelská reprezentace při EU

Autor: Petr Zenkner, Euroskop

Další články v rubrice

Olympiáda lidských práv

Hana Láníková, předsedkyně Leges Humanae, 31.05.2013