Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

ČR a EU - energetika

Po roce 2004 zde dochází v rámci snah o rozvoj nové energetické politiky EU k poměrně dynamickému vývoji v oblasti legislativy i strategických dokumentů.

Klíčové dokumenty


Komise v březnu 2006 vydala zelenou knihu s názvem Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii a v lednu 2007 strategický balíček dokumentů s názvem Energetická politika pro Evropu. V něm si EU vytkla jednak ekologické cíle týkající se obnovitelných zdrojů (OZE) a omezování emisí skleníkových plynů, jednak cíl v podobě dobudování vnitřního trhu s energií. Následovaly konkrétní balíčky legislativních návrhů v podobě tzv. třetího liberalizačního balíku (nařízení č. 713/2009, nařízení č. 714/2009, nařízení č. 715/2009, směrnice č. 2009/72 a směrnice č. 2009/73) a klimaticko-energetického balíku (směrnice č. 2009/29, rozhodnutí č. 406/2009, směrnice č. 2009/31 a směrnice č. 2009/28).

V listopadu 2008 následovalo vydání dalšího strategického souboru dokumentů (Druhý strategický přezkum energetiky s podtitulem „Zajistit energetickou budoucnost“). Důraz kladl na bezpečnost energetických dodávek, budování energetických sítí a energetickou účinnost. V souladu s naznačenými prioritami byly schváleny další důležité nové předpisy, např. v květnu 2010 to byly směrnice č. 2010/31 o energetické náročnosti budov a směrnice č. 2010/30 o energetických štítcích a v říjnu 2010 nařízení č. 994/2010 týkající se bezpečnosti dodávek plynu.

10. 11. 2010 Komise zveřejnila další klíčový strategický dokument, kterým je strategie Energie 2020, 8. 3. 2011 potom přijala plán na vybudování konkurenceschopného nízkouhlíkového hospodářství do roku 2050 a v prosinci 2011 zveřejnila energetický plán do roku 2050.

Hlavní energetické otázky


K důležitým tématům energetické politiky EU v současnosti nadále patří environmentální dimenze. V této souvislosti je třeba zmínit také problematiku energetické účinnosti, nová, přísnější verze směrnice o energetické účinnosti byla přijata v říjnu 2012. Evergeenem zůstávají OZE, jejich podpora a spolupráce členských států za účelem této podpory.

Za pozornost ale stojí skutečnost, že EU začíná přehodnocovat někdejší masivní a neselektivní podporu biopalivům, zejména biopalivům první generace. Symptomem tohoto trendu, který poukazuje také na negativní stránky využívání plodin určených primárně pro potravinářský průmysl k výrobě biopaliv a usiluje o omezení jejich využívání, je návrh na změnu směrnice č. 98/70 o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice č. 2009/28 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, který EK předložila v říjnu 2012.

Také z pohledu ČR představují důležitou otázku aktivity EU v oblasti jaderné energetiky, zesílené v souvislosti s havárií JE Fukušima. K předmětům zájmu institucí EU náleží s ochranou životního prostředí související problematika nakládání s radioaktivním odpadem (přijetí směrnice o bezpečném nakládání s radioaktivním odpadem a použitým jaderným palivem), ale také otázka bezpečnosti jaderných elektráren v EU. V říjnu 2012 EK prostřednictvím sdělení zveřejnila výsledky zátěžových testů, která EK nařídila právě v souvislosti s havárií ve Fukušimě. Testy, kterých se zúčastnily také české JE v Dukovanech a v Temelíně, konstatovaly, že většina jaderných elektráren v EU sice splňuje vysoké standardy bezpečnosti, prakticky ve všech případech ale byla současně navržena zlepšení a úpravy s cílem zvýšení bezpečnosti. V blízké budoucnosti se očekává ze strany EK vydání návrhu směrnice o jaderné bezpečnosti.

Důležitým tématem zůstává vytváření jednotného energetického trhu v EU a implementace legislativních opatření třetího liberalizačního balíku, v níž některé členské státy EU (na rozdíl od ČR) zaostávají. V této souvislosti EU nadále akcentuje témata rozvoje energetické infrastruktury v EU a tzv. inteligentních sítí.

Stranou pozornosti nezůstává ani vnější dimenze energetické politiky EU, v září 2011 vydala EK sdělení týkající se dodávek energie a vnější dimenze energetické politiky EU, mj. s cílem posílit koordinaci v oblasti spolupráce mezi EU a třetími státy, dodavatelskými, ale také spotřebitelskými a tranzitními zeměmi. Poměrně novým tématem, které se v poslední době stalo předmětem zájmu institucí EU v oblasti energetiky, je otázka potenciálního využívání nekonvenčních zdrojů fosilních paliv v EU a těžby břidlicového plynu, respektive otázka možné regulace těchto aktivit na unijní úrovni. (V ČR MŽP navrhlo moratorium na průzkum možné těžby břidlicového plynu.)

Výjimky a změny v legislativě ČR


ČR si v oblasti energetiky vyjednala před vstupem do EU 2 přechodná období, která se týkala jednak požadavku na vytvoření minimálních zásob ropy a ropných produktů (toto přechodné období vypršelo v prosinci 2005), a jednak liberalizace trhu s plynem (přechodné období vypršelo již v prosinci 2004). Vstup do EU znamenal pro ČR novelizaci některých důležitých zákonů v oblasti energetiky tak, aby odpovídaly platné evropské legislativě (novelizace tzv. energetického zákona, k jehož dalším změnám došlo v letech 2009 a 2011; novelizace zákona o hospodaření energií, přijetí zákona o podpoře výroby energií z OZE) a též postupnou liberalizaci trhu nejen s plynem, ale také s elektřinou. Již v roce 2006 v souladu s tehdy platnou směrnicí č. 2003/30 schválila vláda Dlouhodobou strategii využití biopaliv v ČR. Po přijetí klimaticko-energetického balíku, který nahrazoval některé dosud platné předpisy, včetně směrnice č. 2003/30 o podpoře využívání biopaliv vláda ČR v roce 2010 vydala Národní akční plán ČR pro energii z obnovitelných zdrojů.

Implementace předpisů ES si vyžádala vypracování nové legislativy také v jiných oblastech souvisejících s energetikou, jedná se např. o Zákon č. 311/2006 Sb. o pohonných hmotách a další předpisy a vyhlášky (jejich přehled zde, seznam předpisů ES v oblasti energetiky v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu zde). Vývoj na poli energetické politiky EU odráží také Státní energetická koncepce ČR, která definuje priority a cíle ČR v oblasti energetické politiky včetně konkrétních realizačních nástrojů, s výhledem do roku 2030. Její původní verze pochází z března 2004, projednávána je aktualizace Státní energetické koncepce s výhledem přibližně do roku 2040.

České předsednictví


Energetika hrála důležitou roli v také v rámci českého předsednictví EU, představovala jedno ze 3 klíčových témat předsednictví ČR (Ekonomika, Energetika, Evropa ve světě) podle pracovního programu českého předsednictví „Evropa bez bariér“. Částečně k tomu přispěly některé okolnosti, které nebyly v dlouhodobém horizontu předem očekávány, ČR je však jako předsednická země EU musela řešit (zejména důsledky sporu o ceny plynu, který vygradoval mezi Ruskem a Ukrajinou hned na počátku českého předsednictví v lednu 2009).

Dalším důvodem byla skutečnost, že energetická politika v té době tvořila velmi aktuální téma samotné agendy příslušných institucí EU (publikace Druhého strategického přezkumu v listopadu 2008, schvalování třetího liberalizačního balíku, v němž ČR hrála důležitou roli vyjednavače, během českého předsednictví dospěla Rada ke kompromisu v této věci). České předsednictví uspořádalo také 8. 5. 2009 summit „Jižní koridor – nová hedvábná stezka“.

Postoje a pohledy České republiky


Pokud jde o zmíněná klíčová témata energetické politiky EU, ČR na unijní půdě dlouhodobě vystupuje jako členský stát podporující perspektivu využívání energie z jádra. Naopak v případě OZE náleží (dle slov ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby) ke státům uplatňujícím realistický, tedy spíše rezervovaný postoj (negativní zkušenost s podporou OZE ČR učinila v případě fotovoltaiky). Podporu energie z OZE nově upravuje zákon o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů z roku 2012.

Provedená implementace třetího liberalizačního balíku dokládá také podporu ČR liberalizaci a integraci energetických trhů v EU. Problémem z infrastrukturního hlediska je kapacita přenosových sítí, jak se ČR několikrát přesvědčila při komplikacích způsobených tuzemské přenosové soustavě přebytkovou elektřinou vyráběnou především v Německu za využití OZE.


Monitoring legislativy EU v energetice

Autor: Iveta Paličková a Petra Kuchyňková, CDK

Užitečné odkazy: