Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

ČR a EU - digitální ekonomika

Digitální agenda EU

Digitalizace ekonomiky a společnosti patří již několik let k hlavním hospodářským cílům EU. Spolu s ochranou klimatu ji jako svou nejvyšší prioritu označila i stávající předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Výkonnou místopředsedkyní EK pro oblast digitální agendy je v současnosti Dánka Margrethe Vestager, řadovým komisařem pro toto portfolio je Francouz Thierry Breton.

Česká republika dlouhodobě podporuje úzkou spolupráci EU v oblasti digitální ekonomiky s cílem budovat jednotný digitální trh. Podle ČR by unijní právní předpisy měly být co nejvíce flexibilní, tak aby reflektovaly dynamický vývoj v tomto odvětví a nebrzdily rozvoj inovací a nových produktů a služeb. Důležitým prvkem pro evropská digitální pravidla je z hlediska ČR také důraz na kybernetickou bezpečnost, ochranu soukromí a osobních údajů a etické využívání nových technologií. Mezi národní priority patří v této agendě zejména výstavba vysokorychlostní infrastruktury (5G), vysoká míra kybernetické bezpečnosti a rozvoj nových služeb postavených na umělé inteligenci a analýze a zpřístupňování dat. Ambicí ČR je v EU vystupovat jako proaktivní a liberální zastánce společného evropského digitálního trhu.

Vláda ČR přijala v roce 2018 strategický dokument Digitální Česko, jehož jeden ze tří pilířů se věnuje právě evropskému rozměru digitální agendy („Česko v Digitální Evropě“). Tento dokument stanovuje konkrétní cíle vlády pro tři okruhy témat:

1) institucionální zajištění koordinace a implementace digitální agendy EU (hlavním koordinátorem digitální agendy EU na úrovni vlády je Úřad vlády ČR)
2) zajištění účinné komunikace o aktuálních tématech a příležitostech v digitální agendě EU
3) prosazování národní pozice ČR u prioritních témat v digitální agendě EU.

Dokument prochází pravidelnou revizí tak, aby se do něj promítala aktuální témata, která se řeší na evropské úrovni. Národním gestorem koncepce Česko v Digitální Evropě je Úřad vlády ČR ve spolupráci s dalšími relevantními ministerstvy. Více informací naleznete na webu Digitální Česko.


Národní strategie pro umělou inteligenci


V květnu 2019 byla vládou ČR schválena Národní strategie pro umělou inteligenci (NAIS), která představuje strategický dokument pro oblast umělé inteligence v ČR. NAIS byla vypracována na základě výzvy Evropské komise adresované členským státům v Koordinovaném plánu v oblasti umělé inteligence (vydán v prosinci 2018). Strategie tak navazuje na iniciativy Komise a má ambici plně využít potenciál probíhající digitální transformace. Za vytvoření a naplňování strategie je zodpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu, které koordinovalo vznik NAIS ve spolupráci s dalšími rezorty a předními odborníky na oblast umělé inteligence v ČR.

Důležitým cílem národní strategie je podpora excelentního výzkumu a vývoje v ČR především skrze vybudování evropského centra excelence pro umělou inteligenci, testovacího centra a center pro digitální inovace. ČR se zároveň chce stát do svého předsednictví v EU v roce 2022 modelovou zemí v oblasti automatizace. Národní strategie se zabývá sedmi klíčovými tématy pro oblast umělé inteligence, mezi nimiž je kromě již zmiňované podpory výzkumu a vývoje, také jeho financování, využití AI v průmyslu a službách, propojení s lidskými kapacitami, vzdělávacím systémem a trhem práce, právními a etickými aspekty a oblastí mezinárodní spolupráce. V každé oblasti jsou pak vytyčeny dílčí cíle včetně dlouhodobého přesahu až do roku 2035 a nástroje pro naplňování těchto cílů.

Finanční nástroje EU na podporu digitální transformace


V rámci stávajícího víceletého rozpočtu EU (2014- 2020) existuje hned několik finančních nástrojů, které částečně kryjí finanční náklady na digitalizaci členských států. Významným je Nástroj pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility – CEF), který posiluje infrastrukturu v oblastech dopravy, energetiky a telekomunikací. Během let 2014 – 2020 mohli zájemci z programu čerpat 33,2 mld EUR. Podporu inovací a výzkumu na využití nových digitálních technologií bylo možné financovat z programu Horizont 2020, v rámci kterého bylo na konkrétní projekty vyčleněno přes 80 mld EUR.

Oba zmiňované programy jsou součástí rozpočtu EU také pro období 2021- 2027. Druhá fáze Nástroje pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility – CEF II) předpokládá posílení financí v oblasti budování digitální infrastruktury a nástupce Horizontu 2020 - Horizont Evropa (Horizon Europe) by měl být navýšen o dodatečných 20 mld EUR. Nově se k zmiňovaným programům přidá také program na podporu zavádění technologií a inovací z výzkumu do praxe, program Digitální Evropa (Digital Europe Program), který se soustředí na 5 strategických oblastí: vysokorychlostní výpočetní techniku, umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost, pokročilé digitální dovednosti a interoperabilitu.

Signifikantním zdrojem jsou také operační programy v rámci Evropských strukturálních a investičních fondů, konkrétně OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který bude pokračovat v letech 2021-2027 pod názvem OP Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK).

V neposlední řadě je třeba zmínit investiční nástroj InvestEU, který má začít fungovat od roku 2021 a má navázat na úspěšný Investiční plán pro Evropu Junckerovy Komise. InvestEU slučuje všechny finanční investiční nástroje EU a jeho ambicí je přinést dalších nejméně 650 mld EUR investičních prostředků na tvorbu udržitelné infrastruktury, výzkumu, inovací či digitalizaci.

Finální částky zmiňovaných nástrojů pro období 2021-2027 zatím nejsou stanoveny z důvodu stále probíhajícího vyjednávání negociace víceletého finančního rámce v institucích EU.

Národní finanční nástroje a iniciativy


Výše zmíněné zdroje EU lze do jisté míry kombinovat s národními finančními nástroji. Od začátku roku 2020 je možné využívat program pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu na podporu inovací The Country For The Future, který vznikl v rámci stejnojmenné inovační strategie ČR pro období 2019-2030. Program je navržen až do roku 2027 a má podpořit budování inovační infrastruktury s důrazem na digitální služby a zavádění inovací do praxe. Obdobným případem je program na podporu průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje TREND.

Za zmínku stojí také nefinanční iniciativa pod vedením Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy  DigiKoalice (Česká národní koalice pro digitální pracovní místa), která sdružuje zástupce státních institucí, IT firem, ICT sektoru, vzdělávacích institucí, akademické obce, neziskových organizací, zřizovatelů škol a další, kteří se aktivně  zasazují o zvyšování digitálních dovedností občanů ČR. Česká Digikoalice je součástí projektu EU „Digital Skills and Jobs Coalition“.

Roamingové služby v EU


Do digitální agendy náleží i další komunikační technologie. Mezi nejpodstatnější a nejvíce diskutované oblasti patří společný regulační rámec a telekomunikační balík.

Postupné zlevňování roamingových služeb proběhlo ve dvou vlnách. První bylo prostřednictvím nařízení č. 717/2007 a platilo do 30. 6. 2012, druhé pak nařízením č. 544/2009. Nařízení č. 717/2007 Komise reviduje již potřetí, a to pomocí návrhu nařízení KOM (2011)402, který EK předložila v červenci 2011. Regulace roamingu tak nadále zůstává v této oblasti aktuálním tématem. ČR v tomto sektoru obecně preferuje takovou tvorbu cen, která vychází z tržních impulsů. Již v roce 2007 ČR odmítala návrh na regulaci roamingu hlasových služeb. Podle MPO může být regulace zavedena pouze jako výjimečný a dočasný nástroj v případě, že došlo k selhání tržních mechanismů. Cenovou regulaci lze považovat za krajní řešení, které má obecně neblahý vliv na trh. Postoj ČR se neměnil ani v případě nařízení č. 544/2009.

Telekomunikační balík byl schvalován dva roky za přispění také českého předsednictví. Balík revidovaných pěti norem měl být implementován do českého právního řádu, a to v rámci zákona o elektronických komunikacích. Ten prošel od roku 2004 několika novelizacemi, naposledy v roce 2012 parlament přijal nový zákon č. 273/2012 o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů. Nová legislativa měla přinést zásadní změny jak pro telekomunikační operátory, tak pro jednotlivé spotřebitele. Implementační novela Zákona o elektronických komunikacích se měla stát nástrojem pro naplňování připravované strategie "Digitální Česko" a napomoci k větší pružnosti na telekomunikačním trhu.

Od 15. června 2017 mohou uživatelé mobilních telefonů cestující do jiných zemí EU telefonovat, zasílat textové zprávy nebo surfovat na internetu bez jakýchkoliv dalších poplatků. V dubnu 2017 Rada přijala právní akt, který omezuje částky, které si operátoři mohou navzájem účtovat za umožnění roamingu po celé EU. Reforma velkoobchodních cen v EU byla praktickým a právním předpokladem k ukončení roamingu stanoveného v nařízení o roamingu z roku 2015.

 

 Změny roamingu

 

Digitální agenda EU

Monitoring legislativy EU k tématu informační společnosti

Autor:  Oddělení evropské digitální agendy, Úřad vlády, květen 2020 (digiczech@vlada.cz)