Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

ČR a EU - regionální politika

Po vstupu ČR do EU v roce 2004 dobíhalo v oblasti regionální a kohezní politiky EU (politika soudržnosti) ještě sedmileté programovací období 2000-2006.

Komise pro toto období vytyčila v oblasti regionální politiky v souladu s Lisabonskou strategií 3 cíle:

  • Cíl 1 – Podpora rozvoje zaostávajících regionů (pro regiony s HDP pod hranicí 75% průměru EU, které mohly využívat prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj ERDF, Evropského sociálního fondu ESF, zemědělského fondu EAGGF a nástroje pro podporu rybářství FIFG);
  • Cíl 2 – Podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací (čerpání z fondů ERDF, ESF a nástroje FIFG);
  • Cíl 3 – Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělání (z fondu ESF).

Vedle toho Společenství vyhlásilo 4 iniciativy:

  • INTERREG III pro podporu přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce;
  • URBAN II podporující inovační strategie ve městech;
  • LEADER+ pro rozvoj venkova;
  • EQUAL pro boj proti diskriminaci na trhu práce.

ČR navíc získala stejně jako další státy tzv. východního rozšíření možnost čerpat prostředky z Fondu soudržnosti (Kohezní fond) určeného pro státy, jejichž HNP nedosahuje 90 % průměru EU a případně i z Fondu solidarity, který byl založen v roce 2002 pro pomoc regionům postiženým přírodní ekologickou či jinou katastrofou.

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vypracovalo pro období 2004-2006 Národní rozvojový plán, na jehož základě Komise schválila Rámec podpory společenství pro ČR pro období 2004-2006. Řídícím orgánem odpovědným za realizaci rámce a provádění pomoci se stalo Ministerstvo pro místní rozvoj.

V letech 2005 a 2006 v EU vrcholily přípravy na nové programovací období 2007-2013. V roce 2005 Komise vydala sdělení „Politika soudržnosti pro podporu růstu a zaměstnanosti: Strategické obecné zásady Společenství, 2007-2013" a na základě Rozhodnutí Rady č. 702/2006 byly potom stanoveny strategické obecné zásady Společenství pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost.

Nově byly definovány 3 hlavní cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti:

  • Cíl Konvergence určený v ČR pro všechny regiony soudržnosti (NUTS II) s výjimkou hlavního města Prahy, který je v ČR realizován prostřednictvím 7 regionálních a 8 tematických operačních programů;
  • Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost realizovaný prostřednictvím 2 operačních programů pro hlavní město Prahu;
  • Cíl Evropská územní spolupráce podporující přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráci a realizovaný v ČR prostřednictvím 9 operačních programů určených pro všechny regiony.

Zastřešujícím orgánem pro všechny operační programy v ČR financované ze strukturálních fondů a Kohezního fondu se pro období 2007-2013 stal Národní orgán pro koordinaci, centrálním oficiálním partnerem EK pro oblast regionální a kohezní politiky zůstává MMR, které v době přípravy na programovací období 2007-2013 vypracovalo také Národní rozvojový plán ČR 2007-2013 a Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013 (více k programovacímu období 2007-2013).

K drobným úpravám v nastavení strukturálních fondů v zájmu potlačení dopadů ekonomické krize došlo na úrovni EU v roce 2009 prostřednictvím Nařízení č. 284/2009, které má pomáhat členským státům především při přípravě a provádění operačních programů Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu. V současnosti potom nejvýznamnější téma regionální a kohezní politiky EU představuje, podobně jako je tomu u jiných politik, které jsou významným způsobem financovány z rozpočtu EU (typicky SZP), jejich budoucnost a financování v novém rozpočtovém období po roce 2014. Komise v listopadu 2010 u příležitosti prezentace Páté kohezní zprávy (Komise tyto zprávy zveřejňuje každé 3 roky) publikovala sdělení o budoucnosti kohezní politiky po roce 2013.

Následně zveřejnila 6. 10. 2011 legislativní balík týkající se budoucnosti regionální politiky v letech 2014-2020. Obsahuje 8 návrhů nařízení, která upravují a revidují všechny fondy a nástroje, které EU v oblasti regionální politiky využívá. Komise slibuje efektivnější využívání unijních prostředků a představuje nové nástroje, jimiž toho chce dosáhnout i s ohledem na vytyčené cíle ve strategii Evropa 2020. Jednání o balíku pokračovala i během roku 2012 a jsou svázána s přijetím finanční perspektivy na období 2014-2020.

Důležitou otázkou je tzv. phasing-out, který se týká regionů, jež postupně ztrácejí nárok na vyšší finanční podporu ze strukturálních fondů (většinou se tento problém týká regionů v zemích EU-15. Do budoucna se proto počítá s vytvořením přechodové kategorie regionů, jejichž HDP na osobu se pohybuje mezi 75-90 % průměrného HDP na osobu v rámci EU jako celku, změny pravidel pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů by se měly týkat také výběru tematických priorit, kterých bude méně (11).

MMR ČR předkládá vládě každoročně od roku 2008 aktualizovanou Rámcovou pozici ČR k budoucnosti kohezní politiky EU. Aktualizovanou rámcovou pozici ČR k budoucnosti kohezní politiky EU, jejímž předmětem byla právě Pátá kohezní zpráva a její návrhy, MMR ČR vydalo v lednu 2011, v červenci 2011 potom zveřejnilo Souhrnný návrh zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách ČR.

MMR na přípravách operačních programů pro období 2014-2020 pracuje od roku 2010. Na konci roku 2012 vláda souhlasila s vymezením osmi operačních programů, včetně zvláštního operačního programu pro Prahu a operačního programu, který se týká technické pomoci. V rámci jednání o nové podobě kohezní politiky bude ČR na úrovni EU prosazovat např. uznatelnost DPH, potřebu koncentrace na skutečné priority, míru spolufinancování či postoj k financování páteřních infrastruktur (více k otázce budoucnosti kohezní politiky EU a pozice ČR).


Monitoring legislativy E k regionální politice

Autor: Iveta Paličková a Petra Kuchyňková, CDK

Užitečné odkazy: