Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

ČR a EU - spotřebitelská politika

Unie disponuje rozsáhlou legislativou přispívající k ochraně spotřebitele a zaručení kvality poskytovaných výrobků a služeb.

Nové a revidované směrnice jsou často založeny na principu tzv. maximální harmonizace, která má zajistit plné využití volného trhu spotřebiteli EU. Na spotřebitelskou politiku pro období 2006–2013 Unie vyčlenila 157 mil. € (v rámci akčního programu v oblasti spotřebitelské politiky). V období 2014–2020 je návrh rozpočtu pro spotřebitelskou politiku 197 mil. €. Cílem programu je monitoring, lepší regulační opatření, zvýšení bezpečnosti výrobků či zvýšení vzdělanosti spotřebitelů. Bezpečnost a ochrana práv spotřebitelů je hlavní prioritou EU, která se dotýká i českých občanů. Ještě před vstupem do EU ČR implementovala směrnici EU č. 2001/95 a provádí ji zejména zákonem č. 102/2001 Sb.

Během svého členství se ČR podílela na návrhu směrnice o právech spotřebitelů, která byla přijata jako směrnice č. 2011/83 v říjnu 2011. ČR musí směrnici transponovat do právního řádu do prosince 2013.

Koncepce spotřebitelské politiky ČR na léta 2006–2010 se zaměřila především na oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti, ochrany ekonomických zájmů, odškodnění, informovanosti a výchovy, sdružování k ochraně zájmů spotřebitelů, životní prostředí a sociální dopady spotřeby.

Druhý materiál s názvem Priority spotřebitelské politiky 2011–2014 vláda ČR schválila na svém jednání dne 12. ledna 2011 usnesením č. 31. Materiál navazuje na stávající pravidla a dál posilují a rozvíjejí úroveň ochrany spotřebitele.

Ochranu spotřebitele konkrétně řeší např. Směrnice o klamavé a srovnávací reklamě (2006/114/ES), která zakazuje klamavou reklamu a za určitých podmínek povoluje srovnávací reklamu. Do českého právního řádu byla transponována v roce 2007 především novelami zákona o regulaci reklamy (zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy) a novelami obchodního zákoníku.

Směrnice o spotřebitelském úvěru (2008/48/ES) se vztahuje na často uzavírané úvěrové smlouvy (vyňaty jsou však úvěry hypoteční, zajištěné nemovitostí, o celkové výši nižší než 200 € a vyšší než 75 000 €, většina úvěrů leasingových, ve formě přečerpání se splatností do jednoho měsíce, zaměstnanecké úvěry nebo bezúročné půjčky). Směrnice byla do českého řádu transponována Zákonem č. 145/2010 Sb., který nabyl účinnost 1. 1. 2011.

V listopadu 2011 pak Komise předložila balíček dvou norem (návrh směrnice o alternativním řešení sporů (Alternative Dispute Resolution - ADR) a návrh nařízení o online řešení spotřebitelských sporů (Online Dispute Resolution - ODR), které by měly jednoduše, levně a rychle řešit spotřebitelské spory prostřednictvím jejich alternativního urovnávání.

Program činnosti EU v oblasti spotřebitelské politiky sestává především z Evropského programu pro spotřebitele a programu Spotřebitelé na období 2014–2020.

Evropský program pro spotřebitele má několik cílů, tj.:

  • zajistit bezpečnost spotřebitelů prostřednictvím balíčku pro bezpečnost výrobků a dohled nad trhem z roku 2013: především na základě lepší identifikace a sledovatelnosti výrobků, opatření zvyšujících bezpečnost v rámci potravinového řetězce a nových pravidel bezpečnosti kosmetických výrobků z poloviny roku 2013;
  • zvyšovat znalosti spotřebitelských práv: byly vyvinuty interaktivní nástroje, jako je např. platforma „Učebna pro spotřebitele“, které spotřebitele informují a vzdělávají a pomáhají jim plně se zapojit do jednotného trhu;
  • lépe prosazovat spotřebitelská práva prostřednictvím koordinované činnosti proti porušování práv spotřebitelů v EU ve formě internetových kontrolních akcí prostřednictvím sítí vnitrostátních orgánů ochrany spotřebitele; jednoduché, rychlé a nenákladné mimosoudní postupy pro spotřebitele, jejichž prostřednictvím se mohou domoci nápravy a které jsou k dispozici jako výsledek směrnice o alternativním řešení sporů z roku 2013 a nařízení o řešení sporů on-line z roku 2013;
  • začlenit zájmy spotřebitelů do klíčových odvětvových politik na základě nové legislativy v odvětvích jako telekomunikace, digitální technologie, energetika, doprava či potravinářství, a nová opatření ke zlepšení transparentnosti i přístupu k maloobchodním finančním službám a usnadnění změny bankovního účtu;
  • posílit postavení spotřebitelů je hlavním cílem strategie spotřebitelské politiky EU, jak je popsána v pracovním dokumentu Komise s názvem „Posílení pravomocí spotřebitelů EU“, tedy zlepšit situaci spotřebitelů na základě výběru, informací a obeznámenosti s jejich právy i opravnými prostředky.

Program pro spotřebitele si rovněž všímá některých problémů, jako je přechod na udržitelnější spotřebu a řešení specifických potřeb znevýhodněných spotřebitelů.

Program pro spotřebitele na období 2014–2020 s rozpočtem ve výši 188,8 milionů EUR bude v nadcházejících letech podporovat spotřebitelskou politiku EU. Jeho cílem je podnítit občany, aby využívali svých spotřebitelských práv a aktivně se podíleli na jednotném trhu, čímž se posílí růst a inovace, a zároveň se napomůže EU při naplňování cílů strategie Evropa 2020.

Za účelem posílení důvěry spotřebitelů v jednotný trh byla přijata dvě důležitá opatření: Směrnice 2013/11/EU z května 2013 o alternativním řešení sporů a návrh Komise týkající se směrnice o kolektivním odškodnění a právech cestujících. Digitální aspekt jednotného trhu byl završen strategií pro jednotný digitální trh, kterou Komise přijala v květnu 2015, jejímž cílem je mimo jiné zajistit spotřebitelům lepší přístup ke zboží a službám v digitální sféře v celé EU

Komise v dubnu 2018 představila tzv. novou politiku pro spotřebitele, jejímž cílem je posílit a lépe vymáhat spotřebitelská práva EU. Nová politika by měla usnadnit spotřebitelům podávání žalob a orgánům členských států na ochranu spotřebitele pravomoc ukládat přísnější sankce.

V květnu 2019 byly v Úředním věstníku EU zveřejněny nové právní předpisy upravující práva spotřebitelů z vadného plnění, a to konkrétně směrnice o prodeji zboží a směrnice o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb. Členské státy mají provést nová pravidla do jejich právních řádů do 1. července 2021. Tato nová pravidla musí být účinná ode dne 1. ledna 2022.

Dvojí kvalita potravin

Proti tzv. dvojí kvalitě potravin bojovala ČR společně se zeměmi SVE dlouhodobě. V dubnu 2019 byla přijata směrnice týkající se lepšího vymáhání a modernizace právních předpisů EU na ochranu spotřebitele, která nepřinesla takové změny, jaké země očekávaly. Legislativní akt prošel v době přijímání několika úpravami a výsledná směrnice o ochraně spotřebitele v přijaté podobě zástupce ČR zklamala. Nepodařilo se jim mimo jiné prosadit pozměňovací návrh, který by dvojí kvalitu produktů (zejména potravin) zařadil mezi nekalé praktiky.

Monitoring legislativy EU k spotřebitelským problémům

Autor: Iveta Paličková a Petra Kuchyňková, CDK

Užitečné odkazy: