Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

ČR a EU - spotřebitelská politika

Unie disponuje rozsáhlou legislativou přispívající k ochraně spotřebitele a zaručení kvality poskytovaných výrobků a služeb.

Nové a revidované směrnice jsou často založeny na principu tzv. maximální harmonizace, která má zajistit plné využití volného trhu spotřebiteli EU. Na spotřebitelskou politiku pro období 2006-2013 Unie vyčlenila 157 mil. € (v rámci akčního programu v oblasti spotřebitelské politiky). V období 2014-2020 je návrh rozpočtu pro spotřebitelskou politiku 197 mil. €. Cílem programu je monitoring, lepší regulační opatření, zvýšení bezpečnosti výrobků či zvýšení vzdělanosti spotřebitelů. Bezpečnost a ochrana práv spotřebitelů je hlavní prioritou EU, která se dotýká i českých občanů. Ještě před vstupem do EU ČR implementovala směrnici EU č. 2001/95 a provádí ji zejména zákonem č. 102/2001 Sb.

Během svého členství se ČR podílela na návrhu směrnice o právech spotřebitelů, která byla přijata jako směrnice č. 2011/83 v říjnu 2011. ČR musí směrnici transponovat do právního řádu do prosince 2013.

Koncepce spotřebitelské politiky ČR na léta 2006–2010 se zaměřila především na oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti, ochrany ekonomických zájmů, odškodnění, informovanosti a výchovy, sdružování k ochraně zájmů spotřebitelů, životní prostředí a sociální dopady spotřeby.

Druhý materiál s názvem Priority spotřebitelské politiky 2011-2014 vláda ČR schválila na svém jednání dne 12. ledna 2011 usnesením č. 31. Materiál navazuje na stávající pravidla a dál posilují a rozvíjejí úroveň ochrany spotřebitele.

Ochranu spotřebitele konkrétně řeší např. Směrnice o klamavé a srovnávací reklamě (2006/114/ES), která zakazuje klamavou reklamu a za určitých podmínek povoluje srovnávací reklamu. Do českého právního řádu byla transponována v roce 2007 především novelami zákona o regulaci reklamy (zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy) a novelami obchodního zákoníku.

Směrnice o spotřebitelském úvěru (2008/48/ES) se vztahuje na často uzavírané úvěrové smlouvy (vyňaty jsou však úvěry hypoteční, zajištěné nemovitostí, o celkové výši nižší než 200 € a vyšší než 75 000 €, většina úvěrů leasingových, ve formě přečerpání se splatností do jednoho měsíce, zaměstnanecké úvěry nebo bezúročné půjčky). Směrnice byla do českého řádu transponována Zákonem č. 145/2010 Sb., který nabyl účinnost 1. 1. 2011.

V listopadu 2011 pak Komise předložila balíček dvou norem (návrh směrnice o alternativním řešení sporů (Alternative Dispute Resolution - ADR) a návrh nařízení o online řešení spotřebitelských sporů (Online Dispute Resolution - ODR), které by měly jednoduše, levně a rychle řešit spotřebitelské spory prostřednictvím jejich alternativního urovnávání.

Finální jednání probíhají v roce 2013, přičemž implementační lhůty jsou do roku 2015. V ČR již do určité míry mechanismy ADR také působí, prozatím však nelze mluvit o komplexní úpravě. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v letech 2008 - 2010 realizovalo pilotní projekt ADR. Sdružení českých spotřebitelů legislativní balík v principu vítá.

Monitoring legislativy EU k spotřebitelským problémům

Autor: Iveta Paličková a Petra Kuchyňková, CDK

Užitečné odkazy: