Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

ČR a EU - životní prostředí

EU se snaží být v oblasti politiky životního prostředí velmi aktivní. Na rozmachu politiky životního prostředí se částečně podílela také skutečnost, že některé dříve přijaté normy obsahovaly revizní klauzule. Trvale udržitelný vývoj, boj proti klimatickým změnám a energetická účinnost je navíc stále ve středu pozornosti agendy příslušných institucí EU. Oblast životního prostředí je úzce propojena s energetickou politikou a řada cílů je totožná.

Státní politika životního prostředí ČR (SPŽP) pro období 2004–2010 byla schválená vládou ČR v březnu 2004 a vymezila konsensuální rámec pro dlouhodobé a střednědobé směřování vývoje environmentálního rozměru udržitelného rozvoje.

Na konci roku 2012 vznikla nová Státní politika životního prostředí České republiky 2012 – 2020, kterou vláda bude schvalovat v roce 2013. Strategie udržitelného rozvoje ČR, platná v období 2004 – 2009 byla nahrazena Strategickým rámcem udržitelného rozvoje České republiky, který byl schválen 11. ledna 2010. Tento dokument tvořil dlouhodobý rámec pro politická rozhodování v kontextu mezinárodních závazků, které ČR přijala v souvislosti s členstvím v EU, OECD a OSN.

Střednědobé vyhodnocení 2012-2020


Střednědobé vyhodnocení Státní politiky životního prostředí České republiky 2012–2020 bylo zpracováno v roce 2015 a předkládá řadu informací o plnění konkrétních úkolů v letech 2012–2015. Konstatuje, že zlepšování životního prostředí se v tomto období velmi zpomalilo a pro dosažení cílů stanovených v SPŽP bude třeba vynaložit v následujících letech více úsilí, prostředků a mediální publicity. Do roku 2015 byla zpracována řada strategických dokumentů souvisejících se SPŽP, které obsahují další úkoly pro dosažení cílů. V letech 2014–2015 byly akcelerovány investice z OPŽP 2007–2013 a podařilo se je účelně využít na ochranu ŽP. Nastavení OPŽP programového období 2014–2020 odpovídá prioritám SPŽP a bylo již úspěšně zahájeno vlastní vyhlašování výzev.


ČR 2030


Strategie udržitelného rozvoje ČR, platná v období 2004–2009 byla nahrazena Strategickým rámcem udržitelného rozvoje České republiky, který byl schválen 11. ledna 2010. Tento dokument tvořil dlouhodobý rámec pro politická rozhodování v kontextu mezinárodních závazků, které ČR přijala v souvislosti s členstvím v EU, OECD a OSN.

Strategický rámec Česká republika 2030 (ČR 2030) (dále jen ČR 2030) je konceptuální dokument stanovující priority a cíle pro rozvoj ČR do roku 2030 (respo. 2050). Zároveň zohledňuje Cíle udržitelného rozvoje OSN z roku 2015. ČR 2030 je klíčovým dokumentem státní správy pro udržitelný rozvoj a zvyšování kvality života, který vláda schválila v dubnu 2017. V šesti klíčových oblastech shrnuje, kam rozvoj České republiky dospěl, jakým čelí rizikům a jakých příležitostí může využít. Jedná se o 1) Mějme na paměti, že udržitelný rozvoj je komplexní a dynamický systém; 2) Zachovávejme a podporujme rozmanitost; 3) Respektujme základní lidská práva; 4) Participujme, diskutujme, buďme transparentní a hledejme nenásilná řešení konfliktů; 5) Učme se; 6)Mysleme globálně a dlouhodobě, jednejme lokálně. Pro každou oblast formuluje strategické i specifické cíle. Jejich naplnění leží na všech ministerstvech. Klíčové oblasti se kromě tradičních tří pilířů rozvoje (sociálního, environmentálního a ekonomického) věnují životu v regionech a obcích, českému příspěvku k rozvoji na globální úrovni a dobrému vládnutí.


Národní cíle do roku 2030

S ohledem na blížící se konec aktuální Státní politiky životního prostředí ČR 2012-–2020 zahájilo MŽP v roce 2019 přípravu nového dokumentu, který by měl navázat na dosavadní úsilí o zlepšení a ochranu životního prostředí, zohlední nové výzvy a stanoví cíle do roku 2030, popř. 2050. Nová Státní politika životního prostředí ČR má být předložena ke schválení Vládě ČR do konce roku 2020. Do veřejné konzultace k přípravě SPŽP, která proběhla v březnu 2019 formou webového dotazníku, se zapojilo celkem 963 respondentů.


Odpadová politika


S ochranou životního prostředí také úzce souvisí odpadová politika EU. V současnosti v ČR platí zákon č. 185/2001 o odpadech. ČR byla jako členský stát Evropské unie povinna transponovat novou směrnici EP a Rady č. 98/2008 o odpadech, a to do 12. prosince 2010. Ministerstvo životního prostředí tedy vypracovalo dokument Teze odpadového hospodářství ČR. I přes probíhající hospodářskou recesi v EU EP schválil v září 2012 návrh směrnice o energetické účinnosti, kterou předložila Komise v červnu 2011 s tím, že dosavadní 9% výsledek EU v otázce zvyšování energetické účinnosti je nedostatečný.

Základní pravidla pro nakládání s odpady jsou v ČR stanovena zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcími právními předpisy. Cíle pro nakládání s odpady a opatření pro jejich dosažení jsou stanoveny Plánem odpadového hospodářství České republiky (POH ČR) pro období 2015–2024, který byl v souladu se zákonem o odpadech vydán formou nařízení vlády. Jeho plnění bude vyhodnocováno prostřednictvím hodnotících zpráv. S Plánem odpadového hospodářství ČR musí být v souladu také plány odpadového hospodářství krajů a plány odpadového hospodářství obcí v ČR. Oblast nakládání s odpady zahrnuje také přeshraniční přepravu odpadů z ČR a do ČR či přes její hranice. Přeshraniční přeprava je upravena právními předpisy EU a je povolována v rámci správního řízení tak, aby byly minimalizovány její rizika a dopady na životní prostředí.


Klimaticko-energetický balík


Tzv. klimaticko-energetický balík Komise zveřejnila 23. 1. 2008. Čtveřici základních legislativních předpisů Klimaticko-energetického balíčku tvoří (1) směrnice 2009/29/ES, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (EU ETS); (2) rozhodnutí 406/2009/ES o rozdělení úsilí k dosažení redukčních cílů emisí skleníkových plynů; (3) směrnice č. 31/2009 o zachytávání a ukládání CO2 do geologického podloží (CCS) a (4) směrnice č. 28/2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. V návaznosti na tento balík ČR vypracovala dokument Politika ochrany klimatu v ČR. Při naplnění ambiciózních cílů navrhovaného dokumentu by v roce 2020 měla Česká republika vypouštět ročně do ovzduší o 30 milionů tun emisí skleníkových plynů méně než v roce 2005. V období 1990 – 2016 došlo na úrovni EU ke snížení emisí skleníkových plynů o 22 %. Cíl k roku 2020 tak již byl naplněn. V posledních letech však dochází k mírnému nárůstu emisí.


Cíle EU do roku 2030


Rámec pro politiku EU v oblasti klimatu a energetiky byl přijat závěry Evropské rady z října 2014. Přijaté cíle v oblastech obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti byly následně navýšeny v roce 2018. EU se tak do roku 2030 zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů o alespoň 40 % oproti roku 1990, k dosažení podílu obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě ve výši 32 % a ke zvýšení energetické účinnosti o 32,5 %. Cíl snížení emisí skleníkových plynů se dělí na závazek snížení emisí o 43 % oproti roku 2005 v systému EU ETS a snížení emisí v odvětvích mimo EU ETS o 30 % oproti roku 2005.

K naplnění těchto cílů by měla sloužit reforma systému EU ETS provedená prostřednictvím směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES, a nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 842/2018 z května 2018 o závazném každoročním snižování emisí členskými státy v období 2021–2030. Revize směrnice 2003/87/ES o EU ETS upravuje systém pro další, již čtvrté, obchodovací období. S prováděním rámce do roku 2030 rovněž úzce souvisí legislativní předpisy zveřejněné v rámci balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“. Národní cíle mají být v souladu s cíli EU a měly by pomáhat k jejich plnění.


Monitoring legislativy EU k životnímu prostředí

Autor: Iveta Paličková a Petra Kuchyňková, CDK