Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

ČR a EU - zemědělství

ČR se stala součástí společné zemědělské politiky (SZP) v době, kdy EU postupně implementovala tzv. Fischlerovu reformu.

Reforma v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1782/2003 upravovala systém přímých plateb a zaváděla jednotnou platbu na farmu (single payment scheme; SPS), zaváděla podmínění nároku na přímé platby dodržováním souboru legislativních standardů (systém cross-compliance - kontroly podmíněnosti), snižovala intervenční ceny v řadě důležitých sektorů a počítala s výraznějším posilováním tzv. druhého pilíře SZP, tedy podpory rozvoje venkova.

Přechodná období pro ČR


ČR spolu s většinou dalších států, které se staly členy EU v květnu 2004, dosud uplatňuje namísto systému SPS zjednodušený systém jednotné platby na plochu (single area payment scheme; SAPS). Navíc v souladu s Aktem o přistoupení k EU platí pro vyplácení přímých podpor státům přistoupivším k EU v roce 2004 přechodné období, které stanovuje jejich postupné navyšování (phasing in) až do roku 2013, kdy by se dle Přístupové smlouvy měla úroveň přímých plateb poskytovaných z rozpočtu EU v „nových“ a „starších“ členských státech vyrovnat. Státům EU-10 bylo navíc umožněno dorovnávat z vlastních zdrojů pomocí tzv. národních doplňkových plateb (top-up).

Postupně byl zaváděn také systém cross-compliance, a to od 1. 1. 2009, a též standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC). Plnění těchto požadavků postupně začalo podmiňovat poskytování plné výše přímých plateb i některých dalších dotací (např. v rámci Programu rozvoje venkova).

Vedle zmíněného přechodného období uplatněného ze strany EU vůči novým členským státům se ČR podařilo vyjednat v oblasti zemědělství 2 přechodná období, která měla umožnit postupné přizpůsobení regulaci v určitých oblastech tohoto odvětví: přechodné období na dosažení plné harmonizace hygienických parametrů s podmínkami platnými v EU pro celkem 52 zpracovatelských podniků v ČR, které vypršelo v prosinci 2006. 

Dále platilo přechodné období pro používané neobohacené klecové systémy pro nosnice, které nesplňovaly technický požadavek na výšku klece stanovený směrnicí Rady 1999/74/ES. Toto přechodné období, které si vyjednalo několik států vstupujících v roce 2004 do EU, vypršelo po prodloužení v lednu 2012, navzdory tomu však producenti v některých zemích zavedení nové technologie do praxe nezvládli. ČR se sice nepotýkala s tímto problémem, nepříjemně se však českých spotřebitelů na počátku roku 2012 dotklo zvýšení ceny vajec v důsledku jejich přechodného nedostatku po omezení dovozu vajec od producentů nesplňujících příslušné požadavky. S oblastí zemědělství částečně souvisí také přechodné období na nabývání zemědělské půdy a lesů pro osoby, které nemají trvalý pobyt na území ČR. ČR jej vyjednala v délce 7 let, k jeho uplynutí tedy došlo v květnu 2011, což vyžadovalo novelizaci příslušných ustanovení devizového zákona.

Kvóty omezující produkci


Vstup do EU znamenal pro ČR také nutnost přizpůsobit se systému kvótního omezení zemědělské produkce. Akt o přistoupení k EU stanovil kvóty na produkci některých komodit (mléka, bramborového škrobu apod.) či výše prémií v některých odvětvích živočišné výroby. O tom, že se nejedná v případě těch komodit, které podléhají striktní regulaci, o formalitu, se ČR mohla přesvědčit v roce 2006, kdy se zařadila mezi státy, jejichž producentům byla udělena pokuta za překročení kvóty na produkci mléka. V souvislosti s novým návrhem nařízení o jednotné společné organizaci zemědělských trhů, který je součástí balíku, jenž se týká reformy SZP po roce 2013 a který zveřejnila EK v říjnu 2011, se v současnosti diskutuje odstranění množstevních kvót nejen v sektoru mléka, ale také cukru.

Platby zemědělcům


Vzhledem ke komunitární povaze SZP znamenaly vstup ČR do EU i předcházející přípravné období významné změny týkající se zejména legislativy a dotací. Vláda ČR v souvislosti se vstupem do EU schválila několik strategických dokumentů týkajících se zemědělství i souvisejících oblastí. Jednalo se o koncepci agrární politiky ČR pro období 2004-2013 (z roku 2004), koncepci vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2010 či koncepci potravinářství ČR pro období 2004-2013 (z roku 2006). Na základě legislativy EU byl v roce 2008 aktualizován (do roku 2013) také Národní lesnický program z roku 2003.

Pro zprostředkovávání finanční podpory nejen z národních zdrojů, ale také z EU, byl zřízen jakožto platební agentura Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Do roku 2007 sloužil v oblasti evropských dotací převážně k administraci plateb pocházejících z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund; EAGGF), včetně takových dotačních programů jako HRDP a OP RVMZ.

Od roku 2007, kdy EU otevřela nové sedmileté finanční období, došlo k rozdělení fondu EAGGF na Evropský zemědělský záruční fond (EAGF) poskytující především přímé platby a dotace v rámci Společné organizace trhu (SOT) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD). Cíle rozvoje venkova ČR pro období 2007-2013 (v souladu se strategickými směry formulovanými v nařízení Rady (ES) č. 1698/2005) jsou obsaženy v Národním strategickém plánu rozvoje venkova na období 2007-2013, který vláda schválila v roce 2006. V roce 2010 byl tento strategický plán aktualizován v souladu s novými cíli, které formulovala střednědobá revize SZP Health Check. V roce 2007 Evropská komise notifikovala český program rozvoje venkova pro období 2007-2013, který slouží jako programový dokument k čerpání finančních prostředků z fondu EAFRD. Aktualizován byl dvakrát, v roce 2008 a 2010.

SZIF od roku 2007 administruje také platby z nově vytvořeného Evropského rybářského fondu (EFF). Vláda v roce 2007 schválila a předložila EK Národní strategický plán pro oblast rybářství na období 2007-2013. Finanční podpora z fondu EFF je v období 2007-2013 čerpána na základě Operačního programu Rybářství.

ČR a reformy Společné zemědělské politiky


Členství v EU neznamená pro ČR jen legislativní povinnosti a případné dotační příležitosti, ale umožňuje také částečně se podílet na změnách, které v SZP probíhají. Implementace Fischlerovy reformy si vyžádala důležité dílčí změny týkající se také organizace trhů se zemědělskými komoditami. Během členství ČR v EU byla v rámci zjednodušování SZP zavedena prostřednictvím nařízení č. 1234/2007 jednotná společná organizace zemědělských trhů (SOT), která nahradila do té doby existující systém 21 oddělených tržních řádů.

V podobě balíčku 3 nařízení (nařízení č. 318/2006, nařízení č. 319/2006 a nařízení č. 320/2006) byla v roce 2006 schválena kontroverzní reforma cukerného pořádku, jejíž návrh vznikal ještě před vstupem ČR do EU. Důležitá byla také reforma společného trhu s vínem prostřednictvím nařízení č. 479/2008 a společného trhu s ovocem a zeleninou (nařízení č. 1182/2007 a dále nařízení č. 13/2009 a nařízení č. 288/2009, jež se týkají projektu „Ovoce do škol“).

Jedním z nejdůležitějších témat evropské agendy v oblasti SZP je i otázka hlubší reformy této politiky, zejména finančních aspektů. Interinstitucionální dohoda z roku 2006 o rozpočtové kázni během finančního období 2007-2013 obsahovala prohlášení požadující, aby v letech 2008/2009 došlo k hloubkovému přezkumu výdajů rozpočtu EU, včetně jedné z nejnákladnějších položek, SZP.

Health Check


Za tím účelem byla prostřednictvím nařízení Rady (ES) č. 72/2009, nařízení Rady (ES) č. 73/2009, nařízení Rady (ES) č. 74/2009 a rozhodnutí Rady č. 2009/61/ES provedena revize dosavadního fungování Fischlerovy reformy, tzv. Health Check (kontrola stavu).

Nešlo o radikální reformu SZP, ale spíše o úpravu fungování některých mechanismů (přímé platby a povinná modulace, nové priority pro rozvoj venkova, postupné odstraňování kvót na mléko, zrušení hektarové podpory pěstování energetických plodin a povinného vyjímání části půdy z produkce atd.).

K dohodě o výsledné podobě Health Check došlo ještě před českým předsednictvím, za předsednictví Francie na konci roku 2008. Následující předsednictví ČR se proto soustředilo především na priority zjednodušování SZP a kvalitu potravin (v Praze byla v průběhu předsednictví ČR uspořádána konference na toto téma). Kvalita potravin přitom v současnosti tvoří jedno z nejdůležitějších témat agendy v rámci SZP (legislativní balík týkající se kvality potravin Komise zveřejnila v prosinci 2010, nové nařízení o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin bylo schváleno v roce 2012).

Pozice České republiky


Během českého předsednictví též započala debata o budoucnosti SZP a jejího financování po roce 2013. Na Ministerstvu zemědělství ČR byla v prosinci 2009 ustavena Skupina pro strategické otázky v zemědělství, která v červnu 2010 vypracovala Vizi českého zemědělství po roce 2010. V listopadu 2010 potom Komise zveřejnila sdělení týkající se budoucnosti SZP po roce 2020, které rámcově nastiňovalo cíle budoucí reformy. Ministerstvo zemědělství ČR vzápětí vyjádřilo podporu reformy založené na vyváženější a cílenější podpoře odmítlo však návrhy týkající se stanovení stropů pro výši přímých plateb, které by postihly především velké zemědělské podniky.

V listopadu 2010 byl k české pozici zveřejněn dokument Společná zemědělská politika po roce 2013 z pohledu ČR. V průběhu roku 2011 následovala řada jednání na téma budoucnosti SZP a jejího financování na úrovni ministrů zemědělství EU i ve formátu zástupců Visegrádské skupiny. Konkrétní legislativní návrhy EK zveřejnila v říjnu 2011. Nejdůležitější změny se týkají režimu přímých zemědělských plateb, ekologické dimenze a tzv. ozeleňování SZP, řízení krizí či priorit politiky rozvoje venkova, včetně budoucnosti plateb týkajících se tzv. znevýhodněných oblastí (LFA) či podpor mladým zemědělcům.

Z pozice ČR jsou za nejvýznamnější témata nové reformy SZP považovány otázky konvergence a sbližování podmínek pro přímé platby napříč členskými státy EU, větší flexibilita pro členské státy např. ohledně podmínek ozeleňování, podpora snižování administrativní zátěže pro zemědělce a zachování přiměřených finančních prostředků na podporu politiky rozvoje venkova. Velkou otázkou nové reformy je pro ČR také nesouhlas s navrhovaným zastropováním výše přímých plateb v závislosti na velikosti zemědělského podniku.

Jednáním o podobě SZP po roce 2013 byla věnována většina zasedání Rady v průběhu roku 2012 (více zde), v rámci EP se tomuto tématu věnoval v tomto období také výbor AGRI. Jednání jsou úzce provázána také s přípravou nové finanční perspektivy na období 2014–2020. MZe ČR vydalo v roce 2012 dokument s názvem Strategie pro růst – české zemědělství a potravinářství v rámci Společné zemědělské politiky EU po roce 2013, současně probíhá také příprava nového programu rozvoje venkova pro období 2014–2020 (více zde).

Dalším velkým tématem současnosti, které je intenzívně diskutováno na půdě institucí EU, je reforma společné rybářské politiky, Komise balík reformních návrhů zveřejnila 13. 7. 2011. K největším prioritám ČR v této oblasti přirozeně patří podpora sladkovodní akvakultury, kterou ČR považuje za perspektivní vzhledem ke snižujícím se stavům populace mořských ryb, v rámci nově vznikajícího Evropského námořního a rybářského fondu.

Autor: Iveta Paličková a Petra Kuchyňková, CDK

Užitečné linky: