na
na, druh nejvt ekonomika dle HDP a stt s vce jak 1,3 mld. obyvatel, je vznamnm aktrem mezinrodnch vztah. Ekonomika nsk lidov republiky dosahuje ji relativn dlouhou dobu vysokho rstu, pestoe se jeho tempo v poslednch letech zpomaluje. Navc se pomalu ale jist transformuje z ekonomiky zaloen na nzkch nkladech v hospodstv vyuvajc inovac a high-tech produkt. Vedle regionlnch politickch ambic, m i ambice globln, k jejich naplovn j pomh stle keslo v Rad bezpenosti OSN.
Historie a vvoj vztah
Ekonomickmu a politickmu vznamu nsk lidov republiky (LR) odpovd i mnostv vztah na rznch rovnch a intenzita jednn s EU (kompletn pehled vvoje vztah). Diplomatick styky tehdejch Evropskch spoleenstv (ES) a LR byly poprv navzny v roce 1975. O ti roky pozdji dolo k podepsn prvn Dohody o obchodu.
Prvnm skuten dleitm dokumentem se pak stala Dohoda o obchodu a hospodsk spoluprci, kter byla podepsna a vela v platnost v roce 1985. Tato dohoda je obnovovna kadch pt let a jej naplovn zajiuje Spolen vbor. V rmci ujednn pedstavitel EU a LR vymezili ti hlavn principy spoluprce: obchodn, ekonomick a lohy Spolenho vboru.
Pvodn dohody se tkaly dominantn ekonomick spoluprce. Od roku 1995 se ovem zaal intenzivnji vyvjet i politick dialog; byla pijata strategie Dlouhodob politiky pro nsko-evropsk vztahy. Krom politickch rozhovor se do vzjemnch vztah dky tto dohod dostv i oblast lidskch prv. Poslen vztah komplexnch vztah s rostouc LR pinesl dokument z roku 1998 Budovn vezahrnujcho partnerstv.
V roce 1998 se zrove v Londn uskutenil prvn summit EU na. Summit byl a do roku 2010 podn na kadoron bzi. Na multilaterln rovni spolupracuj na a EU v rmci Asijsko-evropskch setkn ASEM, a takt na summitech skupiny zem G20.
V roce 2006 pedstavil tehdej komisa pro obchod Peter Mandelson Strategii pro vztahy mezi EU a nou (foto: Audiovisual service EU)
Nrst potu setkn na rznch rovnch je spojen s rokem 2001, kdy byla na jako v poad 143. zem pijata do WTO. Spoluprce se od t doby zamila tak na podporu ekonomickch a socilnch reforem. Zmry EU v tto oblasti shrnul strategick dokument China Strategy Partner.
V tto strategii rozvojov pomoci na obdob 20072013 byly stanoveny celkem ti prioritn oblasti zjmu, do nich spadaj problematiky ivotnho prosted a klimatickch zmn, rozvjen vzjemnho dialogu vetn ekonomickch a socilnch doporuen, a v neposledn ad tak rozvoj lidskch zdroj. V roce 2013 dolo k podpisu Strategick agendy pro spoluprci EU a ny do roku 2020, kter zahrnuje oblast bezpenosti, mru, prosperity, udritelnho rozvoje a vmnn programy.
V roce 2005 dala Rada mandt k vyjednvn aktualizace Dohody z roku 1985. Jednn doposud nebyla uzavena, na meetingu Spolenho vboru v roce 2011 bylo konstatovno, e dosud panuje shoda na piblin tvrtin navrhovanch opaten. V prbhu roku 2017 dospla jednn k dohod ke klovm otzkm transparentnosti i regulatorn sti. V nkterch oblastech jsou pozice EU a ny nadle velmi vzdlen a je tedy obtn nalzt kompromisy a posunout se dle.
Pomrn sloit je i struktura dialog na rznch rovnch.
Obchodn vztahy
Pevn obchodn vazby LR a EU jsou patrn ji ze samotnho objemu celkov obchodn vmny; ta v roce 2017 inila 505,3 miliardy eur. Bhem jednoho dne jsou zobchodovny zbo a sluby za vce ne 1 miliardu eur. Obchod s nou pokrv tm 17% vech obchod EU. Intenzivnj obchodn vazby m s EU pouze USA (vce ke statistikm obchodu zde).
Statistika obchodn bilance vyznv pro EU znan nepzniv. Rozdl mezi exportem a importem je tm dvojnsobn ve prospch dovozu z ny. V roce 2017 meziron vzrostl export do ny o 17,7 % na 200,6 miliardy eur. nsk vvoz do EU se zvil v roce 2017 o 9,7 % na 304,7 miliardy eur. na je nejvtm dovozcem do EU, zatmco vznam ny jako exportnho trhu z pohledu EU zstv za USA. Naopak pro nu pedstavuje EU nejdleitjho partnera z pohledu dovozu i vvozu, obchodn vmna s EU tvo pes estinu vech obchod ny.
Nejvce se z ny do EU dov stroje a dopravn prostedky, kter pedstavuj celkem polovinu celkovho importu. Dal tetinu pak zaujmaj ostatn manufakturn vrobky, zejmna textil. EU nejastji vyv do ny minerln paliva, maziva, stroje a dopravn prostedky.
K zajmavostem zahraninho obchodu ny pat fakt, e tm polovina vech vrobk exportovanch z ny, jsou pvodn vyrobeny v Japonsku, Hong-Kongu, Jin Koreji a na Taiwanu. V n jsou pak vrobky vtinou pouze kompletovny. Obrann obchodn opaten ze strany EU pokrvaj pouze mn ne 2 % ze vech import EU. Zajmavou skutenost je, e vznamn st padlanho zbo zachycenho v EU v roce pochz z ny, v roce 2012 lo o 64 % (ostatn informace zahraninho obchodu s nou).
Vzvy do budoucna
Vzhledem k irokmu spektru aktivit, na kter jsou zameny vztahy mezi EU a nou, lze do budoucna oekvat vvoj ve vztazch na vech rovnch. Obrovskm spchem by bylo uzaven jednn o nov Dohod, kter by nahradila, i alespo aktualizovala Dohodu z roku 1985.
Dlm, ale vraznm spchem by byla dal liberalizace obchodn vmny. A jsou vechny lensk stty EU a tak na leny WTO, panuje mezi obma subjekty znan mnostv obchodnch opaten. Nap. ze strany EU je v souasn dob vedeno celkem 20 vyetovn s podezenm na dumpingov ceny zbo dovenho z ny (kompletn seznam k dohledn zde).
Jednm z nejznmjch ppad jsou nsk solrn panely, jejich dovozn cenu povauje Komise za dumpingovou (tedy ni ne trn), co pokozuje evropsk firmy podnikajc v solrnm prmyslu. Dalm z ady opaten proti levnmu nskmu dovozu do EU je uvalen antidumpingovch cel na dovoz oceli a na elektrokola.
V politick a bezpenostn oblasti bude hrt vznamnou roli spoluprce/konkurence v oblasti kybernetick bezpenosti. Trojstrann vztahy EU LR USA zstanou vznamn pro globln stabilitu a een konflikt. na se stala komplexnm aktrem, sv priority v mnoha oblastech ovem stle hled. Mezi dal oblasti spoluprce pat dodrovn lidskch prv, boj proti zmn klimatu a spoluprce pi naplovn Pask dohody, lep zen migrace, spoluprce na reform WTO i zlepen propojen Evropy a Asie. Prostoru pro rozvoj vzjemn spoluprce je tak mnoho.
