Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Chorvatsko

Chorvatsko je členem Evropské unie od 1. července 2013. V Radě EU má 7 hlasů, do Evropského parlamentu volí 11 poslanců. Země není členem Schengenu, ani eurozóny.

Chorvatsko

Fakta o Chorvatsku

  • Oficiální název státu je Chorvatská republika (Republika Hrvatska).
  • Rozloha Chorvatska je 56 542 km.
  • Hlavní město je Záhřeb (687 tisíc lidí).
  • Oficiálním jazykem je chorvatština.
  • Země je administrativně rozdělena na 19 okresů.
  • V zemi žijí 4,3 miliony lidí. Chorvati tvoří 90,4 %, Srbové 4,4 %, ostatní 5,2 %.
  • Většina obyvatel Chorvatska se hlásí k římským katolíkům (86,3 %), ortodoxní křesťané tvoří 4,4 % a muslimové 1,5 % populace.
  • HDP na hlavu je v Chorvatsku 22 400 dolarů (81. místo na světě podle MMF za rok 2016).

 

Chorvatsko v Evropské unii


Chorvatsko podalo přihlášku ke vstupu do Evropské unie 21. března 2003. Stalo se po Slovinsku druhou zemí bývalé Jugoslávie, která byla do EU přijata. Právě spor o podobě hranic se Slovinskem však představoval významnou obtíž pro členství. V roce 2011 vyřešila konflikt dohoda obou zemí, že věc přenechají arbitráži OSN.

Země během poslední dekády před přijetím zdokonalovala svou demokracii, lidská práva a ochranu menšin. V rámci vypořádávání se s minulostí Chorvatsko také vydalo několik svých občanů Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii, což mu významně pomohlo v přístupových rozhovorech.

Referendum ke vstupu Chorvatska do Evropské unie proběhlo 22. ledna 2012. Prodporu vstupu vyjádřilo 66,27 % voličů, při účasti 43,51 procent.

Chorvatsko vstupovalo do Evropské unie za složité ekonomické situace, kdy bylo v pátém roce recese nezaměstnáno až 21 % obyvatelstva. Země mimo jiné věřila, že vstup pomůže posílit turistický ruch.


Chorvatský eurokomisař


Evropským komisařem za Chorvatsko je Neven Mimica. Jeho agendou v Evropské komisi byla ochrana spotřebitelů (2013-2014), v současnosti má na starosti rezort mezinárodní spolupráce a rozvoje.

Chorvatští europoslanci


Chorvatsko má 11 poslanců v Evropském parlamentu.

 

Evropské volby

2014 

Název strany % MEP
Chorvatská demokratická unie 41,42 4
Chorvatská rolnická strana   1
Chorvatská strana práva dr. Ante Starčeviće   1
Sociálně demokratická strana 29,93 2
Chorvatská lidová strana - Liberální demokraté   1
Istrijské demokratické shromáždění   1
Udržitelný rozvoj pro Chorvatsko 9,42 1
volební účast / počet MEP 25,24 11

Zdroj: Evropský parlament


Politický systém Chorvatska


Chorvatsko je parlamentní demokracií od roku 1990, kdy ještě jako jedna z republik Jugoslávské federace přijalo svou současnou ústavu umožňující kandidaturu více politických stran.

V čele státu je prezident, přímo volený na 5 let. Funkci může vykonávat maximálně po dobu dvou volebních období. Jmenuje premiéra a má vliv na zahraniční politiku.

Legislativní moc má v rukou jednokomorový parlament (chorvatsky Sabor). Má 151 členů, kteří jsou přímo voleni na období 4 let. 140 členů pochází z deseti geografických volebních obvodů, přičemž zbylé mandáty obsazují zástupci ze dvou zvláštních obvodů - 8 je vybíráno národnostními menšinami a 3 jsou voleni početnou chorvatskou diasporou v zahraničí.

Současnou prezidentkou Chorvatska je od února 2015 Kolinda Grabar-Kitarovićová. Premiérem je od října 2016 Andrej Plenković.

 

Moderní historie Chorvatska

 

  • 1809/1813 – Území Chorvatska je součástí tzv. Illyrské provincie, která patřila k říši francouzského císaře Napoleona I. Bonaparta.
  • 1815 – Chorvatsko je včleněno do Rakouské monarchie. Rakouský císař je zároveň Dalmátským a Chorvatským králem.
  • 1868 - Nedlouho po Rakousko-uherském vyrovnání získává Chorvatsko částečkou autonomii uvnitř Uherska (chorvatsko-uherské vyrovnání).

  • 1918 - Území Chorvatska se po rozpadu Rakousko-Uherska stává součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Zemi vládne Petr I. Karađorđević se srbské dynastie Karađorđevićů.
  • 1941 - Části Chorvatska jsou po německo-italské invazi připojeny k Itálii a Maďarsku. Na zbytku území je vyhlášen Nezávislý stát Chorvatsko, kde je u moci loutková vláda Ante Paveliče. Zároveň zde vzniká zárodek povstaleckého hnutí, které vede komunista Josif Broz Tito.
  • 1945 - Chorvatsko se stává Lidovou republikou v rámci Socialistické federativní republiky Jugoslávie.

  • 1991 – Vyhlášení nezávislosti na Jugoslávii rozpoutává občanskou válku.
  • 1992 - Chorvatsko je uznáno zeměmi Evropského hospodářského společenství a Organizací spojených národů.
  • 1995 - Občanská válka končí vítězstvím Chorvatska.
  • 2009 - Chorvatsko vstupuje do NATO.
  • 2013 - Země se stává členem EU.

 

Odkazy na instituce

Autor: Petr Zenkner, Euroskop