Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Chorvatsko

Chorvatsko je členem Evropské unie od 1. července 2013. Do Evropského parlamentu volí 12 poslanců. Země není členem Schengenu, ani eurozóny.

Chorvatsko

Fakta o Chorvatsku

  • Oficiální název státu je Chorvatská republika (Republika Hrvatska).
  • Rozloha Chorvatska je 56 542 km.
  • Hlavní město je Záhřeb (687 tisíc lidí).
  • Oficiálním jazykem je chorvatština.
  • Země je administrativně rozdělena na 19 okresů.
  • V zemi žijí 4,3 miliony lidí. Chorvati tvoří 90,4 %, Srbové 4,4 %, ostatní 5,2 %.
  • Většina obyvatel Chorvatska se hlásí k římským katolíkům (86,3 %), ortodoxní křesťané tvoří 4,4 % a muslimové 1,5 % populace.
  • HDP na hlavu je v Chorvatsku 22 400 dolarů (81. místo na světě podle MMF za rok 2016).

 

Chorvatsko v Evropské unii


Chorvatsko podalo přihlášku ke vstupu do Evropské unie 21. března 2003. Stalo se po Slovinsku druhou zemí bývalé Jugoslávie, která byla do EU přijata. Právě spor o podobě hranic se Slovinskem však představoval významnou obtíž pro členství. V roce 2011 vyřešila konflikt dohoda obou zemí, že věc přenechají arbitráži OSN.

Země během poslední dekády před přijetím zdokonalovala svou demokracii, lidská práva a ochranu menšin. V rámci vypořádávání se s minulostí Chorvatsko také vydalo několik svých občanů Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii, což mu významně pomohlo v přístupových rozhovorech.

Referendum ke vstupu Chorvatska do Evropské unie proběhlo 22. ledna 2012. Prodporu vstupu vyjádřilo 66,27 % voličů, při účasti 43,51 procent.

Chorvatsko vstupovalo do Evropské unie za složité ekonomické situace, kdy bylo v pátém roce recese nezaměstnáno až 21 % obyvatelstva. Země mimo jiné věřila, že vstup pomůže posílit turistický ruch.

Poprvé se ujalo šestiměsíčního předsednictví Rady 1. ledna 2020, kdy stálo před řadou důležitých úkolů včetně ukončení první fáze brexitu, nebo řešení výzev plynoucích z pandemie covidu-19.  


Chorvatský eurokomisař


Evropským komisařem za Chorvatsko je Dubravka Šuicaová, její agendou je demokracie a demografie.

Bývalí eurokomisaři Chorvatska:

Neven Mimica - komisař pro mezinárodní spolupráci a rozvoj (2014-2019), ochrana spotřebitelů (2013-2014)

Chorvatští europoslanci


Chorvatsko má 12 poslanců v Evropském parlamentu.


Politický systém Chorvatska


Chorvatsko je parlamentní demokracií od roku 1990, kdy ještě jako jedna z republik Jugoslávské federace přijalo svou současnou ústavu umožňující kandidaturu více politických stran.

V čele státu je prezident, přímo volený na 5 let. Funkci může vykonávat maximálně po dobu dvou volebních období. Jmenuje premiéra a má vliv na zahraniční politiku.

Legislativní moc má v rukou jednokomorový parlament (chorvatsky Sabor). Má 151 členů, kteří jsou přímo voleni na období 4 let. 140 členů pochází z deseti geografických volebních obvodů, přičemž zbylé mandáty obsazují zástupci ze dvou zvláštních obvodů - 8 je vybíráno národnostními menšinami a 3 jsou voleni početnou chorvatskou diasporou v zahraničí.

Současným prezidentem Chorvatska je od února 2020 Zoran Milanović. Premiérem je od října 2016 Andrej Plenković.

 

Moderní historie Chorvatska

 

  • 1809/1813 – Území Chorvatska je součástí tzv. Illyrské provincie, která patřila k říši francouzského císaře Napoleona I. Bonaparta.
  • 1815 – Chorvatsko je včleněno do Rakouské monarchie. Rakouský císař je zároveň Dalmátským a Chorvatským králem.
  • 1868 - Nedlouho po Rakousko-uherském vyrovnání získává Chorvatsko částečkou autonomii uvnitř Uherska (chorvatsko-uherské vyrovnání).

  • 1918 - Území Chorvatska se po rozpadu Rakousko-Uherska stává součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Zemi vládne Petr I. Karađorđević se srbské dynastie Karađorđevićů.
  • 1941 - Části Chorvatska jsou po německo-italské invazi připojeny k Itálii a Maďarsku. Na zbytku území je vyhlášen Nezávislý stát Chorvatsko, kde je u moci loutková vláda Ante Paveliče. Zároveň zde vzniká zárodek povstaleckého hnutí, které vede komunista Josif Broz Tito.
  • 1945 - Chorvatsko se stává Lidovou republikou v rámci Socialistické federativní republiky Jugoslávie.

  • 1991 – Vyhlášení nezávislosti na Jugoslávii rozpoutává občanskou válku.
  • 1992 - Chorvatsko je uznáno zeměmi Evropského hospodářského společenství a Organizací spojených národů.
  • 1995 - Občanská válka končí vítězstvím Chorvatska.
  • 2009 - Chorvatsko vstupuje do NATO.
  • 2013 - Země se stává členem EU.

 

Odkazy na instituce

Autor: Petr Zenkner, Euroskop