Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Priority vlády v evropské politice

Dne 12. února 2014 schválila vláda Bohuslava Sobotky na svém jednání Programové prohlášení vlády České Republiky. Evropskou politikou se zabývá především v rámci resortních priorit Ministerstvo zahraničních věcí a Úřad vlády České republiky.


Výběr citací z vládního prohlášení

  • Vláda považuje státy a instituce Evropské unie za hlavní garanty bezpečnosti, prosperity, demokracie a solidarity v současné Evropě. Proto bude aktivně usilovat o Evropskou unii, která bude politicky vlivná a akceschopná, ekonomicky konkurenceschopná, bude zastávat demokratické hodnoty a bude podporovat sociální soudržnost a lidskou důstojnost. Cílem naší evropské politiky je směřovat do evropského integračního jádra a působit v evropském prostoru jako srozumitelný a věrohodný partner.

  • V souladu s principy subsidiarity a proporcionality a s důrazem na individuální odpovědnost členských států bude vláda podporovat posilování evropské integrace a spolupráce zejména v oblastech hospodářské politiky a vnitřního trhu, sociální solidarity a zaměstnanosti, energetiky, dopravy, finančních služeb, výzkumu, vývoje a životního prostředí.

  • Stabilizace hospodářské a měnové situace v Evropské unii je prvořadým zájmem České republiky. Vláda podpoří kroky směřující k hlubší koordinaci hospodářské a fiskální politiky a k obnově důvěry v evropský finanční sektor a přehodnotí dosavadní zdrženlivá stanoviska k měnové integraci a finanční spolupráci. Jako výraz odpovědné fiskální politiky se vláda připojí k fiskálnímu paktu (Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii) a vzhledem k úzkému propojení českého finančního sektoru s evropským bude aktivně hájit své zájmy ve vznikající bankovní unii, včetně přípravy na přistoupení.

  • Vzhledem k doposud nevyužitému potenciálu vnitřního trhu Evropské unie se bude vláda zasazovat o odstraňování existujících a zamezování vzniku nových bariér volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a pracovní síly. Vláda bude podporovat Evropskou unii otevřenou dovnitř i navenek při současném zachování a posilování sociálních standardů. Ambiciózní obchodní a investiční dohody se třetími státy považuje vláda za nedílnou součást evropské konkurenceschopnosti a její prioritou je dokončení jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství mezi Evropskou unií a USA. Vláda se bude aktivně podílet na formulování energeticko-klimatické politiky Evropské unie tak, aby byla udržena konkurenceschopnost ekonomiky. Vláda bude prosazovat diskusi o evropských a domácích hospodářských reformách prostřednictvím Národního programu reforem jako klíčového strategického dokumentu národní hospodářské politiky.

  • V oblasti zahraničního působení Evropské unie klade vláda důraz především na větší účinnost a propojení Společné zahraniční a bezpečností politiky, na posilování Východního partnerství a na rozšiřování Evropské unie zejména o státy západního Balkánu po splnění podmínek ze strany kandidátských zemí. Vláda bude dále podporovat přiměřené zapojení České republiky do misí a operací Společné bezpečnostní a obranné politiky.

  • Vláda bude lépe využívat možnosti členství v Evropské unii. Ke zlepšení konkurenceschopnosti a kvality života v České republice bude efektivněji čerpat prostředky z evropských fondů, zejména s důrazem na podporu slabých a znevýhodněných regionů, a posílí dohled nad využíváním těchto prostředků. Vláda přijme systémová opatření k posílení jednotné a aktivní politiky České republiky uvnitř institucí Evropské unie. Bude aktivněji působit při umisťování českých občanů v evropských institucích a nastaví pravidelný dialog s evropskými institucemi, bude také aktivněji spolupracovat se zástupci České republiky v Evropském parlamentu.

  • Vláda posílí dialog s Poslaneckou sněmovnou a Senátem Parlamentu ČR, sociálními partnery a občanskou společností při formulování a prosazování zájmů České republiky. Vláda bude vystupovat vůči Evropské unii koordinovaně a za meziresortní koordinaci bude zodpovědný Úřad vlády ČR. Evropská politika bude vznikat v úzké spolupráci Úřadu vlády ČR s Ministerstvem zahraničních věcí a dalšími resorty. Vláda připraví koncepci českého působení v Evropské unii a bude uskutečňovat evropskou komunikační strategii, v jejímž rámci povede intenzivní dialog o evropských otázkách s odbornou veřejností i občany České republiky.

Přistoupení k fiskálnímu paktu


Jedním z prvních kroků v evropské politice současné vlády bylo rozhodnutí zahájit jednání o přistoupení ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, známé jako fiskální pakt. ČR a Británie byly jediné dvě země EU, které se k této dohodě v březnu 2012 nepřidaly. Smlouva, ke které se dosud nepřipojilo také Chorvatsko, vstoupila v platnost 1. ledna 2013.

Vláda vyslovila souhlas s návrhem ministrů zahraničních věcí a financí na přistoupení ČR ke smlouvě v pondělí 24. března. Předtím o přistoupení k dokumentu jednala s tripartitou a Legislativní rada připravila stanovisko pro vyjasnění právních náležitostí ratifikačního procesu.

V rámci vnitrostátního ratifikačního procesu musí souhlas vyslovit ústavní většinou obě komory Parlamentu ČR, a následně prezident republiky podepíše listinu o přístupu. Smlouva bude na ČR jako stát mimo eurozónu aplikována až od okamžiku přijetí eura.

Fiskální pakt je všech bodech závazný pouze pro státy platící eurem. Země, které nejsou členy měnové unie, se mohou rozhodnout, zda přijmou celý pakt včetně závazků a sankcí. V opačném případě pro ně začne platit až poté, co vstoupí do eurozóny. Dánové, Rumuni a Bulhaři se rozhodli přijmout pakt i s rozpočtovými závazky, i když eurem neplatí. Naopak třeba Švédové a Poláci dohodu podepsali a vzdali se přitom aplikace jejích klauzulí. Přistoupení k fiskálnímu paktu má v této chvíli pro Českou republiku přínos v podobě okamžité možnosti účastnit se vybraných jednání summitů eurozóny.

Hlava III. – Rozpočtový pakt

Jedná se o klíčovou část fiskálního paktu. Podle ní by měly účastnící se státy do jednoho roku od vstupu platnosti smlouvy přijmout předpisy, nejlépe na ústavní rovině, které zajistí vyrovnaný nebo přebytkový veřejný rozpočet. V praxi to znamená, že strukturální schodek rozpočtu nesmí přesáhnout 0,5 procent HDP (hrubého domácího produktu). Státy, které mají výrazně nižší celkový dluh než povolených 60 procent, mohou mít schodek až ve výši 1,0 % HDP. Naopak země, jejichž dluh převyšuje 60 % HDP, musí jeho výši snižovat minimálně o 5 % ročně.

V případě neplnění pravidel může být záležitost předložena Soudnímu dvoru EU a státu hrozí finanční sankce. Ty mohou dosáhnout až do výše 0,1 % HDP. Dále budou členské státy předem ohlašovat Radě a Komisi plány emisí veřejných dluhopisů.


Odstraňování existujících a zamezování vzniku nových bariér na vnitřním trhu

Vnitřní trh a jeho vytváření historicky náleží mezi stěžejní oblasti agendy EU. Přitom není ani více než 20 let po svém vytvoření zdaleka dokončen. Jeho cílem je vedle realizace celní unie s volným pohybem zboží vznik tzv. prostoru čtyř svobod (volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu). ČR se dlouhodobě zasazuje o překonání překážek vedoucí k jeho dobudování.

ČR se aktivně angažuje v tzv. skupině like-minded členských států k vnitřnímu trhu. Tyto obdobně smýšlející státy, mezi které patří celkem 16 zemí (kromě ČR, Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Irsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Nizozemí, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Velká Británie a Švédsko) se pravidelně setkávají, aby společně diskutovaly prioritní témata v rámci agend vnitřního trhu.

Sjednávání ambiciózních obchodních dohod se třetími státy


Česká ekonomika je velmi otevřená. Poměr exportu k HDP představuje přibližně 80 procent. Proto je pro ČR zahraniční obchod velmi důležitý. EU v současné době vyjednává dohody o volném obchodu s velkými ekonomickými hráči, včetně USA, Japonska a Indie, a investiční dohodu s Čínou. Tato partnerství mají otevřít zahraniční trhy evropským podnikům. Liberalizace obchodu by měla pomoci oživit ekonomiku a podpořit růst a tvorbu pracovních míst.

Evropská unie se svým hrubým domácím produktem přesahujícím 12 bilionů eur ročně je největší světovou ekonomickou mocností. A podaří-li se jí úspěšně uzavřít všechna probíhající jednání o volném obchodu, mohl by podle údajů Evropského parlamentu její HDP vzrůst o další 2,2 %, tedy o 275 miliard eur.

Jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství


Největší potenciál pro uvolnění světového obchodu má připravovaná Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP). Jednání o ní odstartovala loni v červnu. Podle odhadů Evropské komise by komplexní a ambiciózní dohoda s USA mohla znamenat pro EU roční přírůstek HDP mezi 0,5 a 1 procentem. Snížením byrokratické zátěže i spotřebitelských cen by budoucí obchodní dohoda s USA přinesla každé evropské domácnosti podle Komise průměrně téměř 545 eur (asi 14 800 Kč) ročně navíc.

Liberalizace transatlantického obchodu by byla přínosná i pro ČR. Spojené státy jsou pro Česko druhým největším mimoevropským exportním trhem. V roce 2012 vyvezli čeští podnikatelé do Spojených států zboží a služby v hodnotě 3,6 miliard dolarů. Uzavření obchodní dohody by možnosti pro české exportéry rozšířilo.

Formulování energeticko-klimatické politiky


V současnosti EU připravuje plán pro rámec v oblasti klimatu a energetiky na období let 2020 až 2030, který má být schválen do října. Evropská komise navrhla legislativní balíček, v kterém stanovila závazný cíl snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent proti úrovni z roku 1990. Na celoevropské úrovni by měl platit také závazný cíl, aby 27 procent energie pocházelo z obnovitelných zdrojů. Nemá však být rozepsán na jednotlivé státy, každá členská země by měla více prostoru transformovat své energetické systémy podle vlastního rozhodnutí. O balíčku nyní jednají členské státy.

Česká republika, stejně jako některé další země závislé na průmyslu, oproti záměru Evropské komise prosazuje nižší cíl snížení emisí oxidu uhličitého, a to o 35 procent oproti roku 1990. Premiér Bohuslav Sobotka na Evropské radě připomněl, že v minulých letech ČR dosáhla velkého snížení emisí, teď je ale důležité, aby nové cíle neohrozily konkurenceschopnost a pracovní místa. Proto si ČR přeje výraznou autonomii členských zemí, pokud jde o plnění cíle týkajícího se energií z obnovitelných zdrojů.

Národní program reforem


Základní východisko Národního programu reforem představuje Strategie Evropa 2020, což je desetiletý plán EU, jejímž cílem je dosáhnout nového hospodářského růstu. Ten by měl být inteligentní (prostřednictvím efektivnějšího investování do vzdělávání, výzkumu a inovací), udržitelný (díky konkurenceschopnému průmyslu a odhodlání pokročit na cestě směrem k nízkouhlíkové ekonomice) a inkluzivní (se silným důrazem na tvorbu pracovních míst a snižování chudoby). Předkládání vnitrostátních programů reforem je začleněné do evropského semestru, což je roční cyklus koordinace hospodářských politik v EU.

Společná zahraniční a bezpečností politika


ČR také dlouhodobě podporuje rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu a program Východního partnerství, který vzniknul v roce 2009. Ten má za úkol rozvíjet vztahy mezi EU a Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldávií a Ukrajinou.

Vláda bude také podporovat přiměřené zapojení České republiky do misí a operací Společné bezpečnostní a obranné politiky EU. Česká armáda už se v projektu evropské vojenské spolupráce angažuje a v současnosti působí v rámci tzv. battlegroup zemí Visegrádské čtyřky, které čítá 3000 vojáků z toho 800 Čechů. Koncept battlegroups se začal formovat v letech 2003-2004 na základě projektu Francie, Německa a Velké Británie. Armádní jednotky vedené EU ještě nikdy v historii nasazeny nebyly.

Efektivnější čerpání prostředků z evropských fondů


Vláda chce efektivněji čerpat prostředky z evropských fondů, zejména s důrazem na podporu slabých a znevýhodněných regionů, a posílí dohled nad využíváním těchto prostředků.  V současnosti dobíhá čerpání financí z programového období 2007 až 2014 a současně se připravuje využívání fondů pro roky 2014–2020, především dojednání Dohody o partnerství. Tu chce ministryně Věra Jourová předložit Evropské komisi ke konci dubna.

Souběh dvou sedmiletých období umožňuje pravidlo čerpání n + 2, které znamená, že je možné peníze EU na daný rok realizátorům projektů buď přímo zaplatit či o ně požádat Evropskou komisi ještě dva roky poté. Peníze z fondů EU z období 2007 – 2013 je proto možné dočerpat do roku 2015.

Celkově ČR v období 2007- 2013 mohla získat přes 750 miliard korun. Hrozí však ztráta až 62,8 miliard korun. V novém období by ČR z fondů mohla vyčerpat v přepočtu více než 550 miliard korun.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop