Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Politické skupiny v EP

Vedle výborů poslanci zasedají také v politických skupinách (frakcích), kde jsou sdruženi podle politické, nikoli státní příslušnosti.

Politické skupiny mají obdobnou strukturu jako národní strany. Volí si předsedu (v některém případě i dva předsedy) a místopředsedy. V jednacím sále zasedají poslanci podle politické příslušnosti, a to zleva doprava.

Politické skupiny rozhodují o agendě plenárního zasedání a předkládají pozměňovací návrhy, o nichž se bude společně hlasovat. Tzv. koordinátoři skupiny působí jako kontaktní osoby mezi skupinami a výbory a hledají podporu při hlasování o návrzích.

V Evropském parlamentu je v současnosti 8 politických skupin. Někteří poslanci jsou tzv. nezařazenými poslanci, tj. nejsou členy žádné politické skupiny.

 

Evropská lidová strana (EPP)

Logo EPP

V současnosti nejsilnější politická skupina EP s 219 poslanci sdružuje konzervativní a liberálně-konzervativní prointegrační politické subjekty v rámci EU. Jejím předsedou je od června roku 2014 bavorský politik za Křesťanskosociální unii (CSU) Manfred Weber. Z Německa pochází také nejpočetnější národní delegace EPP čítající 34 členů.

Česká republika je reprezentována celkem 7 poslanci a poslankyněmi, funkci vedoucího delegace zastává Luděk Niedermayer (TOP 09 a Starostové).

Pro volební období 2014 až 2019 se tato politická skupina hodlá dle svého „Reformního programu pro budoucnost Evropy“ zaměřit na čtyři prioritní oblasti: 1) oživení ekonomiky a vytvoření nových pracovních míst (prostřednictvím fiskální odpovědnosti, dokončení jednotného trhu služeb, reindustrializace, či jednotné energetické politiky); 2) svobodu, bezpečnost a spravedlnost (účinná migrační a azylová politika, potírání terorismu, dokončení schengenského prostoru, ochrana vnějších hranic, posílení kybernetické bezpečnosti, práva žen a odstranění rozdílů v odměňování mezi pohlavími); 3) sociální model Evropy (rozvoj sociálně tržního hospodářství, implementace podpory mladým, boj proti daňovým podvodům a rájům), a 4) EU jako globální hráč (posílení Evropské služby pro vnější činnost, rozvoj a posílení transatlantického partnerství, podpora dojednávané dohody TTIP mezi EU a USA, podpora Ukrajiny a nepodlehnutí destabilizačním snahám Ruska v Evropě, posílení obranného průmyslu v EU, perspektiva rozšíření EU o země Balkánu).

 

Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (S&D)

Logo SD

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 získala frakce S&D 191 křesel. Skupina se hlásí k inkluzivní evropské společnosti založené na principech svobody, rovnosti, solidarity, diverzity a spravedlnosti. Poslanci frakce se zasazují v boji za sociální spravedlnost, pracovní příležitosti, růst, práva spotřebitelů, za udržitelný rozvoj, reformu finančních trhů a lidská práva. V oblasti pracovních příležitostí členové frakce S&D požadují zajištění lepšího právního rámce pro přeshraniční pohyb pracovníků tak, aby byla svoboda pohybu zachována a zároveň byla zajištěna odpovídající výše platů, sociální standardy či možnosti kolektivního vyjednávání. Skupina rovněž usiluje o vytvoření silné Evropské unie, jež bude demokratická, otevřená občanům a reagující na potřeby Evropanů.  

Předsedou skupiny je italský poslanec Gianni Pittella, který byl na tento post zvolen v červnu 2014. Pittella je členem Evropského parlamentu od roku 1999 a ve volebním období 2009 - 2014 vykonával funkci prvního místopředsedy Evropského parlamentu.  

Frakce S&D sdružuje delegace všech osmadvaceti členských států. Nejpočetnější delegací jsou zástupci Itálie (31 poslanců). Nejmenší delegace poté zastupují poslanci a poslankyně s Estonska, Irska, Lotyšska, Lucemburska a Slovinska (po jednom poslanci).

Česká delegace skupiny S&D čítá čtyři poslance z ČSSD. Předsedou delegace je poslanec Pavel Poc.  

 

Evropští konzervativci a reformisté (ECR)

Logo ECR

Politická skupina ECR byla založena v roce 2009 odchodem části poslanců EPP v čele s britskými konzervativci, polskou stranou Právo a spravedlnost a českou Občanskou demokratickou stranou a spojením s dalšími subjekty. Její základy jsou spjaty s mimoparlamentní iniciativou Hnutí za evropskou reformu vyzývající k zásadní revizi fungování EU. 

Po volbách do EP v květnu 2014 ECR posílila a dnes je se 74 členy pocházejícími z celkem 15 členských států třetí nejpočetnější frakcí v  EP. Post předsedy zastává od června 2014 britský konzervativní poslanec Syed Kamall.

Z hlediska politického spektra se ECR sebe sama definuje jako eurorealistickou frakci, která nesouhlasí s perspektivou pokračování „stále užšího svazu“ národů uvnitř EU. Odmítá federalistické tendence a prosazuje volnější a flexibilnější formu spolupráce především na mezivládní úrovni. ECR podporuje svobodu podnikání, minimalizaci regulace, suverenitu a integritu členských států, pevnou transatlantickou vazbu a spolupráci v rámci Severoatlantické aliance, účinnou kontrolu nelegální migrace, posílení energetické bezpečnosti, snižování nadměrné byrokracie, či zvýšení transparentnosti a odpovědnosti unijních institucí. Frakce je dále zastáncem otevřených globálních trhů a v této souvislosti také výrazně podporuje úspěšné dokončení dojednávané dohody TTIP mezi EU a USA.

 

Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE)

Logo ALDE

V pořadí čtvrtá nejpočetnější parlamentní frakce EP se 70 poslaneckými mandáty. Politicky se ALDE profiluje jako liberální a centristická a výrazně prointegrační skupina. V jejím čele stojí od června roku 2009 bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt, člen strany Otevřených vlámských liberálů a demokratů (VLD).

Frakce sdružuje politické subjekty z celkem 21 členských států. Vedoucím české čtyřčlenné delegace je Pavel Telička (ANO 2011).

Pro stávající osmé legislativní období si ALDE vytkla ve svém volebním manifestu „Evropa, která funguje“ za cíl usilovat o naplnění následujících cílů: 1) tvorbu pracovních míst a příležitostí (dokončení a rozšíření jednotného trhu, uzavření dohody TTIP mezi EU a USA, podpora malých a středních podniků, vědy a výzkumu či digitální ekonomiky); 2) stanovení nových priorit (reforma evropského rozpočtu a disproporčních příspěvků členských států, prorůstová fiskální orientace, snižování administrativní zátěže, reforma společné zemědělské politiky a redukce subvencí EU v tomto sektoru); 3) obnovení stabilního financování (zdravé a vyrovnané rozpočty a nastavení kontrolních mechanismů při neplnění rozpočtových pravidel); 4) být silnější ve světě a bezpečnější doma (podpora lidských a občanských práv, obrana hodnot EU, jednoznačná podpora dalšího rozšiřování EU, podpora legálních forem imigrace, ochrana osobních údajů); 5) účinná a transparentní Evropa (debyrokratizace institucí EU, lepší využívání principu subsidiarity, audit a případné zrušení neefektivně fungujících unijních agentur).

 

Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice (GUE/NGL)

Logo GUE/NGL

Frakce GUE/NGL v Evropském parlamentu získala ve volebním období 2014-2019 celkem 52 poslaneckých křesel. Členové skupiny se sdružují za cílem dosažení sociálně spravedlivého, mírového a udržitelného procesu evropské integrace, který je založen na principu mezinárodní solidarity. 

Předsedkyní skupiny GUE/NGL v Evropském parlamentu je německá poslankyně Gabriele Zimmerová. Poprvé byla zvolna předsedkyní již v březnu 2012. Zimmerová je členkou Evropského parlamentu od roku 2004.  

Frakce GUE/NGL čítá zástupce ze 14 členských států Unie. Nejpočetnějším členským státem je Španělsko (11 poslanců ze tří různých politických formací), nejméně početnými poté Dánsko, Finsko a Švédsko (všichni po jednom poslanci). Česká republika má tří zástupce (poslanci zvolení v ČR za KSČM). Poslankyně Kateřina Konečná vykonává v předsednictvu funkci pokladnice.

 

Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance

Logo GREENS/EFA

Třetí nejméně početnou frakcí Evropského parlamentu (50 poslanců a poslankyň) je Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance, která sdružuje poslance za Zelené a dále poslance stran zastupujících znevýhodněné minority a regionální/národní uskupení.

Tato skupina Evropského parlamentu cílí na vybudování otevřené společnosti charakterizované respektováním základních lidských práv a environmentální spravedlnosti.

Členové frakce se zaměřují také na zlepšení struktur demokratické účasti občanů na politickém rozhodování, a to především prostřednictvím začlenění nevládního sektoru, sociálních partnerů a jednotlivých občanů do všech úrovní rozhodování.

Vedení skupiny je od června 2014 složeno z tandemu tvořeného německou poslankyní Rebeccou Harmsovou a Philippe Lambertsem. Stanovy frakce zavedly paritní zastoupení mužů a žen v předsednictvu.

V současném volebním období je ve skupině Zelených/Evropské svobodné aliance zastoupeno 16 národních delegací. Česká republika není v této skupině zastoupena žádnou politickou stranou či hnutím. 

 

Evropa Svobody a Přímé Demokracie (EFDD)

EFDD logo

Frakce EFDD v Evropském parlamentu je seskupením poslanců, kteří uznávají principy demokracie, svobody a spolupráce mezi národními státy. Skupina upřednostňuje transparentní, otevřenou a demokraticky odpovědnou spolupráci mezi suverénními národními státy Evropy.  Členové EFDD odmítají byrokratizaci Unie a vytváření jednotného centralizovaného evropského superstátu. V současné době je frakce zastoupena 45 poslanci ze sedmi členských států. Za Českou republiku je členem poslanec Petr Mach (Strana svobodných občanů).

Skupina je vedena dvěma předsedy: britským poslancem Nigelem Faragem  a italským poslancem Davidem Borrellim.

 

Evropa národů a svobod (ENF)

ENF logo

Nejnovější a zároveň početně nejmenší politická skupina EP, k jejímuž založení došlo v průběhu stávajícího volebního období v červnu 2015. ENF představuje společně EFDD druhou formaci zastávající silně kritické a odmítavé stanovisko vůči evropskému integračnímu projektu. V současnosti má 38 členů a současně žádného zástupce z České republiky.

Jádro frakce tvoří poslanci francouzské Národní fronty Marine Le Penové, nizozemské Strany za svobodu Geerta Wilderse, italské Ligy severu, belgické strany Vlámský zájem či Svobodné strany Rakouska. Spolupředsednický post zastávají, Marine Le Penová a nizozemský poslanec Marcel de Graaff.  

Autor: Oddělení institucionální komunikace ÚV ČR