Jaké cesty vedou k získání práce v institucích Evropské unie?


Petr Pospíšil, Euroskop, 1.10.2019

REPORTÁŽ – Druhý panel konference „Kariéra v EU“ poskytl obecenstvu detailní informace o jednotlivých typech pracovních pozic v institucích a agenturách Evropské unie, o podmínkách a průběhu výběrového řízení i o nejlepších způsobech, jak se na tato řízení připravit.

Panelu se v roli diskutujících zúčastnili Lucie Hasnedlová, národní expertka v Evropské službě pro vnější činnost, Lucie Michel Lekešová z Diplomatické akademie Ministerstva zahraničních věcí, Jaroslava Plšková z Ministerstva vnitra a Michael Švarc z Ministerstva zahraničí. Panel moderovala Monika Hanych z Ministerstva spravedlnosti.

Jaroslava Plšková na úvod prezentovala přehled všech kategorií pracovníků unijních institucí: stálí úředníci (officials), dočasní zaměstnanci (temporary agents), smluvní zaměstnanci (contract agents), národní experti a stážisté. Ve svém výkladu se zaměřila na první tři kategorie.

Několik kategorií pozic a různé typy výběrových řízení

Nově nastupujících stálých úředníků a dočasných i smluvních zaměstnanců se týká povinná devítiměsíční zkušební doba. Stálí úředníci jsou vybíráni prostřednictvím všeobecného výběrového řízení (tzv. EPSO testy) a ve většině případů se jedná o pracovní pozice na stupni AD5. Pro vyšší pracovní pozice (stupně AD6 a AD7) se přistupuje ke specializovaným výběrovým řízením, mimo to tyto stupně vyžadují praxi v délce 3 resp. 6 let a často i vzdělání v relevantním oboru.

Dočasné zaměstnance si instituce vybírají samy podle svých vlastních pravidel, výběrová řízení na pozice smluvních zaměstnanců pak zajišťuje speciální procedura označovaná „CAST Permanent“.

Lucie Hasnedlová představila status vyslaných národních expertů. Zvolit si linii vyslaného národního experta do unijních institucí je možné jen ve spolupráci s vysílající národní administrativou. Existují dva typy vyslaných národních expertů – prvním z nich je tzv. „cost-free“ vyslaný národní expert (v tomto případu nese veškeré náklady vysílající stát) a druhým je „klasický vyslaný národní expert“, kdy plat hradí vysílající stát a denní diety přijímající unijní instituce.

Cesta ke kariéře stálého úředníka vede přes EPSO testy

Lucie Lekešová posluchačům přiblížila jednotlivé fáze všeobecného výběrového řízení do unijních institucí – EPSO testů. Výběrové řízení na pozice stálých úředníků je časově náročný proces trvající až 12 měsíců. Ze všeho nejdříve si zájemci musí vytvořit v internetovém přihlašovacím rozhraní svůj osobní profil („EPSO account„). První fázi, následující po vyplnění elektronického dotazníku „Talent screener„, představují počítačové testy („computer-based tests„). Sestávají se z numerické, verbální i analytické části; kromě toho obsahují i úkoly testující jednání v určitých pracovních situacích („situation judgements„).

Počítačové testování je statisticky největším sítem, přípravu na něj je proto vhodné nepodcenit. Dalším krokem pro dosud úspěšné uchazeče jsou testy „e-Tray“ ověřující, jak zájemci dokáží během omezené doby zpracovat větší množství obsahu. Poslední fází výběrového procesu je hodnotící centrum zkoumající prezentační dovednosti či schopnosti práce v týmu. Před úspěšným završením výběrového řízení uchazeči ještě musí absolvovat dva pohovory. V případě jejich úspěchu následuje zařazení úspěšných kandidátů na rezervní seznam (reserve list).

Lekešová upozornila na velký význam prvního kroku – dotazníku „Talent screener„. Jedná se o soubor otázek týkajících se relevantní praxe uchazeče. Dotazník se vyplňuje v cizím jazyce (angličtina či francouzština) a je třeba do něj znovu napsat i informace, které zájemci již uvedli ve svém životopise (výběrová komise jej nemá k dispozici). Dotazník je tak potřeba vyplnit zodpovědně, stručně, ale zároveň v něm obsáhnout vše podstatné.

Národní kontaktní místo zveřejňuje aktuální pracovní nabídky

Lucie Hasnedlová doplnila, že veškerá výběrová řízení jsou zveřejňována prostřednictvím tzv. národního kontaktního místa (NKM) na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí. Upozornila, že závěrečné pohovory se sice vedou v angličtině, avšak uchazeči získají plusové body, prokáží-li schopnost odpovědi (či alespoň porozumění) v případě otázky položené ve francouzštině.

Za jednodušší variantu, jak získat práci v unijních orgánech, diskutující považují testy „CAST“, používané pro výběr smluvních zaměstnanců. Testy CAST totiž neobsahují fázi „e-Tray“ ani závěrečné testování v hodnotícím centru, sestávají pouze z úvodních počítačových testů a z pohovorů.

Specializované výběrové řízení pro právníky-lingvisty

Panelisté věnovali pozornost i specializovanému výběrovému řízení pro tzv. právníky-lingvisty. Tuto kategorii je třeba odlišovat od běžných právníků – jedná se o pracovníky s právnickým vzděláním, jejichž náplň práce představují překlady právní terminologie z jednoho úředního jazyka EU do druhého. Právníci-lingvisté zajišťují, aby vyznění závazného textu v jazyce daného členského státu, do jehož úředního jazyka překládají, odpovídalo původní verzi.

Podmínky pro výběr českých právníků-lingvistů jsou dvě – zaprvé musí absolvovat studium práva v českém jazyce, zadruhé musí ovládat dva další evropské jazyky, přičemž jedním z nich musí být francouzština (neboť v té jsou návrhy unijních legislativních norem předkládány).

Jaké vlastnosti by měl mít úspěšný uchazeč?

Jakými atributy by tedy měl disponovat ideální kandidát? Pokud má zájem konkrétně o práci u Soudního dvora EU, měl by znát evropské právo, ale i národní právo svého státu. Nutná je rovněž motivace a zájem o Evropskou unii. V neposlední řadě velkou roli hraje i schopnost „umět se prodat“ a v jednotlivých fázích výběrového procesu projevit přiměřené, zdravé sebevědomí.

Před vyplněním dotazníku či pohovorem je nezbytné položit si otázku a adekvátně vyhodnotit, o jaké místo se jedná a co se od vhodného uchazeče očekává. Zvýšení šancí na úspěch zcela jistě pomůže i vyplnit přihlášku bilingvně a zahrnout do ní klíčová slova a pojmy spojené s problematikou, která se dané pozice týká.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Sdílet tento příspěvek