Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Británie se připravuje na brexit. Nejistoty přetrvávají

Libor Škácha, Euroskop, 20. 12. 2016
Britská vláda

Ve Velké Británii se Nejvyšší soud zabývá stížností britské vlády, která se odvolala proti rozhodnutí soudu vrchního. Ten došel k závěru, že pro vystoupení Velké Británie z EU je potřeba i souhlasu parlamentu z Westminsteru. Verdikt Nejvyššího soudu je očekáván počátkem příštího roku. Nejedná se o jedinou nejistotu, která panuje v souvislosti s odchodem Británie z EU.

 

Lisabonská smlouva precizně stanovuje procedury spojené s žádostí členského státu o vystoupení z Unie.  V celé řadě otázek však panuje nejistota a Londýn čeká nelehký úkol v podobě vyjednání si podmínek odchodu a následného partnerství se zbytkem členských států EU.

Vyjednání postaví proti sobě Davise a Barniera


Premiérka Theresa Mayová již před nějakým časem uvedla, že formálně o vystoupení z Unie Londýn požádá do konce března 2017. Od podání žádosti budou mít Británie a EU dle článku 50 Lisabonské smlouvy dva roky na to, aby mezi sebou vyjednaly podmínky odchodu a budoucího uspořádání britsko-unijních vztahů.

Britská vláda pro tuto agendu vytvořila nový resort, tzv. ministerstvo pro odchod z EU, jehož vedením pověřila Davida Davise. Unijní zájmy bude při jednání zastupovat Michel Barnier, který byl Evropskou komisí delegován do čela vyjednávacího týmu. 

Odchod Británie z unijních struktur bude znamenat především dvě věci. Británie ztratí své zástupce v Radě či Evropském parlamentu. Současně může přijít o benefity plynoucí ze společného trhu, bezbariérového obchodu a také o výhody vyjednané se třetími zeměmi mimo EU.

 

Představitelé britské vlády

Hlavní britské tváře dramatu, v kterém se hraje o budoucnost Británie a Evropské unie. Vyjednavač o brexitu David Davis, ministr zahraničí Boris Johnson, premiérka Theresa Mayová a ministři financí Philip Hammond a vnitra Amber Ruddová. zdroj: čtk

4 scénáře budoucích vztahů


Pro Británii bude odchod z EU znamenat změny v mnoha oblastech politického, právního a v neposlední řadě také ekonomického života. Jako zatím nejpalčivější se zdá být právě problematika spojená s pohybem zboží, služeb, osob a kapitálu.

Výbor tvořený zástupci britské Sněmovny lordů uveřejnil zprávu, ve které uvádí, že ve hře jsou prakticky čtyři možné scénáře. Zástupci výboru k alternativám dodali: „První možností je zůstat v Evropské zóně volného obchodu (EFTA), jako je např. Norsko. Druhým východiskem by mohla být participace v celní unii, jako to má například Turecko.“

Výbor jako další možná uspořádání také uvedl „vyjednání obchodní dohody, jakou vyjednala nedávno Kanada, anebo setrvání úplně mimo smluvní uspořádání a provozování obchodu skrze mezinárodní tarify, jak je stanovuje Světová obchodní organisace (WTO).“ 


Rizika spojená s "tvrdým brexitem"


Posledně jmenovaná alternativa však může ohrozit britské producenty i spotřebitele. Obavy z tzv. tvrdého brexitu, s nímž je posledně jmenovaná možnost nepochybně spjata, sdílí i ředitel Norského institutu pro mezinárodní vztahy Ulf Sverdrup. Sverdrup upozorňuje, že: „by jednak zvýšil ceny potravin a dalších komodit a dále také znejistil zemědělský sektor, který nyní profituje ze společné zemědělské politiky.“

Rizik, která jsou spojená s dvouletou lhůtou na vyjednání podmínek pro odchod, jsou si vědomi i někteří britští politici. Zdá se jim jako nedostatečná a rostoucí obavy z toho, že by se nepodařilo vyjednat kvalitní podmínky, jsou patrné i mezi nejvyššími politiky.

Ministr financí Philip Hammond se nedávno vyslovil pro tzv. přechodné období, které by zmírnilo potenciální dopady na britskou ekonomiku a usnadnilo vystoupení z Unie.


Jednání mohou trvat i deset let


Lord George Bridges, státní tajemník na ministerstvu pro odchod z EU, k ideálnímu scénáři řekl: „Pro Británii by bylo nejlepší, aby si vyjednala takové podmínky, které jí umožní kontrolovat své hranice na straně jedné a co nejvýhodněji obchodovat na straně druhé.“

Finální podoba „post-brexitových“ vztahů tak zůstává velkou neznámou. Nejistotu přiznává i britský velvyslanec při EU Ivan Rogers, jenž se obává, že: „dojednání obchodní dohody mezi Evropskou unií a Londýnem může trvat i deset let, osud ujednání je navíc nejistý, neboť ho nakonec mohou zablokovat parlamenty unijních zemí.“

Na jednání představitelů členských států v Bruselu zaznělo, že by jednotlivé země uvítaly, kdyby dohoda byla hotova do října 2018. Následná ratifikace by se v ideálním případě uzavřela do března 2019, čímž by byla naplněna dvouletá lhůta stanovená článkem 50 Lisabonské smlouvy.

Autor: Libor Škácha, Euroskop

Další články v rubrice

Přehled: Jak dosud probíhala jednání o brexitu?

Štěpán Pech, Kristýna Janošová, Úřad vlády, 17. 4. 2018

Hlavní události kolem brexitu

Euroskop, čtk, 29. 3. 2018