Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

EU posiluje spolupráci s africkými zeměmi v migrační politice

Tereza Chlebounová, Euroskop, 22. 12. 2016
EU-Niger

Ve čtvrtek 15. prosince proběhlo zasedání Evropské rady v Bruselu. Jedním z bodů programu byla migrační politika, evropští lídři hodnotili mimo jiné pokrok po podepsání takzvaných migračních kompaktů s vybranými africkými zeměmi, které by mohly vést k uzavření migračních dohod. 

V červnu 2016 Evropská unie představila nový Rámec pro migrační partnerství, takzvané migrační kompakty. Jedná se o rámcové dohody, jejichž cílem je rovnocenná spolupráce EU s třetími zeměmi v oblasti migrace a rozvoje. „Je to obousměrný proces založený na sdílených zájmech a společné práci,“ uvedla Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová.

„Navrhujeme použít směs pozitivních a negativních pobídek, které odmění třetí země, které jsou ochotné s námi spolupracovat, a zajistí, aby tu byly důsledky pro ty, které nespolupracují,“ popsal podle serveru Politico záměr komise její místopředseda Frans Timmermans. Výhody budou poskytovány především výměnou za spolupráci při navracení migrantů a přísnější hraniční kontroly. EU si pro zavedení kompaktů vybrala pět prioritních států, které jsou zdrojovou nebo tranzitní zemí migrantů – Mali, Nigérii, Niger, Senegal a Etiopii.

Partnerství si vytyčilo krátkodobé a dlouhodobé cíle, při jejichž naplňování mají členské státy, evropské instituce a třetí země spolupracovat. Mezi krátkodobé cíle patří zachraňování životů na moři a v poušti, boj se sítěmi převaděčů a pašeráků, důslednější vracení lidí, kteří nemají nárok v Evropě zůstat, a naopak otevření legálních cest zejména pro uprchlíky. K dlouhodobým úkolům se řadí řešení příčin migrace, podpora partnerských zemí v politickém, sociálním a ekonomickém rozvoji a vytvoření příležitostí pro místní obyvatele.

V praxi chce EU využívat k dosažení cílů různé postupy a nástroje podle specifických potřeb země. Předsevzala si vést s partnerskými státy dialog na všech úrovních, podporovat je prostřednictvím misí Společné zahraniční a bezpečnostní politiky a již existujících finančních nástrojů jako je „Emergency Trust Fund for Africa“ nebo „Syria Trust Fund“. EU plánuje také posílit zapojení evropských agentur, zejména Europolu a Evropské pohraniční a pobřežní stráže. V září Evropská komise navrhla Evropský plán vnějších investic, který by měl napomoci udržitelnému růstu, začleňování a tvorbě pracovních míst ve třetích zemích.

Nejvíce úspěchů zaznamenal Niger


Podle zprávy, kterou Evropská komise zveřejnila v říjnu 2016, se podařilo během několika měsíců dosáhnout znatelného pokroku především v Nigeru, přes který vede důležitá trasa ze západní Afriky do Středomoří. V nigerském Agadezu, významné křižovatce migračních cest, vznikla stálá kancelář evropské mise EUCAP Sahel Niger, která se speciálně zaměřuje na problematiku migrace a pašeráctví. V říjnu se také poprvé sešla koordinační platforma pro migraci (Cadre de Concertation), v jejímž rámci vede nigerská vláda dialog s delegací EU.

V nejlidnatější zemi Afriky Nigérii probíhají jednání o readmisní smlouvě, která by zjednodušila zpětné přebírání osob. V Senegalu, Mali i Etiopii byla zahájena řada projektů přispívajících ke zvládání migrace, v Senegalu se například jedná o projekt vytváření pracovních příležitostí pro mladé. V Mali se dokončuje zavedení procedury pro rychlejší identifikaci a návrat migrantů, která by měla zjednodušit spolupráci malijských konzulátů s migračními úřady členských států.

V partnerských státech se uskutečnilo se přes deset návštěv na nejvyšší úrovni, které se soustředily na téma migrace. Členské státy také odsouhlasily navýšení prostředků do Svěřeneckého fondu pro Afriku o dalších 500 milionů eur, aby tak mohl financovat potřebné projekty.

Setkání prezidenta Nigeru s představiteli institucí EU

Prezident Nigeru Mahamadou Issoufou se v Bruselu sešel s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem a předsedou Komise Jean-Claudem Junckerem. Zdroj: Evropská rada

 

EU usiluje o rozšíření počtu spolupracujících států


Od podepsání kompaktů do října EU spustila 59 programů za 927 milionů eur. Zpráva o pokroku shrnuje, že již přinesly hmatatelné výsledky, ale tempo spolupráce s jednotlivými zeměmi se výrazně liší. Například v Etiopii, jejíž politickou situaci označila Mogherini za znepokojivou, je podle zprávy nezbytná větší snaha. „Samozřejmě velmi dobře víme, že to není krátkodobý závazek,“ komentovala Vysoká představitelka Rámec pro migrační partnerství. „Víme také moc dobře, že rychlé řešení neexistuje. Jde o položení základů k tomu, aby se v budoucnu dostavily výsledky.“

Dosažený pokrok pochválila ve čtvrtek 15. prosince na zasedání v Bruselu i Evropská rada. Potvrdila také, že v budoucnu by mohlo následovat uzavření kompaktů s dalšími zeměmi. EU připravuje především dohodu s Jordánskem a Libanonem, se kterými už v oblasti migrace spolupracuje, zvažuje i budoucí jednání s Afghánistánem, Pákistánem nebo Bangladéší. Federica Mogherini naopak prozatím vyloučila uzavření kompaktu s Libyí kvůli problematické bezpečnostní situaci, výhledově nemá přijít na řadu ani Egypt.

Summit schválil vznik nového fondu


Rada na summitu vyzvala členské státy, aby nepolevily ve svém úsilí a závazcích. „Víme, že musíme udělat víc,“ řekl předseda Evropské rady Donald Tusk a dodal, že problematice migrace přes Středomoří se bude dále věnovat neformální setkání Rady v únoru na Maltě. Summit schválil zřízení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj, který tvoří zásadní součást Evropského plánu vnějších investic, a apeloval na přijetí příslušné legislativy. Fond by měl začít plně fungovat před summitem EU a Afriky na podzim 2017.

Do Bruselu dorazil také prezident Nigeru Mahamadou Issoufou, který se zde setkal s představiteli evropských. EU přislíbila Nigeru pomoc na boj proti pašeráckým sítím a rozvoj zemědělství, vzdělávání a demokracie, jejíž výše má přesáhnout 600 milionů eur. Evropský komisař pro spolupráci a rozvoj Neven Mimica uvedl, že příspěvek „ukazuje odhodlání a závazek EU pomoct vládě v jejím úsilí o reformy a obnovu země“.

Vzhledem k relativně slibnému vývoji od podepsání kompaktů by se Niger mohl stát první zemí, se kterou EU dojedná migrační dohodu. Evropská unie chce podobné konkrétní výsledky předložit svým obyvatelům zejména v přetížených státech, aby jim dokázala svou akceschopnost. Nová strategie má však i své kritiky, kteří nesouhlasí s tvrdou návratovou politikou, kterou EU nastavila, a považují za kontroverzní, aby Evropa podmiňovala rozvojovou pomoc Africe omezováním mobility lidí.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Další články v rubrice

Kdo má šanci ve vedení CDU nahradit Angelu Merkelovou?

Libor Škácha, Euroskop, 20. 11. 2018

Přehled: Jak dosud probíhala jednání o brexitu?

Štěpán Pech, Kristýna Janošová, Úřad vlády, 17. 4. 2018

Hlavní události kolem brexitu

Euroskop, čtk, 29. 3. 2018