Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jak EU pomáhá spotřebitelům?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 28. 2. 2017
Kreditka

Ochrana spotřebitele je jednou z priorit, kterým se Česká republika v Evropské unii věnuje. Na tvorbu evropské spotřebitelské politiky má ČR v současnosti nezanedbatelný vliv, protože spadá do portfolia české zástupkyně v Evropské komisi Věry Jourové, která je od roku 2014 komisařkou pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost mužů a žen. Co se v posledních letech podařilo Evropské unii v této oblasti prosadit?

Evropská unie chrání prostřednictvím unijní legislativy práva spotřebitelů a dohlíží na to, aby ochrana těchto práv reflektovala ekonomický a sociální vývoj, zejména v oblasti digitálních služeb, energetiky nebo finančních služeb. Dbá na to, aby spotřebitelé dostávali jasné a srozumitelné informace o službách a výrobcích, a garantuje také bezpečnost produktů. Zároveň EU usiluje o to, aby spory spotřebitelů s obchodníky byly rychle a efektivně řešeny.

Od června zmizí poplatky za roaming


Nejaktuálnějším tématem v oblasti ochrany spotřebitelů je nastavení stropu poplatků, které si budou moci navzájem účtovat mobilní operátoři za využívání roamingových služeb. Zástupci členských zemí, Evropského parlamentu a Evropské komise se na nich shodli v únoru 2017.

Pro spotřebitele to od 15. června de facto znamená zrušení poplatků za roaming. Jejich odstranění je výsledkem dlouhodobého úsilí Evropské komise, poplatky byly od roku 2007 postupně snížovány o více než 90 %. Dohodu musí ještě formálně potvrdit členské státy a Evropský parlament.

Mezibankovní poplatky při platbě kartou se sníží


Významným sektorem, kde EU dohlíží na práva spotřebitelů, jsou finanční produkty a služby. V březnu 2015 například Evropská komise schválila nařízení o omezení mezibankovních poplatků při platbách kartou (KOM(2013)550). Dosud byly tyto poplatky regulovány vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž a jejich výše se napříč členskými státy lišila.

Navrhované nařízení má zavést maximální možnou úroveň poplatků. Mezibankovní poplatky za transakce uskutečňované debetními kartami by nově neměly být vyšší než 0,2 % hodnoty transakce. U spotřebitelských kreditních karet pak nesmí poplatek za jednotlivou transakci přesáhnout výši 0,3 % hodnoty transakce. 

Omezení poplatků by mělo přinést úsporu na straně spotřebitelů i obchodníků v roční výši zhruba 730 mil. eur. Nařízení nabylo účinnosti v červnu 2016. 


Půjčovny budou lépe informovat o podmínkách pronájmu aut


V červenci 2015 se Evropská komise dohodla na posílení práv spotřebitelů s pěti největšími půjčovnami automobilů v EU (Avis-Budget, Enterprise, Europcar, Hertz a Sixt). Autopůjčovny by tak měly poskytovat srozumitelnější informace o nejdůležitějších podmínkách pronájmu, například o podmínkách pojištění, povinných poplatcích, možnostech zrušení rezervace nebo účtování paliva. Zlepší se také pozice spotřebitelů při řešení škod.

Komise tím reagovala na nárůst počtu stížností na autopůjčovny, které obdržela evropská spotřebitelská centra v posledních dvou letech. Pět výše uvedených autopůjčoven představuje více než 65 % ze všech celkových pronájmů aut.


Zákazníci cestovních kanceláří na internetu získají větší ochranu


EU se v rámci ochrany práv spotřebitelů soustředí také na služby poskytované on-line. V květnu 2015 se například instituce EU shodly na aktualizaci stávajících pravidel cestovních balíčků nakoupených na internetu (KOM(2013)512). Zákazníci na internetu budou mít nyní stejný stupeň ochrany jako zákazníci tradičních cestovních kanceláří.

Cílem nové směrnice je přizpůsobit se vývoji trhu v digitální éře. Rozšiřuje ochranu jak tradičních zájezdů, tak různých kombinací jednotlivých služeb cestovního ruchu, které se prodávají zejména on-line. Z rovných podmínek shodných pro nabídky kamenných i internetových obchodů, které budou platit pro celý vnitřní, by měli těžit nejen spotřebitelé, ale celý sektor cestovního ruchu.

V říjnu 2015 pak byla schválena nová pravidla pro cestovní služby poskytované jak kamennými provozovnami, tak na internetu (KOM(2013)512). Cestujícím mají usnadnit odstoupení od smlouvy a v předstihu získat jasné informace o tom, kdo nese odpovědnost v případě komplikací.
 

Platby na internetu budou v celé EU bezpečnější


V říjnu 2015 byl schválen návrh směrnice o platebních službách na vnitřním trhu (KOM(2013)574). Směrnice je součástí dlouhodobého úsilí EU o to, aby se přeshraniční platby staly stejně jednoduchými a bezpečnými jako platby v rámci státu. Komise zároveň reaguje na skutečnost, že zhruba 34 % občanů EU v současnosti provádí nákupy téměř výhradně on-line.

Směrnice stanovuje normy o ochraně dat a odpovědnosti pro všechny poskytovatele elektronických platebních služeb v EU, které mají spotřebitelům umožnit platit bezpečně na internetu bez použití platební karty. Měla by také zvýšit konkurenci, protože umožní vstoupit na trh novým telefonním operátorům, výrobcům telefonů či firmám specializujícím se na platby, čímž se sníží náklady.
 

Spory při nákupu na internetu půjdou řešit on-line


V únoru 2016 zprovoznila Evropská komise novou internetovou platformu, která má spotřebitelům a obchodníkům umožnit řešit on-line spory týkající se nákupů na internetu. Platformu lze využít jako alternativní možnost řešení sporů jak v případě domácích, tak přeshraničních nákupů a to pro všechny typy zakoupeného zboží i služeb.

Komise tak reaguje na skutečnost, že většina spotřebitelů, kteří při nákupech on-line narazí na problémy, nepodá stížnost, protože si myslí, že celá procedura je příliš zdlouhavá a nevede k žádnému řešení. On-line platforma by měla spotřebitelům a obchodníkům šetřit peníze, zvýšit důvěru spotřebitelů při nákupech on-line a podpořit podniky, které prodávají do zahraničí.

 

Systém včasného varování bojuje proti nebezpečným výrobkům


Jednou z priorit evropské spotřebitelské politiky je bezpečnost a zdraví spotřebitelů. Za tímto účelem byl zřízen informační systém včasného varování RAPEX, který slouží k nahlášení nebezpečných výrobků nepotravinářského charakteru (s výjimkou farmaceutických výrobků), jež by mohly ohrozit zdraví nebo bezpečnost spotřebitelů. Cílem je zabránit nebo omezit uvedení nebezpečného zboží na trh.

Komise pravidelně zveřejňuje seznam nebezpečných výrobků, poslední zprávu vydala v dubnu 2016. Vyplývá z ní, že za rok 2015 bylo v systému zaregistrováno 2 072 varování a 2 745 následných opatření. Hlavní kategorie výrobků, u nichž musela být přijata nápravná opatření, představovaly hračky (27 %) a oděvy, textilie a módní výrobky (17 %).
 

EU spolupracuje na odstranění závad hlavně s Čínou


Stejné kategorie byly nejčastěji problémové i v roce 2014, kdy byly zastoupeny 28 %, respektive 23 %. U čtvrtiny nahlášených případů šlo v roce 2015 o riziko chemické závadnosti, následované nebezpečím úrazu (22 %), které bylo naopak nejčastějším rizikem v roce 2014.

Zemí původu, kterou systém včasného varování eviduje nejčastěji, stále zůstává Čína. V roce 2015 z ní pocházelo 62 % oznámených nebezpečných výrobků, v předchozích dvou letech se jednalo o 64 %. Čína je největším dovozcem zboží na evropský trh, EU proto s čínskými orgány úzce s nimi spolupracuje prostřednictvím zvláštního mechanismu pro Čínu v rámci systému RAPEX. 

Autor: Tereza Chlebounová

Další články v rubrice

Přehled: Jak dosud probíhala jednání o brexitu?

Štěpán Pech, Kristýna Janošová, Úřad vlády, 17. 4. 2018

Hlavní události kolem brexitu

Euroskop, čtk, 29. 3. 2018