Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jaké jsou vyhlídky rozšiřování EU na Balkán?

Petr Pospíšil, Euroskop, 17. 3. 2017
Srdjan Darmanović, min. zahr. Černé hory a komisař pro rozšiřování

Hlavní evropské události posledních týdnů – zahájení jednání o vystoupení Velké Británie z EU a vyostření vztahů mezi Unií a Tureckem – příliš nenasvědčují tomu, že by se řady EU měly v nejbližší době rozšířit. Spíše se očekává, že se poprvé v historii ztenčí a z EU opět bude „sedmadvacítka“. Ve stínu toho by ovšem nemělo zapadnout, že přístupový proces je u několika zemí západního Balkánu v plném proudu. V jaké fázi se u jednotlivých kandidátů nachází? 

Statusem kandidátské země nyní disponuje pětice zemí: Černá Hora, Srbsko, Makedonie, Albánie a Turecko. Přístupové rozhovory byly zahájeny se třemi z nich: s Černou Horou, Srbskem a Tureckem. Byť posledně jmenovaná země přístupový proces s EU vede zdaleka nejdéle, v současné době byly již zahájené přístupové rozhovory s Ankarou zmraženy z důvodu politického vývoje v zemi a poslední události nenasvědčují, že by vyjednávání mohla být v dohledné době obnovena.

Černá Hora zřejmě vstoupí do EU jako první z kandidátských zemí


Nejvážnějším aspirantem na získání členství v Unii je bezpochyby Černá Hora. Kandidátským statusem země disponuje od prosince 2010 a v polovině roku 2012 došlo k zahájení přístupových rozhovorů. V současné době již jsou zdárně dokončeny 2 z celkového počtu 35 kapitol přístupových rozhovorů, 26 kapitol je v současné době projednáváno.

Politická reprezentace z Podgorice pracuje na postupné harmonizaci s unijními standardy v jednotlivých oblastech a podařilo se například dosáhnout výrazného zlepšení v environmentální oblasti. Problematickými zůstávají otázky spojené s volným pohybem pracovníků či oblastí rozpočtu a financí. Zajímavostí je, že Černá Hora, ačkoli není členským státem EU, již několik let užívá jako oficiální měnu euro. V Černé Hoře je mimořádně vysoká podpora členství země v EU: dlouhodobě se těší podpoře u tří čtvrtin obyvatel.

Černohorský ministr na návštěvě v Bruselu
Ministr zahraničí Černé hory Srdjan Darmanović se v únoru setkal s komisařem pro rozšiřování Johannesem Hahnem. Zdroj: Evropská komise

 

Přístupové rozhovory se Srbskem jsou teprve na počátku


Soused Černé Hory, Srbsko, je druhým z dvojice kandidátských států, se kterými v současnosti probíhají přístupové rozhovory. Na rozdíl od Podgorice však Bělehrad v plnění jednotlivých kapitol rozhovorů zdaleka není tak daleko: úspěšně dokončil dvě kapitoly a otevřeno je dalších osm. I to však představuje úspěch vzhledem k tomu, jak problematická byla cesta Srbska předcházející zahájení rozhovorů. Bělehrad dlouho odmítal vydat někdejšího válečného generála Ratka Mladiče mezinárodnímu tribunálu v Haagu a kandidátský status byl Srbsku přiznán až v březnu 2012, poté, co byl předcházející rok Mladič do Nizozemska vydán.

Nyní představují nejpalčivější oblasti zemědělství, justice, životní prostředí, finanční záležitosti a nedořešené vztahy s Kosovem, které Bělehrad dlouhodobě odmítá uznat jako nezávislý stát. V roce 2014 podle průzkumů podporovalo vstup do EU 58 procent Srbů, což je oproti údajům před pěti lety dříve výrazný pokles o 13 procent.

Řecké „ne“ znemožnilo zahájení rozhovorů s Makedonií


Makedonie a Albánie sice disponují statusem kandidátských zemí, přístupové rozhovory s nimi ovšem doposud zahájeny nebyly. Makedonie je kandidátem na vstup do EU od konce roku 2005. Zásadním problémem z hlediska zahájení přístupových vyjednávání je oficiální název státu. Zatímco Skopje trvá na jménu „Makedonská republika“, Athény toto odmítají a argumentují tím, že Makedonie byla historickým územím antického Řecka.  Evropská komise od roku 2009 opakovaně navrhla zahájení přístupových rozhovorů, avšak vzhledem k tomu, že tento krok vyžaduje schválení všemi stávajícími členskými státy, Řecko tento návrh vždy zablokovalo.

Ve chvíli, kdy se mezinárodním zprostředkovatelům v čele s představiteli Spojených národů začalo dařit „brousit hrany“ konfliktu mezi Athénami a Skopje, situaci zkomplikovala vnitropolitická nestabilita v Makedonii. Od roku 2015 hýbe makedonskou politickou scénou skandál. Opoziční politici obvinili vládní představitele z ilegálních odposlechů, a dokonce i z maskování vražd. V souvislosti s aférou bylo vyšetřováno více než pět desítek makedonských politiků. Ti však byli v dubnu 2016 omilostněni amnestií prezidenta Dorge Ivanova, který je znám úzkými vazbami s bývalým premiérem Nikolou Gruevským, jehož koalice vládla v době, kdy mělo k protiprávní činnosti docházet.

Představitelé EU tento vývoj v jihobalkánské zemi označili za zásadní ohrožení principů právního státu a v reakci na něj zvažovali i zákaz vstupu na své území pro některé makedonské politiky, zapojené v kauze. Je tedy nepravděpodobné, že by zahájení přístupových rozhovorů s Makedonií bylo jednomyslně schváleno.

Kandidatura Albánie? Zatím příliš mnoho nedořešených otázek


Posledním z kvarteta balkánských kandidátů je Albánie. Tirana již od devadesátých let minulého století spolupracuje s EU v obchodní oblasti, a to v otázkách, jako jsou zvýhodněné podmínky vzájemného obchodního styku či bezcelní přístup pro albánské výrobky na vnitřní trh EU. Od roku 2010 se její občané těší možnosti bezvízových cest do Schengenského prostoru.

V březnu 2015 podmínil eurokomisař Johannes Hahn zahájení přístupových rozhovorů s Albánií splněním následujících kritérií: zaprvé opětovným obnovením politického dialogu mezi vládnoucími a opozičními stranami a zadruhé zlepšením v oblastech veřejné správy, dodržování principů právního státu, boje proti korupci, potírání organizovaného zločinu a dodržování základních práv.

Evropský parlament ve svém usnesení vydaném na počátku letošního roku vyjádřil nespokojení z důvodu přetrvávajícího výskytu selektivní spravedlnosti, korupce, průtahů v soudních řízeních a ingerence výkonné moci do moci soudní. Německo se nechalo slyšet, že bude proti zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a jejich spuštění podpoří nejdříve od roku 2018.

Zbývající země Balkánského poloostrova, Bosna a Hercegovina a Kosovo, sice uzavřely s Unií asociační dohodu (Kosovo v roce 2015, Bosna již v roce 2008), avšak status kandidátských zemí dosud nemají. Počítá se však s tím, že by jej mohly v dohledné době získat. 

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Jak fungují sankce EU vůči třetím zemím?

Petr Pospíšil, Euroskop, 29.8.2017

Jedete autobusem do zahraničí. Jaká máte práva?

Petr Pospíšil, Euroskop, 17.8.2017

Jaké příležitosti přinese české ekonomice dohoda CETA?

Petr Pospíšil, Euroskop, 10. 8. 2017

Obchodní dohoda CETA mezi EU a Kanadou pod drobnohledem

Petr Pospíšil, Euroskop, 3. 8. 2017