Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jak si vedou státy EU v oblasti mediální gramotnosti?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 4. 5. 2017

Schopnost kriticky přistupovat k médiím a vyhodnocovat jejich obsah se v dnešním komplikovaném mediálním prostředí stává čím dál důležitější. Evropská komise proto nechala vypracovat studii, která se zabývá projekty na podporu mediální gramotnosti v zemích EU a mapuje hlavní trendy v této oblasti. 

Podle generálního ředitelství EU pro komunikační sítě, obsah a technologie (DG Connect), které má mediální gramotnost na starost, téměř třetina Evropanů používá každý nebo skoro každý den sociální sítě. Ve věkové skupině od 15 do 24 let je každý den používají tři ze čtyř.

Evropané tak už nejsou jenom pasivními příjemci informací, ale spoluvytvářejí mediální obsah. Zároveň se zvyšuje využívání mediálních služeb, za které jejich provozovatel nenese žádnou redakční odpovědnost. Každou minutu je například na kanál YouTube nahráno 400 hodin videí.

Podle ředitele DG Connect Roberto Violy nelze současné komplexní mediální prostředí účinně regulovat, je proto potřeba zajistit, aby uživatelé byli schopni ke zdrojům informací přistupovat kriticky. Viola také na loňské konferenci o médiích v březnu v Bruselu označil mediální gramotnost za nezbytný předpoklad zdravé demokracie a důležitý prvek v boji proti radikalizaci a šíření nenávisti.

Evropská komise mapuje rozvoj mediální gramotnosti v EU


Instituce Evropské unie věnují v posledních letech tématu mediální gramotnosti zvýšenou pozornost, mimo jiné v souvislosti s šířícím se fenoménem dezinformací a falešných zpráv („fake news“), jejichž cílem je záměrně manipulovat jejich příjemci. Podle Výzkumné služby Evropského parlamentu má přitom většina lidí problémy falešné zprávy rozeznat.

Evropská komise si nechala v roce 2009 vypracovat studii, která zkoumala úroveň a rozvoj mediální gramotnosti v jednotlivých zemích. Studie také poukázala na význam mediálního vzdělávání obyvatel. Česká republika skončila v horším průměru s hodnocením 86 bodů, přičemž 100 bodů představovalo průměr zemí EU.

Mediální gramotnost v EU

Hodnocení mediální gramotnosti v členských státech EU v roce 2009. Zdroj: Evropská komise.

Letos na konci března pak Evropská komise představila novou studii, kterou pro ni vypracovala Evropská audiovizuální observatoř a která mapuje 547 projektů na podporu mediální gramotnosti. Jedná se o projekty, které proběhly po roce 2010 v 28 členských státech EU. Na jejich základě pak zkoumá hlavní trendy v této oblasti napříč Evropou. Kompletní studie je k dispozici zde.

Projekty se zaměřují hlavně na mládež, starší lidi opomíjejí


Ze studie vyplývá, že v projektech zaměřených na mediální vzdělávání hraje významnou roli občanská společnost. Mezi hlavními aktéry činnými v oblasti mediální gramotnosti byla zastoupena téměř třetinou (305 z 939 aktérů), následovaly ji orgány veřejné správy (175 aktérů) a akademická sféra (161). Více než dvě třetiny aktérů v této oblasti za ni zároveň nenesou zákonem danou odpovědnost.

Projekty mediální gramotnosti v EU se podle studie nejčastěji zaměřují na náctileté a starší studenty, nejméně projektů naopak cílí na starší lidi. Drtivá většina projektů se podle zjištění odehrává na národní úrovni (409 z 547), výrazně menší počet na úrovni regionální (95) a evropské či mezinárodní (43). Podle studie výsledky ukazují, že je zde potenciál pro větší spolupráci na mediálních projektech v rámci Evropy.

V ČR pořádají projekty převážně akademici


V České republice se na projektech mediální gramotnosti nejčastěji podíleli aktéři z akademické sféry (v 7 ze 16 zkoumaných projektů), s velkým odstupem následovaly veřejné orgány (3) a občanská společnost (2). Pouze ve třech případech projekty pořádali aktéři ze zákona odpovědní za mediální gramotnost; do této kategorie bylo zařazeno ministerstvo kultury, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

Jako pět nevýznamnějších projektů na podporu mediální gramotnosti po roce 2010 vybrala Česká republika iniciativy Zvyšování mediální gramotnosti v ČR (http://www.mediapodlupou.cz), Multimédia a neslyšící (http://www.multimediaaneslysici.cz), E-bezpečí (https://www.e-bezpeci.cz), Podpora dalšího mediálního vzdělávání ve Středočeském kraji - Mediální komunikace komplexně a efektivně (http://www.medialni-svet.cz/tag/dalsi-medialni-vzdelavani) a projekt Děti a média (http://www.detiamedia.cz).

Autor: Tereza Chlebounová

Další články v rubrice

Kdo má šanci ve vedení CDU nahradit Angelu Merkelovou?

Libor Škácha, Euroskop, 20. 11. 2018

Přehled: Jak dosud probíhala jednání o brexitu?

Štěpán Pech, Kristýna Janošová, Úřad vlády, 17. 4. 2018

Hlavní události kolem brexitu

Euroskop, čtk, 29. 3. 2018