Obchodní dohoda CETA mezi EU a Kanadou pod drobnohledem


Petr Pospíšil, Euroskop, 3. 8. 2017

Od 21. září začne být předběžně prováděna dohoda CETA, která liberalizuje ekonomické a obchodní styky mezi Evropskou unií a Kanadou. Představitelé EU se po jejím uzavření nechali slyšet, že se jedná o nejkvalitnější obchodní dohodu, jakou kdy Unie uzavřela. Co ji činí výjimečnou a co přinese evropským spotřebitelům, výrobcům či malým a středním podnikům?

Nejvýraznějším přínosem z hlediska bilaterálního obchodu mezi státy EU a Kanadou je bezesporu odstranění celních bariér omezujících vzájemný obchod. CETA odstraňuje 99 procent cla z dovozu v obou směrech přes Atlantik, a de facto tak zavádí mezi Kanadou a Evropskou unií zónu volného obchodu (s výjimkou několika přísněji regulovaných, taxativně vypočítaných oblastí).

Evropští dovozci zaplatí o 500 milionů eur méně

Většina celních poplatků bude eliminována již k datu zahájení předběžného provádění. K jejich úplnému odstranění pak dojde po uběhnutí sedmiletého zaváděcího období. Celková hodnota cla inkasovaná kanadskými úřady, které díky CETA nebude dále vybíráno, bude činit přibližně 500 milionů eur ročně.

Odstranění cel zároveň umožní pokles výsledné ceny evropského zboží či služeb prodávaných na kanadském trhu. Evropští exportéři již nadále nebudou konkurenčně znevýhodněni vyšší prodejní cenou.

Vzájemné uznávání

Dále odpadne současná, často nadbytečná, nutnost dvojího testování téhož produktu – ze strany úřadů Unie (resp. členského státu Unie) a ze strany Kanady, neboť CETA v celé řadě oblastí zavádí vzájemné uznávání certifikací. Vzájemné uznávání bude praktikováno mimo jiné v oblastech strojírenství či elektroniky.

V oblasti uznávání certifikací a kontroly produktů CETA zakládá i speciální podpůrný orgán – „Fórum pro spolupráci v oblasti regulace“ (v originále „Regulatory Cooperation Forum“). Tato platforma umožní sdílení informací a osvědčených praktik na obou stranách Atlantického oceánu. Jeho členové budou identifikovat problematické oblasti a navrhovat doporučení, jakým způsobem by měly být problémy odstraňovány. Jedná se o poradní orgán bez jakýchkoli legislativních či správních pravomocí.

Konkurenceschopnost evropských firem na kanadském trhu zvýší i zjednodušený režim pro dočasné vysílání pracovníků ze zemí EU do zámoří. Tuto záležitost ocení zejména malé a střední podniky, které si často nemohou dovolit zaměstnávat místní personál.

komisařka Malstromová na návštěvě Kanady

Evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová v březnu navštívila v rámci příprav na zahájení provádění dohody CETA Kanadu. Zdroj: Evropská komise

Evropským firmám se otevřou veřejné zakázky

Výraznější příležitosti pro evropské firmy přináší i část dohody CETA věnovaná pravidlům účasti ve veřejných výběrových řízeních (tendrech). Evropské firmy se jich budou moci účastnit nejen na federální úrovni, ale i na úrovni regionů (provincií) a municipalit.

Zejména možnost účasti v regionálních tendrech je mimořádně cenná, jelikož hodnota regionálních veřejných zakázek v Kanadě dosahuje takřka dvojnásobku hodnoty úrovně federální. Dosud žádné zahraniční firmy neměly možnost přihlášky do veřejných zakázek na úrovni provincií zasílat, jedná se tedy o významnou výhodu.


Polovinu zisku z dohody přinese obchod se službami

Co se týče obchodu se službami, podle unijních dokumentů jde i v této oblasti o nejambicióznější smlouvu uzavřenou EU. Brusel očekává, že obchod službami vygeneruje polovinu zisku z dohody CETA. Evropské firmy tak budou mít mimo jiné příležitost nabízet své služby kanadským zákazníkům v oblastech jako jsou telekomunikace, finančnictví, ale například i odborné námořní služby – odklízení mořského dna atd.

Z volného obchodu se službami jsou ovšem v dohodě CETA vyňaty určité kategorie veřejných služeb (public services), takže členské státy budou mít i nadále možnost ponechat si kontrolu nad strategicky významnými státními monopoly. Mimo to budou moci rozhodovat o tom, které segmenty služeb mají zůstat regulovány, a též budou moci vybrané oblasti služeb dotovat.

Ochranné zeměpisné označení bude mít i žatecký chmel

V Evropské unii byla vždy mimořádně důležitým a citlivým tématem zemědělská produkce. CETA zavádí bezcelní obchod v případě 92 procent z celkového množství těchto produktů – evropští producenti, často trpící nadvýrobou, tak budou moci vyvážet do země javorového listu například sýr, víno, lihoviny či ovoce a zeleninu.

Tradiční evropské produkty, pevně zakotvené v určitém regionu či lokalitě, se budou těšit ochraně prostřednictvím statusu tzv. zeměpisných označení, který předejde tomu, aby byly produkty, označené stejným názvem, prodávány na kanadském trhu v případě, že skutečně z dané původní lokality nepochází. V celkovém výčtu 143 zeměpisných označení nechybí sýry Roquefort, Gouda, či „české pivo“ a „žatecký chmel“.

Pro potraviny bude platit řada omezení

U určitých produktů (hovězí a vepřové maso) budou stanoveny importní kvóty, nad jejichž rámec se budou uplatňovat cla. Drůbež a vejce jsou z obchodu v rámci dohody CETA vyňaty zcela. Obě smluvní strany se rovněž zavázaly společně vytvořit udržitelnou politiku rybolovu, která bude zahrnovat dohled a kontrolu nad touto oblastí, včetně předcházení a potírání nelegálních výlovů.

Kanadské výrobky importované do Evropské unie budou rovněž muset splnit standardy potravinové bezpečnosti. Zakázán bude například import hovězího masa vyprodukovaného za pomoci hormonální výživy; zpřísněné regulaci budou podléhat výrobky, jejichž produkce zahrnovala využití geneticky modifikovaných organismů.

Pracovat v Kanadě bude jednodušší

CETA podstatně zjednoduší i pohyb osob – kromě dočasného vysílání evropských pracovníků do Kanady odstraňuje i administrativní překážky v případě regulovaných profesí, jako jsou účetní či advokáti, na něž se bude vztahovat princip vzájemného uznávání profesních kvalifikací.

Velkým tématem v rámci dohody CETA jsou investice a jejich ochrana. Dohoda garantuje evropským investorům investujícím v Kanadě stejná práva a rovné zacházení, jakému se dostává investorům domácím (kanadským).

Investiční spory bude řešit soudní tribunál

Smlouva také rozsáhlým způsobem upravuje ochranu investic a případné řešení sporů. Předpokládá ustavení zvláštního „Investičního soudního systému“ („Investment Court System“, zkráceně „ICS“), který bude představovat stálý (nikoli pouze dočasný, jak je u investičních sporů obvyklé) soudní tribunál, obsazený nezávislými soudci (jmenovanými Unií i Kanadou), jehož činnost bude vysoce transparentní. Dohoda počítá se zveřejňováním relevantní soudní dokumentace a slyšení před tribunálem budou veřejná.

Články o ICS jsou ovšem vyňaty z předběžného provádění a v účinnost tedy vstoupí až po úspěšném dokončení ratifikačního procesu ve všech členských státech EU. Do té doby Evropská komise specifikuje způsob výběru a jmenování soudců; a přístup malých a středních podniků k tribunálu.

Smlouvu CETA budou ratifikovat i národní parlamenty

Několik článků smlouvy se zaměřuje na ochranu duševního vlastnictví. Kanadské normy se v této oblasti budou muset přizpůsobit unijním standardům. Zvýšená ochrana se bude týkat farmaceutických produktů patentovaných v EU. Orgány obou smluvních stran budou rovněž systematicky postupovat proti padělatelům digitálního obsahu a jiných předmětů duševního vlastnictví.

Ačkoli podle právní analýzy Evropské komise má smlouva CETA charakter tzv. výlučné smlouvy, (upravující oblast výlučných kompetencí EU), Evropská komise pro jistotu předložila dohodu jednotlivým národním parlamentům k ratifikaci, neboť otázka přesného ohraničení obchodní politiky (která je výlučnou pravomocí EU) není zcela vyjasněna a je v současné době předmětem posuzování ze strany Soudního dvora Evropské unie.

Do doby, než dojde k dokončení ratifikačního procesu, tedy bude smlouva CETA prováděna předběžně. Účinná bude již od 21. září letošního roku s výjimkou klauzulí, jež jsou z předběžného provádění vyloučeny. Vůči nim dohoda CETA nabude účinnosti až po završení ratifikačního procesu.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality