Libor Škácha, Euroskop, 9. 1. 2018
Americká společnost Uber není pouze digitální platformou a zprostředkovatelem, ale i přepravní službou. A jako taková tedy ke svému působení potřebuje v jednotlivých členských státech získat licenci. Před Vánoci tak rozhodl Soudní dvůr EU, který svým nálezem zařadil alternativního poskytovatele přepravních služeb do pozice konvenční taxislužby.
Soudní dvůr EU ve svém nálezu reagoval na iniciativu ze strany barcelonského obchodního soudu, který se zaobírá žalobou ze strany místní profesní organizace sdružující řidiče taxi.
Místní soud v Barceloně se na Soudní dvůr EU obrátil s tím, že pro vynesení verdiktu je nutné vyložit určitá ustanovení společného unijního práva.
Nález Soudního dvora působení Uberu označil jako zprostředkovatelskou službu (tedy propojení pasažérů a neprofesionálních řidičů) a fungování jako takové lze považovat za „službu v oblasti dopravy“ ve smyslu unijního práva.
Pravidla pro Uber se v různých zemích EU mohou lišit
Pro služby v této oblasti se tak vztahují určitá pravidla. Ty se v jednotlivých členských státech mohou lišit a právě jednotlivé unijní země mají právo tyto podmínky regulovat. Soud k tomu uvedl, že: „Je na členských zemích, aby upravovaly podmínky, za nichž by takové služby měly být poskytovány v souladu s obecnými pravidly smlouvy o fungování EU“.
Nastavování pravidel a specifikace podmínek se již do jisté míry děje, kdy např. Finsko či Estonsko implementují právní rámec pro tento sektor služeb. To, že s Uberem je v mnoha zemích EU již nyní zacházeno jako s dopravní společností, potvrzuje i mluvčí Uberu v ČR a SR Miroslava Jozová.
Svým rozhodnutím tak dvůr v Lucemburku jen potvrdil názor vyslovený generálním advokátem Maciejem Szpunarou, který v květnu 2017 konstatoval, že: „Uber patří mezi klasické přepravce a nikoliv mezi digitální služby.“ O právně nezávazném stanovisku generálního advokáta jsme Vás informovali v příspěvku z října minulého roku.
Podle evropských soudců potřebuje společnost Uber získat v jednotlivých státech EU licence k provozu přepravních služeb. Zdroj: Flickr
Jaký budou mít status řidiči Uberu?
K tomu, že Uber není jen zprostředkovatelem, ale konvenční přepravní službou, soud dále argumentoval, že „jelikož Uber zastřešuje přepravní služby, má také rozhodující vliv na podmínky, za kterých řidiči poskytují své služby“.
Podmínky a otázky, které bude do budoucna nutné vyřešit, jsou právní status řidičů a jak bude jejich působení v rámci přepravních služeb definováno. Klíčové bude, jestli budou řidiči chápáni jako živnostníci, kteří „jen“ nabízejí službu nebo jako regulérní zaměstnanci, se standartními zaměstnaneckými podmínkami, kteří pracující pro společnost Uber.
Verdikt může mít dopad i na jiné služby
K pozici řidičů se vyjádřila i Evropská konfederace odborových svazů, která rozhodnutí Soudního dvora přivítala a dodala, že podle ní „pomůže řidičům k řádným mzdám a zlepší jejich pracovní podmínky“.
Ačkoliv se verdikt se týká výslovně „neprofesionálních řidičů“ (tedy těch bez licence, používající vlastní vůz a chytrý telefon s aplikací), je možné, že bude mít vliv na budoucí právní úpravy podmínek v sektoru sdílené ekonomiky. A to nejen v oblasti dopravy. Jeho výsledky se v budoucnu mohou promítnout i v dalších oblastech sdílené ekonomiky, např. pro poskytovatele ubytování v rámci Airbnb.
Autor: Libor Škácha, Euroskop