Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Kdo má šanci ve vedení CDU nahradit Angelu Merkelovou?

Libor Škácha, Euroskop, 20. 11. 2018
Kandidáti na předsedu CDu

Nedlouho poté, kdy Angela Merkelová oznámila, že se znovu nebude ucházet o post předsedkyně Křesťansko-demokratické unie (CDU), je zřejmé, že souboj o nástupnictví ve vedení strany se povede především o otázce budoucího směřování samotné CDU. Kdo má šanci nahradit současnou kancléřku Angelu Merkelovou, jejíž strana je již 13 let v německé vládě?

Prozatím se zdá, že šanci v budoucnosti nahradit Merkelovou mají tři kandidáti. Nejvíce se v této souvislosti hovoří o vlivném byznysmenovi Friedrichu Merzovi (62), současném ministrovi zdravotnictví Jensu Spahnovi (38) a generální tajemnici CDU Annegret Kramp-Karrenbauerové (56).

Otázka budoucího směřování křesťanských demokratů je zde klíčová. Kandidáti Merz a Spahn představují konzervativnější proud CDU, a tím také možnou ideologickou změnu v politickém směřování strany. Merz se nedávno nechal slyšet, že: „CDU potřebuje změnu a obnovu a musí jasně definovat svá klíčová témata," když poukazoval na potřebu vnitrostranické reflexe uvnitř CDU.

Generální tajemnice Kramp-Karrenbauerová je pak spíše známá pro své centristické názory a ráda by pokračovala v politickém směřování  současné kancléřky. Kramp-Karrenbauerovou dokonce britský týdeník The Economist označil jako „mini-Merkelovou“, což jen podtrhuje její snahy o zachování odkazu a kontinuity politiky Angely Merkelové.

Ať již předsednické křeslo po současné kancléřce převezme kdokoliv, bude muset s největší pravděpodobností s Angelou Merkelovou i tak spolupracovat. Ta se totiž nedávno vyjádřila, že by na postu kancléřky setrvala až do konce volebního období v roce 2021.
 

Milník v předsednické volbě CDU



Současný souboj o předsednictví strany je nejméně v jedné věci unikátní. Nikdy v minulosti nebyla v souboji o předsednické křeslo taková konkurence. V předchozích volbách tomu bylo obvykle tak, že budoucí lídři byli stranickými elitami předvybráni a poté odsouhlaseni během volby.

„Dvakrát v minulosti se stalo, že byli ve hře dva kandidáti. Ale tento rok by se jich o tento post mohlo ucházet až šest, ačkoliv pouze tři mají reálnou šanci na vítězství,“ poznamenal The Economist k současným poměrům v boji o předsednictví CDU.

Nový lídr by měl být delegáty křesťanské demokracie vybrán během stranické konference, která se uskuteční příští měsíc. Před pár dny začal cyklus regionálních konferencí, první z nich se uskutečnila v severoněmeckém Lübecku. V ní se všichni tři hlavní kandidáti shodli, že nejsilnější německá strana potřebuje změnu, v receptech se však odlišují.
 

Bývalý soupeř a možný nástupce Freidrich Merz
 

Kandidatura dvaašedesátiletého Merze byla (nejen) pro členy CDU poměrně velkým překvapením. Ten před svým stažením z vrcholné politiky v roce 2009 soupeřil o moc právě se současnou kancléřkou Merkelovou. Svou kandidaturu však oznámil jen pár minut po oznámení Merkelové, že se o post předsedkyně nebude znovu ucházet.

V médiích se v této souvislosti spekulovalo především o tom, zdali jej některý ze stranických kolegů o plánovaném kroku kancléřky dopředu neinformoval, jelikož jeho reakce byla opravdu rychlá.

A ačkoliv sám o sobě během tiskové konference prohlašoval, že nemá v úmyslu stranu posunout do prava, je to právě konzervativní křídlo CDU, které jej podporuje. „CDU musí všem středovým voličům nabídnout bezpečný přístav,“ deklaroval záměr cílit na středové voliče.

V médiích a na politické scéně se však spekuluje, že je to právě Merz, který by v případě vítězství měl šanci získat zpět bývalé (konzervativní) voliče CDU, kteří odešli a volí spíše Alternativu pro Německo (AfD).

Merz je známý svým mediálním projevem a zkušenostmi z vyjednávání, získanými především během kariéry byznysmena. Otázkou však zůstává, zdali by byl schopen o případné koalic vyjednávat např. se stranou Zelených či sociálními demokraty, kterým vadí jeho konexe a vazby na investiční/finanční sektor.

Kandidáti na předsednický post CDU
Tři hlavní kandidáti na předsednický post v CDU. Zleva: Freidrich Merz, Annegret Kramp-Karrenbauerová a Jens Spahn. Zdroj: ČTK


Spahn jako představitel nové CDU


Jestli někoho oznámená kandidatura Merze nemile překvapila, tak právě Jense Spahna. Současný spolkový ministr pro zdravotnictví se v průběhu předchozích let snažil o vytvoření zázemí a podpory konzervativního křídla CDU a možná také doufal, že bude jediný kandidát, alespoň v rámci pravicovějšího proudu strany.

Spahn se dlouhodobě snaží profilovat jako mladý kandidát, který do strany vnese nový impulz. V minulosti častokrát upozorňoval na téma migrace, jemuž se věnoval i ve svém nedávno publikovaném novinovém sloupku.

Spahn, jako relativně mladý politik, by měl mít podporu především ze strany mládežnického křídla CDU. Naproti tomu se řada starších vrcholných představitelů CDU naopak domnívá, že Spahn je na vedení strany příliš mladý a že (zatím) není připraven křesťanské demokraty vést.

Spahnův dlouholetý mentor a bývalý spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble se nedávno nechal slyšet, že bude podporovat Merze (a nepřímo tak naznačil Spahnovi, aby stáhl svou kandidaturu a nerozděloval dále konzervativní křídlo strany). „Spahn však na toto údajně odmítá přistoupit a hodlá se o předsednictví strany dále ucházet,“ poznamenal k situaci uvnitř strany The Telegraph.

Současné průzkumy však naznačují, že Spahn nemá příliš šance a konzervativní proud obsadí Merz, který pravděpodobně vyzve Annegret Kramp-Karrenbauerovou.

Merkelové favoritka Kramp-Karrenbauerová



Annegret Kramp-Karrenbauerová, které se v Německu přezdívá „AKK“ nebo také „mini Merkelová“ (druhou přezdívku použil např. i list Handelsblatt), se v německé politice, ať již na zemské či spolkové úrovni pohybuje mnoho let. V minulosti ve spolkové zemi Sársko zastávala několik ministerských pozic i funkci zemské premiérky. V současnosti působí jako generální tajemnice CDU. Posledně jmenovanou funkci však v prosinci opustí, a to bez ohledu na výsledky stranického sjezdu, který křesťanské demokraty v prosinci čeká, oznámila minulý týden šestapadesátiletá tajemnice.

Nedávno také deklarovala, že by se případně v čele CDU ráda zaměřila na otázky vnitřní bezpečnosti, digitalizace a vztahů uvnitř EU. Podle ČTK také vyjádřila přesvědčení, že s odchodem kancléřky Angely Merkelové z čela CDU končí jedna éra, která stranu silně a trvale změnila.

"Nejde v ní libovolně pokračovat a nejde ji ani vrátit zpět," poznamenala zřejmě i v narážce na dvojici silných protikandidátů Jense Spahna a někdejšího šéfa poslanců CDU/CSU Friedricha Merze. Ti se totiž vůči dosavadní politice kancléřky Merkelové poměrně silně vymezují.

A ačkoliv současná generální tajemnice nemá ve středním proudu CDU konkurenci a mezi straníky je velmi oblíbenou (při volbě získala 99 % hlasů), jejím hlavní slabinou zůstává její provázanost se současnou politikou kancléřky Merkelové, se kterou je významně politicky spjata. Pakliže budou na sjezdu delegáti CDU požadovat změnu,  může to pro ni představovat vážný problém.

Autor: Euroskop

Další články v rubrice

Co čeká EU v roce 2019?

Libor Škácha, Euroskop, 9. 1. 2019

Brexit: Čeká Británii druhé referendum?

Euroskop, Politico.eu, čtk, 18. 12. 2018

Studie: Regionální politika EU ovlivňuje, jak lidé volí

Libor Škácha, Euroskop, 17. 12. 2018

Přehled: Jak dosud probíhala jednání o brexitu?

Štěpán Pech, Kristýna Janošová, Úřad vlády, 17. 4. 2018

Hlavní události kolem brexitu

Euroskop, čtk, 29. 3. 2018