Studie: Regionální politika EU ovlivňuje, jak lidé volí


Libor Škácha, Euroskop, 17. 12. 2018

Zhruba třetina evropského rozpočtu směřuje na kapitolu strukturálních fondů, které jako součást kohezní politiky mají za cíl vyrovnávat ekonomické a sociální rozdíly napříč zeměmi EU. Dle výsledků studie, které uveřejnila německá verze portálu Euractiv, se financování z evropského rozpočtu promítá i do toho, jakým způsobem občané v EU volí.

Výzkum vedl člen rakouského Austrian Institute of Economic Research Harald Oberhofer. Společně s dalšími kolegy zkoumal, do jaké míry regiony, v nichž vznikla pracovní místa díky evropským strukturálním fondům, volily strany podporující evropskou integraci.

Jako zkoumanou oblast si zvolili francouzské prezidentské volby z roku 2017, v jejichž druhém kole spolu soupeřili „proevropský Emmanuel Macron (En Marche) a nacionalistická Marine Le Penová (Rassemblement National). Výzkum čerpal především z dostupných dat a informací Evropské komise a také údajů z regionálních úřadů.

Chování voličů a politika soudržnosti

Obecně lze na základě zjištěných výsledků konstatovat, že lidé v regionech, které benefitují z projektů financovaných z evropských fondů, a které mají prokazatelný vliv na ekonomický růst, mají větší tendence volit „proevropsky“.

Může se jednat o projekty různého charakteru, zmínit lze např. rekonstrukce výzkumných institucí, projekty zaměřené na sociální inkluzi či výstavbu silnic a další infrastrukturní projekty. Euractiv dodává, že na tyto projekty šlo jen v loňském roce na 53 miliard eur.

Naproti tomu však studie také dospěla k závěru, že „strukturální fondy významněji vytváří pracovní místa pouze v některých ze zkoumaných regionů; konkrétně v 8 ze 20,“ hodnotí výsledky profesor Harald Oberhofer.

Zemědělská vs kohezní politika

Studie také zkoumala image kohezní a společné zemědělské politiky (SZP). Zatímco SZP je častokrát kritizována, ať již z jakýchkoliv důvodů, nachází se však ve všeobecném povědomí a veřejnost o ní má nějakou představu.

Kohezní politika se naproti tomu od zemědělské liší. „Jen málo občanů, zejména v západních zemích EU, si je vědomo (konkrétních) kohezních projektů v jejich regionu a toho, že je tyto projekty pomáhá spolufinancovat Evropská unie,“ poznamenává Euractiv k dalším zjištěným trendům.

Ve východním křídle Unie, kde jsou finance investovány do „hmatatelných“ infrastrukturních projektů. Ve Francii a v západních unijních zemích obecně se pak jedná spíše o sociální nebo inovativní programy, které nemusí být veřejnosti tak známé. Odlišná struktura programů souvisí zejména s úrovní rozvoje infrastruktury, kdy země střední a východní části EU stále ještě nemají tak kvalitně dobudovanou silniční, dálniční či železniční síť. Západní země poté cílí spíše na projekty sociálního charakteru, ať již rekvalifikačního či inovativního charakteru.

Lepší informovanost o evropských projektech

O lepším informování o přínosech členství v EU se v současnosti hovoří v kontextu nadcházejících voleb do Evropského parlamentu. „Zejména v západních zemích, které v rámci kohezní politiky přispívají na rozvoj nový členských států, bývají tato témata akcentována populistickými stranami, jako je právě Rassemblement National Marine Le Penové, které s těmito transfery častokrát nesouhlasí. Patrné to bylo také při kampani o brexitu,“ dodává Oberhofer.

Nízká informovanost veřejnosti ale nemusí být pouze u sociálních projektů. Vedoucí projektu H. Oberhofer si to vysvětluje tím, že pouze média se těmto tématům moc nevěnují. Ukazuje na příkladu výstavby protipovodňové zdi v Drážďanech, kdy toto opatření bylo kofinancováno z evropských peněz. Evropský fond pro regionální rozvoj zaplatil zhruba tři čtvrtiny nákladů z celkové částky 40 mil. eur. O této investici však napsaly pouze jedny regionální noviny.

Argument populistických/nacionalistických stran o tom, že peníze by neměly odcházet do jiného státu a měly být investovány doma, však vyvrací Heinz Brandenburg z University of Strathclyde. Populisté/nacionalisté obvykle bojují proti tomu, aby do dané země přicházeli pracovníci ze zahraničí. Avšak právě tím, že bohatší státy investují do projektů a podporují hospodářské sbližování unijních zemí, zabraňují tomu, aby lidé z chudších regionů Unie odcházeli za prací.

„Pokud někdo nechce, aby lidé z východní Evropy přicházeli za prací do Německa ve vysokých počtech, měl by být rád, že Německo investuje právě v těchto zemích,“ dodává k Heinz Brandenburg ke smyslu kohezní politiky a všeobecném přínosu evropských financí.

Autor: Libor Škácha, Euroskop

Sdílet tento příspěvek