Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Hlavní milníky členství ČR v Severoatlantické alianci

text: Petr Pospíšil, infografika: Kristina Kvapilová, Euroskop, 13.5.2019
logo NATO

V letošním roce si Česká republika připomíná 20 let od svého vstupu do Severoatlantské aliance. Významné jubileum slaví i NATO – konkrétně 70 let od svého vzniku. Připomeňme si, jaká cesta naši zemi do této mezinárodní organizace přivedla a které významné milníky zaznamenala od svého vstupu.

Po většinu druhé poloviny minulého století, době studené války, bylo Česko součástí Varšavské smlouvy, organizace, jejímž cílem bylo být protipólem NATO. Změna nastala po sametové revoluci a zhroucení socialistických režimů ve střední a východní Evropě na přelomu osmdesátých a devadesátých let.

Právě v této době se bývalé středo- a východoevropské státy začaly postupně přibližovat svým současným západoevropským partnerům a navazovaly s nimi první diplomatické styky. První dvoustranné kontakty mezi zeměmi NATO a Varšavské smlouvy se datují počátkem roku 1990. V listopadu téhož roku Paříž hostila vrcholnou schůzi Konference pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Členské země NATO a Varšavské smlouvy na této akci uzavřeli smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě.

Zánik Varšavské smlouvy umožnil integraci do NATO


25. února následujícího roku Varšavská smlouva ukončila svoji činnost a nic tak již nestálo v cestě postupné integraci zemí Sovětského bloku do Severoatlantské aliance.

Ministři zahraničí zemí Visegrádské čtyřky (tehdy ještě trojky – Česko a Slovensko byly stále ještě součástí československé federace) oficiálně vyjádřili zájem o přijetí svých zemí do NATO v říjnu 1991.

Partnerství pro mír sloužilo jako příprava na plnohodnotné členství


Plnohodnotnému členství v NATO předcházelo zapojení v programu Partnerství pro mír – iniciativě NATO, vytvářející platformu pro spolupráci s nečlenskými partnerskými zeměmi v sousedství členských zemí Severoatlantské aliance. Zpravidla se jednalo o země, které právě procházely procesem demokratické tranzice. Program Partnerství pro mír vznikl v lednu 1994 a ještě v tomtéž roce se do misí a operací realizovaných na bázi této iniciativy zapojila Česká republika.

Významný krok na cestě Česka do NATO nastal na summitu v Madridu v červenci 1997, kde Česká republika obdržela oficiální pozvánku k vstupu do NATO. Dva měsíce nato byly zahájeny přístupové rozhovory. O další dva měsíce později, v listopadu 1997, ČR zřídila svoji diplomatickou misi při Severoatlantské alianci. Ratifikační proces začal v roce 1998. Prezident České republiky Václav Havel v souladu s požadavky ratifikačního procesu podepsal Protokoly o přistoupení ČR do NATO 26. února 1999.

12. března 1999: Den vstupu České republiky do NATO


Nejdůležitější okamžik v historii českých transatlantických bezpečnostních vztahů byl v tu chvíli na spadnutí. Dlouho očekávaný moment nastal dne 12. března 1999, kdy se Česká republika stala členskou zemí NATO. Společně s naší zemí téhož dne do Severoatlantské aliance vstoupily rovněž Maďarsko a Polsko.

Od svého vstupu až dodnes Česká republika byla a je aktivním členem Severoatlantské aliance, který svými vojenskými schopnostmi přispívá naplňování hlavního cíle NATO, tedy zajišťování kolektivní sebeobrany, a který se zapojil do mnoha společných misí a operací.

ČR v NATO - milníky, infografika, autor: Kristina Kvapilová 2019

infografika: Kristina Kvapilová, 2019

 

V prvních pěti letech po vstupu se ČR účastnila misí na Balkáně


Od roku 1996 do roku 2004 probíhala stabilizační mise v Bosně a Hercegovině, do níž se nově přistoupivší Česká republika zapojila. Balkán, v té době kolbiště ozbrojeného konfliktu mezi zeměmi dříve tvořícími jugoslávskou federaci, představoval rovněž oblast nasazení následujících operací NATO s českou účastí. Konkrétně humanitární mise v Albánii, probíhající od dubna do září 1999, a operace v Makedonii, jež se uskutečnila mezi lety 2001 a 2003.

Další významný milník se datuje v listopadu 2002, kdy Praha hostila summit NATO, tedy vrcholnou schůzi představitelů Severoatlantské aliance a jejích členských zemí.

Od roku 2003 jsou čeští vojáci v Afghánistánu


V letech 2003 až 2014 se ČR zapojila do operace Trvalá svoboda, jejímž cílem bylo potlačit moc Tálibánu v Afghánistánu – organizace, která vytvářela úrodnou půdu pro mezinárodní terorismus, a nepřímo tak stála za teroristickými útoky na Světové obchodní centrum z 11. září 2001.

Tímto ovšem výčet misí NATO s českou účastí zdaleka nekončí. Od roku 2004 do roku 2011 čeští vojáci nechyběli na výcvikové misi v Iráku. V letech 2005 a 2006 pomáhali vypořádat se s následky zemětřesení v Pákistánu. Od roku 2005 se rovněž účastnili stabilizační mise realizované pod vedením NATO v Kosovu.

Deset let od vstupu: zapojení vzdušných sil do ochrany Pobaltí


Na sklonku první dekády nového tisíciletí Česká republika plnila svoje závazky vůči partnerským zemím z řad NATO rovněž v Pobaltí. V letech 2009, 2012 a 2013 se české vzdušné síly podílely na ochraně na ochraně vzdušného prostoru pobaltských zemí.

Země Severoatlantské aliance, České republiky nevyjímaje, dále společně uskutečnily misi v Libyi, jejíž podstatou bylo zřízení a následná ochrana bezletové zóny nad Libyí od října 2010 do března 2011.

Mise v Afghánistánu pokračuje v transformované podobě


Roku 2015 se datuje počátek nebojové mise v Afghánistánu, jež navázala na předchozí bojovou misi, probíhající v období 2003-2014 (viz výše). Rovněž v této operaci nechyběla Česká republika.

V roce 2016 se Česká republika podílela na ochraně území a teritoriálních vod Islandu (jak známo, Island nedisponuje vlastní armádou a v zajišťování své bezpečnosti se tedy plně spoléhá na Severoatlantskou alianci). Zatím nejnovější operaci, do které se Česko zapojilo, představuje tzv. posílená přítomnost NATO v pobaltských zemích. ČR se k této misi připojila v loňském roce.

Petr Pavel zastával jednu z nejdůležitějších pozic ve strukturách NATO


Kromě aktivní účasti v mnoha misích NATO a pořádání summitu Severoatlantské aliance zaznamenala Česká republika významný úspěch rovněž v personální rovině. V letech 2015-2018 totiž vykonával funkci předsedy vojenského výboru NATO armádní generál Petr Pavel.

Autor: text: Petr Pospíšil, infografika: Kristina Kvapilová, Euroskop

Další články v rubrice

Mise EU a NATO: Kde a jak se vzájemně doplňují?

text: Petr Pospíšil, infografika: Kristina Kvapilová, Euroskop, 11.6.2019

Pátý ročník mezinárodní konference Prague European Summit

Kristina Hubáčková, Euroskop, 28.05.2019

Přečtete si průvodce, jak volit v evropských volbách

Tereza Chlebounová, Euroskop, 23. 4. 2019