Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Výběr událostí kolem prezidentských voleb v Bělorusku

Euroskop, čtk, 17.08.2020

Výběr hlavních událostí spojených s prezidentskými volbami v Bělorusku:

14. července - Běloruská volební komise vyloučila z volebního boje dva hlavní soky prezidenta Alexandra Lukašenka, Viktara Babaryku a Valeryje Capkala. Nejvážnější soupeřkou prezidenta zůstala Svjatlana Cichanouská, která se rozhodla kandidovat místo svého manžela, vězněného blogera Sjarheje Cichanouského. V řadě měst se konaly demonstrace, policie zatýkala.

 

9. srpna - Volby vyhrál autoritářský vládce Lukašenko, který podle pozdějšího oznámení volební komise získal 80,23 procenta hlasů, Cichanouská 9,9 procenta. Hlasování podle opozice doprovázely podvody, režim zakázal účast nezávislých pozorovatelů, zadrženo bylo velké množství novinářů i aktivistů.

- Do ulic běloruských měst vyšly na protest proti výsledkům voleb tisíce lidí. Policie zasáhla za použití slzného plynu, zábleskových granátů, gumových projektilů a vodních děl.

 

10. srpna - Cichanouská označila výsledek volby za zfalšovaný a sebe za vítězku. Lukašenko z organizace protestů proti podobě i oficiálním výsledkům voleb obvinil "loutkovodiče" ze zahraničí, včetně Česka. Jeho slova odmítla česká diplomacie.

- Řada evropských politiků včetně českého premiéra Andreje Babiše i české opozice odsoudila policejní násilí v Bělorusku.

- Policisté se v Minsku opět střetli s demonstranty. V zemi bylo celkem zatčeno na 3000 lidí. V Minsku zahynul při protestech jeden z demonstrantů. Ministerstvo vnitra uvedlo, že se tak stalo poté, co mu v rukou explodovalo výbušné zařízení, které chtěl hodit na policisty, řada svědků to popřela.

 

11. srpna - Cichanouská oznámila, že odjela do Litvy. Její odjezd umožnil propuštění šéfky jejího štábu Maryji Marozové, zatčené v předvečer voleb. V zemi pokračovaly protesty.

- EU uvedla, že volby v Bělorusku "nebyly ani svobodné, ani spravedlivé", a pohrozila sankcemi.

 

12. srpna - Další demonstrace proti výsledkům voleb.

- Lukašenko odmítl výzvy EU a opozice k dialogu. Řekl, že demonstrují hlavně kriminálníci. Stovky žen v Minsku i dalších městech vytvářely živé řetězy na protest proti policejnímu násilí. Podle policie bylo zadrženo již 6000 lidí.

 

13. srpna - Přes policejní násilí pokračovaly protesty. Policie zadržela dalších 700 demonstrantů. Úřady následně řadu z nich propustily. Podle některých médií při policejním zásahu zahynul mladý muž, který se demonstrace údajně nezúčastnil.

- V Minsku vystoupila proti násilnostem více než stovka lékařů. Zaměstnanci továrny na výrobu nákladních a důlních vozidel Belaz několik hodin stávkovali s požadavkem na odstoupení Lukašenka. Podobné akce solidarity byly hlášeny i z dalších podniků.

- Ministerstvo vnitra oznámilo, že od 9. do 13. srpna bylo "v důsledku protiprávního jednání občanů" zraněno 103 policistů, z toho 28 muselo být hospitalizováno.

 

14. srpna - Běloruský ministr zahraničí Uladzimir Makej podle státní agentury Belta uvedl, že Minsk je připraven vést "konstruktivní a objektivní dialog" se zahraničními partnery o situaci po prezidentských volbách.

- Cichanouská na internetu vyzvala své stoupence, aby podepisovali žádosti o přepočítání hlasů ve volbách.

- Běloruské ministerstvo vnitra podle agentury Belta uvedlo, že zatím propustilo nejméně 2000 lidí zadržených při protestech.

- Demonstranti se před sídlem vlády domáhali odstoupení Lukašenka a šéfky volební komise.

- Polsko oznámilo, že podpoří občanskou společnost a nezávislá média v Bělorusku, zpočátku sumou skoro 300 milionů Kč.

- Ministři zahraničí EU se dohodli, že unie uvalí nové sankce na běloruské představitele zodpovědné za násilí a falšování voleb. Evropská komise má zvýšit podporu pro běloruskou občanskou společnost.

 

15. srpna - Tisíce lidí se v Minsku přišly rozloučit s Aljaksandrem Tarajkouským, který zemřel při zásahu policie. Další lidé se sešli k protestům na náměstí Nezávislosti.

- Zhruba 400 lidí demonstrovalo kvůli situaci v Bělorusku i v Praze. Stovky lidí se sešly v centru Prahy i v neděli.

- Podle ruské agentury RIA Novosti běloruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Bělorusko stojí za všech okolností o další dialog s EU. Lukašenko zdůraznil, že země chce situaci řešit sama a nepotřebuje prostředníky ze zahraničí.

- Ruský prezident Vladimir Putin slíbil Bělorusku pomoc se zajištěním bezpečnosti země. Podle agentury Belta to prohlásil Lukašenko. Řekl rovněž, že jej znepokojují vojenská cvičení v Polsku a Litvě, na něž pohlíží jako na zbrojení. Prohlášení učinil jen několik hodin poté, co s Putinem telefonoval.

 

16. srpna - Velvyslanec Běloruska na Slovensku vyjádřil solidaritu s protesty. Ihar Ljaščeňa kritizoval zásah policie proti demonstracím. Budoucnost země vidí v politické pluralitě.

- Protest ovládl centrum Minsku. Podle agentury Reuters se sešlo více než 200.000 lidí, dle DPA 100.000. K protestujícím se přidali například i novináři veřejnoprávní televize, vědci i podnikatelé. Protestovalo se i v dalších městech.

- V Minsku se konalo i shromáždění na podporu Lukašenka, kterého se zúčastnilo několik tisíc lidí. Podle opozičních médií účastníky svážely autobusy. Lukašenko na shromáždění odmítl konání nových voleb.

- Lukašenko znovu hovořil s Putinem. Ten potvrdil, že Rusko je připraveno poskytnout pomoc dle smlouvy o vojenské spolupráci.

- Český premiér Babiš uvedl, že EU musí povzbudit Bělorusy, aby se nebáli realizovat sametovou revoluci model listopad 1989. Podle něj svoji roli musí hrát země Visegrádské čtyřky s pobaltskými zeměmi. Ve večerním videu řekl, že není možné, aby se v Bělorusku stalo něco podobného jako na Krymu nebo v Československu v roce 1968.

- Bělorusko plánuje od pondělí zahájit vojenské cvičení v oblasti poblíž hranic s Polskem a Litvou, napsala Ria Novosti.

 

Autor: Euroskop