Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu: Pět let úsilí o snížení emisí

Euroskop, čtk, 10.12.2020
Eifellovka, COP-21 (12. 12. 2015)

V sobotu uplyne pět let od podepsání Pařížské úmluvy OSN o změně klimatu. Přečtěte si hlavní body obsahu a souvislosti jejího schvalování. 

- Pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která byla uzavřena 12. prosince 2015, vstoupila v platnost v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím.

- Smlouva ukládá všem smluvním stranám povinnost stanovit si vnitrostátní redukční příspěvky a plnit je. Na základě Dohody se ČR společně s ostatními členskými státy EU zavázala ke společnému cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 procent ve srovnání s rokem 1990. Letos v září ale předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová řekla, že EU by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti stavu z roku 1990. Evropský parlament si dokonce představuje ještě náročnější cíl - EU by podle něj měla emise zredukovat o 60 procent.

Eiffelova věž
Eiffelova věž vyzdobená slogany mezinárodní konference o klimatické změně v prosinci 2015. Zdroj: čtk

- Pařížský smlouva vymezuje také okruhy spolupráce při řešení ztrát a škod způsobených negativními dopady změny klimatu mezi smluvními stranami a potvrzuje povinnost rozvinutých států poskytovat finanční podporu rozvojovým zemím. Na finanční podpoře se mohou dobrovolně podílet i ostatní státy. Poprvé se tak jasně připouští, že hospodářská situace v rozvojových státech se vyvíjí a že některé z nich jsou již samy schopné podílet se na financování ochrany klimatu.

- Smlouvu dosud podepsalo 197 zemí včetně ČR a k říjnu 2016 se podařilo dosáhnout cíle, aby dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa. Dohoda pak do 30 dní mohla vstoupit v platnost.

- Smlouvu dosud ratifikovalo 189 zemí (ČR v roce 2017). Spojené státy, které jsou po Číně druhým největším producentem CO2, ale od smlouvy v červnu 2017 odstoupily. Americký prezident Donald Trump uvedl, že dohoda by stála Američany biliony dolarů, zrušila pracovní místa a brzdila ropný, plynárenský, uhelný a zpracovatelský průmysl. Uvedl ale také, že je otevřený novému projednání podmínek dohody. Nově zvolený americký prezident Joe ale Biden dal jasně najevo, že hodlá v této věci zcela obrátit kurz a dřívější závazky opět respektovat.

Celý text Pařížské úmluvy 


- Evropská unie má dokonce ještě ambicióznější cíl, na který ale nemají všechny země jednotný názor. Vedení unie chce, aby EU byla v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů.

- Kritici dohodě vyčítají, že nestanoví pevné a závazné termíny pro omezování emisí.

- Pařížská úmluva nahradila Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů, na kterém se dohodli zástupci 159 zemí v prosinci 1997 v japonském Kjótu a který vstoupil v platnost v únoru 2005. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do letošního roku.

- Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů byl protokolem k Rámcové konvenci OSN o změnách klimatu (UNFCCC), která byla přijata v červnu 1992 v Riu de Janeiro a vstoupila v platnost v březnu 1994. Zlomem se stala konference o změnách klimatu v Dauhá, kde byla platnost Kjótského protokolu prodloužena do roku 2020. Cílem takzvaného Kjótského protokolu II bylo do letošního roku snížit celosvětové emise skleníkových plynů nejméně o 18 procent v porovnání s rokem 1990.

- Dokument měl od počátku řadu kritiků. Jedni mu vyčítali, že je vzhledem k vynaloženým nákladů neefektivní, jiní jej zase kritizovali jako málo ambiciózní. Evropa například své cíle splnila, celkově se ale podle zprávy Programu OSN pro životní prostředí koncentrace skleníkových plynů od roku 2000 zvýšila asi o 20 procent.

- USA Kjótský protokol podepsaly, ale odmítly jej ratifikovat s tím, že by poškodil jejich hospodářství, a protože se ke konkrétnímu závazku snižování emisí nepřipojily Čína a Indie.

Autor: Euroskop