Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Digitální ekonomika

V rámci digitální ekonomiky hraje EU důležitou podpůrnou úlohu a zavádí předpisy v oblasti telekomunikací; chrání spotřebitele; stanovuje technické normy a podporuje výzkum a inovace. Hlavním cílem politiky je vybudovat jeden společný digitální trh.

Ačkoliv byly jednotlivé prvky digitální ekonomiky součástí agendy EU již dříve, zásadním milníkem pro ustanovení této oblasti jako samostatné politiky bylo zveřejnění plánu Digitální agenda pro Evropu v roce 2010. Jednotný digitální trh se pak v roce 2014 stal jednou z deseti priorit Junckerovy Evropské komise, konkrétní cíle byly stanoveny v Strategii pro jednotný digitální trh v Evropě z roku 2015, která se dočkala přezkumu a revize v roce 2017.

Strategie pro jednotný digitální trh zahrnovala 16 iniciativ od problematiky autorského práva po kybernetické bezpečnosti a byla realizována do konce roku 2016. Cílem bylo zajistit lepší přístup k digitálním produktům a službám pro podniky a spotřebitele z celé Evropy; příznivé a rovné podmínky pro digitální sítě a rozvoj inovačních služeb a maximalizovat růstový potenciálu digitálního hospodářství.

Přes snahy EU existuje stále řada překážek, které brání přístupu ke zboží a službám:

  • Pouze 15 % lidí nakupuje v internetových obchodech jiných zemí EU.
  • Internetové společnosti a začínající podniky nemohou plně využít potenciál internetu.
  • Pouze 7 % malých podniků prodává zboží a služby přes hranice EU.
  • Podniky a státní orgány nevyužívají digitálních nástroje tak, jak by mohly.

 

Jednotný trh

Zdroj: Evropa v roce 2016

 

Hlavní témata


Jednotný digitální trh


Smyslem jednotného digitálního trhu je umožnit lepší přístup spotřebitelů a firem k digitálním službám napříč členskými státy EU. Komise se proto snaží povzbudit přeshraniční elektronický ochod (například nákup v zahraničních e-shopech) a také dohlížet na rovné uplatňování práv zákazníků.

Strategie pro jednotný digitální trh byla navržena Komisí v roce 2015. V letech 2016 a 2017 EU naplnila první stanovené priority týkající se jednotného digitálního trhu: 

  • zrušení poplatků za roaming,
  • modernizace ochrany údajů,
  • přeshraniční přenositelnost on-line obsahu,
  • dohoda o uvolnění elektronického obchodování na základě ukončení neopodstatněného zeměpisného blokování

K hlavním důvodům pro budování jednotného digitálního trhu patří to, že:

  • technologie by mohly umožnit automatizaci již 45 % pracovních úkolů
  • 65 % dětí, které nastoupily do školy, budou zastávat zcela nové druhy pracovních míst
  • pouhých 7 % malých a středních podniků prodává on-line v jiné zemi EU
  • v důsledku odstranění bariér souvisejících s lokalizací dat by se HDP EU mohlo zvýšit o 8 miliard eur ročně.


Od května 2015 Evropská komise předložila 35 legislativních návrhů a politických iniciativ, které oznámila v rámci strategie pro jednotný digitální trh. V roce 2017 proběhl přezkum v polovině období a Komise apelovala na Parlament a Radu, aby urychlily přijímání dalších legislativních aktů. Plně funkční digitální trh má hospodářství EU každoročně přinést až 415 miliard eur navíc. EU by se díky němu mohla rovněž stát čelným aktérem v digitální oblasti na celosvětové úrovni. V zájmu uvolnění tohoto potenciálu uskutečňuje EU rozsáhlé reformy, od nového rámce upravujícího autorská práva až po nařízení o zeměpisném blokování.

V dubnu 2014 Rada přijala pravidla pro přeshraniční dodávání balíků, čímž dokončila část digitálního trhu. V červnu 2017 Rada přijela pravidla, která zajistí, že spotřebitelé, kteří zaplatili za on-line služby poskytující obsah ve vlastní zemi, budou moci mít přístup k těmto službám i v jiných zemích EU.


Právní rámec pro digitální služby

Nejviditelnější agendou v této oblasti je reforma telekomunikačních služeb, která se projevila hlavně postupným snižováním roamingových poplatků, až po jejich úplné zrušení v červnu 2017. Kromě toho byl ale také navržen evropský kodex pro elektronické komunikace, a byla revidována pravidla pro Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací.

Klíčovou podmínkou pro rozvoj digitální ekonomiky je přístup k internetu. Komise se proto zaměřila na podporu investic do velkokapacitních sítí a rozvoj bezdrátové technologie 5G.

Na zranitelnost elektronických systémů reagují nová pravidla pro ochranu osobních údajů a soukromí při elektronické komunikaci a společný evropský právní předpis o kybernetické bezpečnosti, které platí od května 2018.


Digitální hospodářství a společnost

Z rozvoje digitální ekonomiky by měli profitovat všichni občané EU, je proto důležité, aby existoval rovný přístup k jejím výhodám. Komise se zaměřila na volný pohyb neosobních elektronických dat, odstranění lokálních omezení či flexibilitu při změně cloudových služeb.

Nově definovány by měly být standardy a normy interoperability v klíčových oblastech digitální ekonomiky, jako jsou zdravotnictví, doprava, nebo energetika.

Digitalizace by se neměla vyhnout ani státní správě, nová pravidla e-Governmentu by měla zajistit jeho větší uplatnění a také provázanost národních systémů napříč Evropou.


Instituce EU

Evropská komise – Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie

Ředitelem GŘ je Roberto Viola, politicky za oblast zodpovídají místopředseda Komise pro jednotný digitální trh Andrus Ansip a komisařka pro digitální ekonomiku a společnost Mariya Gabriel.

Evropský parlament – Výbor pro výzkum, průmysl a energetiku

Předsedou výboru je polský europoslanec Jerzy Buzek z frakce Evropské lidové strany. Místopředsedou výboru je Jaromír Kohlíček (KSČM), mezi členy patří Miroslav Poche (ČSSD), Evžen Tošenovský (ODS). Náhradníky jsou Luděk Niedermayer (TOP 09) a Pavel Telička (ANO 2011).

Rada EU – Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku

Ministři zodpovědní za dopravu se scházejí obvykle čtyřikrát ročně, stejně tak ministři zodpovědní za energetiku. Ministři zodpovědní za telekomunikace se obvykle scházejí dvakrát ročně.

Evropský inspektor ochrany údajů

Evropský inspektor ochrany údajů má za úkol dohlížet na ochranu osobních údajů a soukromí a podporovat dobrou praxi v institucích a orgánech EU. Inspektorem je v současnosti Giovanni Buttaleri.

Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)

Agentura nabízí podporu členským státům v oblasti kybernetické bezpečnosti, pomáhá při vytváření a implementaci potřebné legislativy.

Úřad Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (Úřad BEREC)

Výkonná agentura pro inovace a sítě (INEA)

Úkolem agentury je řídit evropské programy Nástroje propojování Evropy (CEF), části programu Horizont 2020, zabývající se integrovanou dopravou a energetikou, a starších programů jsou například Transevropské sítě (TEN).

Společný podnik ECSEL

Společný podnik se zaměřuje na realizaci partnerství veřejné a soukromé sféry na inovacích v oboru elektronických komponent a systémů.


Nejdůležitější dokumenty

Digitální agenda pro Evropu

Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě

Přezkum v polovině období provádění strategie pro jednotný digitální trh

 

Autor: CDK, září 2018