Určité společné postupy v boji proti terorismu existovaly i před teroristickými útoky 11. září 2001, ale útoky na USA a následně v Madridu a v Londýně urychlily snahu Unie i členských států jednat v této oblasti společně. Po dalších útocích a vzhledem ke zvyšujícímu se počtu tzv. zahraničích bojovníků se stal boj s terorismem prioritním tématem.

Zapojení EU v boji proti terorismu neustále roste, ale členské státy jsou stále hlavními a určujícími aktéry. Státy odpovídají za protiteroristické operace, za fungování justice, policejních sborů a zpravodajských služeb. Unie se snaží hledat a podporovat výměnu best practices. Státy mezi sebou budují také užší spolupráci v rámci menších skupin. Evropská unie obecně zajišťuje výměnu informací, společný právní rámec a spolupráci s mezinárodními partnery.

S terorismem měly členské státy zkušenosti již před 11. září 2011, ale toto datum bylo impulzem pro rozvoj politiky. Na útoky reagovala EU na zasedání Evropské rady 21. září 2001 přijetím dokumentu Akční plán boje proti terorismu, který shrnoval možné postupy EU. Po útocích z 11. září 2001 EU v reakci na terorismus mimo jiné vytvořila v prosinci 2011 seznam osob, skupin a subjektů zapojených do teroristických činů a podléhajících omezujícím opatřením.

Plán byl následně pravidelně revidován. Bezprostředním krokem po útocích byl návrh Komise z října 2001 o zmrazení finančních prostředků 27 organizací a dalších jednotlivců, kteří se podílejí na teroristických aktivitách.

Na základě Amsterodamské smlouvy, která posilovala roli EU a jejích institucí ve třetím pilíři, začaly členské země pracovat na užší spolupráci v oblasti justice a vnitra intenzivněji již od roku 1999. Program z Tampere měl zajišťovat bezpečnost občanů a rozvíjet zásady vzájemného uznávání rozhodnutí justičních orgánů. Program hovoří konkrétně i o boji proti terorismu.

Na něj navázal Haagský program, pětiletý plán na posílení prostoru svobody, bezpečnosti a práva pro roky 2005–2010. Ke konkrétním bodům programu patřil návrh na vytvoření jednotné unijní azylové a vízové politiky navazující na tvorbu sekundární legislativy. Haagský program se věnoval i oblastem justiční a policejní spolupráce v trestních věcech, jako je boj proti terorismu, organizovanému zločinu.

V květnu a červnu 2005 byl Haagský program přetransformován do podoby akčního plánu a fungoval jako akcelerátor. Po ukončení Haagského programu byl v průběhu roku 2009 vypracován nový víceletý program, Stockholmský program, který stanovil obecné priority a politické cíle na období let 2010-2014. Do přípravy plánu se zapojil i Parlament a následně byl nový víceletý plán přijat v prosinci 2009.

Stockholmský program zdůraznil význam evropské spolupráce v boji proti organizovanému zločinu a potvrdil cíl dobudovat společný evropský azylový systém do roku 2012. V roce 2014 byl program ukončen a nová víceletá strategie nebyla vypracována. Oblast svobody, bezpečnosti a práva se řídí strategickými směry Evropské rady. Evropská rada v roce 2014 vydala „Strategickou agendu pro Unii v čase změn“.

V únoru 2002 byl založen Eurojust, který má v boji proti terorismu významné postavení. Následně v červnu 2002 přijala Evropská rada Rámcové rozhodnutí o boji proti terorismu. Jeho součástí bylo Rámcové Rozhodnutí Rady o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy. Dalším krokem v boji proti terorismu bylo nařízení týkající se bezpečnosti leteckého provozu nebo Rámcové rozhodnutí Rady o vytvoření společných vyšetřovacích týmů.

Lisabonská smlouva explicitně stanovuje, že její mise mohou přispívat k boji proti terorismu, včetně podpory třetích zemí v boji proti terorismu na jejich území. Smlouva v rámci doložky solidarity počítá s tím, že pokud je některý členský stát cílem teroristického útoku nebo obětí přírodní nebo člověkem způsobené pohromy, jednají Unie a její členské státy společně v duchu solidarity (čl. 222 Smlouvy o fungování EU).

Nástroje

Strategie EU pro boj proti terorismu

Rada v roce 2005 přijala strategii EU pro boj proti terorismu s cílem bojovat proti terorismu na celosvětové úrovni a zvýšit bezpečnost Evropy. V souvislosti se základními pilíři je ve strategii zdůrazněn význam spolupráce se třetími zeměmi a s mezinárodními institucemi. Strategie měla 4 základní pilíře a následující iniciativy a nástroje EU na ni navazovaly.

• Prevence – řešení příčiny radikalizace a nábor teroristů
• Ochrana – ochrana občanů a infrastruktury a snížení zranitelnosti vůči útokům
• Pronásledování – postavení teroristů před soud
• Reakce – minimalizace následků teroristických útoků

Zásadním prvkem strategie byla od začátku spolupráce s USA. Již bylo dosaženo několika konkrétních dohod, např. o spolupráci v oblastech, jako je financování terorismu, doprava a hranice, vzájemná právní pomoc a vydávání. Spolupráce orgánů USA s Europolem a Eurojustem by měla být stále intenzivnější.

EU také úzce spolupracuje s mezinárodními a regionálními organizacemi s cílem zajistit konsensus mezinárodního společenství a prosadit pro boj proti terorismu mezinárodní standardy. EU spolupracuje s OSN a Globálním fórem pro boj proti terorismu a s regionálními organizacemi, jako je například Rada Evropy, OBSE, Liga arabských států či Organizace islámské spolupráce.

V rámci prevence je jednou z klíčových priorit EU řešit příčiny radikalizace a nábor teroristů; EU věnuje pozornost zejména problematice boje proti radikalizaci přistěhovaleckých komunit. Rada za tímto účelem přijala v roce 2008 strategii EU pro boj proti radikalizaci a náboru teroristů. Hlavním cílem dokumentu je prevence a efektivní reakce na nově se objevující hrozby. Jelikož každý stát přistupuje k řešení fenoménu radikalizace jinak, nejsou navrhované postupy konkrétní, ale spíše nápomocné, a mohou sloužit jako vodítko pro vytvoření vlastních národních verzí tohoto dokumentu.

Následně v říjnu roku 2014 přijala Rada strategii pro boj proti terorismu a zahraničním bojovníkům se zaměřením na Sýrii a Irák. Tato strategie stanovuje několik prioritních oblastí, včetně zlepšení spolupráce se třetími zeměmi za účelem odhalení náborových sítí a zahraničních bojovníků.

V únoru roku 2015 Rada rozhodla zintenzivnit spolupráci se třetími zeměmi za účelem boje proti terorismu, zejména ve Středomoří, na Blízkém východě, v severní Africe, v Perském zálivu a v oblasti Sahelu. EU navrhla posílit spolupráci s klíčovými partnery; zahájit nové projekty na podporu budování kapacit a zintenzivnit činnost za účelem boje proti radikalizaci a násilnému extremismu.

Boj proti radikalizaci na internetu

V březnu roku 2015 Rada pověřila Europol, aby utvořil speciální útvar pro boj proti teroristické propagandě na internetu. Jednotka EU pro oznamování internetového obsahu byla zřízena v červenci 2015. Kromě jiného má za cíl odhalovat internetový obsah propagující terorismus a násilný extremismus a poskytovat členským státům poradenství v této oblasti.

Boj proti praní peněz a financování terorismu

EU usiluje o to, aby teroristům zabránila v plánování a organizování akcí, a o postavení teroristů před soud. V rámci pilíře pronásledování v květnu 2015 přijaly Rada a Evropský parlament nová pravidla pro předcházení praní peněz a financování terorismu. Následně v červenci 2016 předložila Komise návrh na změnu stávajících pravidel v zájmu zintenzivnění boje proti financování terorismu. Parlament schválil dohodnuté znění v dubnu 2018 a následně v květnu 2018 Rada přijala směrnici, kterou se posilují pravidla EU pro předcházení praní peněz a financování terorismu. Hlavní změny směrnice zahrnují:

• Zlepšení přístupu k registrům skutečných majitelů s cílem zvýšit transparentnost v oblasti vlastnictví společností a svěřeneckých fondů
• Řešení rizik spojených s předplacenými kartami a virtuálními měnami
• Spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami
• Lepší kontrolu transakcí zahrnující vysoce rizikové třetí země
  
  

V červnu 2018 Rada také potvrdila dohodu o nové směrnici, která se zaměřuje na narušení a zabránění přístupu pachatelů trestné činnosti k finančním zdrojům, včetně zdrojů používaných pro teroristické činnosti. Znění má být formálně přijato Radou a EP. Hlavními cíli jsou:

• Stanovit minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů a sankcí souvisejících s praním peněz
• Odstranit překážky bránící přeshraniční justiční a policejní spolupráci, a to stanovením společných ustanovení s cílem zlepšit vyšetřování trestných činů souvisejících s praním peněz
• Uvést právní předpisy EU do souladu s mezinárodními závazky jako Varšavská úmluva či doporučení FATF

Komise dále navrhla opatření, která mají za cíl zvýšit zabezpečení průkazů totožnosti a omezit padělání dokladů, či poskytnout donucovacím a soudním orgánům přístup k elektronickým důkazům a finančním informacím.

Evropské centrum pro boj proti terorismu

V lednu roku 2016 byla zahájena činnost Evropského centra pro boj proti terorismu. Je to platforma, která členským státům umožňuje intenzivnější sdílení informací a operativní spolupráci, pokud jde o sledování a vyšetřování zahraničních teroristických bojovníků, obchodování s nedovolenými palnými zbraněmi a financování terorismu.

Posílené kontroly na vnějších hranicích

V březnu 2017 Rada přijala nařízení, kterým se mění Schengenský hraniční kodex s ohledem na posílení kontrol na vnějších hranicích za použití příslušných databází. Pozměněné nařízení ukládá členským státům povinnost, aby s použitím příslušných databází prováděly systematické kontroly všech osob překračujících vnější hranice.

Kriminalizace teroristických trestných činů

V březnu 2017 přijala Rada směrnici o boji proti terorismu. Nová pravidla posilují právní rámec EU pro předcházení teroristickým útokům a řeší jev zahraničních teroristických bojovníků. Uvedená směrnice kriminalizuje činy jako podstoupení výcviku k terorismu nebo vycestování za účelem terorismu či organizování nebo usnadňování takových cest.

Údaje jmenné evidence cestujících

V rámci pilíře ochrany Rada v dubnu 2016 přijala směrnici, která harmonizuje používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) v EU. Směrnice stanovuje, že údaje PNR mohou být používány pouze pro účely prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti. EU zpřísnila pravidla s cílem zabránit novým formám terorismu.

Zlepšená kontrola palných zbraní

Rada v dubnu 2017 přijala kontroverzní směrnici o kontrole nabývání a držení zbraní, proti které se ostře stavěla ČR. Jejím cílem je revidovat stávající právní předpisy v reakci na teroristické útoky. Směrnice obsahuje opatření, jež mají zlepšit sledovatelnost palných zbraní, zabránit jejich přeměně a znemožnit uschopnění znehodnocených palných zbraní ke střelbě.

Na zasedání Evropské rady v červnu roku 2017 vedoucí představitelé EU vyzvali podniky, aby napomohly boji proti terorismu a trestné činnosti na internetu. Evropští lídři očekávají, že podniky zřídí příslušné odvětvové fórum a zlepší automatické odhalování a odstraňování obsahu souvisejícího s terorismem. V nezbytných případech by toto úsilí mělo být doplněno příslušnými legislativními opatřeními na úrovni EU.

Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS)

S cílem posílit ochranu vnějších hranic by měl být v EU od roku 2021 spuštěn Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS). Za účelem posílení vnitřní bezpečnosti, předcházení nedovolenému přistěhovalectví a snížení rizik v oblasti veřejného zdraví bude možné prostřednictvím systému ETIAS provádět předběžné kontroly státních příslušníků třetích zemí osvobozených od vízové povinnosti, kteří cestují do schengenského prostoru, a v nezbytném případě jim ve vstupu zamezit.

Tyto osoby budou muset před cestou získat cestovní povolení prostřednictvím žádosti podané on-line za poplatek ve výši 7 eur. Cestovní povolení bude platné po dobu tří let. EP v červenci 2018 schválil a vyslovil konečný souhlas se zřízením ETIAS. Schválený text nyní musí s konečnou platností přijmout Rada.

Instituce EU

Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS)

S cílem posílit ochranu vnějších hranic by měl být v EU od roku 2021 spuštěn Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS). Za účelem posílení vnitřní bezpečnosti, předcházení nedovolenému přistěhovalectví a snížení rizik v oblasti veřejného zdraví bude možné prostřednictvím systému ETIAS provádět předběžné kontroly státních příslušníků třetích zemí osvobozených od vízové povinnosti, kteří cestují do schengenského prostoru, a v nezbytném případě jim ve vstupu zamezit.

Tyto osoby budou muset před cestou získat cestovní povolení prostřednictvím žádosti podané on-line za poplatek ve výši 7 eur. Cestovní povolení bude platné po dobu tří let. EP v červenci 2018 schválil a vyslovil konečný souhlas se zřízením ETIAS. Schválený text nyní musí s konečnou platností přijmout Rada.

Instituce EU

Evropská komise

Řešení krizí v komisi vede komisař Janez Lenarčič. Problematika terorismu spadá do kompetence také vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella Fontellese.

Evropský parlament – Výbor pro bezpečnost a obranu

Vedle členských států, Evropské komise, Evropského parlamentu se problematikou terorismu zabývá rovněž protiteroristický koordinátor EU, který zajišťuje koherenci aktivit EU na tomto poli. Od roku 2007 je protiteroristickým koordinátorem EU Gilles de Kerchove, jehož úkolem je:

• koordinovat činnost Rady EU v boji proti terorismu
• monitorovat provádění strategie EU pro boj proti terorismu
• zajistit, aby EU hrála v boji proti terorismu aktivní úlohu